načítám data...

Žlutá vášeň Fiat Coupé

11. listopadu 2019, 15:17 12 komentářů Jaromír

Díl druhý: Jak jsem si splnil sen

Dnes si povíme příběh, který by měl aspoň jednou v životě zažít každý autíčkář. Jedná se o plynulé navázání na  první díl, kde jsme si Fiat Coupé představili a popsali čísly, abychom dnešek mohli věnovat spíš emocím.

První část blogu byla zakončena mým rozhodnutím pořídit si nejsilnější verzi s turbem, 20VT. To jsem však nastupoval na studium fyziky v Olomouci a následující dva roky jsem se věnoval spíše jiným, taktéž příjemným studentským záležitostem. Však díky izraelské povaze se mi dařilo střádat korunku ke korunce, a když jsem po třech letech dokončil bakalářské studium, cítil jsem, že  přišel čas. Začal jsem tedy procházet inzerci (ne že bych to dřív nedělal) a k mé hrůze to vypadalo prachbídně. Slabší motorové verze, které nebyly v terči mého zájmu, se prodávaly v cenovém rozmezí 20 tisíc za (ne)pojízdné náhradní díly až 60 tisíc za leštěnky, a vytoužené pětiválcové turba začínaly na 50 tisících. Což na druhou stranu je zlomek původní pořizovací ceny, za 20VT lehce nad milion (v roce 1997!), za které si mohl člověk před těmi 18 roky koupit nový model. Ale situace byla okolo roku 2012 taková a dalo by se říct, že modely narážely na cenové dno. 

Pamatuju se, že jsem projevil zájem o modifikované 20VT v krásné šmoulové barvě. Označení barvy je přezdívka, ale je naprosto trefná.

Bylo tenkrát u Znojma, proběhlo telefonické domluvení na setkání se a prohlídku vozu. Dodnes už ani nevím, proč jsem to o půlnoci den předem smskou zrušil, snad ale coupé dělá radost někomu jinému. Pak jsem psal ještě někam na sever Čech, na žluté, ale nějak to nedopadlo. Skoro jsem měl rozjednané, že si nechám sestavit červené s plaketkou LE od místního fandy, ale taky to nějak nedopadlo.

Pak jsem někdy v červenci dělal u bráchy podbití na baráku, a když byl večer, tak jsem na své staré nokii C03 s tlačítkama, avšak už s wifinou (kterou jsem chytal na jednom místě v pokoji a od souseda) a primitivním webovým prohlížečem projížděl bazoš, tak mě zaujala nabídka na jeden žlutý 20VT, 204 tisíc km najeto, ale vypadal slušně. Dojel jsem domů, vzal telefon do ruky, vykročil vstříc lesu a zavolal. Už podle hlasu zněl pán v telefonu seriozně, tak jsem se zeptal na základní věci jako jestli je majitel v papírech a tak, a že se teda ještě ozvu. Když druhý den přišla smska, že shodou náhod pojede (od Havlíčkova Brodu) zrovna s rodinou do Zoo Lešná, kterou mám pár kiláků od baráku, a že je možné se na auto podívat, tak jsem samozřejmě neváhal. Sraz na parkovišti.

Za těch pár dnů jedu celý natěšený a nedočkavý k parkovišti k zoo. No kdo tam někdy byl v teplé letní prázdninové dny, ví, že když přijede trochu později než ráno hodinu před otevíračkou, tak nezaparkuje. Sjedem teda s taťkou dolů do Štípy ke klášteru, za kterým zaparkujeme a volám majiteli, že ať sjede dolů, že tam jsou místa a nahoře je to stejně marný. A prej jo, tak už jenom zbývalo vyhlížet.

No a to byl ten moment. Určitě to znáte, láska na první pohled. Stojíte takhle na chodníku, mladé dlouhovlasé vyzáblé ucho, a čumíte na silnici, jak tam jede jedna šeď za druhou, a v tom najednou vidíte žluté žihadlo a slyšíte pobrumlávání pětiválce. Zatají se vám dech a začnou cukat koutky. Pokynu ať se zaparkuje tady a vykročím směrem k parkovacímu místu. Majitel (říkejme mu pan Jiří, ať to furt nemusím psát) si najede, aby mohl zacouvat a… nic. Chvíli čekáme, vyměníme si s otcem tázavé pohledy a v tom se pan Jiří souká z auta, rudý a strašlivě se omlouvá, že vypadlo na řadičce lanko z o-kroužku, kterým se jinak řadí zpátečka. A tak první kontakt s mým budoucím mazlíkem proběhl, když jsem jej takto nepojízdného tlačil na parkovací místo :)

Po chvíli obhlížení, kdy jsem dělal, že rozumím tomu co dělám (třímajíc v ruce vytištěné papíry z fóra ze sekce “co zkontrolovat než to koupíte”), vyjíždíme na projížďku. Z pár kilometrové projížďky přes vesnici toho člověk moc nepozná, teda až na vibrující volant při zatáčení, prozrazujíc brzkou výměnu kloubu. Poděkovali jsme a rozloučili se. Cestou domů nadhodím tátovi “tak jak?”. “Je na tom hodně práce, já bych do toho nešel.”

A proto jsme za pár dní do toho šli.

Ten den jsme vyjeli brzo ráno, jeli přes okresky nad Brnem až k Havlíčkově Brodu. Na auto jsme dostali hezkou slevu, už jenom kvůli excesu se zpátečkou, a pan Jiří byl rád, že Coupé nešlo k nějakým mladým blbům s rovným kšiltem, kteří měli taky zájem. Namísto toho šlo k mladému blbovi bez rovného kšiltu a s tehdy nepravidelným prachmizerným příjmem. Přepis a pak dlouhá jízda domů, na kterou jsem se těšil.

Abych vás neunudil k smrti, zmíním pouze jednu část, která se mi zaryla do paměti a bude tam až do konce života.

Prakticky celou cestu jel vepředu otec, aby vedl a podle jeho slov “krotil”. S povděkem jsem přijal. No a tak jsme jeli, než jsme dohnali rodinku jedoucí na dovolenou. Kombi v ropě, zadkem lízalo zem, přes zadní okno vidět jenom karimatky. Taťka ho předjel a já se chystal také, ale v tom práce na silnici, zúžení a vlekli jsme se tak dobrých pár minut. Když se blížil konec obce, viděl jsem konec prací na silnici, rovinka, v protisměru volno, blíží se značka konec obce, tak jsem se rozhodl. Spojka, za dvě, vyhodil jsem blinkr a zadupl jsem pedál do podlahy.

V ten moment se mi zpomalil svět, v dálce začala hrát písnička od Enyy a já začal vidět jenom dopředu a okolo mě warp pohon. Kola se začaly protáčet, něco mě zatlačilo do sedačky a oči mi vylezly z důlků. Jenom intuitivně jsem se snažil volantem udržet auto na silnici a vzpamatovávat se z toho “co se sakra stalo” momentu. Když jsem nějak chytil dech, auto cukalo u 7 tisíc rpm u omezovače, na tachometru byla ručička u… určitě legální rychlosti  a kombík jsem v zrcátku už ani neviděl. Když jsem lehce dojel taťku, viděl jsem na místě řidiče namísto něj zářivě vysmáté sluníčko. Příště, až budu kupovat takovou bestii, tak si vezmu s sebou náhradní trenky.

Když jsme dorazili domů, zaparkoval jsem, vystoupil, zamknul, a když jsem odcházel, tak jsem se otočil a s blaženým výrazem pozoroval tu nádheru, kterou jsem od toho dne vlastnil. A tehdy jsem věděl, že jsem koupil dobře.


Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte

Komentáře

STANLI
11. listopadu 2019, 15:55
2

Moc hezky napsáno! Pamatuju když jsem jako cca 15 lety viděl prvně Coupe na benzince :D udělal jsem si ještě jednou kolečko po silnici okolo, protože jsem jaksi netušil, co to je :D a dneska když nějaké náhodou potkám, je to, jak napsal Bíst "(ne) pojízdná hromada dílů :/
Jen tak dál a ať dělá radost :)

reagovat
Al
Alda838
12. listopadu 2019, 01:15
1

Zdravím fandy italských vozů, výborné počtení o nevšedním autíčku ta žlutá mu moc sluší.
Před půl rokem jsem Fiátka koupil ženě na naučení. Chtěla něco levného a nevšedního a taky něco co se jí bude líbit a coupe to splnilo.
Naším cílem bylo koupit co nejlevnější auto, ale hlavně bez koroze.
Takže motor 1.8 čtyřválec, známí svými problémy s variátorem sací vačky.
Coupe se nám podařilo koupit za směšnou cenu, která odpovídala stavu "pojízdný soubor náhradních dílů".
Variátor samozřejmě na výměnu a zvuk jak nafta jako bonus.
Po utracení několika násobku kupní ceny a cca 80 hodinách práce vypadá z venku pořád nic moc, ale důležité díly byly vyměněny a ženě i mě zatím dělá radost.
Pětiválcový turbo mám v Lancii a je to krásný svezení a úplně mě to stačí více koní v předohrabu ani nepotřebuju.
Díky za blog a těším se na pokračování.

reagovat
Jaromír
12. listopadu 2019, 12:16
0

Ať Coupé dlouho slouží! Pokud člověk dává správný olej, tak je 1.8 prakticky nesmrtelná.
Jaká Lancia? Fotky! :)

Al
Alda838
14. listopadu 2019, 08:56
0

Jezdíme ve všech autech na selenii racing, tak snad to maže dobře to ukáže až čas.
Ta Lancie je Kappa má cca 1.5 tuny takže coupe je o něco živější, Kappa zase pohodlnější viscodrive má taky, ale i tak ten výkon nezvládne vždy přenést na silnici.
Podařilo se jí koupit za dobrou cenu s nízkým nájezdem a zatím už druhý rok dělá jen radost.
Měnil jsem jen olej, rozvody, brzdy a dal jsem chip gtec1.
2.0 20vt je na fotce ta stříbrná na druhé fotce s coupe Kappa už bohužel po menším ťukanci, naštěstí to odnesla jen SPZ, kapota a nárazník.

Al
Alda838
14. listopadu 2019, 09:29
0

Tady je ještě recenze na moji 1. Lancii s lepšíma fotkama, letos jsme spolu už 10 let a stále se na každé svezení těším.
Na Coupe oceňuju hlavně lehčí předek než u Lancie a dobré řízení.
https://www.autickar.cz/clanek/lancia-kappa-2-4-v-i-s---kam-to-bude-pane-prezidente/

Un
Unnamed
12. listopadu 2019, 16:35
1

Gratulace, u me to bylo podobne, chodil jsem na zakladku, osma nebo devata trida a pamatuju si na tri auta ktera delali "bordel".. byla to zluta ibiza 6k2 cupra, cerny nissan 180sx a zlute coupe 16vt .. zluta ibiza porad palila gumy a z majitele se po nekolika letech stav muj sef ???? zlute coupe delalo randal zavodnim vyfukem group N a hlasitym odfukovanim blowoff ventilu, to coupe sem pred par lety za par drobnych koupil ma dily ???? a cerny nissan dicky parkoval do garaze pres rucku a doted nevim kdo to byl ???? kazdopadme sem koupil dva vraky coupe 16vt, jeden s motorem bez tlaku, druhy jiz zmineny zluty abych z neho neco pouzil, ale jelikoz mi kvuli blbostem dosli prachy na prestavbu, tak se mi nakonec podarilo ve zline koupit dalsi "skorovrak v tuzingu jak od kolotocare" atmo 20v 108kw v matne folii, bazenovou barvou natrenym snad vsim co slo z interieru vymontovat a asi miliardou modrych led diod po celem aute zevnitr i zvenku ???? kazdopadne na 20v sem zavodni vyfuk ze 16vt a na to auto nadosmrti nezapomenu .. ten zvuk petivalce s tim zavodnim vyfukem je neco co me ve spominkach bude hrat navzdy... Ve 20vt jsem se svezl jednou, taky to byl kus co jsem chtel koupit, ale odradil me nizky tlak oleje, co mohlo mnet sice vic moznosti reseni, ale ze strachu ze to bude solidni kasicka sem od koupi ustoupil.. kazdopadne, pokud by se nekdy naskytla moznost koupit dobry kis za dobre penize, ale klidne bych se spokojil i s bravem hgt .. DOPORUCUJU :)

reagovat
Un
Unnamed
12. listopadu 2019, 16:36
0

Sry za otazniky, meli to byt smajlici :D pisu z telefonu

ToMyx
13. listopadu 2019, 10:49
1

Ouu, přesně tyhle příběhy jsou kořením blogů Autíčkáře, skvělý blog!
Fiat Coupé, ať už čtyřválec turbo nebo 20VT, mám na seznamu autíček, které "jednou" budou až bude velká garáž.
Můj první kontakt s Coupé byl kolem roku 2000 a překvapení ze zátahu motoru (140kw) a z pěkného fungování přední nápravy z Punta, jsem z hlavy nedostal i když je to téměř 20 let stará vzpomínka. Ať slouží!

reagovat
Jaromír
13. listopadu 2019, 16:13
0

pěkné počtení, bude i třetí díl?

reagovat
Jaromír
13. listopadu 2019, 20:10
0

A takhle to dopada, kdyz mate vtipne kolegy a chvili nestrezeny pocitac.

BubaaCZek
14. listopadu 2019, 08:06
1

A ještě si oprav tu úpravy v blogu. (A takhle to dopadá, když máš vtipné čtenáře )

orobo
14. listopadu 2019, 01:09
0

Fiat Coupe 20VT som strasne ale strasne chcel ako svoje prve auto. (Pred cca 15 rokmi.) Nedopadlo to, skoncil som v AR 147 JTD 16V, ale pre to auto mam stale slabost. Preto palec hore!

reagovat