Motorista v dokonalé budoucnosti

Minule jsem sice předjímal, že se druhý díl Post-studentského blogu bude zabývat dlouhodobým testem mého Mercedesu, nicméně nakonec jsem ještě jednou zabrousil do kategorie, kterou by kdysi má paní učitelka z českého jazyka označila za úvahu. Toto téma není zdaleka aktuální a s pravděpodobností, že někdy vyhraju Eurojackpot, se taky nikdy nestane. A hlavní ideu jsem si vypůjčil z knihy Smrtka od Neala Shustermana (proto virtuálně dávám pětinu kreditu jemu). Pokusím se Vám ji v pár řádcích nastínit. Dějištěm je stále Země, budoucnost dejme tomu za 120 let. Výpočetní výkon vzrostl do takové výše, že se s pomocí lidstvem naprogramované umělé inteligence podařilo spočítat všechny eventuality života. Hlavními příklady mohou být maximalizované výtěžnosti celé planety z hlediska pěstování potravin, čímž se podařilo zažehnat hlad na celém světě a zároveň posunout hranici maximální možné populace. Světové vlády nahradilo vědomí oné umělé inteligence, která vše dokáže plánovat, řídit a vyhodnocovat lépe, než zkorumpovaná společnost. Nikdo nehladoví, všichni mají vzdělání. Zločiny zmizely, protože jsou potírány už při vzniku (a tak se o ně skoro nikdo ani nesnaží). Také byly vymýceny nemoci, život lze prodlužovat téměř neomezeně a každé zranění (kromě kompletního spálení těla) lze uzdravit – tedy zregenerovat. Dlouhověkost nad 150 let se stala normálem. V tomto utopickém a sci-fi světě se samozřejmě zefektivnilo i cestování. Autonomní automobily pokrývají 99.99% všech osobních vozidel.

Jak se v tomto autíčkáři brutálně nehostinném světě může cokoliv automobilového líbit? Ano, je pravda, že tato alternativní budoucnost motorismu, jak jej vnímáme my, v žádném případě nenahrává, ale pojďme se nad tím na chvilku zamyslet. Většině populace ve společnosti, která má x krát více lidí, autonomní vozy absolutně stačí. Spotřeba elektřiny, nebo čím že to jsou poháněné, je v případě umělou inteligencí ovládaných aut minimální. Vše je řízeno jedním dokonalým centrálně řízeným systémem, z čehož můžeme logicky usoudit, že kolony nemohou nikdy vzniknout. Dokonale plynulá doprava, ve které o tom, zda budete v práci včas, nerozhoduje ranní špička, ale pouze čas, ve který nastoupíte do auta – do práce to totiž máte vždy přesně 5 minut a 31 sekund (±10 sekund). Ale nic z toho neznamená, že by vozidla řízená člověkem byla zakázaná. Je dokonce pravděpodobné, že čím větší bude populace, tím více „magorů“ do ne-autonomního řízení se najde. Jen ty tradiční auta (nedejbože se spalovacím motorem) budou zastaralá, drahá a několika(set)násobně dražší – cenou, provozem i údržbou. Tady by si někdo mohl povzdychnout. Budoucnost je v pr*eli. Ale až potud jsme se zaměřili na motorismus osobního života. Co takhle motorsport?

To ještě někoho v budoucnosti bude bavit? Už v dnešní době drahý koníček bude v budoucnosti nejspíše prioritou smetánky, ne? A co kdyby ne… ropa bude pravděpodobně nevyužívanou komoditou, a tak si v budoucnosti skoro zaniklé impérium Shell určitě rádo přilepší a po kouscích prodá zbytek svého někdejšího bohatství. Závodní stroje budou sice drahé, ale ty duely na bojišti – představte si to. Souboje kolo na kolo, několik centimetrů od sebe, dva soupeři, kteří se nemusí bát o život. Ať se stane cokoliv, oni přežijí. Ale vůbec, bez té myšlenky byť jen malého nebezpečí – nevymizí adrenalin? Představuji si to tak, že okruhové závodění tohoto světa nebude nic pro horké hlavy. Závodní auta představují hotové jmění, a kdo poruší pravidla daného závodu, nejenže si zničí vůz, ale přijde o licenci na… ehm půlstoletí? :D

Zároveň máte na studium a trénink téměř neomezené množství času – celý svůj dlouhatánský život. Ve třídě nejvyšší jakéhokoliv seriálu závodů se tedy bude prohánět nespočet Fangiů, Hamiltonů, Loebů a Sennů – všichni závodní stopou vypiplanou k dokonalosti. A nezapomeňte, vy nezemřete. Kdo by tedy potřeboval systém Halo v monopostech Formule 1? K čemu by byl rychlostní limit v pit lane? Počítá se jen to, kdo bude nejrychlejší. Tento svět přímo volá po znovuzavedení závodů vozů F1 z 80 let, jejichž výkon v té době nebylo možné změřit. Skupina B? Ale jistě, račte dál. Gentlemanské soupeření v Bentley na okruhu v Brooklands, nebo písek, zvedající se za dakarským speciálem DAF Turbotwin… Novodobá Mille Miglia Italia, na které se řítí monoposty, jejichž konstruktéři nebyli ničím omezení. To samé může platit pro Le Mans…

Samozřejmě by bylo třeba v každé sekci motorsportu oddělit zbohatlické magory, kteří pojedou stylem: „Můžu si to dovolit, já jedu, a jestli mi neuhneš, tvoje chyba!“ Ale od toho by zde byly nižší série a pravidla FIA, které předsedá už 210-ti letý Bernie Ecclestone.

Jak by ale mohlo vypadat soutěžení dejme tomu v závodech do vrchu, kde by konstruktéři nebyli omezeni ničím, kromě nutnosti neautonomního řízení? Troufnu si říct, že výkon, přilnavost a celková rychlost takto konstruovaných vozů by byla… dokonalá a člověku nedosažitelná. Záleželo by tedy čistě na instinktech a reflexech řidiče. Což by zákonitě a nezadržitelně vedlo k jediné věci. Dominanci jednoho – nejlepšího a nejrychlejšího – jezdce. Achjo. Někdy se dokážu zklamat sám ve svých úvahách..

Zde jsme se dostali do bodu, kde už není řeč pouze o motorismu, ale o (zacpěte si uši) petrolheadství. Myslím, že pro nastíněnou společnost, by pravověrný fanoušek motorsportu (popř. přímo účastník) musel připadat právě jako petrolhead v pravém smyslu obou slov.

Tak, jako je utopistický Shustermanův knižní svět, je utopická a nejspíš směšná i má představa. Ještě ale zbývá jedna otázka: Bavilo by to vůbec někoho? Jestli byste to chtěli okusit, si zkuste odpovědět sami: Svět motorsportu neomezených možností, svázaný pouze několika málo pravidly. Ve světě, kterému nic nechybí, kde bylo všech úspěchů dosaženo – vše, co může člověk stvořit (tedy naprogramovat a v rámci všech dostupných znalostí objevit). Co vám ještě zbývá? Zaměřit se na nějakou zálibu, kterou budete rozvíjet po neomezeně dlouhou dobu. A proč by to nemohl být vzrušující svět motorsportu?