Historie Sobů: Saab 93

Píše se rok 1955 a na prosincovém autosalónu ve Stockholmu  se světu ukazuje Saab 93. Automobilka tak reaguje na hlad po autech, v tomto případě hlavně po malém Saabu, mezi motoristy. Novinka inženýrů ze švédského Trollhättanu přináší oproti předchůdci řadu změn. Dosavadní dvoutaktní dvouválec o obsahu 0,75 litru je nahrazen tříválcem o stejném objemu, který nyní však disponuje výkonem 24,3 kW (33 koní), 70 Nm kroutivého momentu a je uložen podélně. Motor je navíc chlazen novým systémem, který zahrnuje termostat, ventilátor a oběhové čerpadlo. Změnu prodělává i podvozek, kde dosavadní torzní tyče jsou nahrazeny vinutými pružinami a celý vůz stojí na kolech s bezdušovými pneumatikami. Krom toho je zde i nový elektrický systém, který běží pod napětím 12 V, páčkové ukazatele směru jsou nahrazeny světelnými blikači, pozměněna je i příď vozu a auto zlehka narostlo, a to o 1 cm do délky.

Seč se mnohdy uvádí, že  devadesát-trojka je modelový vůz let 1956 až 1960, tak jeho výroba započala ještě v roce 1955,a to v nově vzniklém výrobním závodě v Göteborgu. Do konce roku se povedlo vyrobit 457 kusů nového modelu.

Nicméně následující rok už běží výroba Saabu 93 naplno a ze scény se s posledními stovkami kusů klidí model 92. V tu dobu se na světlo světa světu ukazuje Saab 94, který je více známý pod označením Sonett – malý sportovní vůz bez střechy, který technicky vychází právě z nově uvedeného modelu na trh a jehož se stihlo vyprodukovat pouze 6 kusů.

Rok 1957 přináší první inovace devadesát-trojky. Na přání může mít zákazník v autě dvoubodové bezpečnostní pásy nebo otevřenou střechu s látkovým krytím. Novinkou je i rovněž možnost automatické spojky pod názvem Saxomat od německé společnosti Fitchel & Sachs, jejíž dílo si však mezi zákazníky moc obliby nezískalo. S létem 1958 přichází na trh Saab 93 s přídomkem "B" na konci. Co je hlavním odlišujícím prvkem poupraveného Saabu je nedělené čelní okno (do té doby dvoudílné) a zrcátko na straně spolujezdce.

Další ročník jsou na vůz montovány větší (bubnové) brzdy, přibývají okrasné lišty na bocích a nabídka modelů automobilky Saab se zdvojnásobuje…. z jednoho modelu na dva. Konkrétně přichází na trh Saab 95  – kombi verze modelu 93, která však už má pod kapotou motor o 0,1 litrů větší a k němu čtyřstupňovou převodovku. Věci, které byly chystány pro následovníka v podobě Saabu 96. V záři se pak představuje další inovovaná verze s přídomkem, 93F, která se lišila hlavně přesunem pantů dveří z B sloupku do přední části.

Saabu 93 bylo během 4, respektive 5-ti, let produkce vyrobeno 52 731 kusů. Zde by to mohlo celé skončit, ale je nutné podotknout, že historicky druhý produkční model automobilky se stal prvním Saabem, který se ve velké míře začal exportovat za hranice Švédska. V tomto případě se dostal ku příkladu do Španělska, či Portugalska. Avšak co bylo pro automobilku více zásadní, s modelem 93 překročila velkou louži. Ano, Saab míří do USA.

Totiž v roce 1955 podniknul tehdejší ředitel Saabu, Tryggve Holm, návštěvu ve spojených státech za účelem se setkat s jistým Ralphem Milletem. Ten tehdy obchodoval s díly pro letecký průmysl a tím pádem přišel do kontaktu i se značkou Saab, která mimo jiné stále vyráběla (a vyrábí dodnes) letadla. V meziřečí obchodního jednání navrhl Tryggve Holm prodejci Milletovi, jestli by nezvážil myšlenku importu automobilů Saab do Ameriky. Millet se zprvopočátku tvářil k této věci skepticky už jenom proto, že s automobilovým průmyslem neměl vůbec žádné zkušenosti. Na konci návštěvy mu ale Holm udělal při odletu jeden návrh. "Pošlu Vám pár vzorků a uvidíte, jaký bude zájem."

Holm pak bezprostředně na to opravdu posílá do USA čtyři kusy Saabu 93 a jeden Sonett. Millet svědomitě zarezervoval pro 3 z těchto vozů místo na New York Auto Show pro rok 1956. Veřejnost přijímá malé bílé švédské vozy s nadšením a z obchodníka s náhradními díly pro letadla se rázem stává prostředník obchodů s automobilkou Saab.

Millet neponechává nic náhodě a obratem zakládá Saab Motors Inc. a zabezpečuje prvních 15 dealerů první dávkou vozů o 250-ti kusech modelu 93. Za první celý rok prodeje se pak ve spojených státech prodalo 1410 vozů, což bylo skoro 15% celé výroby Saabu ve Švédsku. Další ročníky se čísla zvedají. Millet mezitím zajišťuje po státech další odběrná místa. Vedení ze Švédska navíc nechce nechat nic náhodě a tak se zasazují, aby v Americe vznikaly sklady s náhradními díly a servisní sítě s proškolenými mechaniky, což byla podmínka aby mohl vůbec někdo ve státech Saaby prodávat. Proč tak zásadní postupy? Kvůli reputaci, která se v pokaženém stavu špatně vylepšuje. V případě nutnosti servisu, a nedostupnosti dílů a proškolených lidí, by většina majitelů mohla vůz akorát zahodit a jít ke konkurenci. Tohle nechce asi nikdo.

Navíc Amerika je značně jiný stát než Švédsko a i jednoduše konstruované dvoutaktní motory nebyly nezničitelné. Stávalo se, že hnací ústroji mohlo mít problémy s mazáním na dlouhých dálničních úsecích stejně jako s tím, že i někteří špatně míchali palivo-olejovou směs pro dvoutaktní motor. Millet aby zachoval spokojenost zákazníku, tak v rámci reklamního tahu nechává přidřené motory měnit kus za kus v rámci doživotní záruky. Tohle se ale příliš nelíbilo vedení automobilky, která tuto záruku omezila na dobu, kdy auto vlastní původní majitel.

Dalším reklamním tahem byl, v té době mezi automobilkami velmi oblíbený, motorsport. A tak Ralph Millet přihlásil 3 stroje na třídenní Great American Mountain Rally – 1500 mil v náročných zasněžených podmínkách. Z konkurence 63 závodních vozů to ku překvapení všech vyhrál právě Saab s továrním inženýrem značky za volantem, jimž byl jistý Rolf Mellde. Zbylé dva vozy Saabu skončily na šestém a sedmém místě.

Tohle však nebyl jediný úspěch Saabu v této disciplíně. Když se přesuneme zpět na starý kontinent, tak model 93 sbíral úspěchy také díky muži, kterému se přezdívalo Mr. Saab. Řeč není o nikom jiném než o Eriku Carlssonovi. Ten dokázal s tímto strojem vyhrát ku příkladu finskou rally v ročníku 1957, přičemž ve stejném roce se s vozem nakonec radoval z celkového prvenství v mistrovství Evropy.

Úspěchy na poli nezpevněných cest (hlavně těch amerických) zapříčinili vznik oslavného modelu, Saabu  GT 750. Jednalo se stále o Saab 93, který ale prodělal pár úprav. Nejzásadnější bylo zvýšení výkonu motoru, který se z původních 33 koní dostal ve výsledku na hodnotu 50 koní, s dvojitým karburátorem až na 57 koňských sil. Krom toho byl vůz osazen extra přídavnými světlomety, dřevěným volantem, časovým rally počítadlem Halda Speedpilot, sportovními sedačkami, chromovými poklicemi kol a lištami na boku. Celkem vzniklo 600 kusů (některé zdroje hovoří o číslovce 605), přičemž 546 z nich zamířilo přímo do USA. Co je však nejzajímavější, tak model GT 750 přichází jako první automobil na světě s bezpečnostními pásy ve standardní výbavě. Do té doby byly u jiných automobilek pouze za příplatek.

Poslední zajímavostí ohledně modelu 93 je prototyp, který snad nenajdete na jediné fotodokumentaci s nasazenou přední kapotou. V roce 1959 totiž inženýři z Trollhättanu tak trochu experimentovali. Vzali jednu klasickou červenou devadesát-trojku a odlehčili ji, co to šlo. V interiéru zůstala doslova jenom sedačka řidiče, volant, budíky, páka řazení, pedály a kličky dveří. I ona "zahazovaná" kapota byla zaměněna z plechové na plastovou. Co bylo ale hlavní, a to je ten důvod fotek bez kapoty, je hnací ústrojí. Vývojáři totiž vzali dva produkční tříválcové motory a umístnili je do motorového prostoru napříč vedle sebe. Krom toho tam vrazili modifikovanou sestavu spojky a převodovky + obří chladič. Výsledek? 103 kW (138 koní) a maximální rychlost 196 km/h. Rychlostní rekord stroji unikl jenom díky nesrovnalostem v kontrole a nahrávání.

Už tak lehoučký Saab byl ještě lehčí, navíc vše měl situované vepředu, což zapříčinilo to, že vůz byl značně neovladatelný, čímž si vysloužil přezdívku Monster. Kvůli nepraktičnosti pak celý projekt skončil.

Bohužel, sláva modelu 93 není tak velká jak by se možná patřilo. Po Saabu 92 to byl právě "až ten druhý Saab" a jeho nástupce, Saab 96, byl značně rozšířenější a tím pádem i oblíbenější mezi motoristy. Přesto má devadesát-trojka svoje místo. Z ní právě pocházel vzácný Sonett I, dala základ pro stavbu kombi 95 a hlavně se díky tomuto modelu dostal Saab na svůj nejsilnější exportní trh, tedy do USA. Však občas můžete sledovat ve starších amerických filmech, jak je v té záplavě aut Saab po boku Volva jednou z nejvíce rozšířených evropských značek.