načítám data...

Trackday Vysoké Mýto 2017 vol. 2: Vedro, davy a boky

Zajímá vás, jak se jezdilo letos podruhé v Mýtě? Byli jste a máte radost? Litujete, že jste chyběli? To byste měli! Přinášíme report!

zobrazit celou galeriiZobrazit galerii

V pořadí druhý letošní Autíčkář Trackday & PlechCup vyšel přesně na půlku července, což slibovalo úmorná vedra, vařící auta a zoufalé návštěvníky marně hledající kousek stínu. Kdo se účastnil, byl nucen konstatovat, že počasí se velmi povedlo, slibované horko nedorazilo a atmosféra okruhového dne byla velmi příjemná. Účast ve finále těžce předčila naše očekávání, i tak ale věříme, že si všichni jezdci užili tento svátek dosyta včetně skvělého občerstvení z dílny spřáteleného Bílého Kocouře. Pojďme se nyní podívat na trackday očima členů redakce.

Matějův napjatý den

Kdo četl mou zprávu o okruhovém trápení nebohé staré Alfy Romeo, už ví, že můj den byl opravdu perný (koneckonců si můžete přečíst celý příběh zde). Hned v okamžiku prvního nastartování zeleného stroje, jehož lomoz musel vytrhnout alespoň polovinu nevinného sousedstva ze sladkého nedělního snění, mi hlavou opět proběhly všechny možné 
scénáře zahrnující selhání italského výdobytku techniky. První cíl byl jasný: dojet bez poruchy a zpoždění alespoň na okruh. To se podařilo za doprovodu Goldiese a jeho MR2 a v 8 hodin jsem už lačně nasával dým lahodné cigarety na obvyklém místě činu. Účastníci na sebe nenechali dlouho čekat, a sotva jsem stihnul ranních pár koleček se záminkou prohlédnutí trati, depo a přilehlé parkoviště se začaly utěšeně plnit. To jsme málo věděli, jak hojná  účast nás nakonec čeká. 


Čtenáři Autíčkáře přivezli opět zajímavé stroje a nepřivezli jich málo. Takřka již samozřejmá přítomnost početné smečky Miat a neméně velké skupiny Toyobaru hrdě zvěstovala, které vozy se na tomto těsném okruhu cítí jako ryba ve vodě. Trochu poprask způsobil přílet punkové Mazdy RX7 FD, z pod jejíž kapoty byl wankelův zázrak vyštván brutálním small blockem LS6. To byla podívaná, která snad nemohla jedno oko nechat suché. Mistrně voděná Mazda si získala srdce nejen mé, ale i všech přihlížejících, těžko byste hledali člověka, kterého by nechala chladným. 



Můj pokus zorganizovat PlechCup se neskromně odvážím nazvat úspěšným, bez zbytečného chaosu a nepořádku. O to větší bylo moje zklamání z výkonu Alfy a zejména mého chabého řidičského umění. Jinak si troufám říct, že se opět povedlo Trackday provést na vysoké úrovni. Obecenstvo bylo spokojeno, jezdci snad také, jídla a pití bylo dostatek, zkrátka velmi příjemný letní den. Kdo by ležel u vody, když může být s kamarády na okruhu.

Máme co zlepšovat? Jistě máme. Zaznamenal jsem pár ohlasů na příliš dlouhé fronty při čekání na jednotlivé stinty. Kapacita okruhu však není neomezená a z důvodu zachování jisté úrovně bezpečnosti a zamezení karambolům mezi rozdováděnými auty nemůžeme pouštět více aut. Současně zvažujeme, že příště všas omezíme registrace případně prodej jednotlivých jízd přímo na místě. Bude zkrátka platit, že kdo se dřív zaregistruje, bude mít jistotu ježdění, nakonec je to i cenově výhodnější.
Další poznámka se týká PlechCupu, konkrétně cenového limitu vozidla a jeho dodržování a vymáhání. Dostali jsme spoustu návrhů, sami máme nějaké nápady, ale prosíme o pochopení, že pro letošní sezonu nemůžeme měnit pravidla v jejím průběhu. Příští rok si na PlechCup posvítíme tak, aby byla skutečně zachována myšlenka nízkorozpočtového okruhového zápolení pro všechny.

Hamsterův den plný profesionálů

Toho rána byl Hamster poněkud neklidný. Už o půl osmé jsem měl být já i první redakční Alfa Romeo na okruhu. Tou dobou tam již stál vůz, který si pro Autíčkářův Track day zvolil náš šéfredaktor Vojta – Volkswagen Crafter. Uvnitř tohoto pojízdného hangáru se nacházel náš skvělý catering profesionálně přivázaný ke stěnám vozu elegantními mašličkami. Používání kurt pro upevnění nákladu je schopnost, kterou budeme muset ještě trochu doladit. Po rozvázání všech uzlů, z nichž některé nejsou známé ani příručce pro skauty, jsme nainstalovali naši polní kuchyň, otevřeli hlavní bránu a slavnostně zahájili celou akci.

Stále jsme na okruhu byli sami, nepřijeli žádní okruhoví nadšenci – ale co mě činilo více nervózním, ani naši kolegové. Snad to bez posil nějak zvládneme i bez produktů kvasných procesů či sušení konopí… Čus Matěji! Redakční alfisti se sjíždějí.. Najednou bylo všude okolo spousta lidí i aut, i redakce se sešla, akce se krásně rozeběhla. František profesionálně vypouštěl stroje na trať, Zlokočka profesionálně vedla administrativu, já profesionálně chystal válečné barvy redakčního závodního speciálu. A potom přijel Vavris s testovaným BMW 340i, aby všechno obrátil vzhůru nohama. Fronta čekajících aut se prodlužuje k obzoru, redakce se celá mačká okolo BMW.

Nakonec se však všechno podařilo. PlechCup proběhl profesionálně a hladce, redakční závodní vůz Matěje nezklamal – rozbil se. Kdyby se tak nestalo, cítil by to jeho majitel jistě jako velkou křivdu. A především – celý den se obešel bez nepříjemností a nehod. A tak to má být. Díky všem účastníkům, gratulace vítězům a čest poraženým – snad si to 29. října zopakujeme.

Vavrisův extrémní trackday

Vše obecné a důležité již bylo řečeno, takže ode mě jen pár nejlepších střípků. Většinu dne jsem prožil u závory s vlajkou v ruce a nechci vědět, kolikrát jsem vyřknul větu “…po červené vlajce máte ještě dvě kola…”. Ze všeho nejdřív ještě musím poděkovat Hamsterovi, že mi tak dobře radil a určitě schválně posílal do fronty i nezúčastněná vozidla, aby vypadala delší a sypal písek do mého (ne)profesionálního systému. :-) Teď už ale k tomu, co mi nejvíce utkvělo v hlavě.

Šampionát o nejvíce spálenou pleš – Všimli jste si taky toho, že dobrá polovina řidičů roadsterů byla prostovlasá? Krom souboje s tratí tak sváděli i souboj se Sluncem a ta kulatá koule navíc drze zneužívala rozsáhlé asfaltové plochy, aby násobila svůj účinek. Vzhledem k tomu, jak krásně mi po polovině dne zuhelnatěla pravá polovina krku, máte pánové můj respekt. Doufám, že jste všichni dočkali západu a nikomu vrchlík neshořel…

Totální nasazení – Aneb kdo to zahodí jako první. Upřímně řečeno jsem si občas připadal jako u severních sousedů – tak teatrální průjezdy byly k vidění. Travnaté plochy v okolí nejvyššího místa okruhu pravidelně vydávaly kouřovo-hliněné signály jako svědectví o tom, že do nich právě někdo zaplul autem ve zcela nekorektním úhlu. V zatáčce u cílové rovinky to také párkrát vypadalo, že pan plot bude mít nového kamaráda. Nakonec byla nejvíce zlá šikana pod mostem, ale naštěstí to skončilo jen dvěma malými monokly pod očičkama sportovních Toyot. Divák musel být nadšen. Ale nejen z neplánovaných situací… Třeba souboj vykuchané S2000 s hezky udělanou M3 E36 byl spektakulární a také Toyobaru mezi sebou sváděly urputné boje. 

Jak si posrat život v deseti minutách – Ale jak už bylo zmíněno, všechnu pozornost si pro sebe stejně usurpoval jeden flekatý Japonec s americkým dopingem. Nikdy nedělejte stejnou chybu jako já a nesedejte si do takových věcí. Punch, který auto dávalo na dvojku a trojku se těžko popisuje. Vždyť ten bastard přeskakoval ostatní účastníky, i když zrovna při 1500 otáčkách na pětku chladil motor. No a pak tu je ten zbytek. Jak to zároveň drželo i nedrželo, řvalo, brzdilo, přetáčelo se, předjíždělo, víc řvalo, zmítalo se v přetížení a i se sériovým torsenem a úzkými 235 mm pneumatikami vzadu, fungovalo. Celou tu taškařici dotvářel Honza za volantem – mám rád nadšené magory, kteří dokáží květnatě hovořit o čtyřkolých nesmyslech…  a k tomu jen tak mimoděk v plném tempu krotit tu mrchu, která se zrovna pod náporem přemotivovaného smallblocku řítí v driftu na trojku vzadu v kopci vstříc jakési Miatě, která se zrovna připletla do cesty…  No, jak to říct. Po vystoupení jsem chvilku produkoval jen skřeky a vulgarismy a měl chuť se vyřadit z genofondu jako zbytečný jedinec… :-)

Machačovo tradiční lehké chaotično

Tento trackday jsem si hodlal užít. Žádné natáčení, žádný extrém, jen vidina zcizení 340i a očuchání si přilnavosti jejích zadních pneumatik na okolních okreskách a pár koleček Kitroenem po okruhu. Vše proloženo limonádou, hamburgerem a škádlením zejména Matěje.

Takže jsem se samozřejmě ocitl okolo desáté v Gastownu a pomocí gafy, goly a nadávek montoval již jednou odmontovanou zadní sedačku do závodního stroje jménem Psotnik, protože Supafláj se rozhodl, že “Vezmem Johanku, jo?”. Johanka je naštěstí žena lehká a hubená, takže sedačka upevněná silou myšlenek a jejím bezpečnostním pásem nepředstavovala žádné riziko. Samozřejmě jsme pak měli zpoždění, takže na její otázku “Mám se bát?” se při odjezdu jen dalo konstatovat “Není třeba, pojedeme na plný plyn”. Všech 75 Psotníkových koní se snažilo celou cestu do Mejta, kam jsme dorazili přesně v momentě kdy hlavní organizátor Matěj breptal něco o tom, že “vole potřebuju ještě auto na plečkap, čus vole, jedeš?”. No tak jsem jel. A nebyl poslední!

Pak už jen následovalo zjištění, že 340i sice jede jako píchlá svině, ale já už jsem z puberty vyrostl, takže na divočinky nedošlo. A taky jsem třikrát vyletěl z trati s Psotníkem a při posledním stintu, který jsme protáhli o pět minut praskla jeho levá přední specializovaná okruhová zimní guma typu “sem našel tu ve skladu to obujem” a to prosím v momentě, kdy řídila ona zmíněná Johanka. Plus se nám podařilo zabarvit brzdové kotoučky do krásné duhy.

Vše tedy proběhlo, tak jak mělo. Dělo se to, co člověk nečekal. A tak to má být. 

Vojtův ospalý den

Za ty roky, po které už okruhová ježdění organizujeme (letos je to již pátý rok!), se tahle zábavná kratochvíle změnila a vyvinula. A s ní i moje role. Zatímco v začátcích byla veškerá organizace punk jako od Sex Pistols a valná část organizace vězela na mých bohémských bedrech (nebýt vlivu mé manželky, nejspíš by to z punku přešlo v průser), dnes už to skoro začíná vypadat, že jsme se něco naučili. Nenechte se mýlit, pořád je to slušný punk, ale už to není tolik vidět. No a já se z toho, co má všechno organizovat a tak nakonec zběsile pobíhá po okruhu a řeší všechno, na co “se” zapomnělo a co “se” nepovedlo, změnil v klíčovou osobu zvanou “ředitel” či “řešitel problémů”. Což je samozřejmě perfektní výmluva pro to, že nemůžu nic reálného dělat, protože musím být k dispozici, kdyby se něco pokazilo. Budiž ke cti celému zbytku týmu, že jsem tentokrát celou neděli strávil nervózním popocházením a pokuřováním v očekávání, kdy se něco konečně pokazí, případně sladkým spánkem (v noci jsem to nějak nestihl) na předních sedačkách novinářského VW Crafter, kterým jsem celou sobotu svážel podstatné propriety. Dokonce i PlechCup, obvykle největší zdroj zmatků a nejistoty, jsem dokázal zaspat. Jediným adrenalinovým momentem tak byl pekelný úprk s BMW 340i M Performance po okreskách, tentokráte však nikoliv proto, že bychom něco zapomněli doma, ale zkrátka jsem se chtěl projet. Mimochodem, ta věc je naprosto skvělá a kdo říká, že BMW už nedělá opravdová BMW, by si jí měl vyzkoušet.

A nakonec jsem se vlastně cítil úplně zbytečný. Nic se nepokazilo, nikdo nic nerozbil a nic zásadního nebylo třeba řešit. Což znamená, že ostatní členové (i nečlenové) redakce všechno zvládli na výbornou a vy, účastníci, jste byli tentokrát naprosto skvělí. Takže se těšíme na 29. října a doufáme, že budu i nadále zbytečným člověkem. Ono mě to vlastně docela baví…

Video od čtenáře Bernyho

Fotogalerie High Heels & Toe

https://www.facebook.com/pg/highheelsandtoe/photos/?tab=album&album_id=459288171104228

Fotogalerie čtenáře CZMisak

https://www.zonerama.com/czmisak/Album/3379373

Nelíbí se Vám reklamy, ale líbí se vám články?
Podpořte nás, pořiďte si VIP členství a užijte si autíčkáře bez reklam.


Mohlo by Vás také zajímat

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte

Komentáře

Raspby
21. července 2017, 19:17
0

Den vyšel krásně...počasí bomba. Vysokou účast Vám přeju, snad se na příští rok podaří udělat víc track dní na i dalších tratích :). Jediné co mě opravdu mrzelo, bylo, že když už si člověk vystál tu dlouhou frontu, tak pak hned zůstal zaseklý v celém vláčku aut, kdy to první jaksi odmítalo respektovat jedno z vašeho desatera, a to pouštět rychlejší auta. Nepouštěl a do zatáček skoro zavíral. To člověka po 40ti minutách čekání docela zamrzí když si díky tomu nedá ani jedno pořádné kolo a jen krouží...nicméně z toho nelze samozřejmě obviňovat Vás... :) Tak se těším na příště :)

reagovat
Goldies
21. července 2017, 21:37
0

A pod tohle se podepisu! Kdyz uz poustet, tak trochu rozestupy :-)

A druha dost podstatna vec, kdyz do psi prdele nekdo mrdne do pneumatiky a ta se odporouci do trate, tak ji bud uklidim nebo to nahlasim. Protoze jinak bych to do te bariery nenarval a ted pred dovolenou nenahanel lakyrnika a kosmetika :-D

BobAsh
22. července 2017, 15:59
0

Pouštět v odstupech by se mělo, to je dobrá poznámka, jestli se to někdy v průběhu dne nedělo, tak někdo udělal chybu :)

A pneumatiky to chce hlásit, no. My nevidíme celý okruh bohužel...

ja
janru
21. července 2017, 23:39
0

Ač milovník MX-5.. musím uznat že to černý saxo válí.

reagovat
Ji
Jiří
23. července 2017, 00:18
0

Pneumatika na trati..? Okamžitě nahlásit... ale vylézt z auta na trať a uklízet ji, to je tedy hodně velká klukovina.

reagovat
Woyta
24. července 2017, 13:02
0

Myslim, ze ji sundalo nejake bile auto. 306? Videl jsem jak stoji na ostruvku, lezou z auta a guma je posunuta na apex. Myslel jsem, ze ji jdou srovnat a dal jsem to neresil. Dochlazoval jsem a sjizdel z trati.

Ji
Jiří
23. července 2017, 00:33
0

A druhá věc... na pouštění jsou rovinky (jsou tam tři místa, kde to jde bezpečně). V zatáčkové partii bych na Trackdayi také nepouštěl (a ani nezkoušel předjíždět). Jen tak bokem z odpoledne, pustil jsem na cílovce před sebe bavoráka. Když jsme se protahovali první šikanou, tak se mi něco nezdálo a přibrzdil jsem... a za dvě vteřiny jsme si koukali z očí do očí. Kdybych se tam zkoušel nacpat, tak jsme oba v řiti :-)

reagovat
Ho
HonzaT
24. července 2017, 11:51
0

Ahoj,
mohli byste zveřejnit kompletní pořadí PlechCupu? Zúčastnil jsem se, ale hned potom jsem musel odjet pryč, tak jsem nestihl vyhlašování. Díky!

reagovat
Jan Machač
26. července 2017, 14:33
0

Hoj! Dodal jsem fotku výsledků PlechCupu, snad máš radost ;-)

Ho
HonzaT
27. července 2017, 21:16
0

Diky za vysledky!

bobo23
25. července 2017, 13:25
0

Škoda, že jsem nemohl, ale bohužel mi jaksi stále chybí auto a se svým daily se do toho pouštět nehodlám, protože by to taky nemuselo přečkat. Hlavně načatá převodovka, kde dvojka počítá zuby i při hodně opratrném řazení s meziplynem, nebudí moc důvery. :-(

reagovat


Poslední komentáře

Poslední inzeráty

Fiat 128 Sport Coupé 1100 L 1973
Fiat 128 Sport Coupé 1100 L

1973 rok výroby
65 koní výkon
1 116 ccm objem

Renault Scénic Nová STK,po servise,klima, 2001
Renault Scénic Nová STK,po servise,klima,

2001 rok výroby
93 koní výkon
1 400 ccm objem

Chevrolet CK1500 Cheyenne 1989
Chevrolet CK1500 Cheyenne

1989 rok výroby
150 koní výkon
5 000 ccm objem

GMC Sierra 1500 4x4 TRUCK V8 KING CAB 1997
GMC Sierra 1500 4x4 TRUCK V8 KING CAB

1997 rok výroby
350 koní výkon
5 733 ccm objem