Není to tak dlouho, co jsem vám napsal seriál mapující exotické modely v Evropě známých automobilek, jehož součástí byl i článek o vozidlech značky Toyota prodávaných v USA. Pro připomenutí jej naleznete zde, ale ve zkratce jste se v něm dozvěděli, že za velkou louží tento japonský výrobce prodává velké množství modelů, které na našich cestách běžně nepotkáte.
Mimo všemožná MPV, SUV a teréňáky tam nabízí také dva velké pick-upy, jež nemají nic společného s i u nás dostupným Hiluxem. Jmenují se Tacoma a Tundra, přičemž druhá zmiňovaná je konkurencí pro nejikoničtější americké trucky: RAM 1500, Chevrolet Silverado a hlavně Ford F-150.
V tomto textu jsem psal, že Tundra je sice opravdu zajímavá, ale že my si o ní můžeme nechat leda zdát, jelikož u nás se neprodává. Hehe, no a vidíte, netrvalo to ani dva měsíce a už vám přináším redakční test v českých reáliích. To jsou věci, že?
Zakázané ovoce?
Ona nám totiž úplně zcela zapovězená není. Sice ji nenabízí oficiální české zastoupení, jelikož by zájem o ni byl spíš mezi pár fanoušky než haldami běžných zákazníků, avšak individuálně ji umí zprostředkovat plzeňské zastoupení dealerství Dajbych. A protože se s lidmi z tohoto showroomu zná naše šéfredaktorka Viola, poprosil jsem je přes ni a oni svolili k zápůjčce jejich předváděcího kousku.
Díky tomu se tak s vámi na následujících řádcích mohu podělit o své dojmy z té největší Toyoty Severní Ameriky. A jaká tedy je? To je jednouché. I když na sobě nese asijské logo, jedná se o zcela americké auto. Není na ní prakticky nic japonského nebo alespoň globálního. Je bez přehánění unikátní.
Ono je to logické, Tundra stojí proti těm nejameričtějším vozům v současné nabídce, nemůže si dovolit jejich hru hrát jakkoliv jinak. Nicméně i tak je zajímavé vidět, že tato značka dokáže vyrobit i něco zcela jiného, než co dělá běžně. A ještě zajímavější je, že to zase dovede udělat velmi dobře, jelikož tato novosvětská Toyota je prakticky stejně působivá jako jakýkoliv truck americké značky.
Zastíní i Slunce
Je to vidět už na designu. Zatímco normální toyoty jsou auta fluidních tvarů se světelným podpisem žraloka kladivouna (informace přímo od výrobce) a přísnou aerodynamikou, Tundra jako správný americký truck sází na tvrdé, chlapské tvary. Proto má nekonečně dlouhou a vysokou kapotu či mohutné blatníky, proto má ostré tvary všech svítilen a světlometů, proto má hranaté a značně vystupující prolisy na dveřích a zadním víku korby.
Ruku v ruce s designem jde i velikost automobilu. Není to žádné malé prdítko jako globální toyoty, její šířka činí 2032 mm, její výška dosahuje 1984 mm a její délka v testované specifikaci sahá k 5933 mm. Pro představu, jen její nasávací otvor je tak veliký, že by se do něj v nejširším místě vešlo skoro celé Aygo. Už tu Ameriku začínáte chápat?
Má to auto vůbec konec?
Podobně na vás dýchne i interiér. Kromě mezi všemi novými toyotami sdíleného multimediálního systému (ovšem s displejem opět v poněkud…jiné velikosti) se tu nedočkáte žádných typických toyotích udělátek, jako je třeba joystick voliče převodovky, ambientní osvětlení nebo digitální přístroje. Ne, tady jsou chlapácké budíky, pořádná páka automatické převodovky a místo barviček jednoduché plasty a čudlíky.
Zároveň platí, že zmíněná velikost se odráží i ve vnitřním prostoru. Už vepředu je ho více než dostatek, byť se přiznám, že jsem čekal ještě o kapičku víc, a vzadu je ho takový přebytek, že se zastydí i prodloužená verze Mercedesu-Benz Třídy S nebo BMW 7er. K tomu to není jen o prostoru pro cestující, loketní opěrka mezi předními sedadly v sobě skrývá natolik obrovskou schránku, že se do ní vešel Tomášův foťák i s pouzdrem. Přitom u jiných aut mnohdy zabere čtvrtku podlahy kufru.
Návdavkem se samozřejmě velikost projevuje i ve výšce posezu. Jestli jsem v březnu byl unešen z řidičské pozice Range Roveru L322, kterou jsem přirovnal ke kapitánskému můstku, tak tady jsem byl kapitánem přímo kontejnerové lodi. Sedí se extrémně vysoko, ve výšce někde mezi největšími dodávkami a malými autobusy.
Když nepočítám užitkový Transit, tak jsem za svůj život řídil jen dvě auta, která nabízela podobné zážitky. Hádejte, jak se jmenovala. No ano, GMC Sierra, čili přeznačené Silverado, a právě Ford F-150. Už toto krásně popisuje, jak vyloženě americká a působivá tato Toyota je.
Osmiválec nemá, ale ekologický hybrid to není
I motor míří stejným směrem. Ano, budiž, značka přece jen trochu ustoupila a Tundře odebrala V8, ale do standardní, ekologické a efektivní hybridní toyoty má pohonná jednotka tohoto vozu pořád velmi daleko. Jedná se o dvojitě přeplňovaný benzínový vidlicový šestiválec řady i-FORCE o objemu 3,5 litru (reálně je to 3,4l, pětka je tam kvůli marketingu), který bez jakékoliv pomocné elektrifikace dává 286 kW a 649 Nm. S koly je spojen přes desetistupňovou automatickou převodovku.
Na rozdíl od hybridních toyot známých pro své okamžité reakce na pohyb pedálu plynu je tady potřeba chviličku počkat, než převodovka přeřadí a nafouknou se turba, ale pak už motor krásně zatahuje a i s tak obrovským autem energicky hýbe. Navíc v nízkých otáčkách krásně jemně ševelí, aby v těch vysokých zajímavě šestiválcově ryl. Automat zase téměř neznatelně řadí a celkem logicky reaguje na povely vaší pravé nohy i profilu vozovky. Jiné, leč moc dobré!
Nachystaná na transkontinentální cruising
Stejně povedený je podvozek, který i přes výraznější náklony v zatáčkách (logicky u takové stodoly) zajistí dostatečnou stabilitu. Odpružení zase navzdory tuhé zadní nápravě s vinutými pružinami nepřenáší do interiéru přehnané množství rázů. Přirozeně, jízda jako v limuzíně to není, ale vzhledem k tomu, že se pořád bavíme o pick-up trucku, třebaže v osobní verzi, je až s podivem, jak dobře dokáže díry filtrovat.
A i když jsem to neměl kde vyzkoušet, i na terén je díky vysoké světlé výšce, pohonu všech kol, elektronické uzávěrce zadního diferenciálu, redukci, chytré elektronice s několika režimy pro jízdu ve ztížených podmínkách a volitelným offraodovým pneumatikám dobře připravena.
Posledním opravdu působivým pocitem je pak přirozená autorita, kterou si Tundra zjednává. Že před ní taková Fabia radši zajede skoro čtvrtkou své karoserie do škarpy, jen aby se s ní nemusela potkat, to se dá čekat, vy o ní tam nahoře stejně sotva víte. Ale že proti ní na okresce ochotně uhne i řidič Audi Q7, jenž jinak neustoupí snad ničemu, to je…výjimečný zážitek. Znáte toto z jiných toyot? Samozřejmě, že ne.
Zkrátka Tundra není jen další obyčejnou Toyotou. Je postavena přesně tak, aby potěšila zákazníka F-150, RAMu či Sliverada, což z ní i v rámci nekonečně široké výrobní škály automobilky dělá ojedinělý produkt. A věřte mi, zamilujete si ji. Jen ji budete muset vyměnit za docela velkou sumu peněz. Převoz až do Plzně a silniční zlegalizovaní ji holt trochu prodraží.
Verdikt
Toyota Tundra stojí proti nejvýznamnějším americkým autům dnešního trhu. Výrobce si proto nemůže dovolit ji udělat „běžně, jako vždycky“. Takže ji dělá velmi po americku, tedy obrovskou, chlapáckou, silnou, komfortní a respekt vzbuzující. Zároveň však proto, že se stále bavíme o Toyotě, je Tundra ve všech těchto aspektech velmi dobrá. Dohromady to z ní dělá fascinující auto. Jistě, zvlášť v Evropě není pro každého, ale kdo ji dokáže docenit, toho si dokonale získá.
Děkuji moc plzeňskému dealerství Dajbych za půjčení tak speciálního auta k testu. Ať se objednávky množí!
Za krásné fotky děkuji Tomáši Strachovi! Jeho tvorbu najdete na instagramovém profilu @_mr.fear44_, nezapomeňte však dát hlavně odběr na profil Autíčkáře. :-)
Technické údaje
Toyota Tundra Crewmax SR5 3,5 l i-FORCE Twin Turbo V6
Motor: dvěma turby přeplňovaný zážehový vidlicový šestiválec 3445 cm3
Nejvyšší výkon: 286 kW při 5200 ot/min
Nejvyšší točivý moment: 649 Nm při 2400 ot/min
Převodovka: automatická desetistupňová
Provozní hmotnost: 2656 kg
Maximální rychlost: 174 km/h
0-100 km/h: 6,1 s
Kombinovaná spotřeba udávaná výrobcem: 12,4 – 16,8 l/100 km
Spotřeba v testu: Příliš krátký test na relevantní výsledek, auto ukazovalo okolo 14 l/100 km
Cena testovaného kusu: 2 522 850 Kč (předváděcí model MY 2024, najeto 900 km)
VK
18. 4. 2025, 12:09 0 reagovatProč tam vlastně hybrid není? Když je Toyotí hybrid nakonec velmi robustní a jednoduché zařízení, rozhodně konstrukčně jednodušší, než ten měničový desetikvalt.
Jaromír Soukup
18. 4. 2025, 19:04 0Protože Dajbych dovezl variantu bez hybridu 😅 V USA existuje i verze i-FORCE MAX, která k twin turbo V6 přidává ještě elektromotor. Ale jestli se nepletu, tak i tento pohon má tu desetistupňovou převodovku, takže je to pořád hodně jiné.
tomaass2
21. 4. 2025, 11:58 0Taky mi to přijde škoda, že je to nehybridní … neměla právě ještě úplně nedávno Toyota 3.5 V6 hybrid (do Lexusů)? Američtí kolegové mi vysvětlovali, že potřebují velký auta, že furt něco tahají (vleky), a tam by mi to právě dávalo smysl, ale zkušenost nemám 🤔
rivka
18. 4. 2025, 18:52 0 reagovatKonečně test pořádného, zpět, normálního auta!
Díky, Kubo.
rivka
18. 4. 2025, 19:25 01) více chromu (z fabriky)
2) méně chromu (Red`&Black Edition) :-)
sheogh
18. 4. 2025, 20:13 0 reagovatJeeeee, zase auto :-)))) Ja se jednou k necemu takovymu rozhoupu... vzdycky si rikam, jak by se s necim takovym dobre zilo - vejdou se veci, bicykly a jeste se s tim nemusi jezdit slalom mezi dirama, jako s normalnim osobakem :-)
rivka
18. 4. 2025, 20:52 5Asi rok jsem jezdil po Brně denně se '78 Chevroletem Caprice 5.7 a v podstatě ten offroad/offroad pick-up bezezbytku zastoupil. Kombinace měkkého pérování, poměrně velké světlé výšky a balónových pneu mi dovolovala jak přejíždět díry bez obav ze zničení tlumičů/utržení ramene/rozhození geometrie, tak i obrubníky rychlostí rozhodně "větší než malou" :-) Vždy když se blíží zima (a nejpozději když nasněží) si říkám že moje další auto bude 4x4, džíp/pick-up atd., ale v podstatě bych byl moc rád i za toho Chevyho :-)