Stručné dějiny SUV-kupé v 7 bodech

Kupé je synonymum sportovního vozu a slovo sport je to, co prodává. V době, kdy sportovní je kdeco a silueta kupé se zdůrazňuje u každého sedanu tvarovaného podle aerodynamických zákonitostí, kombinace SUV a kupé už zvedá ze židle málokoho. Jaké byly počátky a jaká je současnost tohoto trendu?

GAZ M-72 (1955)

Sovětský svaz byl zemí, kde včera znamená zítra. Alespoň to tedy tvrdí název knihy od Julia Fučíka a GAZ mu dal za pravdu. Všechno ale bylo dílem více méně náhody, na začátku vývoje typu M-72 rozhodně nebyla žádná marketingová studie ani snaha najít nějakou dosud neznámou díru na trhu. Předchůdce všech těch SUV-kupé se zrodil více méně z nutnosti kombinací existující techniky.

M-72 vznikl z osobního typu GAZ M20 (neboli Poběda), který byl prvním osobním autem vlastní sovětské konstrukce. Samonosná karoserie M20 dostala vyztužující prvky a dospod se nastěhovalo pohonné ústrojí z vojenského off-roadu GAZ-69. Až po převodovku to byla Poběda, dále navazuje transfer (včetně redukční převodovky) a pohon všech kol z „devětašedesátky“. Z terénního gazíku pocházela i přední tuhá náprava, zatímco ta zadní musela mít specifickou konstrukci, aby seděla ke zbytku.

Zvýšená karoserie byla daná funkční nutností, bylo žádoucí zvětšit světlou výšku. Silueta ve stylu kupé je pak daná podobou výchozího sedanu se splývající zádí, který byl navržen v duchu trendu automobilového designu 40. let. Výroba skončila v roce 1958, spolu s výchozí Pobědou, a to po pouhých 4677 kusech. Příkladem hodným okamžitého následování se M-72 rozhodně nestala.

AMC Eagle SX/4 (1981)

O čtvrt století později vzniklo na druhé straně světa úplně jiné SUV-kupé. Žádné auto před ním ani po něm nenaplnilo tento pojem s podobně doslovným provedením. Na přelomu 70. a 80. let tápající automobilka AMC zkusila všem vypálit rybník, ve skutečnosti ale spojením pohonu 4x4, vyššího podvozku a dvoudveřové karoserie kupé předběhla dobu tak výrazně, že si moc nepomohla. AMC Eagle mimochodem existoval také jako kombi, kammback (extravagantní hatchback s useknutou prosklenou zádí) a dokonce i jako targa.

Eagle byl prvním osobním vozem se stálým pohonem všech kol – Subaru tehdy mělo ještě přiřaditelný a Audi Quattro zatím nebylo na trhu. Bylo také prvním americkým autem s pohonem 4x4 a nezávislým zavěšením vepředu (to ale dokázala už v roce 1977 spojit Lada Niva). Vlastně to celé Subaru dost připomíná. V AMC měli prst na tepu doby a byli vizionáři. Jinak ale nasekali spoustu chyb, značka neměla dobrou image a její výrobky se potýkaly s kvalitativními problémy. Úspěch se proto v tomto případě nedostavil.

SsangYong Actyon (2006)

Zase muselo uplynout čtvrt století, než někdo další dostal stejný nápad. Na úspěšné Musso se korejský SsangYong rozhodl navázat hned dvěma modely: uhlazeným a poněkud nudným Kyronem a zběsilým Actyonem. Oba měly rámový podvozek shodného rozvoru a klasické off-roadové schéma pohonu všech kol. Actyon ale dostal zcela jinou a revoluční formu karoserie, kde stoupající boční prolisy směřovaly proti zaoblené zádi. Přidejte zamračenou, avšak ornamentálně pojatou příď a výsledkem je auto, které vypadá jako rozzlobený nosorožec.

Trhák to nebyl – image značky nebyla příliš silná, vzhled byl kontroverzní a vnitřní prostor nečekaně stísněný, takže nezabrala ani vzhledem k technice a zaměření vozu příznivá cena. S kontroverzním zevnějškem kontrastuje interiér, který je i dnešním pohledem docela k světu. Jasně vymezený prostor pro řidiče a kreativně použité kruhové prvky působí úhledně a mnoho automobilek stejné principy vyznávalo až do nástupu doby velkodisplejové.

Paradoxem je, že stylově pojatý Actyon měl ještě jednu karosářskou verzi, a to pick-up, který byl nástupcem předchozího Musso Sport. Po faceliftu pak Actyon dostal úplně nový design předních partií ve stylu moderní produkce SsangYongu. Mimochodem, jméno Actyon vzniklo spojením slov active a young.

BMW X6 (2008)

A pak přišel průlom, automobilový svět už nebude nikdy takový, jako byl do září 2007, než se na autosalonu ve Frankfurtu představil koncept BMW X6. Auto, které je menší, avšak dražší než X5, se díky své pompéznosti stalo hitem okamžitě po uvedení do prodeje v roce 2008. O rok později přišla kontroverzní varianta X6 M, která leckoho pobouřila, cílovou skupinu tohoto modelu ale ještě více nabudila. Co na tom, že X5 se sportovním podvozkem jezdí skoro stejně dobře, vzadu má místo pro nohy i hlavu a může být pětimístná, zatímco X6 původně měla sedadla jen pro čtyři…

Dnes už po celém světě, a to doslova – v Evropě se prodává jen třetina produkce –, jezdí skoro půl milionu „x-šestek“. A X6 v tom není zdaleka sama, zatímco BMW uvádí do prodeje už třetí generaci, stojí po jejím boku menší X4, SUV-hatchback X2 a prý se chystá ještě větší a dražší X8. Bylo to právě BMW, kdo vystihl správný okamžik a způsob uvedení na trh. Díky (nebo snad kvůli) tomu dnes nějaké to SUV-kupé nabízí v podstatě každá druhá automobilka.

Acura ZDX (2010)

Stejný nápad, stejná doba, ale obrovský průšvih….těžko z pohodlí Evropy soudit, proč Acura ZDX neprorazila. Přitom hlavní rozdíly proti X6 jsou jen tři: japonská značka, umístění motoru napříč a design. Zrovna v designu by ale chyba být neměla, ZDX je první Acurou, která byla navržena přímo v USA. Když značkou Acura cílí Honda právě na americký trh, je to jistě chvályhodný postup.

Navzdory tomu všemu i rozsáhlé výbavě – obsahovala už tehdy mnoho moderních asistenčních systémů, ale i třeba odvětrávaná sedadla – se ZDX nechytlo. Výroba skončila po čtyřech letech s celkovou bilancí 7191 kusů, přičemž polovina zamířila k zákazníkům hned v roce 2010. Pro srovnaní, sedm tisíc je počet X6, které BMW prodá v USA za rok.

Mitsubishi Eclipse Cross (2017)

Je s podivem, že úspěch BMW X6 nezkouší opakovat mainstreamové značky v cenově dostupnějších sférách. Nakonec i Mercedes a Audi se svými SUV-kupé delší dobu otálely a v nabídce běžných značek se tyto modely zatím ve větší míře neobjevují. Jedinou výjimkou je Mitsubishi a jeho Eclipse Cross – zajímavější, modernější a výkonnější obdoba ASX. Pochopitelně také znatelně dražší.

Tedy ne že by evropské značky nepřicházely s vlastními modely, jen jich jaksi v tuzemských showroomech nevidno. Renault má v bývalém Sovětském svazu Arkanu, Škoda v Číně nabízí Kodiaq GT i Kamiq GT, Volkswagen zase Tayron X a Teramont X… Osobně za hlavní problém považuji vysoké nároky na získání evropské homologace. Objemové značky nechtějí riskovat a sází dnes na jistotu, přijít se zcela novým autem, když nikdo nedokáže říct, jak se bude prodávat a jestli nebude jen kanibalizovat ve vlastních řadách, se dnes nikomu asi nechce.

Haval F7x (2019)

Hlavní proud pelotonu proto dnes určují čínské automobilky. Ty chrlí na všech frontách jednu novinku za druhou, a tak nepřekvapí, že jedou i na vlně SUV-kupé. Jejich výčet by vydal na samostatný článek a do příštího kvartálu by rychle zastaral. Nejvýznamnějším počinem je Haval F7x od automobilky Great Wall, který jako první vyrazil za hranice domoviny. Prodává a vyrábí se od loňska v Rusku. S touto bombou na závěr se můžeme rozloučit a v klidu sledovat, kam to následovníci GAZu M-72 dopracují dál.