Retro okénko Petra Přikryla: Volvo 240 bylo v ČSSR exotikou pro vyvolené, na pokoji ho nechávala i VB

Sérii článků o bizarních, ale i úplně obyčejných vozech z Československa předlistopadové doby jsme pro vás připravili ve spolupráci s Petrem Přikrylem, matadorem obchodu s ojetými automobily. Pojďme se přenést do ne zas tak dávné doby, kdy se auta měnila za domy, ojetinu jste prodali během několika minut a vlastnictví Mercedesu bylo spolehlivou poukázkou na návštěvu Veřejné bezpečnosti v Bartolomějské ulici. Pro mladší ročníky obrázek ze sci-fi snímku, pro ty starší reálné vzpomínky, stejnou měrou nostalgické a děsivé.

Předáváme slovo Petrovi:

Klasičtější tvary bychom těžko hledali v kompletní automobilové historii, stejně jako vůz obklopený tak výraznou aurou bezpečného cestování. Požádáte-li malé děcko, aby nakreslilo auto, téměř jistě bude výsledkem Volvo 240 nebo něco velmi podobného. A jízda tímto švédským tankem je i dnes působivý zážitek.

Do Československa 70. a 80. let se Volvo 240 oficiálně nikdy nedováželo a na silnici se pohybovala možná necelá stovka kusů, které dorazily prostřednictvím individuálních dovozů, ať už vlastních, nebo realizovaných skrze Tuzex.

Nejen díky kosmické cenovce představovalo ještě větší exotiku než západoněmecká prémie a mělo také úplně jinou image. Veřejná bezpečnost, která spolehlivě kontrolovala všechny Mercedesy, BMW i Chryslery, nechávala Volvo majestátně projet bez zastavení. Snad proto, že se často používalo v diplomatických službách, snad proto, že nacházelo velkou oblibu v řadách umělců, doktorů nebo sportovců.

Označkované Volvo z JZD Slušovice

Jednou z těchto „celebrit“ byl i hokejový útočník a později reprezentační trenér Ivan Hlinka. Své krásné bílé Volvo 240 GL nám přivezl do prodeje v roce 1987. Sepsali jsme zprostředkovatelskou smlouvu o prodeji a auto zaparkovali na čestné místo. Však to také byla velká sláva – vozy Volvo se u nás v bazaru objevovaly výjimečně a tento konkrétní exemplář byl přímo výstavní. Důkladně jsem si nastudoval technická data a téměř každý den auto s nadšením předváděl potenciálním zákazníkům. Auto, za jehož prodejní cenu jste mohli mít šest zachovalých Fiatů 127 nebo tři nové Škody 105, se prodalo během jediného týdne.

Vzpomínám i na další prodej Volva 244 GL, tentokrát od JZD Slušovice. Při sepisování Záznamu o technickém stavu vozidla mi prodávající sdělil, že s Volvem řešili problém, který spočíval v tom, že jim kuna opakovaně sežrala kompletní kabely v motorovém prostoru. Auto mělo zřejmě pro zvířata nějakou zvláštní přitažlivost, neboť u nás v autobazaru příběh pokračoval. Náš hlídací pes, německý ovčák Alan, okousal nebohému Volvu pravý přední blatník nevídaným způsobem. Pojišťovna naštěstí škodu uznala, takže jsem jen zavolal do Slušovic, že auto odvezu do servisu a nechám opravit. V servisu v Roztokách u Prahy objednali nový blatník a doporučili nastříkat přední podběhy Rezistinem, přípravkem proti korozi, který prý funguje i jako odpuzovač hlodavců. Po čtrnácti dnech bylo auto opět na place.

Alan však ještě neřekl poslední slovo a jal se Volvu pravidelně očůravat kola. Z devadesáti automobilů v bazaru si zkrátka vybral právě toto auto. Pro nás se stalo rituálem, že jsme každý den kola omývali, protože kupující se jinak často mylně domnívali, že se jedná o únik brzdové kapaliny. Až když se Volvo prodalo, měl Alan – a tím pádem i my – konečně klid. 

Kde se vzalo Volvo 240?

Původ jména švédské automobilky najdeme v latině. Volvo znamená „valím se“ či „otáčím se“. Název však neodkazuje na točící se kola, nýbrž na kuličková ložiska. Značka totiž v roce 1915 vznikla jako dceřiná společnost firmy SKF vyrábějící právě tyto součástky. 

První automobil značky Volvo se začal vyrábět v dubnu 1927, konkrétně Volvo ÖV 4  – Öppen Vagn 4 cylindrar – přezdívané Jakob. Po zahájení výroby se oba vlastníci společnosti, Assar Gabrielsson a Gustaf Larson, rozhodli konstruovat vozidla zaměřená na odolnost v chladném švédském podnebí a na špatných silnicích. Razili heslo Bezpečnost je - a musí vždy být – základním principem navrhování a později se jejich idea do puntíku naplnila. Volvo se skutečně stalo průkopníkem v oblasti bezpečnosti. Bylo například prvním výrobcem automobilů, který na sedadlech používal tříbodové bezpečnostní pásy, zasloužilo se o rozšíření dětských autosedaček a jeho standardy pro deformační zóny vždy patřily k těm nepřísnějším.

Modely „dvojkové“ řady se vyráběly v letech 1974 až 1993 a vzniklo jich více než 2,8 milionu kusů. V nabídce nahradily předchůdce s označením 140 a jejich podobu navrhl stejný designér Jan Wilsgaard. Ten mimochodem později vstoupil do síně slávy jako jeden z pětadvaceti nominovaných na titul automobilového designéra století.  

Krásné záběry a všechno důležité o Volvu 240 ve třech minutách:

Volvo 240 bylo představeno na podzim roku 1974 hned v šesti variantách – 242L, 242DL, 244DL, 244GL, 245L a 245DL, koncem 70. let přibylo ještě 242GT. Vybrat jste si mohli dvoudveřový i čtyřdveřový sedan a také kombi. 

V novince se objevila celá řada prvků z konceptu VESC (Volvo Experimental Safety Vehicle) z roku 1972, který vznikl jako prototyp pro experimentování v oblasti automobilové bezpečnosti. Volvo 240 tak dostalo pokročilou ochranu proti převrácení, přední i zadní deformační zóny a s nimi související hranatou karoserii. Nechyběl systém ABS (příplatkový), později airbagy. V roce 1976 dostal model jako první vůz lambda sondu, která vyhodnocuje množství kyslíku ve výfukových plynech.

Většina vozů série 240 měla čtyřválcové benzinové motory o objemu 2,0-2,3 litru, do verze 260 se montoval i šestiválec vyvinutý společně s Peugeotem a Renaultem. Na dieselových agregátech – šestiválci a později i pětiválci – Volvo spolupracovalo zase s Volkswagenem. V roce 1981 jste si do sedanu Volvo 244 mohli poručit i přeplňovaný motor s výkonem 155 koní, o něco později se turbo dostalo i do kombíku. Všechny modely byly k dispozici s výběrem čtyřstupňové ruční nebo třístupňové automatické převodovky, ve výbavě měly již tehdy například denní svícení nebo stěrače na předních reflektorech. 

I dnes je oázou klidného majestátu

Pokud byste chtěli slavné švédské auto s aerodynamikou šatníku koupit právě teď, vězte, že prodejní ceny začínají na 2000 eur. Na vlastní oči si ověříte, z jak kvalitní oceli byla tato auta vyráběna a jakou pozornost dostala antikorozní ochrana. Reznutí leckdy není problém ani u 40 let starého auta. Samozřejmě záleží na tom, jak se o konkrétní kus starali předchozí majitelé. 

Volvo za 5 tisíc euro už se nemusíte stydět zařadit do svatební kolony, dobře opečované auto za 10 tisíc by nejspíš bez problémů zvládlo cestu kolem světa. Pokud se o něj budete nadále dobře starat, dost možná ho zdědí i vaše vnoučata. Pozor jen na hlodavce a další záludnou zvířenu.

Kdo je Petr Přikryl?

Patří k našim nejuznávanějším odborníkům v oblasti prodeje použitých vozů i automobilismu obecně. Od roku 1978 pracoval v Ústavu pro výzkum motorových vozidel v Praze, v roce 1985 nastoupil jako prodejce v autobazaru. V 90. letech odjel sbírat zkušenosti do Spojených států amerických a do Čech dovezl některé z prvních amerických vozů, které u nás jezdily. V roce 2011 založil Asociaci prodejců použitých automobilů-autobazarů ČR (APPAA) a dodnes působí jako její předseda.