Renault Twingo: Motokára z bublifuku

První generace Renaultu Twingo mě moc baví. Je to malé, ale zatraceně dobře vymyšlené auto (přesně tak, jak mám rád) a ve své době bylo revolučním počinem stanovujícím nová měřítka třídy nejmenších vozů. Je pro mne zajímavé do té míry, že mi i stálo za napsání článku o jeho složitém vývoji. A také jsem několikrát vyjádřil myšlenku, že bych ho moc chtěl sehnat na test. 

Jenže to se dlouho zdálo až nečekaně komplikované. Přestože je první generace Twinga na českých silnicích stále poměrně často k vidění, ne a ne se objevit byť jediné, které bych si mohl vyzkoušet. Nemá ho žádný kamarád ani nikdo z rodiny a nějak jsem si vůbec nebyl schopen vybavit, že by se vyskytlo na kafe a kárách.

Pak si ale vzpomněl David, že jedno mezi našimi čtenáři je a že dokonce ví, u kterého z nich. Jé, to bylo radosti! A mé nadšení ještě stouplo poté, co majitel souhlasil s tím, že právě jeho malý Renault otestuji. Jak už však víte z úvodní fotky, toto Twingo není úplně obyčejné. Naopak, do ruky se mi dostal poměrně dost upravený kus. 

Jeho příběh je docela zajímavý. Testované auto se totiž stalo “obětí” rychlost milujícího tunera. Obdrželo vše od mračítek, rychlých pruhů a čirých zadních světel přes “závodní” výzdobu interiéru z flocku až po coilovery a přímé sání. Jenže všechno bylo uděláno hodně narychlo a výsledek dle slov současného majitele, který si upravené Twingo před třemi lety za mrzkých dvacet pět tisíc koupil, za mnoho nestál. 

Tak přišla na řadu civilizace. Vizuální úpravy vnějšku šly kromě zadních světel (která budou v nejbližší době nahrazena také), decentního křídla a francouzské trikolory na levém předním blatníku (jež vizuálně nevadí a k autu se hodí) do křoví. Dynamické černé zdobení na palubní desce a výplních dveří pak sice odstraněno nebylo, ale to hlavně proto, že místy prosakující lepidlo značí jistou smrt plastů pod ním.

Úpravy podvozku nakonec zůstaly zachovány také, jenže z jiného důvodu: nynější vlastník v nich viděl potenciál. Ono zbavovat se drahých coiloverů od firmy AP Sport by bylo škoda u auta, které neváží ani tunu a má kola úplně v rozích karoserie. Proto se jen opravila špatná geometrie a nechalo se to tak. 

Zkrátka, postavilo se přede mě trochu jiné auto, než které jsem původně chtěl otestovat. Ale to nevadí, hlavně že je to Twingo první generace, řekl jsem si. Byl jsem přesvědčen, že to nejlepší na autě je stejně onen chytrý vnitřek a že pokud bude jízdně příšerné kvůli nepovedenému “sportovnímu” odpružení, tak to jednoduše nebudu řešit. Takže jaký tento Renault-wannabe závodnička je? 

Při statické obhlídce jsem nijak nenabyl dojmu, že bych mohl čekat něco vzrušujícího. Testované Twingo zůstalo samo sebou, tedy bublinou s roztomilým výrazem a neuvěřitelně prostorným, vzdušným interiérem. Některé prvky, jako třeba litá kola rozměru 195/40 R14 nebo malý volant a přidané budíky nad ním (včetně otáčkoměru, jejž auto normálně nemá), sice naznačovaly něco o sportování, ale zatím se nezdálo, že by bylo možné auto brát vážně.

Moc mi nenapovědělo ani nastartování a první ujeté metry. Čtyřválcová šestnáctiventilová dvanáctistovka se nijak neupravovala, jen dostala už zmíněné přímé sání. Musím ji sice pochválit, že za celých 170 000 kilometrů, které už tento Renault od roku 2001 (tehdy přišel na svět) urazil, stále nezačala spotřebovávat příliš oleje, ale neměl jsem z ní pocit, že by byla schopná zajistit vzrušující jízdní zážitek. Tento fakt ještě podpořilo psaných a nijak nezměněných 75 koní maximálního výkonu.  

Nástup jejího tahu je pozvolný a přestože vrcholí někde u pěti tisíc otáček za minutu, nedá se říct, že by zvedal tep. Ani výfuk značky Sebring situaci nezměnil, je naladěný tak, aby přidával zvuku motoru trochu říz, ale intenzitou hluku nevyvolával pobouřené pohledy okolí. Dokud jsem jel rovně, auto vlastně přesně odpovídalo mé představě o celé výrobní řadě: malé, šikovné a spíš pomalé.   

Jak jsem se však vrhl do první zatáčky, rozlil se mi na tváři blažený úsměv a začal jsem si řízení auta užívat. Zaprvé se projevila instalace jiného volantu s menším průměrem, tudíž se díky změněné páce vytratil známý francouzský efekt příliš horlivého posilovače, zadruhé jsem se bavil drobnou hlavicí řadicí páky, díky které se pocitově o něco zkrátily předlouhé dráhy řazení (jehož dorazy jsou mimochodem podstatně lepší než u soudobých citroënů a peugeotů).

Nejlepší dojem však ve mně zanechal ten upravený podvozek. Je moc dobře, že ho majitel nevrátil do původního stavu a místo toho pořádně doladil, protože teď funguje náramně. Absolutně jsem ho nebyl schopen dostat na limit. Jistě, kromě už zmíněných příhodně umístěných a správně velkých kol a odpružení eliminujícího náklony karoserie je to dáno i tím, že další zatáčka přijde dřív, než motor auto dostane na nějakou vyšší rychlost, ale to na zábavě nic neubíralo. 

Právě naopak, užíval jsem si překvapivě výrazných bočních přetížení (zcela nesrovnatelných s podélnými) a smál se tomu, jak mé tělo vlálo zavěšené jen na bezpečnostním pásu, protože standardní měkká sedadla opravdu na takovou jízdu stavěná nebyla a nedokázala mě udržet v klidu. Připadal jsem si, jako bych řídil motokáru, protože i ta je v přímce relativně pomalá (ano, záleží jaká, vím), ale zatáčkami projíždí velmi svižně.

Testované Twingo je dokonalým příkladem toho, že i s malým kašpárkem jde zahrát velké divadlo, ví-li člověk jak. Důkazem budiž čas na okruhu ve Vysokém Mýtě z našeho trackdaye, kde majitel s touto motokárou vyfouknutou z bublifuku s méně než osmdesáti koňmi pod kapotou zajel kolo za 0.58.03 jen proto, že to umí a má lehké auto s dobrým nastavením šasí. Přestože tak vypadá spíš jako pojízdný vtip, po předání klíčů zpět jsem před tímto malým černým Renaultem uznale pokývnul hlavou.   

Verdikt

Vlastník říká, že auto je pro něj spíš takový meme car. Kombinuje bublinový design se sportovními koly a křídlem, vevnitř má závodní volant a potahy z flocku a přitom nemá žádný pořádný výkon. A já z něj měl zprvu stejný dojem. Ale myslím, že jsme mu hodně křivdili. Jasně, na rovinkách není moc suverénní, ale v zatáčkách díky správnému set-upu drží krok s mnohem silnějšími vozy. A to je cool! Takže ano, prožil jsem jiný zážitek, než jsem si při hledání Twinga k testu původně představoval, ale rozhodně bych neřekl, že horší. Nene, já se dobře bavil.   

Děkuji mockrát za půjčení, byl to parádní zážitek! 

Technická data

2001 Renault Twingo 1.2 16V

Motor: atmosférický zážehový čtyřválec 1149 cm3
Výkon: 55 kW (75 k) v 5500 ot./min
Točivý moment: 105 Nm ve 3500 ot./min
Převodovka: pětistupňová manuální
Provozní hmotnost: 845 kg 
Maximální rychlost: 168 km/h
0-100 km/h: 11,7 s 
Kombinovaná spotřeba udávaná výrobcem: 5,9 l/100 km
Spotřeba majitele: 5,6 l/100 km