Quantum Sports Cars: Fiesty na steroidech

O autech značky Quantum jste dost možná dodnes nikdy neslyšeli. Není se upřímně čemu divit. Od půlky osmdesátých let postavili jen asi tisíc aut, všechna navíc prodali na britských ostrovech. Přesto si ale myslím zaslouží naší pozornost. Quantum je totiž jedna z posledních zakázkových karosáren v Evropě, které se v dobách relativně nedávných dařilo prodávat ročně vysoké desítky, mnohdy i více než sto vozů. O tom si podobné firmy mohou zpravidla nechat jen zdát. 

Příběh vozů Quantum se začal psát v roce 1985, kdy si dva bratři a motorističtí nadšenci, Mark a Harvey Wooldridge, založili firmu zabývající se zpracováním laminátu a tvorbou zakázkových dílců. Brzy je napadlo, že kromě jednotlivých zakázek dle zadání odběratelů by se mohli pustit i do něčeho vlastního a sériovějšího. Ačkoli nešlo o úplné automobilové negramoty, měli oba zkušenosti z automotive a technické vzdělání, rozhodli se, že nebudou vyvíjet vlastní šasi ani pohon, ale zaměří se výhradně na karosářské práce. Dali hlavy dohromady, promysleli možnosti a jako základ svých produktů zvolili tehdy v Británii vyráběnou Fiestu XR2 první generace. 

V roce 1987 se světu představil jejich první model, Quantum Mark 1. Při pohledu na přední část by výchozí model hádal jen málokdo. Nejde totiž jen o Forda ze kterého někdo odšrouboval co šlo a nahradil to laminátem. Harvey navrhl na základě šasi Fiesty vlastní plastovou monokokovou konstrukci, která však v testech vykazovala větší strukturální pevnost, než původní plechové dílce.  Všimněte si, jak Quantum působí oproti Fiestě mnohem dospělejším a větším dojmem. Do techniky bratři Woolridgovi zasahovali spíše minimálně, podle některých pramenů došlo u některých kusů k výměně karburátoru, motor byla ale vždy řadová čtyřka o objemu 1,6 litrů dávající v základu 84 koní. Quantum byl ale velice lehký, o zhruba 200 kg lehčí než originální osmi set kilová Fiesta, takže výkonu na veselé svezení bylo i tak dost. Navíc to bylo velice analogové auto s bezprostředním ovládáním, takže zábava za volantem rozhodně nescházela. 

Jenže Quantum byl taky dost drahý a až na nižší hmotnost a exotičtější vzhled nenabízel nic navíc. Proto vzniklo nakonec jen 17 kusů vozu, což by kdekdo mohl považovat za neúspěch. Ne tak Woolridgovi - v roce 1991, už ve spolupráci se svým třetím bratrem Peterem představují Quantum Mark 2. Základem mu stojí opět Fiesta XR2i, ovšem tentokrát již z druhé generace vozu. Protože upravený hatchback příliš zákazníků nenalákal, Mk2 byla koncipována jako sedan. Osobně si myslím, že vypadá mnohem hůř a méně atraktivně, než první pokus, ale evidentně byly chutě autonadšenců z přelomu devadesátek značně rozdílné než ty moje a netradičně tvarovaná “Fiesta Sedan” se prodávala o dost lépe. Vzniklo totiž celkem 199 kusů. Ve skutečnosti byl pravděpodobně hlavním důvodem úspěchu dvojky fakt, že jste si ji mohli pořídit jako kit car – sadu dílů – a přestavět si vlastní Fiestu u sebe v garáži.

Dvě stě aut, to už není špatné skóre, ale ta největší pecka měla teprve přijít. Na jaře 1993 přibyl do nabídky model nazvaný nikoli, jak byste čekali, Mark 3, avšak 2+2 convertible. Na základě Fiesty vznikl opravdu pohledný kabriolet se čtyřmi místy k sezení, dvěma dveřmi a mrkačkami. Narozdíl od japonské a britské konkurence (Miata a MG) nabízel možnost svižného (opět osazen motory z Fiesty XR2i, na přání i fordím dvoulitrem z Escortu) svezení s větrem ve vlasech i řidičům, kteří měli děti ,psy, nebo jiné entity vyžadující zadní sedadla. 

A evidentně to bylo přesně to, po čem trh prahnul. Možná vám srovnání s Mazdou MX-5 přijde u laminátového kit caru trochu přehnané, ale vězte, že vůz otestoval v Top Gearu i Jeremy Clarkson a nechal se slyšet, že v některých aspektech malou Mazdu Quantum s klidem překoná. Snad i proto si nakonec vůz koupilo minimálně 455 majitelů (čísla nejsou úplně přesná). Vůz dodnes v Británii platí za zajímavou sportovnější alternativu zaběhnutým roadsterům, dle recenzí má příjemné jízdní vlastnosti a obzvláště s dvoulitrem jde o schopné okreskové kladivo. Díky zásadní úpravě šasi Fiesty má vůz o dost lepší rozložení hmotnosti než původní hatchback, je velice lehký a obratný, díky promyšlené konstrukci se ale nekroutí. Čas od času se v médiích objeví zpráva, že se znovu rozbíhá jeho výroba – “kopyta” na veškeré díly mají Wooldridgeovi stále ve skladech…

Povzbuzen úspěchem “dva plus dvojky” se tak samotný Harvey Wooldridge pouští do čtvrtého modelu pojmenovaného H4 (Harvey 4, v rozhovorech později uvádí, že právě on navrhl i tři předchozí modely). Základem stála již tradičně Fiesta, tentokrát její třetí generace - taková ta první zakulacená. Do vozu bylo možné na přání zastavět prakticky jakýkoli fordí motor Zetec, od sto pěti koňové jedna-šestky až po sto třiceti koňový dvoulitr. Oproti předchozí generaci vůz bohužel přišel o zadní lavici, za to se zde ale na přání montoval unikátní dvoudílný hardtop, jež bylo možné poskládat do zavazadelníku. Vůz opět prošel Top Gearem, kde si odnesl vcelku pěkné hodnocení. Právě vývoj unikátního systému střechy ale vůz značně prodražil a kvůli absenci zadních sedadel se už tak dobře neprodával. Navíc se na britském trhu koncem devadesátek objevila Mazda MX-5 NB s 1,8, šestikvaltem a samosvorem, která stála podobné peníze, ale byla ve všem (až na pevnou skládací střechu) přeci jen lepší.  

Propad prodejů se Wooldridgeovi pokusili kompenzovat prodejem práv na výrobu do zahraničí. Zájem překvapivě projevila firma Renus z Teheránu, výrobce hasičských speciálů a sanitek. Obchod začal slibně, Renusem postavená prototypová H4 si dokonce zahrála v íránském blockbusteru Šťastná nevěsta, nakonec se však výroba nikdy nerozběhla a smlouva postavená na podílu z každého prodaného kusu tak Quantum žádné velké peníze nepřinesla.

Wolldridgeovi nakonec prodali celou značku Quantum Sports Cars novým majitelům z britského Devonu, kde se pod tímto názvem od té doby rodily více či méně zdařilé kopie Caterhamu super seven v jednotkách, maximálně desítkách kusů. Když už to vypadalo, že se za značkou zavře voda, přešla do vlastnictví Phoenix Automobile, kde funguje dodnes. Můžete si od nich koupit kit car na šasi první Mazdy MX-5, který vypadá jako Aston Martin DBR 1, případně nějaké další více či méně povedené stavebnice. 

Bratři Wooldridgeovi se mezitím vrátili ke své původní profesi a pod značkou Quantum Mouldings vám postaví karoserii, jakou si nakreslíte. Kromě toho se specializují na různé vysoce specifické nástavby a přívěsy a mají na svědomí dokonce i gondoly kroužící dokola na světoznámém London Eye.