Peugeot 5008 Active: Učebnicový příklad

Přiznám se rovnou, na Peugeot 5008 jsem se vyloženě těšil. Ne snad, že bych trpěl fetišem na praktická rodinná auta (Tak určitě! A nad postelí vůbec nemáš plakát Dacie Lodgy! – pozn. Fernie). To spíše okolnosti řízení redakce s nadnárodním významem (čtou nás i v Brně!) se seběhly tak, že se do mých rukou ve velmi krátkém intervalu dostaly rodinné vozy od Renaultu a Volkswagenu a já byl zvědavý, jak si nevtíravě elegantní MPV od Peugeotu povede v kontrastu s mnohem dražším Touranem, či vyloženě prémiovým Renaultem Espace.

Na rozdíl od mých drahých redakčních kolegů, kteří se s oblibou prohánějí v několikasetkoňových monstrech, dávám přednost klidné pohodlné jízdě a důmyslně navrženému interiéru. Rodinný Peugeot vlastně sedlám hned druhý v řadě. Nedávno jsem se nadchnul pro model Partner, který si mě svojí praktičností a především robustností zcela získal. O čem je tedy 5008? Zaslouží si vůbec svoji pozici v nabídce francouzské automobilky? Začneme hned první otázkou, tedy tou existenciální. Pět-osmička je řešení pro zákazníky, kteří potřebují Partner Tepee, ale nejsou ochotni smířit se s poněkud užitkovou povahou původně dělnické dodávky. Vyžadují třetí řadu sedaček, která se umí skrýt pod podlahu zavazadelníku a očekávají civilně vyhlížející auto s tučnou porcí francouzského šarmu.

Testovaný kus byl na svoje možnosti poměrně slušně vybaven a jak už to tak u novinářských vozidel bývá, příplatkové položky byly poněkud nelogicky zaškrtány, nejspíše metodou pokus-omyl. Přesto na mě jako celek měl poněkud překvapivý efekt. Když jsem do vozu poprvé usedl, divil jsem se, proč nemá bezklíčové zamykání a parkovací senzory vpředu. Už jsem se chtěl rozčilovat, když mě Vojta (vládce náš, slunce naše jasné) zarazil se slovy: „Co chceš od auta za půl mega?“ Tato věta mě šokovala. Není to tak dávno, co jsem proháněl zmíněný Espace a záda z ortopedických sedaček Tourana mě vlastně bolí doteď (oba vozy s cenou těsně pod milion korun). Paměť mě tedy neklame, když mohu prohlásit: Interiéry jsou zcela srovnatelné. Pokud jste pravidelnými čtenáři Autíčkáře, pak víte, že patřím k notorickým osahávačům plastů. Vlastně ochmatám cokoliv, na co dosáhnou mé dlouhé, bledé a hubené ruce. Vím tedy, že  Duster má lajdácké svary kapoty, pamatuji si podivnosti na palubce DS5 a Rockwellvým tvrdoměrem jsem dokázal nezničitelnost interiéru Partnera. Z titulu nejvlezlejšího redaktora tak mohu zodpovědně pochválit kvalitu zpracování 5008.

Abych nezaplavil interiér pouze potopu chvály, budu pro změnu dštít nadávky. Člověk, zodpovědný za ergonomii Partneru Tepee měl při navrhování rodinného MPV nejspíše dovolenou. Jak jinak si vysvětlit absenci držáků na nápoje? Tedy jeden v interiéru vlastně je. Hned pod loktem řidiče. Miniaturní. Nejspíš na espresso. Můj gigantický půllitrový termohrnek na kávu nakonec skončil v kapse dveří řidiče, ve které si s nabíječkou na telefon zahrál na Noemovu archu. Normálně bych se kvůli takové prkotině příliš nevztekal, ale když už jednou někdo navrhuje rodinné velkoprostorové auto, rozhodně by držák na pití neměl opomenout. No a možná mě k stížnostem motivuje i to temné, lepkavé, mazutu podobné svinstvo, které mám ještě pořád za nehty po snaze vyčistit následky biblické potopy. Podobně nedotažené jsou i odkládací prostory. Kastlík před spolujezdcem je vlastně obráceným kouzlem pánů času. Zvenku vypadá velký a dovnitř se nic nevejde. Více než polovinu totiž zabírá uložení pravého předního tlumiče. Jáma zvíci Macochy mezi předními sedadly je sice velkorysá, avšak najít například parkovací lístek mezi všemi těmi škrabkami, jinými parkovacími lístky, manuálem a jiným droboštím nutně vyústí v násilí ze strany ostatních řidičů. Zejména pokud jej začnete hledat až před závorou u výjezdu z podzemního parkoviště (vyzkoušeno za vás). Zkrátka na své rodinné zaměření je interiér až překvapivě nepraktický. Naštěstí negativní dojmy vyvažuje elegance a příjemné materiály, které z celé záležitosti dělají celkem jednoduchou volbu. Chcete odolný praktický interiér, který je elegií ergonomie? Kupte si Partner. Chcete krásnou palubu plnou ladných křivek a příjemných materiálů, které neskřípají ani na kočičích hlavách? V 5008 naleznete zenový klid.

U vnitřního prostoru ještě na chvíli zůstanu. Přeci jen testovat jízdní vlastnosti sedmimístného MPV na limitu adheze zase tak důležité není (spíše to lépe zvládá Vojta). Dominantou prostoru pro posádku je prosklená střecha. Je boží, je velká a z místa řidiče ji lze pomocí elektřiny zaclonit bytelnými dekly schovanými kdesi vzadu. Vůbec si nedokážu představit, že by ji byl někdo ochotný oželet. Sedadla jsou francouzsky pohodlná s poněkud fórovou loketní opěrkou. V druhé řadě je přehršel místa v podélném směru, zatímco v příčné ose je situace spíše dobrá než výborná. Pokud mě paměť neklame, prostornost v druhé řadě, seřazena sestupně od nejlepší, by vypadala následovně: Nejlepší byl Partner s posuvnými dveřmi, těsně následován 5008. Téměř srovnatelný byl Touran s nepohodlnou lavicí a na chvostu se umístil Espace, vybavený obtloustlými sedadly z hnědé kůže. Příjemným překvapením byla třetí řada sedadel. Opět se nevyhnou srovnání s nedávno testovanými vozy. Do Renaultu jsem se nevešel. Jak na výšku, tak na délku připomínal cestování na zadních sedadlech Fordu Puma, či ještě hůře Opelu Tigra. Touran trpěl plochou podlahou téměř na úrovni sedáku. Místa sice nabízel dostatek, ale opírat si bradu o kolena mě nikterak nelákalo. Testovaný Partner bohužel nebyl vybaven z principu slibnou vyjímatelnou třetí řadou. Do 5008 jsem se za sebe pohodlně usadil hned třikrát. Nejdříve na místo řidiče, poté za sebe a nakonec ještě jednou za sebe. Nadšení z použitelné třetí řady trochu kazil odhalený plechový mechanizmus odklápění sedadel. Pokud se ratolesti usazené na posledních dvou místech rozhodnou upustit nějakou hračku, případně pokrm do této spáry, nabyde nebohý rodič při pokusech o vyproštění obratnosti rukou Houdiniho. S výklopnými sedadly se pojí ještě jedno velké překvapení. Měl jsem možnost zaparkovat Espace, Touran a 5008 vedle sebe. Fauvé a pežó jsou na vlas stejně dlouzí, Renault je tak trochu macek a nad oběma výrazně kyne do všech směrů. Přesto je po vyklopení všech míst právě 5008 jediná použitelná i k převozu nákupu v kufru. Navíc jediný Peugeot (styď se Volkswagene, styď se) disponuje jednoduchým uchycením vyjmuté roletky nákladového prostoru.

Nakonec se dostávám i k motoru a podvozku. Naftová 1.6 BlueHDi je nám známá již z Partneru a kromě toho že je velmi povedená (jak bylo náležitě zdokumentováno), hraje v našem případě duet s automatickou převodovkou s klasickým hydroměničem. Pokud by se mi podařilo dostat člověka zodpovědného za dvouspojku v Espace do pěšky překonatelné vzdálenosti od testovaného vozu, dotáhl bych ho k hydroměničovému automatu na palubě Peugeotu za ucho. Strčil bych mu do nosu volič převodovky a doufal, že se mu z dokonalosti konkurenční skříně něco dostane do mozku alespoň osmózou. Testovaný kus řadil hladce, logicky bez sebemenšího zacukání a zcela oproštěn od náznaků paniky. Příznivci koncernu mě možná zatratí, ale kam se hrabe roztržité DSG, neustále přepočítávající převody, jako strýček Skrblík své zlaté mince. Podvozek svojí filozofií připomíná Touran. Potlačuje nedotáčivost i náklony karoserie a umožňuje řidiči nasadit ostré tempo bez obav o zvratky potomstva volně poletující(ho) po kabině. Na rozdíl od Touranu je však zavěšení ‚evropsky‘ tvrdé. Nikoliv ‚inkvizičně‘ nehostinné jako pryčna odsouzeného k lámání v kole. Dynamické i jízdní vlastnosti bych v rámci třídy označil za nadprůměrné, spíše řidičsky přívětivé, než německy precizní.

Nakonec se dostáváme ke dvěma hodnocením. Objektivně jde o neuvěřitelně povedené auto za velice příznivou cenu. Z celého testu snad vyplynulo, že vůz za ceníkových 600 tisíc (a všichni známe francouzský přístup k cenám) je zcela srovnatelný s prémiovou konkurencí o 200 tisíc dražší (a všichni známe německý přístup k cenám). Vlastně ji v mnoha ohledech převyšuje. Peugeot má eleganci Espace, ale vyhýbá se prostorovým kompromisům crossoveru. Nabízí jízdní vlastnosti a dynamiku schopné držet krok s Touranem, aniž by se snažil procedit posádku skrz sedadla. A co je nejdůležitější, zvládá to za dvoutřetinovou cenu. Objektivně jde o vážně dobrý vůz za dobré peníze, jen obtížně si hledající konkurenci.

Nyní je na řadě mé oblíbené hodnocení subjektivní. I když je 5008 lepší než Němci a jiní Francouzi, pořád ještě není lepší než Partner. Třetí řada sedadel? Elegantní interiér? To raději ušetřím dalších 150 tisíc a pořídím si stejně vybavený užitkový vůz pancéřovaný super-odolným plastem. I přesto musím smeknout před pány a dámami (abych nebyl za šovinistu) od Peugeotu, kteří dokázali postavit MPV s nejlepším poměrem cena/schopnosti na trhu. Nebýt zmateného infotainmentu a horšího využití potenciálu pro odkládací prostory v kabině, prohlásil bych 5008 za dokonalou.