Opel Combo-e Van: Dotační expres

Tohle auto určitě znáte. Vyrábí se pod pěti značkami, s dvěma délkami, třemi druhy paliva a buď prosklené na lidi, nebo – jako tahle verze – plechové na náklad. Dal jsem si tu práci a spočítal, že jsme ho na Autíčkáři v různých verzích testovali už desetkrát, tohle je po jedenácté. Ale jen jednou jedinkrát došlo na „plecháče”. Tehdy to byl Rifter a pamatuji si to dodnes velmi dobře, protože to bylo jedno ze čtyř aut, se kterými jsme v létě 2019 absolvovali „Autíčkářův energetický výlet” – to byla taková naše interní redakční exkurze do Temelína a vodní elektrárny na Orlíku. Před Covidem šlo dělat věcí… V Rifteru jsem odřídil úsek Temelín-Orlík a po cestě jedl sýrové rohlíky. 

Po pěti letech se tedy plechový užitkový Stellantis menší velikosti vrací k dalšímu testu. Svět se za tu dobu dramaticky změnil. Covid, válka, propad ekonomiky, masivní nástup elektrifikace. Tehdy ještě spousta lidí (a nepopírám, že možná trochu i já) věřila, že elektromobilita je jen přechodný stav směrem k vodíkovým autům. O asistentu povolené rychlosti, co povinně pípá v každém autě, se maximálně žertovalo. A nové auto šlo pořídit pod „dvě kila” a za tři sta už si člověk mohl slušně vybírat. No nic, konec nostalgie, na mě to teď jen padlo, když jsem koukal na fotky z toho výletu…

Ale tohle má být o Opelu Combo. Dost mě překvapilo, jak málo se na první pohled změnilo oproti těm starým časům - vůz zůstal zvenčí dost podobný (i když to je trochu nefér vytahovat, protože letos na jaře byl představen u Comba, Rifteru, Berlinga i Scuda celkem zásadní facelift), dokonce i interiér je víceméně stejný, jen měnič převodovky místo velké páky ukazuje, že tu je něco jinak. Auto také mnohem méně hopsá – není divu, v podlaze má totiž „naloženo” asi i trochu přes dvě stě kilo baterek (oproti dieselu váží tahle verze o 209 kg víc, přičemž si myslím, že naftový motor bude o kus těžší než kompaktní elektromotor).

Co se jízdních vlastností týče, je elektrické Combo minimálně ve městě skutečně trochu příjemnější než naftová nebo benzínová verze. Na svižné rozjezdy a ticho se zvyká snadno. Jenže jako u většiny slabších elektromotorů, i zde se opojení ze svižných startů ztrácí v případě, že vyžadujeme od vozu dynamiku i v dálničních rychlostech. Tady už je cítit, že se motoru moc nechce a na maximálku 135 km/h se doplahočí spíše z povinnosti. Vzhledem k číslům spotřeby, která se tou dobou objevují na palubním počítači, se do těhle končin stejně nevypravíte často. Na dálnici je tak revírem Comba spíše pravý pruh s občasným dobře propočítaným předjetím kamionu. S pravidelnými dlouhými přesuny se tu zkrátka nepočítalo.

Takže zpátky do města. Tady je potřeba být hodně opatrný při přejíždění z pruhu do pruhu. Jak jsem už psal v testu Berlinga, karoserie má fakt velké slepé úhly, Combo navíc nemá hlídacího asistenta a nelze si pomoci ani ohlédnutím přes rameno, protože tam chybí okno. Tohle auto by si v rámci bezpečnosti fakt zasloužilo dodávková dvojitá zrcátka. Jinak ale výhrady nemám. Výbavy tu není přehršel, dokonce i klimatizace je jen kolečková, ale komu to v dodávce vadí? Rozložení se třemi sedadly kupodivu funguje docela dobře, a i když nelze samozřejmě mluvit o nějakém komfortu, tři normovaní dospělí se sem vejdou.

Dozadu zase můžete naházet odpovídající porci nákladu, potěší i průvlak do kabiny umožňující převoz delších latí a podobně. Podlaha je vyvedena z protiskluzové překližky a nabízí šest robustních poutacích ok, další čtyři najdete na stěnách – a to vše v základu. Milé, u konkurence se za to většinou něco málo připlácí. K dispozici je také diodové osvětlení a dokonce i praktická zásuvka na dvanáct voltů na pravém podběhu. 

Je to prostě upřímné plechové autíčko. A pak je tu ten elektrický drivetrain. Podle tabulek by prý mělo Combo ujet až 280 kilometrů. To se mi ale fakt nepovedlo. Na dálnici to klidně může být jen lehce přes půlku a jinak kolem dvou set, možná dvou set dvaceti. To není mnoho. Teoreticky lze vůz nabíjet rovnými sto kilowatty, ale to se zadaří, jen když jsou ideální všechny podmínky (teplota baterie, úroveň nabití a nálada stojanu). Reálně tak strávíte na stojanu při dobíjení z 5 % na 80 % (pak se rychlost rapidně snižuje) klidně necelou hodinku. Takže ideální režim je spíše nabíjet přes noc a za dne nenajet víc než 150-200 kilometrů (v mrazech to vzhledem ke zkušenostem s ostatními stellantisími EV bude opravdu spíše u té spodní hranice). Nejsem si jistý, jestli to stačí alespoň těm pro elektromobily často idealizovaným balíkářům. Možná někde na menším městě…

No a pak se podíváte do ceníku a zjistíte, že zatímco spalovací verze začínají na nějakých 600 tisících s daní, za elektromobil dáte nejméně bez devíti tisíc milion. I kdybychom počítali s ideální variantou dobíjení výhradně „zadarmo” přetoky z vlastní solární elektrárny, vrátil by se bezmála čtyř set tisícový příplatek na palivu při pracovně-denním nájezdu 200 km (jedno nabití a ještě přivírám obě oči) po nějakých třech a půl letech a 170 tisících najetých kilometrech. Což je z hlediska provozu skoro věčnost a navíc tou dobou bude vůz už dlouho po záruce. To, že užitečné zatížení je u elektromobilu navíc o 272 kg nižší, je už jen detail. Co z toho vyplývá? Tohle auto je prostě dotační expres pro západoevropské trhy, kde ho vládní finanční injekce rovnají na cenu srovnatelnou se spalovákem. Není to chyba Opelu – ten jen šikovně naskočil do rozjetého vlaku. Ale nemyslím si, že by bylo fér tu nějakou početní gymnastikou zkoušet obhájit pořízení elektrické varianty za „skutečné peníze”. 

Verdikt

Opel Combo je fajn univerzální plecháč, co na malém půdorysu odveze spoustu nákladu a udělá dost práce, přitom vás ale ničím neštve a prostě jen tiše funguje. Vlastně jediné, co by bylo potřeba vyřešit, jsou ty mrtvé úhly a to zvládnete nalepovacím zrcátkem od benzínky za padesát korun. Elektrický Opel Combo je ryze městské (a možná ještě příměstské) postrkovadlo, které sice potěší srdce zásadových ekologů minimem lokálních emisí, ale z hlediska ekonomického bez dotací mnoho smyslu nedává. Na Stellantis se ale za nabízení takového auta nezlobím – jen pružně reaguje na vývoj trhu. Otázky, kam nás takový vývoj časem dostane, jsou pak ryze politické a taková témata na Autíčkáři v rámci vlastní duševní vyrovnanosti neotevíráme. 

Technické údaje

Motor: elektrický, 100 kW (136 koní), pohon předních kol
Baterie: 50 kWh
Dojezd:  WLTP 275 km/skutečný cca 200-220 km
Spotřeba: WLTP 20 kWh/100 km / reálná 22-25 kWh
Nabíjení: Max 100 kW
Max. rychlost: 135 km/h (omezovač)
Zrychlení 0 – 100 km/h: 11,7 s 
Užitečné zatížení: 728 kg 
Pohotovostní hmotnost: 1682 kg 
Základní cena modelu (Combo 1,2 Turbo): 604 383 Kč 
Cena motorizace (Combo e-Van):  991 583 Kč 
Cena testovaného kusu s výbavou: 1 147 643 Kč