Mazda na Ženevském autosalonu 2019

Jak už jsem předesílal v předchozím článku o Ženevě, na tento výlet jsem jel díky Mazdě, která mi koupila letenky. A věnovala flash disk s tiskovými zprávami a fotografiemi (A taky je hezčí než ten zlatý od Aurusu). I proto si zaslouží tento článek, i když, popravdě řečeno, ono by na něj došlo i tak…

MX-5 30th anniversary

Uběhlo pět let a je tu další limitovaná edice MX-5. Tentokrát slaví 30 let a vyznačuje se vlastně jen jednou věcí. Je oranžová. Všude. Z fotek mi přišlo, že tenhle odstín oranžové bude za pár let dobře skrývat rez a byl jsem docela rád, že naživo působí podstatně lépe než na fotkách. Vlastně, když si odmyslíme ten lesklý lak, tak úplně stejnou mám pastelku. Ve vzorníku Mazdy by se tahle barva určitě neztratila a tak mi přijde, že je trochu škoda, že ji dostane jen 3500 aut.

– Omlouvám se za absenci fotky. To, co měla být fotka oranžového ND, nebylo ve stavu, aby se to dalo publikovat.

Mazda 3 

Někteří novináři si už novou trojku projeli v Portugalsku, my si ale zatím musíme vystačit jen se statickou ukázkou.  Osobně si nemůžu pomoct, ale mám ze vzhledu trojky smíšené pocity. Hatchback na mě oproti předchozí generaci působí uhlazeně až skoro ocumlaně. Tenhle dojem ještě umocňuje šedivý exemplář, na kterém si poprvé všímám malé plochy s negativním sklonem ve spodní části předního nárazníku. Nevím proč, ale pohoršuje mě.

Naštěstí je tady sedan, který…  Jak to nějak tak kulantně říct. Až bude trojka sedan na test, můžu ji dostat? A můžu ji pak nevrátit? Prosím pěkně, prstíčkem hrabu. Kdybych si měl z těch ‚obyčejných‘ (= vyškrtneme supersporty, malosériové vozy a zejména výstavu starých Abarthů, ty bych si totiž nejradši vzal všechny) aut v Ženevě vybrat, pak by u mě s přehledem vítězil šedivý sedan. Oproti hatchbacku má mnohem lepší proporce. I ten přední nárazník je jiný. A bílo-černý interiér vystaveného kousku mě taky nenechává chladným. Ta kombinace je prostě moc pěkná. Škoda, že v reálném životě by u mě moc dlouho pěkný a čistý nezůstal.

Vůbec, zůstaňme na chvíli uvnitř. O interiéru faceliftované šestky můžeme říct, že působí mnohem lépe než ten předchozí. Interiér v trojce vypadá ještě lépe. Tablet, který vévodí palubní desce, je nyní natočen více k řidiči, a už nepůsobí jako by ho tam prostě někdo plácnul s tím, že tady bude ta obrazovka. Trochu mě překvapily budíky, které tvoří tři velká kola, vlevo otáčkoměr, vpravo ukazatele teploty chladícího okruhu a stavu paliva a uprostřed displej. Na ten velký otáčkoměr už jsem byl docela zvyklý… Než vystoupím, ještě musím pochválit sedačky, ovšem ty zaslouží pochvalu napříč modely. Docela pohodlně jsem se do nich uvelebil a stačilo by málo a usnul bych. I když to mohlo být způsobeno i tou nevyspalostí…

Představení CX-30 a budoucí směřování Mazdy

Hlavní událostí na stánku bylo představení nového crossoveru, kterému chybělo jméno. Bude to nová CX-3? Nová CX-5? Nebo něco mezi tím? Pravda se nakonec ukázala být jiná a matoucí. Ale ještě než došlo ke strhnutí plachty z auta, tak před přítomné předstoupil Akira Marumoto, CEO Mazdy, kterého následoval Jeffrey Guyton, CEO evropské Mazdy, a popovídali nám něco o tom, jak si Mazda vede a co pro nás chystá v blízké budoucnosti. Překvapením nebylo, že největší část prodejů tvoří CX-5 následovaná CX-3. Zaujalo mě ale, že na cestě jsou nejenom hybridy, ale že už příští rok bude představena i první elektrická Mazda, na kterou se určitě můžeme těšit, protože k jejímu vývoji Mazda přistoupila tak nějak po svém, jako to ostatně dělá pořád. A že i nadále chtějí dělat auta, která bude radost řídit a která budou dobrými společníky. No, pánové, zní to moc pěkně. Tak aby to tak bylo jo? O nové RX nezaznělo nic, ale myslím, že wankelu u Mazdy ještě umíráček nezvoní. Vlastně, jsem si tím docela jistý…

No nic, přesuňme se ke slonu autu pod plachtou. Plachta padá, blesky blýskají, uzávěrky fotoaparátů cvakají a před námi stojí další červené auto. Co bych vám o něm jen řekl? Stejně jako všechny ostatní Mazdy, i design CX-30 je dělaný podle desénového jazyku KODO. Jako první mě zaujal boční profil. CX-30 má hezké proporce, dlouhou kapotu, když jsem to viděl poprvé, pomyslel jsem si něco jako „hele, to vypadá jako Stelvio, jen je to hezčí“ (Samozřejmě myslím proporčně. A hezčí to je. Smiřte se s tím.). I linie CX-30 jsou zejména ve srovnání s trojkou ostřejší a pohlednější. Pěkné vystouplé blatníky. Škoda jen, že zadní dveře musí zasahovat tak daleko a působí na mě podivně. Na druhou stranu, tohle řešení dveří bude asi kompromisem mezi vzhledem a komfortem nastupování.

Probojovat se přes zástupy senzacechtivých novinářů dá docela práci a tak se k CX-30 musím vrátit několikrát později, abych se k ní dostal blíže. Interiér působí podobně jako v trojce, s trochou snahy se dostávám i na zadní sedačky a jsem příjemně překvapen. Nasedá se tam hezky, prostoru je tam dost, tak mi nezbývá než tomu ty dveře odpustit…

Dostat se k zavazadlovému prostoru naštěstí není problém, protože každý novinář na kameru otvírá víko kufru a prohlašuje něco o tom, že kufr bez problému pojme i dětský kočárek a potřebná zavadla, která jsou k dítěti potřeba. S tím, co je všechno potřeba k dítěti, zkušenosti nemám, ale na výlety na Šumavu je to dobré, čtyři krosny se tam určitě vlezou a co potřebuje člověk ke štěstí víc?

A co motorizace? Ty budou shodné s trojkou, samozřejmostí je i pohon všech čtyř kol. Těšit se můžeme také na výtečný audiosystém, kterému sekunduje kvalitní tlumení. O tom, jak to je doopravdy, se ale budeme muset přesvědčit až v testu. Už teď si ale myslím, že paní Vavrisová by CX-30 doma ocenila…