Lancia Musa 1.9 JTD: Městem unikátně, přitom za jednu výplatu

Naprostá většina lidí se snaží dosáhnout uznání mezi ostatními. To se projevuje jak v hudebním či filmovém průmyslu, tak i třeba ve výběru různých produktů, auta nevyjímaje. Proto tak velké množství z nás aspiruje k vozidlům koncernu Volkswagen, k BMW nebo k Mercedesu. Jistě, něco bude tvořit i fakt, že se většinou jedná o objektivně docela dobrá auta, ale zásluhu na tom má i obecně vžitý názor, že jsou cool.

Ve společnosti je ale zároveň i docela početná skupina osob, jež by si o tato vozidla, pro naprosto stejné důvody (ostatní říkají, že jsou cool), ani kolo neopřela. Hledají naopak něco, co nemá úplně každý. Takoví lidé pak řeší otázku, jestli se držet při zemi a jen místo BMW nebo Mercedesu koupit třeba Alfu Romeo či Lexus a nebo se hodně rozjet a zvolit nějakou obskurnost. 

Vydat se tím prvním směrem je jistější a jednodušší, jenže také málo unikátní. Obskurní auta jsou zajímavější. Ano, stává se, že nejsou jízdně nejlepší, zároveň existuje riziko, že budou neuservisovatelná a v neposlední řadě se od nich dá očekávat jistojistě netypický, až zvláštní design, jenž se nebude líbit každému. Ale speciální a neobvyklá budou přímo maximálně.

Pokud spadáte mezi tyto lidi a nevadí vám či přímo preferujte být učiněným jednorožcem, pak bych řekl, že tu mám ideální tip: Lancii Musu. Toto malé městské MPV, které se mezi lety 2004 a 2012 prodávalo jako stylovější alternativa k Fiatu Idea, je minimálně na českých silnicích doslova zjevením. 

Když je klíčem hnědá

Zmíněná neobvyklost Musy má docela své důvody. A pozor, není to proto, že by se v ČR jako nová neprodávala, naopak, existují i dobové novinářské testy. Jen na to, aby si ji člověk koupil, musel Musu opravdu chtít. Jak už jsem řekl, je postavená na základě Fiatu Idea. Ovšem tím základem myslím naprosto shodné auto, lišící se jen předním a zadním čelem, některými detaily v interiéru a barvou.

To v praxi znamená, že přede všemi těmi lety se musel najít člověk, který přišel k dealerovi Fiatu, spatřil Ideu a řekl si: „Hmmm! Idea! Ta se mi líbí. Jenže mi na ní jedna věc vadí. Chtěl bych, aby stála víc peněz, a ideálně z nějakého nesmyslného důvodu.“ Načež prodejce odvětil: „Beze všeho, nebojte, máme tu Lancii Musu, čili auto úplně stejné, leč dražší, protože je…drumroll…hnědé!“  A na to náš modelový zákazník pronesl: „Ano! To je odpověď na mou otázku! Idea, co je dražší, protože je hnědá!“

Dost lidí ochotných přesně toto udělat se našlo jen v domovské Itálii, kde také skončila naprostá většina z asi dvou set tisíc vyrobených kusů za osm let produkce. Všude jinde, včetně našeho trhu, byla výjimečnou volbou. Dnes, po dvou dekádách, se ale právě díky popisované vzácnosti stává zajímavým řešením otázky z úvodu.

Navíc kvůli svému stáří, zmíněné specifičnosti a italské nátuře už stojí drobné, což se vždy hodí. A pozor, jak jsem si vyzkoušel na právě v hned několika odstínech hnědé vyvedeném exempláři z roku 2005 s 1.9 JTD a sto osmdesáti tisící kilometry na počítadle, ve výsledku není zas tak špatná, kterážto slova o mnoha “divnoautech” často nezaznívají. Zajímavé, nemyslíte?

Padesát odstínů hnědi

Názor na vnější vzhled si můžete udělat sami z fotek, já však proti němu asi nic nemám. Neříkám, že je to nejhezčí auto, co jsem kdy viděl, ale vlastně mi na Muse jediná věc nevadí. K tomu se svou značnou výškou, maskou v podobě pro Lancii tou dobou typického chromovaného štítu a dvoubarevným lakováním v odstínu hnědá a tmavší hnědá (aby se příplatek od Idee vyplatil) krásně vystupuje z davu. Docela hodně lidí po ní na ulici koukalo. O to jde, ne? 

Interiér pak reálně udělá radost. Nejen, že i on je celý stylově hnědý, tentokrát dokonce ve třech různých odstínech (úplně vidím ty vynaložené peníze), ale také je nadmíru prostorný a vzdušný, dobře se do něj nastupuje a je z něj výborný výhled všemi směry krom skrz podlahu — zatím. Většina dnešních slavných městských crossoverů může jen závidět.  

Na palubní desce je oproti Fiatu navíc jen ta barva, jiný volant a zdobnější přístroje, nicméně vše vynahradí sedačky pošité jednou z nejhezčích kůží, kterou jsem kdy v nějakém autě viděl (tady asi ten příplatek i pochopím). Ani po dvaceti letech a všech těch tisících kilometrech není nijak významně popraskaná a na omak je pořád krásně jemná a hebká. Italové prostě kůži umí! Jen kdyby tolik neklouzala, při jízdě v zatáčkách jsme se vždy s kolegy sblížili víc, než by nám bylo milé.

Ony sedačky jsou i kompletně variabilní a všechny, včetně přední spolujezdcovy, sklopné a posuvné, což znamená, že se vnitřní vybavení dá poskládat téměř jakkoliv, třeba i do níže zobrazené pozice, kterou jsme si v redakci interně nazvali Business Class. Podobný prostorový komfort nám naposled zprostředkoval Lexus LM , což je o více než metr delší luxusní MPV. Musí to zaznít, uvnitř je Musa vážně povedená.

Je i jízda…no…však vy víte v jaké barvě?

Ve městě, kam byla Musa od začátku zamýšlena, vůbec ne. Karoserie s délkou pod čtyři metry podporuje využívání každé skuliny, až překvapivě potentní naftová devatenáctistovka vystačí na i v dnešní době konkurenceschopnou dynamiku, italsky měkký podvozek zdatně, byť hlučně, tlumí nerovnosti a řízení po aktivaci legendárního fiatího režimu City asi ani nemůže být fyzikálně lehčí. Ať už jsem po autě chtěl parkování, poskakování v zácpě nebo proplétání se brněnskou uměleckou Kamennou čtvrtí s křivolakými uličkami kvůli fotkám, všechno bravurně zvládlo.

Naproti tomu za hranicí intravilánu už to k jistým barvám občas svádělo, to je pravda. Při jízdě po dálnici Muse chybí šestka, jež by uklidnila mírně hlučnější motor, na zakroucených okreskách ji zase trápí až nebezpečně působící náklony karoserie. Já třeba tentokrát ani nehledal limit podvozku, protože jsem reálně měl strach, že se vozítko dřív převrhne než utrhne. Na druhou stranu, tyto projevy bych Lancii nevyčítal. Jsou daní za její mnohé silné stránky, ležící jinde.

Verdikt, aneb barvou unikátního a levného městského štěstí je oficiálně hnědá

Jde jí především být vzácným a stylovým přepravníkem, což v vzhledem k tomu, že se cenově momentálně pohybuje někde mezi třiceti a sedmdesáti tisíci, znamená, že je vlastně dokonalým řešením pro nemajetné individualisty. A díky tomu, že je praktická, prostorná a vážně dobře připravená na město, není v jejím případě ani nutné dělat levnému stylu velké oběti. To nebývá moc zvykem. Jojo, Lancia Musa není špatným jednorožcem.   

Děkuji moc majiteli za půjčení, vlastně jsem si ten týden překvapivě užil. :-) 

Za krásné fotky děkuji Tomáši Strachovi! Jeho tvorbu najdete na instagramovém profilu @_mr.fear44_, nezapomeňte však dát hlavně odběr na profil Autíčkáře. :-)   

Technické údaje

Lancia Musa 1.9 JTD

Motor: přeplňovaný vznětový čtyřválec 1910 cm3
Nejvyšší výkon: 74 kW (100k) při 4000 ot/min
Nejvyšší točivý moment: 260 Nm při 1750 ot/min
Převodovka: manuální pětistupňová
Provozní hmotnost: 1250 kg 
Maximální rychlost: 179 km/h
0-100 km/h: 11,5 s 
Kombinovaná spotřeba udávaná výrobcem: 5,5 l/100 km
Spotřeba majitele: 4,9 l/100km, bez problému

Zajímá vás Lancia Musa? Chcete i vy jezdit městem stylově a unikátně, přitom za jednu výplatu? Tak to mám pro vás dobrou zprávu, tento kousek je nyní k mání. Pro víc informací pokračujte sem.