Kia Ceed SW 1.6 CRDi Exclusive: Bez překvapení, bez emocí a bez chyby?

Model Ceed (tentokrát již bez apostrofu), který aktuálně přijíždí ve své třetí generaci, je jedním nejdůležitějších modelů značky Kia. A je to také auto, které kompletně změnilo pohled evropských zákazníků na tuto jihokorejskou automobilku. Kombinace přijatelné ceny, dlouhé záruky a kvalitního provedení, na to našinec opravdu slyší. Povedly se tyto atributy zachovat i nejnovějším vydání? To jsme zjišťovali v klasickém redakčním testu. 

Nová generace navazuje designem spíše na tu úplně první. Zatímco druhá nezapřela jisté asijské rysy, třetí zcela zapadá do evropského designového cítění. Celkové vzezření je spíše konzervativní, prosté překvapivých řešení, ale dokonale funkční a účelné. Hlavním poznávacím znakem je “tygří nos” a lehce protažené přední svítilny. V kombinaci s LED denním svícením se dá hovořit o povedeném obličeji. Soutěže krásy asi nevyhraje, ale je nekonfliktní. Prostě neurazí, ale nenadchne. A patrně nebude stárnout tak rychle, jako v případě, kdyby se Kia odhodlala k nějaké výraznější kreativitě. To se počítá. Boční profil také není kdovíjak nápaditý, ale je hezky vyvážený. Vzdáleně mi připomíná konkurenci od Seatu, což je vlastně pochvala, protože dlouhý Leon považuji za jeden z nejzdařilejších kompaktních kombíků. Se zadní částí jsem bojoval asi nejvíce, protože na obrázcích mi přišla záď trochu těžkopádná a neforemná. Realita je však o hodně lepší a musím říct, že jsem si k ní našel cestu poměrně rychle. Zase tu najdeme především jednoduchá a funkční řešení. Grafický LED podpis zadních lamp je zajímavý a hezký. Snad jen ty falešné průduchy v zadním nárazníku si mohli designéři odpustit. Nová Kia Ceed působí svěžím dojmem a byť nehraje na city, své zákazníky si jistě najde. 

V interiéru je evropský rukopis znát asi nejvíce. Přístrojová deska a bezchybná ergonomie ovládacích prvků, to je přesně to, co máme v interiérech rádi. Nečekejte zběsilé výstřelky či kreace připomínající palubu vesmírné lodi. Tady opět hraje prim funkčnost. A také kvalita provedení. Jen co za sebou poprvé zabouchnete dveře, které zapadnou s takovým tím příjemným tlumeným žuchnutím, víte, že uvnitř se rozhodně nešetřilo. Klid a pohoda, to jsou hlavní charakteristické prvky Ceedu. Všechny ovládací prvky mají krásně vymezený chod a cítíte z nich takovou tu správnou bytelnost. Za přešlap tak považuji snad jen stropní panel s lampičkami, který je vyvedený v černém plastu. Ve světlé stropnici to vypadá jako pěst na oko. Centrálním bodem interiéru je rozměrný displej infotainmentu, který je vysunutý nad palubní desku. Má dobré rozlišení, což se hodí především pro parkovací kameru. Ovládání je řešeno dotykově, plusem je rychlý přístup k jednotlivým položkám pomocí fyzických tlačítek přímo pod ním. Uživatelské prostředí by zasloužilo modernější grafiku, nicméně potěší bezchybná konektivita, aplikace Android Auto funguje bez nejmenšího problému, což ani v dnešní době stále není úplná samozřejmost. 

Oblast, ve které Ceed opravdu boduje, je vnitřní prostornost. Na předních sedadlech je dostatek místa i pro dlouhány, a to ve všech směrech. Skvěla je pozice za volantem, kde si můžete nastavit sedačku opravdu nízko a máte tak pocit, že sedíte opravdu v autě a ne nalepení na předním skle, jako se to stává u jiných konkurentů. Snad jen opěradlo by mohlo mít lepší vedení těla. Sedačky jsou sice pohodlné, ale trochu mělké, takže při rychlejší jízdě v nich člověk trochu plave. Dozadu se posadí i dospělý člověk, tady nemám připomínek. Největším reklamním tahákem nového Ceedu je bezesporu ten největší kufr v dané třídě. Se svými 625 litry dokonce o 15 litrů překonává domácího rekordmana Octavii. Jaké však bylo mé zklamání, když jsem poprvé otevřel kufr. Na první pohled je jasné, že tady rozhodně 625 litrů není, na to je kufr příliš mělký. Kde se skrývá háček? Pod podlahou, a to doslova. Ceed má spoustu skrytých přihrádek pod deklem, kterými dohání onen proklamovaný objem kufru. Pokud tyhle přihrádky využíváte, pak se vám tohle řešení bude zamlouvat. Já bych spíš ocenil více prostoru bez skrytých schránek.  

Pod kapotou testovaného Ceeda klapal nejsilnější možný diesel v nabídce. Jednašestka o výkonu 100 kW spřažená s dvouspojkovým automatem. Pokud si právě klepete na čelo a myslíte si něco o nesmyslnosti nafty v kompaktním autě a že diesel je na prahu klinické smrti, pak musím říct, že tato pohonná jednotka vás jistě přesvědčí o tom, že diesel má stále co nabídnout. Provozní efektivita tohoto agregátu je totiž fantastická. Při klidné, nikoliv však pomalé, jízdě se bez problému budete pohybovat pod pětilitrovou hranicí. Hodnota 4,5 litrů na sto se na displeji palubního počítače objevuje až nečekaně často a věřím, že eko jezdci se dostanou ještě níže. Pětilitrový odběr paliva je normou i pro svižnější řidiče a na překonání 7 litrů na sto snad budete potřebovat závodní okruh. Při vší úctě, tohle moderní zážehové motory ještě stále neumí. Přes to všechno máte pod pravou nohou stále dostatek výkonu na předjíždění nebo na svižnou cestu po dálnici, kde dochází dech až někde u 160 km/h. Ceed s naftovou jednašestkou není žádný závodník, ale brzdou provozu jistě nebude. Jedinou kaňkou na pohonném ústrojí tak zůstává automatická převodovka DCT. Ta má sedm stupňů, se kterými si občas neví rady. Ve chvíli, kdy měla nechat zařazený kvalt a využít točivého momentu, tak nelogicky podřadí a vyžene otáčky do pásma, ve kterém akorát generuje vyšší hluk, ale zároveň už nemá dost síly, aby pak zase odřadila na převod, který tam byl původně. Jindy zase nechá vznětovou malorážku dusit v nízkých otáčkách, místo toho, aby si podřadila. Tady by to chtělo maličko vyladit software. Samotná změna převodových stupňů však probíhá hladce a bez zaškobrtnutí, jak se občas u dvojspojek stává. Přesto bude manuál asi vhodnější volbou. A ještě ušetříte 40 tisíc.

Již od prvních metrů za volantem je jasné, že Ceed SW není žádný atlet, ale pohodový gentleman, vyznávající především pohodlí. Nerovnosti českých silnic žehlí s klidem a svým pohodovým projevem hýčká svou posádku. Základní šestnáctipalcová kola tomu zajisté velkou měrou pomáhají. Samozřejmě, pokud potřebujete spěchat, nedělá to Ceedu problémy. Dokáže se po silnicích pohybovat i vyšší rychlostí bez známek nervozity či protestů, jen to primární nastavení je komfortní, a tak je to asi správné u toho typu vozu. Jsem rád, že po době #všechnomusíbýtsportovní přichází doba, kdy se automobilky snaží svým zákazníkům naopak cestování co možná nejvíce zpříjemnit. Za to palec nahoru. 

Verdikt 

Kia Ceed SW není autem, které by působilo na nejnižší lidské pudy. Nesnaží se namluvit, že je sportovní až běda. Pokud hledáte u auta emoce, pak musíte lovit v jiných vodách. Ceed je především komfortní společník, na kterého je spolehnutí. Bude vám dělat radost tím, že vás nebude ničím otravovat. Naopak se snaží usnadnit vám cestování, jak jen to jde. A to je u rodinného kombíku asi ta nejdůležitější vlastnost. Vážným argumentem pro koupi zůstává také cena. Není podbízivě nízká, protože to už není potřeba. Stále však zůstává o hodně nižší než u nejbližších evropských konkurentů. 

Technické údaje

Motor: vznětový přeplňovaný čtyřválec 1 598 cm³
Výkon: 136 koní (100 kW) v 4 000 ot./min
Točivý moment: 320 Nm v 2 000 – 2 250 ot./min
Převodovka: sedmistupňová dvoujspojková DCT
Maximální rychlost: 200 km/h
Zrychlení 0–100 km/h: 10,1 s
Objem zavazadlového prostoru: 625l 
Provozní hmotnost: 1452 kg 
Průměrná spotřeba (udávaná): 4,3 l/100 km 
Průměrná spotřeba (v testu): 5,1 l/100 km
Cena od (s danou motorizací): 529 980 Kč (výbava Exclusive)
Cena s danou motorizací a výbavou: 604 980 Kč (výbava Exclusive)