Halloweenský bazarový snílek: I nadpřirozené bytosti chtějí za svou odplatou dojet autem

Byla noc, zahalená do škaredé mlhy, kterou ani měsíc v úplňku pořádně neprosvítil. Uprostřed této nevlídné scenérie, na konci města, pod uschlým stromem, stála osamocená garáž, na jejíž střechu se srážela studená rosa. V ní však nebyla ani noha, život zde připomínala jen pavučina na klice zaparkovaného zaprášeného auta s prázdnými pneumatikami, kterou na ní kdysi utkal nějaký pavouk. Jinak tu bylo hrobové ticho.

Vtom se z nedalekého náměstí ozval zvuk kostelních zvonů. Bylo slyšet přesně dvanáct úderů, oznamujících, že se jednatřicátý říjen překlopil v první listopad. A to je v části světa ohraničené z východu Atlantským oceánem, ze západu Tichým oceánem a z jihu Mexickým zálivem, ve které se náš příběh odehrává, významná noc.

Okamžitě po posledním úderu se v tichu garáže zjevily tři postavy, jedna strašidelnější než druhá. První patřila hubenému, křivě stojícímu muži středního věku, jemuž zlo koukalo z krvavých očí. V rukou držel dýni, v níž měl vykrojené otvory, skrze které prosvítal hořící uhlík. Druhá byla starší a ženského pohlaví. Byla menší, ale zato tlustší, a tvář jí hyzdil dlouhý nos s bradavicí. Děsivě se smála a v ruce držela koště. Nejzáhadnější pak byla postava třetí, která snad ani neměla pevný tvar – tvořily ji jen obrysy podobné mlze za zdmi garáže.

Vysvětlení bylo jediné: Předvečer všech svatých, lidmi dnes nazývaný Halloween, dosáhl svého naplnění! Magie této noci přinesla na pozemský svět nadpřirozeno. Přesněji se zde ocitl Jack i se svou lucernou, čarodějnice a duch. Všichni tři měli s živými lidmi nevyřízené účty a všichni si je přišli… vyrovnat.

Ale každý z nich potřeboval vyrazit jiným směrem, a jak je pro tuto zemi běžné, neměl to zrovna blízko. Na svou pomstu navíc měli jen krátký čas, než vyjde slunce a oni zase zmizí. Rozhodli se proto, že se za svými oběťmi vydají v autech. Bohužel však nemohli použít to stojící v garáži, protože už dlouhé roky nejezdilo.

Rozhodli se tedy vydat do místního autobazaru, kde stála všelijaká funkční vozidla. Leč ani jeden z nich nechtěl věci typu Honda Odyssey, protože od Deadpoola, který byl téměř stejně nadpřirozený jako oni, slyšeli, že není právě… nejlepší volbou. Proč mu nevěřit? Navíc by všichni chtěli na odplatu vyrazit autem, které by odpovídalo jejich charakteru.

Jack (a jeho -O’-Lantern dýňová lucerna)

Jack, za života proslulý pitím, rvačkami a lstivostí, s níž si troufl i na samotného Ďábla, až ho ten odsoudil k věčnému bloudění temnotou jen s oním uhlíkem v dýni, přirozeně hledal nějaké podobně zlé auto. Muselo vyvolávat strach už při příjezdu k jeho oběti.

Ani mu to netrvalo dlouho a našel ten správný stroj. Na ploše stál černý Dodge Challenger SRT Demon. Byl obrovský, plný tvrdých tvarů, s velikými koly a děsivým otvorem v přední kapotě. Vevnitř měl černou kůži s červeným prošíváním, což vyvolávalo dojem krve. A ještě se v něm nalézal obrázek zobrazující jeho největší úspěch — přechytračení právě Ďábla, kvůli kterému si vysloužil ten věčný trest.

„Ano!“ řekl si Jack. Toto byl automobil pro něj. Není nic lepšího než se utkat se svými nepřáteli v autě připomínajícím vlastní největší úspěch. Jack si tak ukradl klíčky, nastartoval řvoucí V8 a se skřípěním gum odjel za svým cílem. Peníze za Challengera samozřejmě na místě nenechal žádné — zaprvé je neměl a zadruhé neplatil ani, když ještě žil.

Čarodějnice ze sitcomu Bewitched

Čarodějnice na to šla jinak. Chtěla auto, jež by jí nejen vynahradilo koště, na kterém by na cestu vyrazila nejradši, kdyby ovšem fungovalo, ale které by jí i trochu připomnělo jiné ženy obdařené stejnými schopnostmi. A měla štěstí – mezi záplavou moderní nudy našla jeden Chevrolet Corvair s přeplňovaným plochým šestiválcem. Z toho se hned zaradovala.

Bylo tomu tak proto, že toto auto mělo stejný motor jako svítivě zelenožlutý vůz zvaný The Reactor, který kdysi dávno pomohla ukrást své příbuzné Andoře, až z toho měla její dcera Samantha pořádný malér u svého manžela. Přitom publikum, které na ně tenkrát koukalo, se tak smálo…

K tomu si dobře uvědomovala, že o něm vyšla i kniha, jež jako jediná pro svou náladu zaujala i útrapy milující nadpřirozené bytosti. Jmenovala se Nebezpečný v jakékoliv rychlosti a byla celá věnovaná ničemu jinému než Corvairovi. Ach ano, s tímto vozem vyrazila lidem škodit svými kouzly a čáry. Místo peněz zanechala na asfaltu své koště se slovy: „Ať si ho majitel opraví.“

Duch, co se nenechá zkrotit

Duch moc dobře věděl, co hledá, jelikož políčeno měl na své největší nepřátele – na Krotitele duchů. Ti jeho kamarádům, strašícím pozemšťany nehledě na datum v kalendáři, často hodně ublížili. Tuto křivdu jim chtěl oplatit a přišlo mu, že není lepší způsob, jak zase jim ublížit, než jejich vlastním vozem. Tím pádem hledal sanitku Cadillac Miller-Meteor.

Jenže neuspěl. Toto auto v místním dealerství, a pravděpodobně ani v žádném jiném v okolí, jednoduše nebylo. Nicméně si všiml jiného modelu – v zadním rohu, úplně u plotu, se krčil Cadillac Fleetwood v pohřební úpravě. To duchovi udělalo radost, protože přesně v takovém jezdily nástupkyně původních Krotitelů někdy okolo roku 2016. K tomu si řekl: „Meh, pohřebák je mi stejně bližší než ambulance, tak jaképak coby?“

Vyparkoval si tedy jej a vydal se s ním do New Yorku hledat své zadostiučinění. A ovšemže, ani on za něj nenechal nebohému majiteli autobazaru byť jediný cent. Proč by to dělal? Vždyť toto auto je přímo určené mrtvým, nebo ne?

Taková jsou auta, s nimiž se rozhodla ve světě lidí dnes v noci páchat škody trojice nadpřirozených bytostí spojených s Halloweenem. Možná jejich motorům bude ráno ještě znít ozvěna z pekla a možná po nich zůstane jen otisk pneumatik v rose.

A co vy? Jaká vozidla by podle vás sedla strašidlům nejlépe? Napadá vás lepší dopravní prostředek pro Jacka, čarodějnici nebo ducha? Podělte se o své nápady v diskuzi – a užijte si Halloween, i pokud zrovna nesedíte v Americe.