načítám data...

Gepardy, Hilux V6 a Land Cruiser 70: Vítejte v offroadovém nebi

29. listopadu 2018, 07:22 7 komentářů Zlo Kočka Představujeme

Co všechno se dá postavit ze “zastaralé” Toyoty? Jak rychlá je vojenská superleggera? Kolik válců se vejde do Hiluxu? Zdá se, že všechny otázky o terénních specialitách mají jen jednu odpověď…

zobrazit celou galeriiPředstavujeme: Gepardy, Hilux V6 a Land Cruiser 70: Vítejte v offroadovém nebi

Disclaimer: Na akci “4x4 Profi den” autosalonu Dajbych v Plzni jsem přijela vlastním vozem. Uvařili mi dobré kafe, nechali mě projet parádními stroji a při odchodu jsem dostala model autíčka. Nic víc. Nejde o reklamu ani placený PR článek, všechny nadšené výkřiky jsou autentické a od srdce.

Do plzeňského showroomu jsem dorazila s mírným předstihem, takže ještě mám čas se trochu rozhlédnout. Jako první mě zaujalo auto, které není vidět. Pod plachtou se rýsuje něco placatého s obřím spojlerem vzadu, plachta je ovšem tak důkladně instalována, že nepomáhá ani plazení po zemi. K mému překvapení se mě sympatický pán v pohorkách (hned nato jsem zjistila, že jde o Tomáše Petrů, zdejšího marketingového manažera) otázal, zda chci plachtu odkrýt, a za chvilku přikvačil s povolením od prodejce. Můžu si tedy zblízka prohlédnout Project 8, speciální edici “iks-éčka” s vidlicovým kompresorovým osmiválcem o výkonu 600 koní, vyrobenou v počtu 300 kusů. Černočerný exemplář už tu čeká na nového majitele a já při pohledu na přední splitter uvažuju, jak řidič asi překoná výjezd z areálu na veřejnou komunikaci. Bude to odvážný chlapík. Ale vzhledem k tomu, že  si do kabiny nechal instalovat jen dvě sedačky a ochranný rám, asi stejně nebude provoz na veřejných komunikacích jeho dominantním zájmem. To já – kdybych si mohla vybrat – rozhodně sáhnu spíš po vozidle stojícím hned vedle, Defenderu z roku 1952. Je to sice prý dědek s nepředvídatelnými vrtochy, pořád ale jezdí a dělá parádu na předváděcích akcích. Poslední zastávku si udělám u Land Cruiseru 200. Oficiálně se do Česka nedováží, ale u Dajbycha ho stále seženete a na nedostatek zájmu si nemůže stěžovat, jak prozrazuje cedulka s nápisem “rezervace”. Má to někdo štěstí…

Teoretická část akce je velmi krátká a skládá se vlastně jen z představení klíčových osobností, které mají na starosti speciality v místní nabídce. První si bere slovo přímo Petr Dajbych, následuje Jan Valenta, ten nám za chvíli předvede Hilux V6, Václav Buchbauer, vedoucí oddělení speciálních projektů, rozuměj vojenských Gepardů, a Martin Both, odborník přes expediční offroadové vybavení. Dokud jsme čistí, nezmoklí a nezablácení, jdeme se podívat do showroomu, kde si právě takové věci můžete pořídit. Pevnostní nárazníky, reflektory, kompresorové lednice a zahrádky ARB, navijáky Warn, podvozkové komponenty Old Man Emu… Pokud máte rádi offroad, budete si tu připadat jako děcko u vánočního stromku. Podle toho, s jakým nadšením nám Martin Both všemožné vehementy představuje, se tyhle hračky zřejmě jen tak neokoukají. Nejnovějším přírůstkem je Jack, hydraulický hever od ARB. Vypadá jako plotová tyčka, ale s jeho pomocí vyprostí dvoutunové auto z nesnází i malé dítě. Některé z vychytávek uvidíme už za chvíli v akci – dalším bodem programu jsou totiž – konečně – jízdy!

První jízda je tak trochu “mimo soutěž”, ale když před domem stojí i-Pace, nemůžu okolo něj chodit, jako kdyby neexistoval. Což platí dvojnásob, když je možnost nacpat se za volant. Když dosednu, bleskne mi hlavou myšlenka, že ve středovém zpětném zrcátku toho zrovna moc vidět není, ale pak už nasávám jen pozitivní dojmy, jeden za druhým. Za prvé, interiér je boží. Co vypadá jako dřevo, to je dřevo, co vypadá jako hliník, je hliník, pak je tu měkoučká kůže a ve vedlejší roli skromný, ale prvotřídní plast. Ovládání radiomapy se od dosavadních Jaguarů v mnohém liší, ale to si snad brzy přečtete v regulérním testu. A jízda? Se čtyřmi stovkami koní a krouťákem bezmála 700 Nm je to nadpozemský zážitek. Tesle už sice nikdo nevezme titul průkopníka na poli “použitelných” elektromobilů, ale na všech ostatních polích se může jít zahrabat.

Ale teď už pryč z civilizace. Jen pár minut od showroomu má tým autosalonu Dajbych k dispozici terénní areál, kde se testují hvězdy dnešního programu. Na místo nás odváží Land Cruiser 76, verze Wagon. Je to vlastně “civilní” varianta hraček, které si budu moci vyzkoušet za chvíli, a zároveň takový stroj času na pochodu. Vyrábí se totiž už 30 let a vypadá pořád stejně, nijak zásadně se nezměnil ani uvnitř. Pochopitelně to nefunguje tak, že byste přišli do běžného dealerství Toyoty a odjeli fungl novou sedmdesátkou. Pokud si nechcete vůz dovézt po vlastní ose třeba z Austrálie nebo Spojených Arabských Emirátů, jste odkázáni na inzerci – nebo na Dajbycha. Tady si můžete vybrat z několika verzí karoserie, k tomu dostanete atmosférický benzinový motor splňující normu Euro6, a ještě budete mít volant na správné straně. Musím přiznat, že můj wishlist se povážlivě otřásl v základech…

Elcéčko překonává dva mělké brody, a už jsme na louce mezi potokem a lesem, kde se nachází start testovací dráhy. Jsou tu haldy spadaného listí, mokrá tráva, bahno, dokonce začíná pršet! Mezi přítomnými poznávám pány, které jsme viděli na prezentaci, už však nemají slušňácké obleky a v očích jim jiskří jako loveckým psům, kteří zavětřili kořist.

A už přijíždí LRPV neboli Long Range Patrol Vehicle neboli Gepard. O téhle kočce už jste určitě slyšeli, aspiruje totiž na nástupce Defenderu 130 Kajman, který u české armády momentálně slouží ve 43. výsadkovém praporu. Burácející prototyp je společným počinem společností Dajbych, Optokon, Tatra Defence Vehicle a Excalibur Army a momentálně je podrobován všem možným druhům testování.  Průzkumné vozidlo dlouhého dojezdu v praxi znamená, že na jednu nádrž (přesněji řečeno dvě, obě ale vezete s sebou) dojede šestičlenná posádka 1000 kilometrů. Zvenčí sice vypadá jako takový lehký kabriolet, při maximálním zatížení však může mít vůz až 6 tun. Podstatnou část této hmotnosti tvoří protiminové a balistické pláty chránící podvozek a boky auta, naopak vršek je pro potřeby průzkumníků co nejvíce otevřený. V ostrém provozu by se na palubu kromě vojáků směstnala i jejich kompletní výzbroj, radiostanice, počítačová technika, jedna em dvojka neboli těžký kulomet ráže 12,7 mm, dvě lafety s lehkými kulomety vz. 59 ráže 7,62 mm, jedna pancéřovka RPG a k tomu hromada munice, vercajku a dalších nezbytností pro delší cestu nepřátelským územím. To vše je poháněno kupředu naftovým osmiválcem o výkonu 202 koní a krouťáku 454 Nm při 2000 otáček.

Jeho jadrný zvuk si při absenci oken člověk vychutnává všemi póry těla, stejně jako rozmary počasí a bahno cákající až nad hlavu. Sápu se za volant, vedle mě sedí Tomáš Petrů, a jestli právě pocítil strach o život, nedal to znát ani mrknutím oka. Auto se dává do pohybu s řevem raněného buvola a s podivuhodnou lehkostí – aha, prozatím není instalováno pancéřování a taky radiotechnika musela odcestovat někam na testy. Momentálně je to vlastně lehký pickup, slabé čtyři tuny váhy. Pod prudkým kopcem dostávám pokyn zařadit redukci. Diodka bliká, popojíždím pomalu tam a zpátky, ovšem Gepard si nakonec prosadí svou a do svahu musíme vyrazit bez redukce. Ne že by to byl nějaký problém… Cesta ze svahu se naopak ukázala obtížnější. Ne kvůli schopnostem vozu, ale kvůli nespolehlivému elementu mezi sedačkou a volantem, který hamtnul na spojku a uvedl sunoucí se kolos v nečekanou rychlost. V tu chvíli mě napadá, že jsem si v terénu na ten automat zvykla až moc. Zbytek cesty už je bez potíží, a protože narozdíl od Kajmanu má Gepard pohon 4x4 pouze přiřaditelný, dopřeju si na mokré louce i rozmarný drift.

Další přichází na řadu Isuzu D-Max, vylepšený od kol až po střechu expedičními doplňky a terénními nezbytnostmi, jako jsou kompresorové uzávěrky diferenciálů, pevnostní nárazníky či naviják. Je to tedy trochu jiné auto než perleťový exemplář, který jsme měli na test před dvěma lety. Ve srovnání s LRPV protančil testovací kolečko s lehkostí baletky, na spojku už si dávám pozor, na hlavu mi neprší, takže můžu i prohodit pár slov s Martinem Bothem, který sedí vedle mě. Samozřejmě mě zajímá, jak složitý proces představuje dostat auto s ocelovými traverzami vpředu i vzadu do legálního provozu. Dobrá zpráva je, že inkriminovaný D-Max je kompletně homologován pro jízdu na veřejných silnicích. Kromě Isuzu si takhle můžu nechat upravit i Hilux nebo Wrangler, u Dajbycha bude všechno zařízeno takříkajíc na klíč. Co je horší, levné to rozhodně nebude a jedno odpoledne vám na to taky nestačí. Rovnou zapomeňte na to, že si necháte instalovat vlastní díly nebo “jen” nechat schválit vlastní úpravu. Nedá se nic dělat, Forestere, budeš si muset vystačit s tím, co na tebe namontovali ve fabrice.

Po hardcorovém LRPV a o něco civilnějším D-Maxu usedám do Toyoty Hilux a rázem se ocitám v úplně jiném světě. Kožené sedačky, automat a tak dokonale odhlučněná kabina, že chvílemi pochybuju o přítomnosti motoru. Ale je tam, a ne jen tak ledajaký, koneckonců jsme na předváděčce specialit. V oficiální distribuci koupíte Hilux jen s dieselovým čtyřválcem o objemu 2,4 l, ovšem Dajbych vám dodá v benzinové verzi s šesti válci, čtyřmi litry objemu a výkonem 232 koní. To je o dost veselejší. Zvenčí je skutečně slyšet, že pod kapotou duní něco majestátního, uvnitř však zůstává ticho jako v hrobě. Vážně, to auto jede jako elektromobil, a to bez ohledu na úhel stoupání. Proč tuhle verzi v Evropě běžně nekoupíte? Na vině jsou samozřejmě emisní normy. Aby auto plnilo Euro6, musí si ho vzít do parády partnerská společnost v Německu a provést na něm úpravy výfukového potrubí a řídící jednotky. Jako běžný prodejní standard je tento postup pro výrobce nejspíš značně neekonomický, a kdo chce mít ve svém pick-upu chlapácký šestiválec, musí holt podstoupit cestu komplikovanější a finančně náročnější. Každopádně je milé vědět, že to jde.

Někteří z návštěvníků se začínají pomalu vytrácet, doba pokročila a za chvilku se setmí. Zbývá mi ještě poslední jízda. Gepard číslo 2 neboli Rapid Deployment Vehicle, tedy vozidlo rychlého zásahu. Stejně jako LRPV je postaven na základu Land Cruiseru 70, ale slovo “rychlé” napovídá, že na rozdíl od svého většího bráchy půjde o variantu lehčí a obratnější. Je to vidět na první pohled – kabinu tvoří jen trubky, jde tedy o jakousi terénní superleggeru s maximální hmotností do 3,5 tuny. Prototyp v budoucnu čeká výběrové řízení, po němž by se mohl stát armádní náhradou za Land Rover Defender 110 Kovboj. V tuto chvíli se rozhoduji upozadit své řidičské touhy, protože mě zajímá, jak si bude počínat auto pilotované člověkem, jenž ho má tzv. v paži. Za volantem sedí Václav Buchbauer, vedoucí oddělení speciálních projektů. Důstojného pána, který k nám před chvílí na prezentaci promlouval klidným hlasem, teď jako by posedl zlý duch, osmiválec řve jako na lesy a bahno lítá metry vysoko. Tohle je lepší než horská dráha! Maximální rychlost vozidla je prý 168 km v hodině a já nemám důvod nevěřit, jakkoli mě ta představa upřímně děsí. Oba brody na výjezdu z areálu rozjařený řidič projíždí pod plným plynem, do kabiny se ze vzniklého vodotrysku kupodivu nedostala ani kapka.

S promrzlýma rukama sedám do svého civilizovaného luxusního automobilu a vyrážím na cestu domů. Cítím v kostech, že dnešní večer padne za oběť přehrabování internetové inzerce a pátrání po dostupném Land Cruiseru 70. Bohužel, i kdyby v budoucnu došlo k výrobě Gepardů ve velkém, jako rodinné auto si ho nepořídíte (neplní Euro6 a nejspíš bude na štíru i s pasivní bezpečností při kolizi s ostatními účastníky silničního provozu, čert aby vzal ty zatracené normy). Pro armádní účely však působí naprosto ideálně. Držím obě pěsti! Jak Gepardům, tak všem členům týmu autosalonu Dajbych, kteří se nebojí velkých výzev a neprobádaných cest vedoucích bahnem a kamením.

 

Foto: Daniel Potocký, archiv společnosti Dajbych, autorka


Mohlo by Vás také zajímat

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte

Komentáře

podvlada
29. listopadu 2018, 10:34
2

Tak tady asi nebude odpověď Miata :-D

reagovat
Pochtli
29. listopadu 2018, 11:54
0

Ne, ten brod by fakt nedala :oD Ale zbytek na fotkách jo, jen se musí víc přemýšlet, kudy to vzít a zároveň nedrhnout spodkem. A pak vědět, kde mají nejbližší wapku..

Matěj Podhorský
29. listopadu 2018, 12:33
2

Nyní opět nastává čas vytáhnout z hlubin internetu tuto potvoru :)

Pochtli
29. listopadu 2018, 18:07
0

:oD

Kuře
29. listopadu 2018, 23:25
0

Jak tady vždycky pod úplně cokoli někdo narve Miatu, to už je jak na novinkách když úplně pod cokoli někdo narve Zemana...

Matěj Podhorský
30. listopadu 2018, 00:07
0

Žejo :D ale já prostě musel :) offroad miata mě budí ze sna již dlouhý čas

sumy
29. listopadu 2018, 18:57
0

Co napsat víc, než pouhé: "To musel být krásný den"
A ty speciály... to musel být úžasný zážitek. Tefy, až na tu absenci kapotaze :-D

reagovat


Poslední komentáře

Poslední inzeráty

Pontiac Catalina Brougham 400ci 6,6L v8  1971
Pontiac Catalina Brougham 400ci 6,6L v8

1971 rok výroby
270 koní výkon
6 600 ccm objem

Chevrolet Camaro 1976 LT 400ci 6,6L v8 200kw 1976
Chevrolet Camaro 1976 LT 400ci 6,6L v8 200kw

1976 rok výroby
270 koní výkon
6 600 ccm objem

Chevrolet Camaro  1976
Chevrolet Camaro

1976 rok výroby
225 koní výkon
5 ccm objem

Chevrolet Silverado 3500 LS  2001
Chevrolet Silverado 3500 LS

2001 rok výroby
335 koní výkon
6 600 ccm objem

Škoda Octavia 2.0TDI DSG Elegance 2014
Škoda Octavia 2.0TDI DSG Elegance

2014 rok výroby
110 koní výkon
1 968 ccm objem