Ford Panther aneb Je to kočkovitá šelma, ale Jaguar to není

Platforma Panther už dnes patří minulosti, ale na trhu se udržela velice dlouho a stala se i posledním mohykánem doopravdických amerických sedanů. Ale pojďme k jejímu zrození. Poprvé se objevuje v roce 1978, kdy na jejím základu Ford postavil první auta, Ford LTD a Mercury Marquis modelového roku 1979. Byla to velká změna. Poprvé se stalo, že LTD a Marquis sdílelo rozvor i pohon, kterým byl pětilitrový osmiválec Windsor, jehož objem je ve skutečnosti 4,929 litru, a třírychlostní převodovka C4. LTD a Marquis jste mohli dostat jako dvoudveřové coupé, čtyřdveřový sedan a nechyběly ani kombíky. A kdybyste z nich otrhali masky, světla a drobnou bižuterii, nepoznali byste který je který. Oproti svým předchůdcům byly tehdy nové Panthery menší. Například Marquis sedan byl o 43 centimetrů kratší. Normy CAFE, kvůli kterým platforma Panther vznikla, byly neúprosné a vyžádaly si jak menší výkony, tak menší rozměry aut. Takže až někdy budete přemýšlet, kdy začal ten downsizing, tak tady prosím.

Konstrukčně tu nenajdeme nic extra složitého, rám, na něm karoserie, tuhá zadní náprava. Snad díky své jednoduchosti a sloganu Fordu „Built to last“ se rychle staly oblíbenými ve všemožných fleetových službách od policie, přes taxislužby až po provozovatele limuzín. Těch vzniklo vážně hodně. Stačilo rozříznout auto v půlce a nastavit. Voilá, limuzína je na světě, aniž by nějak zásadně utrpěla pevnost konstrukce. A to mohu potvrdit, nikdy jsem v limuzíně neměl pocit, že by se kroutila, ale taky nemůžu říct, že bych s ní někdy nějak zásadně spěchal. Za to limuzínu na sněhu v driftu… No, ale to je jiné vyprávění, že. 

V roce 1980 začaly platformu Panther využívat i Lincolny. Jak Lincoln Continental, tak Continental Mark VI, tak Town Car. S jejich nástupem přišlo také elektronické vstřikování paliva a nová převodovka se čtyřmi rychlostmi a označením AOD, která v různých evolucích vydržela s Panthery až do konce. O pár let později, v roce 1983, se z Fordu LTD a Mercury Marquis staly mid-size sedany a jejich full-size následovníci se staly LTD Crown Victoria, respektive Grand Marquis. Po roce 1987 mizí z nabídky dvoudveřové varianty. Nikdo je nechtěl. Platformu Panther ale konec nečekal, i když její plánovaná životnost byla jen pár let, než se překlenou změny spojené s CAFE. Před upgradem na druhou generaci dostaly ještě v roce 1990 Fordy LTD a Mercury Grand Marquis airbagy řidiče a v roce 1991 byla ukončena výroba kombíků. Jejich role přebíraly SUV.

Druhá generace přišla na trh s Town Carem v roce 1990. Oproti předchozí generaci tady nebyla zeď, kterou by designéři nestrhli. Town Car měl přinést novou generaci zákazníků a tak se jeho design stal současnějším, elegantnějším, ale i přesto stále dědkovským. Za účelem snížení spotřeby se při návrhu přestalo používat jen pravítko, byla objevena aerodynamika a pro modelový ročník 1991 byl představen i nový motor. Určitě jsem o něm už někdy něco vykládal. Byl to osmiválec Modular. V roce 1992 se na trhu objevují nové generace Fordu Crown Victoria a Mercury Grand Marquis. Je to snad nejhezčí Crown Victoria, kterou kdy dělali. A na několik dalších let byl relativně klid, až na drobné redesigny.

Zásadnější obměna přišla v roce 1998, kdy Ford přišel s vylepšenou verzí všech tří aut. Crown Victoria byla překreslena tak, aby byla tvarově shodná s Grand Marquisem a zvětšil se podíl stejných součástek. Stejně jako v roce 1979, když sundáte předek a zadek, těžko je rozeznáte. Největší změna ale přišla u Town Caru. Ten dostal novou, opět kompletně redesignovanou, generaci. Dnes se dá říct, že vypadá trochu asijsky, ale tehdejší záměr byl určitě mířený spíš na evropu a snahu udělat zajímavější auto pro kupce, kteří by si jinak šli pro pětkové BMW. Nedošlo tady ale jen ke kosmetickým změnám. Rám dostal drobná vylepšení, a hlavně Wattův přímovod. I tak bylo co zlepšovat.

V roce 2003 přišla další generace platformy Panther. Rám byl kompletně předělán, vylepšen výrobní proces a přibyl hliníkový držák převodovky. Přední i zadní zavěšení bylo upraveno, úpravu doznalo i řízení, kde byl šnekový převod nahrazen hřebenovým řízením. Drobný facelift dostal jak Grand Marquis, tak i Town Car. Na Crown Victorii nebylo třeba sahat, proč byste chtěli měnit dokonalé, že? 

Zároveň s novou generací přišla ještě jedna lahůdka, na kterou určitě čekáte. Mercury Marauder. 302 koní, podvozek adaptovaný z Crown Victoria Police Interceptor, samosvor, kdo by to nechtěl? Očividně většina populace, po dvou letech a jedenácti tisících a padesáti dvou kusech se přestal vyrábět.

Každá párty musí někdy skončit, a i když byla třetí generace Pantherů skvělá, tak zájem o rámové sedany klesal a zvyšující se požadavky na bezpečnost byly pro takovou konstrukci už těžko splnitelné (Třeba takový boční náraz v rámovém autě vážně zažít nechcete). Ford ale sliboval, že zadohrabavé sedany nevymřou a sliboval vývoj nové platformy. Ten ale v roce 2009 ukončil a přišel s tím, co dnes známe jako Ford Taurus. Tak nic, no. 

Od roku 2008 byla Crown Victoria určena jen pro prodej do flotil, zákazník si tedy musel vybrat mezi Grand Marquisem a Town Carem. Grand Marquis, poslední vyráběné Mercury, skončil v roce 2010 a poslední Crown Victorie a Town Cary opustily továrny v roce 2011. Posledním vyrobeným Pantherem byla Crown Victoria určená k exportu na blízký východ.

Za 33 let bylo vyrobeno 9,6 milionů aut na platformě Panther a mnohé z nich už z paměti nikdy nevymažeme, ať už jako taxík v New Yorku, policejní auto se kterým John McClane sestřelil vrtulník, protože mu došly náboje, nebo limuzínu, ve které jel na rozlučku se svobodou, kterou si vůbec nepamatuje (v tom případě si ji možná budu pamatovat já). Takovéhle auta už nikdy nikdo nevyrobí. A já si říkám, že je to škoda. Jednu Crown Victorii LX nebo snad detektivní Police Interceptor bych vážně chtěl.