Duesenberg SJ: Osm vojáků v jedné řadě | Legendy minulosti

Letos je tomu přesně osmdesát let, co zmizela z automobilové mapy jedna poměrně zajímavá značka. Automobilka Duesenberg. Přestože její život byl vpravdě jepičí, rozhodně nebyl nezajímavý. V roce 1913 založili automobilku bratři August a Frederick Duesenbergovi, původem z Německa. Automobilové zkušenosti získali bratři stavbou závodní vozů. Jejich cílem bylo vytvářet ty nejlepší vozy na světě. V roce 1914 se poprvé jejich automobil zúčastnil závodu Indianapolis 500, když Eddie Rickenbacker dovezl "Duesyho" na desátém místě. Jejich snažení v auto průmyslu pak pozastavila první světová válka. Během ní se bratři specializovali na výrobu leteckých a lodních motorů. Jen co válka skončila a s ní také válečné dohody a kontrakty, pustili se opět do výroby automobilů. Značka Duesenberg začala sbírat vavříny na poli závodním. V roce 1921 vyhráli Velkou cenu Francie, která se jela na legendárním okruhu la Sarthe. V letech 1924, 25 a 27 si dokonce připsali vítězství na již zmiňovaném Indy 500. Je známo, že s jídlem roste chuť, a proto se bratři Duesenbergové rozhodli postavit osobní auto. A ne jen tak ledajaké. Muselo být nejlepší. Proto v roce 1921 vyjel na silnice model A. První osobní automobil značky. Udivoval svými technickými finesami jako například hydraulickými brzdami na všech kolech a také vysokou cenovkou (6 500 dolarů). Bohužel August i Fred byli sice vynikající konstruktéři, ale mizerní obchodníci. Svůj model A nedokázali pořádně prodat, udali pouhých 650 kusů během šesti let. Finanční výsledky táhly značku ke dnu. Proto když v roce 1926 tehdejší šéf značky Auburn, jistý Errett Loban Cord, nabídnul bratrům Duesenbergovým finanční pomoc ve formě odkupu firmy, nebylo příliš co řešit. Nicméně jejich touhu po nejlepším voze na světě to neotupilo, spíše naopak. V roce 1926 spatřil světlo světa model X (koho mi jen takové označení modelů připomíná). Jedná se patrně o nejvzácnější model vůbec, bylo jich vyrobeno pouhých 13 kusů. X byl upravenou a sportovnější verzí modelu A. Nejznámějším modelem značky je ovšem ten s typovým označením J. To byl pravý vrchol této americké mini automobilky. A právě o něm dnes bude řeč.

Model J se poprvé představil veřejnosti 1.prosince 1928 na newyorské Car Show. A jednalo se o velmi impozantní vůz. Tohle auto mělo konkurovat vrcholným modelům od Hispano-Suiza a Rolls-Royce. Už při pouhém pohledu na tento Duesenberg bylo jasné, že se úkol povedl. Vzhled automobilu byl opravdovým uměleckým dílem. Stran designu je snad zbytečné cokoli komentovat, však si udělejte obrázek sami. Docela by mě zajímalo, jestli se mezi vámi čtenáři najdou i tací, kterým se nelíbí. V meziválečném období bylo obvyklé tvořit u luxusnějších automobilek karoserii na míru. Ani Model J nebyl výjimkou. O finálním vzhledu tak rozhodovala velikost zákazníkovy portmonky a jeho vkus. Na výběr bylo ze tří typů podvozku. Se standardním, s prodlouženým a naopak se zkráceným rozvorem. Ať jste si vybrali jako zákazníci jakýkoli typ karoserie či podvozku, jedno zůstávalo stejné. Dlouhatánská kapota. Což mělo svůj důvod, protože pod ní pracovala vskutku impozantní pohonná jednotka. Protože Duesenberg získal slávu na závodních okruzích, asi nebylo překvapením, že jejich vrcholný model měl pořádný motor. A tím pořádný myslím řadový (!!) sedmilitrový osmiválec s DOHC rozvodem. Ten poskytoval už v základní atmosférické verzi krásných 265 koní. I přes velkou hmotnost přesahující dvě tuny se jednalo jeden z nejrychlejších dostupných automobilů dané doby. V Duesenbergu však rádi překonávali výzvy, a proto tohle nebyla ani zdaleka konečná verze. V květnu roku 1932 odhalil Frederick vylepšený typ, Model SJ. Ptáte se, co znamená písmeno S? Inu, je to tak jednoduché, jak jen může být. S je v tomto případě Supercharded. Ano, k té ohromné řadové osmičce přibyl kompresor. Výkon povyskočil na 320 koní, maximální rychlost přesahovala 230 kilometrovou hranici. V roce 1932. Úchvatné, že? Úplně si představuji, jak s otevřenou verzí modelu SJ projíždím křížem krážem azurové pobřeží. Může být snad něco podmanivějšího? Ani tohle však nebyla konečná. O tři roky později přidal August Duesenberg (Frederick zemřel v roce 1932 na následky nehody s modelem SJ) ještě jedno S a dal tak vzniknout modelu SSJ. V tomto případě to přidané S znamenalo zkratku "short-wheelbase." Kromě zkracování rozvoru se ovšem nezapomnělo ani na zvyšování výkonu a motor dostal vylepšení, která vyhnala jeho výkon až na hranici 400 koní. Wow. Bohužel vznikly jen dva kusy modelu SSJ, přičemž jeden z nich si objednal jistý Gary Cooper. 

Model J byl naneštěstí labutí písní americké automobilky. Finanční krize ve třicátých letech byla neúprosná a vůbec nepřála drahým a luxusním vozům.  A Duesenberg byl přesně takový. Model J stál podle specifikace mezi 13 a 19 tisíci dolary. V době, kdy průměrný roční plat ve Spojených státech činil 3 000 dolarů, bylo "jéčko" opravdu luxusní komoditou. Není se tak čemu divit, že hlavními zákazníky značky byly hvězdy šoubyznysu či přední bussinesmani. Namátkou Greta Garbo, Clark Gable, Howard Hughes, Al Capone či princ Edward. Ani slavné tváře však nedokázaly značku zachránit. V roce 1937 nadobro zavřela své brány poté, co se definitivně zhroutilo Cordovo finanční impérium, jenž automobilku vlastnilo. Během druhé světové války upadla značka velmi rychle v zapomnění. Někteří šťastlivci si tak mohli ojetý Duesenberg pořídit i za méně než 300 dolarů. Ve světle toho, že se za takové auto dnes platí v aukcích 4 miliony dolarů, je to celkem úsměvné. Za 16 let výroby osobních aut vzniklo zhruba 1150 kusů. Duesenberg je tak v dnešní době opravdovou raritou. Přesto mě mrzí, že takový výrobce nepřežil do dnešní doby. Jeho přístup k vývoji se mi líbil.