DS 3 1.5 BlueHDi: Kupujte diesely od Stellantisu, dokud jsou

Možná vás trochu zaráží, že si na stránkách Autíčkáře čtete již třetí test faceliftované DS 3 v průběhu tří měsíců. Viola vám někdy na konci dubna napsala recenzi na elektrickou verzi a Lukáš po pár týdnech přidal článek o benzínové. Vzhledem k tomu, že tento malý městský crossover není úplně archetypální auto nadšeného řidiče ani se běžně nenachází na nejvyšších příčkách prodejů v ČR, věřím, že jste článek číslo tři už vážně nečekali.

Rád vám proto jeho přítomnost vysvětlím. Tato dieselová DS 3 původně vůbec na test domluvená nebyla. To já jsem si ji vyloženě vyprosil. Dokonce se kvůli ní nad plán volalo PR oddělení značky. Neudělal jsem to však kvůli autu samotnému, šlo mi o dieselovou patnáctistovku pod kapotou. Víte, já nejsem právě velký fanoušek naftových motorů, ale toto BlueHDi mám rád. 

Jenomže ono bude nejspíš brzy končit. Jak víte, nad motory s tímto druhem spalování se v Evropě už hezky dlouho stahují mračna a nejvíc do očí to bije právě u bývalého PSA. Pamatujete na dobu ještě okolo roku 2007? To existovala 1.4 HDi, 1.6 HDi, 2.0 HDi, 2.2 HDi a 2.7 HDi V6, jinými slovy celá plejáda dieselů. Dnes už nástupnická skupina Stellantis v osobních autech francouzských značek nabízí jen tuto poslední 1.5 BlueHDi a i ta už pravděpodobně nepřežije novou emisní normu.

Tak jsem si zmiňovanou jednotku chtěl ještě jednou (možná naposledy) půjčit a užít si jejích výhod. Na DS 3 pak padla volba hlavně proto, že zůstala posledním autem francouzské odnože jmenované skupiny, které jsem ještě nikdy neřídil. Tím pádem mi posloužila hlavně jako prostředník k ještě jednomu týdnu s posledním ropným mohykánem. 

Přitom je to za mě velká škoda. Blú-há-dé-íčko totiž i dnes považuji za to nejlepší, co může tato francouzská auta pohánět. Využiju tedy faktu, že DS 3 jako takové jsme už na našich stránkách dopodrobna popsali a svůj článek věnuji hlavně pohonnému ústrojí. Chystám se vás informovat hned o několika důvodech, proč byste, pokud uvažujete nad novým autem tohoto výrobce, rozhodně neměli diesel přehlížet.  

Zaprvé je to akusticky povedená jednotka. Věřím, že tu nemusím nikomu vysvětlovat, že čtyřválcové diesely nejsou právě příkladem nějakého vrcholu kultury chodu. I když v průběhu let vznikly motory, které marketingová oddělení různých značek označila za šeptající (určitě to byl Renault se svou 1.6 dCi a myslím, že snad Mitsubishi nebo Mazda své konstrukce označovali stejně), nikdy to nebyl vyloženě decentní pohon, zvlášť po ránu.

Testovaná patnáctistovka je ale v této disciplíně i bez šeptajícího marketingu jednou z nejlepších ve třídě. Peugeot u ní dokázal zúročit své dlouholeté zkušenosti s výrobou naftových motorů (prvním sériově vyráběným osobním modelem s dieselovým pohonem byla řada 403 v roce 1959) a zkombinovat je s pokročilým know-how Citroënu v oblasti potlačení hluku.   

1.5 BlueHDi si díky tomu jen tiše vpředu breptá. Ani za studena nevylučuje nějaké zvlášť nepříjemné tóny a tichou zůstává i po vytočení do nejvyšších otáček. Když se to spojí s tradičně dobrým odhlučněním motorového prostoru, tak o jejím chodu posádka prakticky téměř neví, i kdyby měla vypnuté rádio. A nejlepší na tom je, že zvládá být i jemná. Toto BlueHDi vůbec nerachtá ani neduní. Je prostě fajn.

Zadruhé na svou kubaturu vážně pěkně táhne. Čísla maximálního výkonu a točivého momentu v tabulkách 96 kW/3750 ot/min a 300 Nm při 1750 ot/min sice nenaznačují kdovíjaké výkony, avšak tento motor je dokáže dávkovat s příjemnou vervou. Díky vhodně nastavenému turbu zabírá už kousek nad volnoběhem, jde příjemně za plynem, netrpí na přílišný turboefekt a uvadá až někde okolo čtyř tisíc otáček.

Samozřejmě se nedá označit za silničního dravce, na to je opravdu malá. Ale svou roli příjemného společníka na cesty zvládá nadmíru dobře a má i nějakou výkonovou rezervu pro základní předjíždění nebo připojování do průběžného pruhu. Za celou dobu testu jsem ve spojení s relativně malou a lehkou karoserií DS 3 nepocítil potřebu většího motoru. A vím, že i v rozměrnějších autech typu dieselového Berlinga (nechť je mu země lehká) není k zahození.  

Třetí silnou vlastností je její úspornost. Já mám hodně těžkou nohu, vždycky jsem měl. I přesto jsem po týdnu auto vrátil s pěknou spotřebou 5.9 l/100 km. A můj testovací okruh 60 kilometrů domů na Znojemsko (město, dálnice a okresky v poměru 1:2:1) v režimu slušňáka jsem zvládl za 5.1 l/100 km. To je podle mě super. I maximální dojezd okolo 800 kilometrů na jednu drobnou 45litrovou nádrž není k zahození. 

Čtvrtým příkladem je nejlepší sladění s automatickou převodovkou v rámci všech v současnosti nabízených pohonů. Víte, já s automatem ve vozech skupiny Stellantis trochu bojuju. Je sice pravda, že díky němu nemusím míchat brambory v kotli jako u manuálu, ale dokonalý není, protože zvlášť ve spojení s benzínovou tříválcovou jedna-dvojkou PureTech občas škube.

Nemyslím problémy se start-stopem, ten se dá vypnout. On má potíže i s přechody mezi režimy brzdění, plížení (jízda velmi nízkou rychlostí, typicky v zácpě) a zrychlování. Ani jeden z těchto přechodů neumí úplně plynule, pokaždé maličko cukne (podotýkám, vždy jsem se snažil s pedály pracovat citlivě, ale moc to nepomohlo). Ve spojení s BlueHDi je však výrazně jemnější. Mám to ověřeno na několika různých autech od tohoto výrobce a DS 3 mi to opět potvrdilo. I když je i zde ještě stále malé místo pro zlepšení, oproti benzínovému tříválci je jeho chování podstatně lepší.

Posledním důvodem mé favorizace zkoušené jednotky je absence neduhů plug-in hybridního pohonu skupiny Stellantis, se kterým si nerozumím podobně jako se zmiňovanou převodovkou. Nechápejte mě špatně, on není zlý. Jen je na něm stále trochu cítit, že zatímco nafťáky Peugeot vyrábí už přes šedesát let, s elektrifikací začal až poměrně nedávno a ještě spíš z vnějšího donucení než pro vlastní zájem. 

Hybridní peugeoty/citroëny/DSka tím pádem mají kromě klasického problému s výkyvy paliva, výlučně odvislého od počtu příležitostí (a ochotě) řidiče nabíjet, i pár dětských nemocí. Mluvím o potížích s neplynulým dávkováním výkonu (dopodrobna popsáno v devátém odstavci zde) a v případě základní a pouze předohnané varianty 225k občas i s trakcí. Určitě se tyto neduhy v průběhu vývoje podaří vyřešit, ale diesel ničím takovým netrpí už teď. 

Celkově je to prostě výborný motor. Proto jsem si ho musel ještě jednou vyzkoušet a vám o něm napsat. K autu jako takovému pak už jen telegraficky, detaily najdete v textech zmiňovaných kolegů. DS 3 je vlastně fajn. Zvlášť na předních místech nabízí dost prostoru, je přiměřeně pohodlná a tichá, takže speciálně s tímto motorem bez problému poslouží jako cestovní auto pro dva. Přitom nezapomíná na svého jízdně talentovaného třídvéřového předchůdce, když umí být i docela schopná v zatáčkách.

Jen jsem u ní nedokázal zjistit, proč je nabízena jako prémiová a stojí 800 000 – 1,4 milionu Kč. Zajímavé detaily jako zajížděcí kliky a alcantarové obložení části palubní desky ke zdůvodnění v mých očích nestačí, zvlášť když jsou vykoupeny jinými vyloženě mainstreamovými věcmi (jednozónová klimatizace, spousta tvrdých plastů v interiéru, absence elektrického otevírání víka kufru a plynových vzpěr kapoty…). Technologie, které by neměly obyčejnější značky skupiny, také nenabízí. Tak vám nevím.  

Verdikt 

Chcete-li tichý, dostatečně silný a úsporný pohon, který je dobře sladěný s automatem a prostý problémů s tahem či trakcí, zde neuděláte chybu. Proto kupujte 1.5 BlueHDi, dokud ji výrobce nabízí. Je asi celkem jedno, v jakém autě si ji pořídíte, vždy s ní budete z uživatelského hlediska spokojení. Ani v případě DS 3 vás nebudu od koupě odrazovat, nemám k tomu důvod. Jen musíte být ve hledání vysvětlení pro danou cenovku lepší než já.

Technická data

DS 3 1.5 BlueHDi 130 EAT8 Performance Line

Motor: přeplňovaný vznětový čtyřválec 1499 cm3
Výkon: 96 kW (130 k) při 3750 ot/min
Točivý moment: 300 Nm při 1750 ot/min
Převodovka: osmistupňová automatická
Provozní hmotnost: 1280 kg 
Maximální rychlost: 195 km/h
0-100 km/h: 9,9 s 
Kombinovaná spotřeba udávaná výrobcem: 5,1 l/100 km
Spotřeba v testu: 5,9 l/100 km (60 km město/dálnice/okresky 1:2:1 na slušno: 5,1 l/100 km)
Základní cena modelu: 770 000 Kč (DS 3 1.2 PureTech 130 EAT8 Bastille)
Cena základní verze s testovaným motorem a výbavou: 850 000 Kč (DS 3 1.5 BlueHDi 130 EAT8 Performance Line)
Cena testovaného kusu: 1 130 000 Kč