Davidova garáž: Díl druhý – Výběr a koupě záložního vozu

Posledně jsme si nastínili úvod problematiky. Můj Compact před Vánoci odmítl startovat a mě bylo hned jasné, že ať už bude řešení jakékoliv, vzhledem k načasování (Vánoce + konec roku) určitě nebude hned. Jelikož je můj vozový park maximálně ekologociky šetrný a efektivní, čítá pouze jedno auto a jednu motorku. Bohužel počasí na motorku zrovna moc není, a tak nezbývalo, než se vydat do širých vod internetu a pořídit sobě další vůz. Řečený záložní, který dočasně vykryje tohle hluché období. Což znamená, že hlavní metriky výběru pro něj byly, aby zvládl následující: startovat, jezdit a topit. Také aby stál, co možná nejméně. Nemusí být perfektní, stačí aby chvíli fungoval a dal mi čas a prostor k výběru toho pravého vysněného. Případně aby obstaral další nepodstatné úkoly jako cesty do práce nebo občasný nákup. Především ale, aby utěšil toho Autíčkáře ve mě. Konečně člověk zase jednou může bazarového snílka prožívat naplno. Co zajímavého se vyštrachá v temných zákoutích internetu? Je tahle omlácená popelnice ve skutečnosti dokonalý kup za skvělou cenu? Nebo se ukáže být přesně takovou hromadou šrotu, jako se jevila na první pohled? Možná jsem jen dlouho žádný vůz nekupoval. Co je nejdůležitější při výběru záložního vozu? Cena, spolehlivost nebo dobrodružství?

Moje první kroky tak směřovaly z Brna do vedlejší vesnice. Vydal jsem se na obhlídku sytě vybledlého rudého Fiatu Seicento s loupajícím se svrchním bezbarvým lakem. Ostatní požadavky však splňoval na jedničku a dokonce i cena byla velmi příjemná. Nechal jsem si však pár dní na rozmyšlenou a po několika vyspáních už mi to nepřišlo jako tak skvělý nápad. Vlastně sám ani nevím co mě nakonec odradilo. Snad představa následného složitějšího přeprodeje? Kdo dnes kupuje Seicento? Možná sehrála jistou roli i absence ABS, jež by v zimním počasí mohlo přijít vhod? Nevadí, není všem autům konec.

Jistě si vzpomente na některé z četných „Ptejte se Autíčkáře“, kdy se někdo z čtenářů dotazuje na výběr vozu. Stalo se nepsaným pravidlem, že součástí kvalitních tipů je obvykle i nějáká naprostá ptákovina pro pobavení. U dotazu k dodávkám se tak občas objeví doporučení Miaty a podobně. Já vás však v mžiku přesvědčím, že se nejedná pouze o planná prohlášení a někteří členové redakce se podobnými radami dokonce i sami řídí. Druhý svátek vánoční. Mě čekala další z povinných rodinných návštěv a oslav. Ještě před odjezdem na řečené jsem však zahlédl na Facebooku velice zajímavou možnost osobní přepravy. Chvíli jsem rozebíral pro a proti s bráchou, jež patřičně znuděn vánoční pohodou a svátky klidu, se sám nabídl, že nemá co na práci a klidně se mi pro to otočí. S naprostým minimem mojí koordinace na dálku jsem se tak stal „šťastným“ majitelem E36 Compact 318ti, původem od našich polských bratrů. Hu-rá.

Siemka, kto Polak? Skutečný polski gruz – shitbox – jaký k tomu máme elegantní český překlad? Křáp, vergl, vražda? Až druhý den jsem se jel podívat, co jsem vlastně koupil. Také provést několik naprosto nezbytných úprav pro „bezproblémový“ provoz. Ještě než se do toho naplno pustíme, bych rád uvedl, že prodávající byl zcela transparentní a případné hejty jeho směrem nejsou na místě. Byli jsme si poměrně jistí tím, co kupujeme. Celé auto totiž bylo v drifterské specifikaci, což znamená zavařený diferenciál a odhaduju proběhlých 4-5 vrácení do hry díky svodidlům. Pokud se v autařské (případně BMW) komunitě alespoň chvíli pohybujete, tenhle typ vozu spolehlivě poznáte už z dálky. Podobně jako slečny v minisukních občas postávajících u silnic či parkovišť. Víte, že s nimi jistě bude spousta zábavy, jenže nejsou právě „wife material“ na nějaké dlouhodobé soužití a když vás s nimi nikdo nevidí, jedná se o velké plus.

Prvním bodem, který byl třeba vyřešit byla poslední drobná nehoda na pravý přední roh. Doma se nám však válí pár dílů přesně padnoucích na tento model. Měním rozbité světlo za funkční, blinkr je paradoxně vcelku, pomocí několika vysoce přesných udérů špalkem porovnávám blatník alespoň přibližně do původní podoby. Balík stahovacích pásek se postaral o spasování nárazníku. Nemusí to být perfektní, stačí funkční. Černý sprej, coby make-up, následně zamaskuje všechny drobné nedokonalosti.

Dalším bodem byl až příliš hlasitý výfuk s koncovkou vysoce závodního charakteru, navíc přichycen profesionálně oranžovou kurtnou za zadní rozpěru v kufru. Odvázat, flexa, závodní koncák pryč. Naštestí je doma jeden sériový navíc, který přebere jeho místo. Cože? Vy doma nemáte výfuky do zásoby? Brácha přivařil výfuk a držák. (Díky!) Hluk se výrazně zredukoval. Zbytek výfuku by taky zasloužil více péče, evidentně je dílem již celé řady umělců. Také díky konfiguraci 4-2-1-2-1 (střed se dvěma větvemi pochází nejspíš ze šestiválce) zní naprosto otřesně, i když na půl plynu se nyní již lze pohybovat relativně tiše. Přesto je však funkční. Funkční je vůbec hlavní motto celé téhle eskapády.

Nebojte, ani kurtna nepřijde nazmar. V mezičase jsem ji zrecykloval a vyobil z ní prémiové madlo dveří. V podstatě stejné jako má Porsche 911 GT3, kvůli úspoře váhy. Přesně můj cíl. No a také možná trochu fakt, že tapecírung dveří drží, leč marně, pouze několik (neoriginálních) samořezných šroubů a při zavírání dveří mi madlo opakovaně zůstalo v ruce. Takže zavírání dveří je teď naprosto … kdokoliv? Správně, funkční!

Následovala výměna svíček a vzduchového filtru, v pokusu o zlepšení chodu motoru a hlavně proto, že díly stály doslova pár korun. Skutečný problém se však skrýval jinde. Poslední, naprosto uchvacující, bonus byla upravená řídící jednotka, která při ubrání plynu způsobovala střelbu do výfuku ve skutečně širokém (čti: všude) spektru otáček. Po několika jízdách jsem se, i přes nyní významně tišší výfuk, rozhodl že musí pryč. Trocha bádání odhalila, že nepůjde o zcela snadné řešení, jelikož se jedná o starší a odlišný typ jednotky, jejichž úpravě se v blízkém okolí již nikdo nevěnuje. Naštěstí se mi podařilo sehnat druhou, sériovou jednotku a nechat ji spárovat s autem. Takže nyní již vše funguje (téměř) bezchybně. Dovolím si citovat výborné shrnutí mého kamaráda, něco ve smyslu: „Takže tobě se nechtělo opravovat tvoje auto, a tak místo toho cpeš čas a peníze do oprav téhle vraždy? A to dává smysl jak přesně?“ No, vlastně… když to vezmu kolem a kolem… Ne, prostě nedává. Tady jsem však dozajista mezi stejně divnými lidmi opravdovými Autíčkáři, kteří jistě budou mít více pochopení. Kdyby náhodou ne, tak mám v záloze ještě pár dalších nápadů, jak s tímto speciálem naložit dále.

Nutno dodat, že prvnímu dojmu navzdory, motor funguje až překvapivě dobře. Startuje i v mrazech, umí zatáhnout a dokonce i úniky oleje jsou až na překvapivě nízké úrovni, nejen na poměry BMW. Při každé jízdě se sice změní paleta různých pazvuků a vrzání linoucí se ze všech koutů, ale drží se skvěle. Až na ABS, které spíše nefunguje. Zanedbatelná závada! Pohlížet na tento skvost prostě a jednoduše jako na auto nelze. Já ho entuziasticky označuji spíše za „dobrodružství“.

Hon na nové auto stále pokračuje. I když už se zdá, že mám rozhodnuto a vyřešeno, ale o tom si povíme zase příště. Dočasný dopravní prostředek naštěstí mám a zatím se ho snažím (občas) šetřit, aby mi chvíli vydržel a překlenul letošní nevyzpytatelné zimní období.