Nejslavnější BMW Art Cars: 50 let aut, která posloužila jako plátno pro světové umělce

Svět automobilů je jednou z nejrozmanitějších součástí našeho života. Byť to tak někdo cítit nemusí, auta rozlišujeme nejen podle cenovky, velikosti či jízdních vlastností, ale do značné míry i podle vizáže. V době, kdy na nás leckteré automobilky chrlí auta s designem, který jako by vypadl z algoritmů umělé inteligence, je pohled na opravdu zajímavé křivky karoserie příjemně osvěžující. 

Co se tím snažím naznačit? Automobilový design patří k formám umění. Ano, u některých aut můžeme o přínosu a pohlednosti sáhodlouze diskutovat, ale to přeci do umělecké soutěže patří.
Zcela jistě lze říci, že designové oddělení BMW dnes patří mezi ty nejkontroverznější – stačí se podívat na diskusi pod libovolným testem BMW z poslední doby. Vzpomeňme třeba současnou generaci BMW M3 či M4 s výraznými „bobřími zuby“ místo kompaktních ledvinek – kolik hejtu se na internetech objevilo, když ji značka představila, a jak rychle jsme si na ni zvykli. ¨

BMW XM si vysloužilo snad ještě horší pomluvy, jenže i ono má výrazné designové prvky, které na jiném autě nenajdete a zcela jistě si jej s jiným vozem nespletete. Minulý rok to ocenilo i 64 českých zákazníků – XM bylo dokonce druhým nejprodávanějším M modelem. Design má vyvolávat emoce a to se BMW daří – o mnichovských autech se mluví, což dnes mnohé jiné značky říci nemohou. 

Auto jako čistý list papíru

Jenže co když chcete opravdu jedinečné umělecké dílo? Co kdybychom se spojili s tradičními umělci a vůz jim předali jako čisté plátno, na něž mohou přenést své myšlenky a specifický podpis? To je hlavní myšlenka projektu BMW Art Cars, která se zrodila v hlavě francouzského závodníka Hervé Poulaina v roce 1975. Připomeňme si spolu ty nejdůležitější vozy z unikátní sbírky, která se rozrůstá už 50 let.

#1 – BMW 3.0 CSL – Alexander Calder (1975)

Propojením motorsportu a umění Hervé Poulain poprvé pověřil amerického sochaře Alexandera Caldera. U Poulainova závodního BMW 3.0 CSL se umělec rozhodl pro základní barvy, které následně nanesl v jednoduchých tvarech na karoserii vozu. Jeho představení tehdy šokovalo, protože spojení umění a automobilu bylo přelomové.

Vůz navíc nebyl určen pouze k vystavování v galerii nebo muzeu. Ještě tentýž rok odstartoval ve vytrvalostním závodě na 24 hodin v Le Mans, kde se za volant posadil i Hervé Poulain. Velkých výsledků se bohužel nepodařilo dosáhnout, neboť autu se po sedmi hodinách ostré jízdy rozbila hnací hřídel a tým ze závodu odstoupil. Od té doby slouží závodní speciál pouze jako muzejní exponát, myšlenka však byla na světě a začala žít.

#2 – BMW 3.0 CSL – Frank Stella (1976)

Nadšení z prvního Art Caru ještě nestihlo vyprchat, a už se rodil další kousek. Ujal se ho americký malíř Frank Stella, který si opět zvolil BMW 3.0 CSL. Jemná mřížka doplněná elipsami a závodními čísly dohromady tvoří jednoduchý, ale efektní design, který zvýrazňuje křivky vozu.

I tento vůz se účastnil vytrvalostního závodu v Le Mans a tentokrát ho i dokončil, byť s průměrným umístěním. Auto se mělo zúčastnit i dalšího závodu ve Francii, ale řidič vozu a dobrý přítel Franka Stelly, Ronnie Peterson, se jej nakonec nedožil kvůli vážné nehodě během italské Grand Prix v Monze.

#3 – BMW 320i Group 5 – Roy Lichtenstein (1977)

Třetí vůz v řadě vytvořil americký pop-artový pionýr Roy Lichtenstein, který ve svých dílech často využíval prvky z komiksů a pop kultury. To je znát i na designu, kterým obdaroval BMW 320i Group 5 (E21) – dlouhé barevné pásy se po karoserii vozu vlní jako prapory vlající ve větru. Umělec využil své tradiční „Benday dots“ i dynamické linie, které v komiksech naznačují rychlost a pohyb, a motivy přenesl na karoserii vozu tak, že přirozeně splývají s jeho aerodynamickými tvary. 

Právě třetí vůz konečně zaznamenal větší závodní úspěch. Na čtyřiadvacetihodinovce v Le Mans se Hervé Poulainovi a Marcelu Mignotovi povedlo umístit sev rámci své kategorie na prvním místě, celkově pak na devátém. 

#4 – BMW M1 – Andy Warhol (1979)

Díky svému autorovi je čtvrtý vůz série asi tím nejproslulejším. Legendární BMW M1 dostal na starost neméně legendární Andy Warhol, hlavní představitel pop-artového směru. Narozdíl od většiny ostatních umělců se Warhol nespokojil s návrhem a auto pomaloval osobně. Expresivními tahy štětcem nanášel barvy přímo na karoserii, bez jakýchkoliv šablon a pomůcek.

Umělcovým cílem bylo zachytit samotný pocit rychlosti. Rozpitá pole červené, žluté a modré dávají klínovité siluetě BMW M1 dojem pohybu i ve chvíli, kdy stojí. Ani tento unikátní kus nezůstal v muzeu – v roce 1979 se v Le Mans umístil ve své kategorii na druhém místě, celkově skončil šestý.

#5 – BMW 635 CSi – Ernst Fuchs (1982)

Páté auto sbírky představuje jistou změnu směru, jímž se projekt BMW Art Cars dosud ubíral. Poprvé šlo o sériově vyráběné BMW a poprvé si ho vzal do parády evropský umělec. Rakouský malíř a sochař Ernst Fuchs k vozu přistupoval jako k mytologickému objektu, symbolu síly, proměny a pohybu.

Karoserii pojal jako „ohnivou lišku“, což je částečně slovní hříčka odkazující na jeho příjmení. Motiv plamenů a zlatavých tónů se vine po celé siluetě kupé a dává mu téměř snovou atmosféru. Linie karoserie umělec zvýraznil tak, aby působily dramatičtěji a dynamičtěji – jako by se vůz právě vynořoval z ohně. 

#10 – BMW 730i – César Manrique (1990)

S desátým vozem kolekce BMW Art Cars vstupuje do hry téma životního prostředí. Proměny  BMW 730i se v roce 1990 ujal španělský umělec a ekologický aktivista César Manrique. S jeho prací jste se možná setkali během dovolené na španělském ostrově Lanzarote, kde se narodil a strávil velkou část svého života. Většina památek na ostrově tak nese jeho výrazný rukopis i myšlenku harmonického soužití s přírodou.

Manrique karoserii rozdělil do výrazných barevných ploch, z nichž každá měla konkrétní význam. Černá symbolizuje technologii a průmysl, zelená představuje přírodu a červené prvky odkazují na lidský život a energii. Umělec chtěl zdůraznit zejména nutnost rovnováhy mezi technickým pokrokem a ochranou životního prostředí.

#17 – BMW M3 GT2 – Jeff Koons (2010)

Se sedmnáctým vozem se v roce 2010 vrací tradice prvních Art Cars, které nebyly jen galerijními exponáty, ale skutečnými závodními speciály. BMW M3 GT2, které vytvořil americký umělec Jeff Koons, opět startovalo v Le Mans (a opět závod nedokončilo).

Jeho design však patří k těm nejikoničtějším. Explozivní barevné paprsky a komiksová energie vycházejí z Koonsovy fascinace rychlostí, výkonem a pohybem. Linie se sbíhají k přední části vozu a vytvářejí dojem výbuchu nebo prudké akcelerace. Dojem síly a napětí závodu, o nějž šlo umělci nejvíce, je perfektní.

#18 – BMW M6 GT3 – Cao Fei (2017)

Přechod z reality do virtuálního světa je tématem osmnáctého exempláře. Čínská multimediální umělkyně Cao Fei pracovala s rozšířenou realitou a světelnými efekty, střídmou a minimalistickou podobu auta tak dotváří až virtuální vrstva.

Prostřednictvím speciální aplikace mohli diváci kolem vozu sledovat světelné částice a barevné proudy energie, které představovaly digitální dimenzi rychlosti. Samotný vůz s černou karbonovou karoserií je méně nápadný než ostatní vozy ze sbírky BMW Art Cars, do současné doby však zapadá o to víc. V aktuálních vozech značky si totiž můžete pustit režim Digital Art, kde se výrazné umělecké dílo Kvantová zahrada od Cao Fei promítá na obrazovky vozu spolu s expresivní doprovodnou hudbou.

Které BMW Art Car se vám líbí nejvíce? Dejte nám vědět v komentářích.