Bazarový snílek: Alfa Romeo GTV

Když si tak pročítám výpis posledních snílků, není možné si nevšimnout velkého množství zástupců ze země vycházejícího slunce. Patrně to bude mít co do činění s mou náklonností k dobrému sushi. Každopádně by bylo vhodné vyrovnat národnostní stavy, co říkáte? V novém roce jsme tu měli ještě Američana a Němce, je tedy nasnadě, že s dnešním bazarovým snílkem zavítáme do slunné Itálie. Otázkou zůstává, jaký stroj z téhle jihoevropské Mekky sportovních automobilů vybrat. Ferrari, Lamborghini nebo Maserati? Ne, dnes bych rád něco dostupnějšího širšímu obecenstvu. Historie Fiatu a Lancie je také bohatá na zajímavé vehikly, ale v tuhle chvíli trh s ojetými auty nenabízí nic, co by mě výrazněji zaujalo. Takže zbývá Alfa? Jo, to bude ono. Stačí krátký pohled do inzerce a je jasno. Červené dvoudveřové kupé za rozumnou cenu. Navíc mu pod kapotou bije to správné srdce. Cuore sportivo, jak se sluší a patří, přesně tohle hledám. 

Alfa Romeo GTV se ukázala světu na pařížském autosalonu v roce 1994. Jako nástupce zbožnované Alfetty neměla 916 (interní kód) jednoduchou startovní pozici. Kvůli tomu, že pohonné soukolí neroztáčelo zadní kolečka, ale ta přední, na ni mnoho pravověrných alfistů ze začátku koukalo skrz prsty. Musím se přiznat, že osobně je mi to úplně jedno, protože to auto vypadá naprosto fantasticky. Právě kvůli designu jsem schopen GTV odpustit i tento menší nedostatek. Za vnější podobu jsou zodpovědní chlapci od Pininfariny, konkrétně pak jistý Enrico Fumia, což je člověk, který nakreslil také AR164. Nádherný klínovitý profil je doplněn nezaměnitelným bočním prolisem, díky čemuž je gétévéčko jasně identifikovatelné už z dálky a rozhodně si jej s ničím jiným nespletete. Vepředu na vás koukají čtyři roztomile kulaté a maličké oči (dobře, v reálu to jsou dvě jednolité lampy, opticky rozdělené průřezy v kapotě). Velmi zajímavý je také pohled zezadu, jednotný pás světel není úplně obvyklé řešení. GTV je prostě originál každým coulem. 

Interiér je dílem známého designéra Waltera de Silvy a vypadá přesně tak, jak očekáváte od sportovního auta. Jednoduchý a účelný. Radost vám jistě udělají výrazně tvarované sedačky, v tomto případě dokonce kožené. Dva výrazné tubusy ukrývající rychloměr a otáčkoměr jsou přímo před vámi. Na středovém panelu pak najdete budíky palivoměru, ukazatel teploty vody a obligátní analogové hodiny, pod nimi tři otočné ovladače klimatizace. Nic víc, nic míň. Strohé, avšak dostatečné. Řidič se může plně soustředit na jízdu, a že bude na co. 

Na první pohled Alfa Romeo GTV nevzbuzuje přílišná očekávání, co se jízdy týče. Pohon předních kol, váha pohybující se někde okolo 1400 kg, to nejsou zrovna atributy hodné sportovní Alfy, že? Podvozková platforma vychází z Fiatu Tipo, byť je zde velmi upravená a vzadu má víceprvkové zavěšení, přední náprava vychází zase z modelu 155. Také rozložení váhy má k ideálu daleko, 63 % leží na předku. Ani bych se nedivil, kdybyste začali nad GTV lámat pomyslnou hůl. To by však byla chyba. Suchá čísla nedokáží vyjádřit, jak se s 916 jezdí. Trochu podezřívám hlavního šéfinženýra Bruna Cenu, že upsal svou duši ďáblu výměnou za trochu magie. Jak jinak si vysvětlit, že auto, které na papíře slibuje festival nedotáčivosti, na silnici funguje tak dobře. Svůj díl na tom jistě má skvěle naladěná zadní náprava, která vám dovolí s autem dělat doslova psí kusy. Hlavní zdroj řidičského štěstí se ovšem nachází pod přední kapotou. Pokud vám do toho můžu trochu kecat, radím, abyste zapomněli na Twin Spark čtyřválce, ze kterých by vám zbyly jen oči pro pláč. Svůj zájem byste měli směřovat k modle všech fanoušků italských strojů – šestiválcovému Bussu. To je jediná a správná volba pro sportovní kupé od Alfy. A je prakticky jedno, jakou variantu zvolíte. Bude vám dělat radost pokaždé, když jej nastartujete. Symfonie, kterou ze sebe tenhle motor dokáže vyloudit, je neskutečně návyková a zaručuji vám, že se jen tak neomrzí. Úžasný je také pohled přímo pod kapotu. Myslím, že nákupem ,Bussoalfy' ušetříte za návštěvy striptýzových klubů, protože motor je zde odhalený víc než kdejaká topless tanečnice. 

Inzerovaný kousek je osazený menším šestiválcem o zdvihovém objemu 1996 kubických centimetrů (ano, je to kvůli italským předpisům). Abyste netrpěli pocitem méněcennosti, je zde menší doping v podobě turbodmychadla. Nejvyšší výkon je rovných 200 koní a točivý moment hodnotou 280 Nm dokonce překonává větší třílitr. Takže rozhodně nemusíte mít strach z nedostatečné dynamiky. Spousta má lidí má z přeplňovaného italského motoru obavy, ty jsou však liché. Problematiku spolehlivosti tohoto motoru jsem konzultoval s jedním servisním specialistou na italské vozy a ten mi potvrdil, že se není čeho bát. Není zásadně choulostivější než objemnější třílitry, a pokud člověk nešetří na údržbě, odvděčí se dobrou trvanlivostí. Tenhle kousek navíc od pohledu vypadá docela slušně. Není čas ztrácet čas, rozbijte prasátko a hurá pro GTV. Říká se, že každý správný automobilový nadšenec by měl vlastnit aspoň jednu Alfu. My bychom měli velkou radost, kdyby naši čtenářskou obec rozšířil další spokojený majitel tohoto impozantního kupé. Jen se připravte na to, že nás budete muset svézt.