Ptejte se: Elektromobil na důchod?

Dobrý den, redakce Autíčkáře,

obracím se na vás s prosbou o radu při výběru nového auta, protože vím, že se dotazům čtenářů občas věnujete. Na konci roku mě čeká odchod do důchodu a s manželkou bychom si rádi udělali radost novým vozem. V současnosti jezdíme Hyundai Genesis, který máme 7–8 let, ale je pro nás už zbytečně velký. Rádi bychom proto něco menšího, zhruba velikosti Toyota RAV4, ideálně ve střední třídě (sedan nebo SUV), tak, abychom bez potíží zvádli převézt vnoučata na nějaký menší výlet například

Zásadní otázkou pro mě je pohon, vážně zvažuji elektromobil. Nabíjení pro mě není problém (mám možnost doma i na chatě) a dlouhé trasy prakticky nejezdím – za posledních deset let maximálně Praha–Brno a to asi tak 5x. Rozpočet máme přibližně do 1,2 milionu korun.

Chtěl bych se vás zeptat:
Dává v mém případě elektromobil smysl z hlediska praktičnosti a každodenního používání?
Nebo byste doporučili spíše zůstat u spalovacího motoru (případně hybridu)? A pokud byste měli i konkrétní tipy na vhodné modely, budu za ně moc rád.

Předem děkuji a přeji hezký den,
Ivan

Zdravíme, Ivane, a díky za důvěru, kterou jsi do nás vložil

Rádi tě tímhle „příjemným problémem“ provedeme, protože přesně tenhle typ rozhodování, jestli eletro, nebo zůstat u spalovacího, teď řeší čím dál víc lidí, než by se možná na první pohled zdálo. Nové auto jako dárek k odchodu do důchodu? To zní jako plán, který rozhodně schvalujeme.

Zároveň to vezmeme trochu obecněji, aby si z odpovědi něco odnesli i další, kdo právě stojí na podobné křižovatce: je už ten správný čas skočit do světa elektromobilů, když jsou podmínky příznivé, nebo má pořád smysl držet se osvědčené klasiky se spalovacím motorem? Tak si to pojďme společně rozebrat a podívat se na pár pro a proti.

Kdybys nám tenhle dotaz poslal před sedmi lety, odpověď by byla vlastně docela jednoduchá. S velkou pravděpodobností bychom tě nasměrovali ke klasickému spalovacímu motoru, maximálně k nějakému povedenému hybridu. Elektromobily tehdy totiž ještě nebyly úplně ve fázi, kdy by se daly bez výhrad doporučit. Trápily je dětské nemoci, infrastruktura byla spíš na papíře než v reálu a celkově to chtělo ještě čas.

Jenže sedm let je v automobilovém světě skoro věčnost. A právě v oblasti elektromobility se toho za tu dobu stalo opravdu hodně. Asi bych to nenazval překotnou revolucí, ale rozhodně více než solidní evolucí, která posunula použitelnost někam do fáze: „Hele, ono to vlastně už docela dává smysl.“

A teď k tobě. Pokud říkáš, že tvoje nejdelší cesta za poslední roky byla Praha–Brno… a ještě k tomu spíš svátečně, tak se dostáváme do učebnicového případu ideálního uživatele elektromobilu. Přesně tenhle „use case“ mu sedí jako nabíjecí kabel do wallboxu. Jediný otazník visí nad tím, jestli se vám s manželkou v důchodu nerozšíří obzory i mapy a nezačnete vyrážet na delší výlety. To samozřejmě nedokážeme odhadnout. Ale pokud máš pocit, že většina vašich cest zůstane v rozumném akčním rádiu řekněme do 200 kilometrů, pak můžeš být úplně v klidu. Ten čas pro elektromobil u vás s velkou pravděpodobností právě nastal.

Upřímně? V tomhle konkrétním případě bychom se toho vůbec nebáli. Klidně bychom do toho šli a začali objevovat nový svět tichého bzučení a ranního odjezdu s „plnou nádrží“, aniž bys musel kamkoliv zajíždět. Jen jedna rada na závěr: než skočíš po hlavě, zkus si to osahat. Automobilky dnes běžně nabízejí delší zápůjčky elektromobilů za docela rozumné peníze, takže ideální příležitost zjistit, jestli vám to sedne i v reálném životě. Ale za nás? V tomhle případě palec nahoru.

Pojďme se ale posunout od teorie ke konkrétním tipům. Když se řekne elektromobil, většině lidí jako první naskočí Tesla. A upřímně – není to vůbec špatný instinkt. V rámci elektromobility je to taková „bezpečná první volba“, i když ne nutně pro každého. Je ale zároveň fér říct, že Tesla si hraje trochu podle vlastních pravidel. Nejvíc je to vidět uvnitř – minimalistický interiér a ovládání přes displej chce trochu cviku a ochotu přijmout, že některé věci se prostě dělají jinak, než jsi byl zvyklý. Někdo si zvykne za den, jiný si nezvykne nikdy.

Z pohledu samotné elektromobility ale funguje Tesla velmi dobře. Nabízí skvělou efektivitu, solidní dojezdy a hlavně vlastní dobíjecí síť, která pořád patří k tomu nejlepšímu, co dneska existuje. To sice ve tvém případě (kdy většinu času budeš nabíjet doma) není úplně klíčové, ale při občasných delších cestách se to hodí.

Ať už se podíváš na Tesla Model 3 nebo Tesla Model Y, obě varianty dávají smysl. Model 3 jako klasický sedan, Model Y jako trochu praktičtější a „nafouklejší“ crossover. S rozpočtem kolem 1,2 milionu korun se navíc dostaneš na verze s delším dojezdem, což je příjemný bonus. Další menší „ale“ se týká servisu. Pokud by se něco pokazilo nebo nedejbože přišla na řadu nehoda, řešení občas trvá déle, než je člověk zvyklý u tradičních značek. Servisní síť je zkrátka pořád o něco řidší. Jinak ale z hlediska prostoru i každodenní použitelnosti není moc co vytknout. Pro dva lidi úplně v pohodě, na víkendové výlety ideální. Za nás tedy rozhodně varianta, kterou stojí za to mít na shortlistu.

Pak tu máme ještě jeden směr, na který bychom se, být na tvém místě, dívali hodně pozorně. A tím je korejská škola, konkrétně Kia. Zmiňuješ, že dlouhodobě jezdíš Hyundai Genesis, což je sice trochu jiná liga, ale pořád jsme v rámci jednoho „rodinného stromu“. Pokud bys tedy přesedl do Kie, velmi pravděpodobně tě nečeká žádný kulturní šok. Ovládání, ergonomie i celková logika auta ti budou povědomé – prostě sedneš a jedeš, bez studování manuálu u ranní kávy.

A co je důležité: Korejci dnes elektromobily opravdu umí. Typickým příkladem je Kia EV6, která stojí na moderní 800V platformě. To v praxi znamená hlavně velmi rychlé nabíjení, dobrou efektivitu a celkově hodně příjemné používání. Je to auto, které funguje tak nějak „bez řečí“ a to je přesně to, co od každodenního parťáka chceš. Pokud bys naopak chtěl něco klasičtějšího, víc ve stylu „krabičky na kolech“, pak dává smysl podívat se na Kia EV5. Ta sice stojí na jednodušší technice, ale z hlediska běžného používání tě to nijak omezovat nebude. Jen je to prostě víc tradiční SUV – méně designových experimentů, více praktičnosti.

Za nás? Obě varianty dávají velký smysl. A pokud hledáš něco, co bude blízké tomu, na co jsi zvyklý, ale zároveň tě pustí do světa elektromobility bez zbytečných kompromisů, Korejci jsou dneska zatraceně silná karta.

A samozřejmě nemusíš koukat jen na Koreu nebo Ameriku – něco zajímavého se dá vybrat i v Evropě. Například BMW iX1 je jedna z možností. Je to takový ten „bezpečný přechod“ ze spalováku do elektromobility – všechno funguje, jak jsi zvyklý, nic tě neurazí, ale zároveň to není úplně ten typ auta, který by z elektromobility vytěžil maximum. Není špatné, jen… možná trochu opatrné. Osobně bych se asi díval i jinam.

O to zajímavější je domácí scéna, konkrétně Škoda Auto. Ať už vezmeš Škoda Elroq nebo osvědčený Škoda Enyaq, dostaneš přesně to, co od značky čekáš – hodně prostoru, jednoduché ovládání a takovou tu „normálnost“, která je ve finále možná větší výhra než jakákoli technologická exhibice. Oba modely patří mezi nejprodávanější elektromobily v Evropě, a není to náhoda. Prostě dávají smysl. Nejsou přehnaně výstřední, nesnaží se tě za každou cenu ohromit, ale o to lépe fungují v každodenním životě. Takže jestli hledáš něco osvědčeného, co tě ničím nepřekvapí (v tom dobrém slova smyslu), klidně bych se nebál zůstat „doma“. Škoda Auto dneska ví, co dělá, a v tomhle segmentu to dělá zatraceně dobře.

A kdybys nakonec přece jen došel k závěru, že elektromobil teď ještě není tvoje parketa, vůbec nic se neděje – i ve světě spalováků (respektive hybridů) se dá vybrat velmi dobře.

Osobně bych se v takovém případě podíval směrem k Toyotě. Ta má dnes hybridy dotažené skoro k dokonalosti a hlavně, fungují dlouhodobě bez zbytečných dramat.Typickým příkladem je Toyota RAV4. Není náhoda, že jde o jedno z nejprodávanějších aut na světě. Je prostorná, pohodlná, úsporná a ten hybridní pohon prostě dělá přesně to, co má, nenápadně šetří palivo a nijak tě neobtěžuje.

Pokud bys chtěl něco víc „sedanového“, pořád je tu Toyota Camry. A když naopak o chlup menšího, nabízí se Toyota Corolla Cross nebo klasická Toyota Corolla. Ta nabídka je zkrátka široká a každý si v ní najde to svoje.A to hlavní? Ať sáhneš po kterémkoli z těchto modelů, pravděpodobně neuděláš chybu. Toyota má hybridy v malíku už skoro třicet let a je to znát. Fungují, neotravují a nevyžadují žádnou speciální péči. Prostě tankuješ benzín, jezdíš a víc neřešíš. Takže pokud hledáš řešení ve stylu „sednout a jezdit bez přemýšlení“, tohle je přesně ono.

Abychom ale nebyli jednostranní – Toyota rozhodně není jediná správná odpověď. Velmi zajímavou alternativu nabízí třeba Honda. Japonská Honda na to jde s hybridy trochu jinak než Toyota, ale z pohledu uživatele je výsledek vlastně hodně podobný: auto je příjemné, plynulé a nemusíš nad tím nijak přemýšlet. V téhle velikostní kategorii stojí za zmínku hlavně Honda CR-V nebo menší Honda ZR-V. Oboje jsou to velmi povedená auta, která se v běžném provozu rozhodně neztratí. A kdybys nakonec chtěl jít úplně klasickou cestou – tedy čistý spalovák bez hybridu, případně naftu – i to je pořád varianta. Výběr je dneska sice o něco užší než dřív, ale pořád dost široký na to, aby sis našel přesně to, co ti sedne. V tu chvíli už jde hlavně o to ujasnit si priority a podle nich vybírat.

Ať už se ale vydáš kterýmkoli směrem, dneska už je docela těžké vybrat vyloženě špatně. Tak držíme palce při výběru – a klidně se pak pochlub, co nakonec vyhrálo