Maserati Grecale Folgore: Genetické dispozice

Maserati Grecale je pro značku Maserati přelomový vůz. Já vím, pravověrní fandové značky teď pozvedají obočí a mumlají si něco o tom, že jsem se asi zbláznil, že Maserati, to jsou přece nízká rozkročená kupé, elegantní kabriolety a sportovní limuzíny. A jistě mají pravdu, i na to dojde, bylo to však právě Grecale, které započalo zcela novou éru Maserati.

S Maserati Grecale přišlo totiž zcela nové pojetí značky. Maserati se po dlouhých letech odpoutalo od sesterské značky Ferrari a vydalo se na svou vlastní cestu. V některých kruzích to vyvolalo lítost a obavy, Maserati jako cestovní automobil s motorem Ferrari byl pro mnohé ikonou. Já však z tohoto kroku měl radost. Značka Maserati má ve skutečnosti mnohem delší tradici, než samo Ferrari, je to plně svébytná automobilka s velkým renomé, tady nepotřebují žádný odborný dohled.

Kromě zbrusu nového přeplňovaného šestiválce Nettuno, který jsme si vyzkoušeli v modelu Grecale Trofeo, však značka oznámila ještě jednu novinku, kterou v souvislosti s modelem Grecale připravuje. A právě ta teď přichází na český trh. Dámy a pánové, představuji vám Maserati Grecale Folgore, první plně elektrické Maserati na našem trhu. Slovo Folgore v italštině znamená blesk a v jistém dvojsmyslu tedy naznačuje, že tohle auto je nejen elektrické, ale také pořádně rychlé. Zda dostojí svému jménu jsme se rozhodli vyzkoušet v rámci redakčního testu.

Než se dostaneme k technice, pojďme si představit samotný model Grecale. Toto SUV se v nabídce značky zařadilo pod větší model Levante a v rámci koncernu naopak nad menší a méně exkluzivní Alfu Romeo Stelvio. Ačkoli působí velice kompaktním dojmem, ve skutečnosti je to pořádný kus auta. Ostatně od velkého Levante jej dělí skutečně jen pár centimetrů. Tady však poprvé naplno promlouvá DNA značky Maserati. Narozdíl od vozů ze sousedství jako Ferrari či Lamborghini nevznikala v Maserati auta nikdy přehnaně křiklavá, nikdy to nebyl wow-efekt, který zaplaví ulici. Maserati, to je vyzrálá elegance. 

Na první pohled je Grecale vlastně až nenápadné, zkrátka černé SUV. Jenže čím déle se na něj člověk dívá, tím více na něj rafinovanost italského designu působí. Každá křivka je přesně tam, kde má být. Dravá tlama na přídi, tenká koncová světla, svalnaté blatníky, linie plynoucí po karoserii, to všechno se spojuje v jeden celek elegantní a přitom sebevědomý celek. Ani ta černá vlastně nakonec není černá, ten komplikovaný hluboce metalický lak umí být vším od fialové až po temně zelenou. To auto má silné charisma a zároveň je to každým coulem Maserati. 

Ona velká tlama v přídi by tu vlastně vůbec nemusela být, však tohle je elektomobil, chlazení by si vystačilo i s docela nenápadným průduchem a sání tu není vlastně vůbec žádné. Jenže je to také Maserati a tak tu ta tlama prostě být musí. Asi tím auto ztratí trochu aerodynamické čistoty, ale tohle je zkrátka důležité. Stejné je to i s průduchy v předních blatnících. Ty už tu dávno nemají žádný praktický význam, ale být tu prostě musí. V Grecale Folgore se v nich dokonce skrývají malá LED světla. Jasně, je to trochu dětinské, ale citlivě provedené a vlastně hezké…

K celkovému vyznění designu auta výrazně přispívá i jeho postoj. Grecale je možná SUV, je ale postaveno italskými mistry ze staré školy. Vzadu je auto širší než vpředu, i proto působí tak svalnatě a stabilně a zároveň dynamicky. Testované Grecale Folgore potom zdobí detaily vyvedené v měděné barvě, měděná jsou loga i nápisy, měděné jsou i brzdové třmeny. 

Interiér Grecale má k nějaké staré škole daleko. Po letech, kdy Maserati přešlapovalo na místě (však Levante je jedním z posledních aut na trhu prémiových vozů, které stále nabízí klasický ručičkový přístrojový štít), vytvořilo pro svou novou generaci modelů zcela novou filozofii kabiny. Celý středový panel je tvořen displeji, přístrojový štít také nahradila obrazovka. Jasně, je to odklon od starých pořádků, ale nemůžeme přeci požadovat, aby se z Maserati stal samoúčelný skanzen motorismu.

V Maserati tak udělali to nejlepší, co mohli. DNA značky se tu propsalo do zcela moderního pojetí kabiny a došlo i na skutečně promyšlená řešení. Palubní desce stále vévodí ručičkové hodiny, jeden z nejtradičnějších prvků Maserati, který vždy tvořil jakousi pomyslnou duši auta. A přesně tuhle funkci si za vlastní berou i hodiny v Grecale. Ano, původní ručičky nahradil displej, ale tato změna není samoúčelná. Nové hodiny jsou skutečně duší auta. Pokud například s autem komunikujete pomocí hlasového ovládání, jsou to právě hodiny, kdo s vámi mluví a reaguje na vaše podněty.

Přístrojový štít je přehledný a skvěle konfigurovatelný, nic v něm nechybí ani nepřebývá. Všechny zobrazované funkce si můžete nastavit tak, jak je chcete mít. Přesto tu ale jednu výtku mám. Vzhledem k tomu, jaké kreace nabízí často konkurence, je to možná až rouhání, já bych si ale přesto přál u zobrazení budíků i nějakou tradičnější formu. Sesterská Alfa Romeo nabízí i velmi pěkné retro-zobrazení a je tedy škoda, že Maserati žádné správně modře podbarvené přístroje s tím správným fontem nabídnout neumí.

Dvojice středových displejů představuje velmi uspokojivé řešení skoro všech problémů s dotykovým ovládáním. Klimatizace je ovládaná přes displej, to ano, ale má svůj samostatný, takže nemusíte nic hledat v hlavním menu systému. Tento displej přitom nabídne i další funkce jako nastavení výšky vzduchového podvozku či dokonce i ovládání světel. U toho se možná maličko zastavím, protože na první pohled to zní jako docela nesmyslný nápad, ve skutečnosti je to ale perfektní řešení. Displej vám tak například při vypnutí auta vždy nabídne zapnutí obrysových světel. Jedinou nevýhodu vidím v otiscích prstů, které na lesklých plochách zkrátka ulpívají. Ještě štěstí, že Maserati k autu dodává krásný brandovaný hadřík…

Obecně působí kabina vlastně až nečekaně jednoduchým dojmem. Stejně jako u designu karoserie, i v interiéru Maserati platí, že kouzlo se skrývá v detailu. Všechny materiály a všechny povrchy jsou krásné, všude na člověka dýchá kvalita a prvotřídní zpracování, každé plošce byla věnována pozornost. I tady pokračuje motiv měděných doplňků, v případě kabiny to je unikátní karbonový dekor nebo kontrastní prošívání čalounění.

Ale dost už sáhodlouhých popisů, pojďme už konečně jezdit. Před časem jsme vám na Autíčkáři přinesli první dojmy ze svezení Grecale Folgore. Tenkrát se ale jednalo o sotva pár kilometrů za volantem a spíše než odpovědi přinesl onen kratičký výlet jen další otázky. A právě jejich zodpovězení je naším dnešním úkolem. 

První, co mě po usednutí do Grecale Folgore překvapilo, bylo, jak moc je tu všechno stejné. Ovládání elektromobilu se v podání Maserati prakticky neliší od toho v jeho spalovacích sourozencích. Tlačítkem na volantu oživuji stroj a tlačítky mezi středovými displeji volím D jako dopředu. Moderní elektromobily přináší určité nové možnosti a s nimi i některé nové vychytávky. Třeba řízení jedním pedálem. Dívám se do nastavení a nic podobného tu nevidím. Další překvapení přichází hned po rozjezdu – to auto dělá zvuk! Konstruktéři opatřili Grecale generátorem zvuku, který vzdáleně připomíná spalovací motor. Není nepříjemný, ačkoli ve sportovním režimu je možná až zbytečně výrazný (lze to nastavením změnit), ale je tu stále, nelze úplně vypnout. Dokonele tichou jízdu si tak ani v elektrickém Maserati neužijete.

Chvíli jsem z toho byl trochu rozpačitý. Zdálo se, že v Maserati sice umí postavit i velmi schopné SUV, co se však elektromobilu týče, tady narazila kosa na kámen. Moderní elektromobily jsou přeci uživatelsky dokonale přívětivá zařízení, všechno v nic funguje tak snadno, jezdí potichu a neustále nad vámi bdí jejich ochranná ruka. V Maserati není vůbec nic z toho. Tohle auto je živelné, v rychlejších pasážích je cítit větší porce výkonu vzadu, celé auto se se mnou trochu pere, přitom ho ale lze krásně ovládat plynem. Za volantem zůstala i dvojice kovových pádel řazení, která tu mají na starost nastavení míry rekuperace od plachtění až po poměrně razantní zpomalení.

S přibývajícími kilometry se celá ta záhada začala vyjasňovat. V Maserati se totiž nesnažili postavit elektromobil, hlavním cílem tvůrců tohohle auta bylo postavit Maserati – a že bude jezdit na elektřinu je už jen takový detail. Tohle auto po mě chce, abych ho řídil, není to jen další přepravní kapsle. Pokud jste se v posledních letech setkávali s názorem, že elektromobil je zkrátka už jen spotřební zboží a zábavu musí nadšený řidič hledat jinde, potom vám říkám, že za volantem Grecale nemůže být nic dál od pravdy.

Na každé přidání plynu reaguje Grecale mohutným zvednutím přídě a následně vyrazí vpřed. Je jedno, v jaké rychlosti, stačí zašlápnout pedál do podlahy a ta síla tu prostě je. Na brzdách je už trochu cítit, že tohle auto váží docela hodně, silnice se ale drží velmi odhodlaně. Řízení je až telepaticky rychlé a celé auto působí jako živý tvor, který letí krajinou v dokonalé symbióze se svým řidičem. 

Když už jsme se dostatečně vyblbli, pojďme se podívat i na praktickou stránku věci. Jak už jsem zmínil, Grecale je poměrně velké auto, nepřekvapí proto, že v kabině i v zavazadlovém prostoru najdeme spoustu místa. Pod přední kapotou není nic, žádný druhý zavazadlový prostor tu nečekejte. Ale netřeba smutnit, na nabíjecí kabel, který jinak většinou přední ‘frunk’ elektromobilu okupuje, je v Maserati na boku zavazadelníku připraven krásný brandovaný kufřík přichycený na svém místě sadou magnetů.

Samotné nabíjení je potom dostatečně rychlé. Jeho nejvyšší výkon je 150 kW, což už dnes není nijak oslňující hodnota, vývoj nabíjecí křivky je ale velmi stabilní a auto tak ze dvaceti na osmdesát procent dobijete za méně než půl hodiny. To v kombinaci se slušným dojezdem stačí, aby dobíjení nijak neomezovalo běžné používání takového auta. Na jedno nabití lze v reálných podmínkách urazit až 500 kilometrů, ani při častějším využívání dynamických schopností auta a dálničních přesunech neklesne dojezd plně nabitého Grecale pod 400 kilometrů. Nemyslím si, že by takový elektromobil pro někoho představoval jakékoli omezení.

Verdikt

Maserati Grecale je skutečně přelomový vůz v historii zančky a ve verzi Folgore představuje do jisté míry okno do budoucnosti nejen Maserati, ale celého motorismu. A právě tady modenská značka ukazuje, že přechod na elektřinu nemusí být až taková změna v chápání automobilu jako takového. Grecale Folgore je zábavné výkonné auto a v jeho těle je zapsána DNA Maserati stejně, jako v každém jiném voze značky. Grecale Folgore je v první řadě Maserati a až potom elektromobil. 

Grecale mě potěšilo svou dospělostí, tím, jak precizně je vyrobené, jak solidně působí a jak citlivě je vyroben každý jeden detail. Zároveň je to ale i automobil, který lze používat jako zcela plnohodnotné rodinné auto, na palubě jsou všechny hračky a především spousta prostoru. V nabídce jsou pochopitelně stále i další tři varianty Grecale se spalovacím motorem, ale zatímco u kupé Maserati GranTurismo bych zatím asi stále volil benzínovou variantu, v případě SUV už bych dokonce preferoval právě verzi Folgore.

Technické údaje

Poháněná náprava: pohon všech kol
Výkon: dvojice elektromotorů, celkový max. výkon 404 kW (550 koní)
Točivý moment: 820 Nm 
Kapacita baterie: 105 kWh (využitelná 97 kWh)
Maximální rychlost nabíjení: 150 kW
Maximální rychlost: 220 km/h
Zrychlení 0–100 km/h: 4,1 s 
Provozní hmotnost: 2480 kg 
Spotřeba udávaná: 23,9 kWh/100 km (WLTP)
Spotřeba v testu: 23,4 kWh/100 km (kombinovaný provoz včetně dálničních cest)
Dojezd dle výrobce: 501 km 
Cena (Grecale Folgore): 3 086 900 Kč 
Cena testovaného vozu: 3 370 000 Kč