načítám data...

Kia Stonic 1.0 T-GDI MHEV: mírně hybridní, velmi zábavný

Malé crossovery často vypadají zvenčí funky a cool, ale uvnitř čeká nepříjemné vystřízlivění ve formě tvrdých plastů a mizerných jízdních vlastností. Jak je to u malé Kie?

zobrazit celou galeriiRecenze & testy: Kia Stonic 1.0 T-GDI MHEV: mírně hybridní, velmi zábavný

O tom, jaký obrovský krok ušla Kia za posledních zhruba dvacet let už jsme psali mnohokrát. Z výrobce, který znamenal horší volbu proti Daewoo se stala subpremiová značka, jeden z mála výrobců nabízející benzínový šestiválcový sedan s pohonem zadní nápravy, mistr zdařilého designu a velmi slušného zpracování. To vše platí u dražších modelů, mě ale zajímalo, jak to vypadá na spodku nabídky. Zda se tam ještě někde schovává trochu odkazu modelů Nubira, Shuma, nebo Sephia. 

Vzal jsem si tedy k testování menší a modelově již pětiletý model – crossover Stonic – a jal se zjišťovat, jak vypadá taková normální Kia. Stonic testoval před relativně dlouhou dobou Honza Křeček. Shodli jsme se oba na tom, že si o tom autě nepamatujeme vůbec nic až na to, že bylo žluté. Letmým pohledem do jeho tehdejšího článku jsem zjistil, že právě na oné barvě postavil vlastně celý test. A vzhledem k tomu, že “můj” testovací Stonic byl šedivý (pravda – se stylovými oranžovými doplňky, ale stejně), trochu jsem se bál, že nebudu mít o čem psát. Ó, jak jsem se mýlil. 

Pro letošní rok dorazil malý městský crossover s novým mildhybridním pohonným ústrojím. Je to klasická kombinace litrového tříválce, startérgenerátoru, baterií a čtyřiceti osmi voltového rozvodu. Osvědčený recept, který najdeme napříč nabídkou Hyundai-Kia Automotive Group. Ze zkušenosti tedy víme, že jízdní projev vozu nijak zásadně neovlivní, jen efektivněji plachtí a ve “sportu” trochu pomůže s rozjezdem. Nic překvapivého, ale rozhodně ani nic špatného. 

Na spotřebu to ale pravděpodobně vliv má, jelikož i radostný způsob jízdy stojí v hybridním Stonicu nějakých 6,5 – 7 litrů na sto kilometrů. To je velmi hezká hodnota, srovnáme-li ji s devítilitrovým výsledkem, kterého dosáhla tříválcová nehybridní verze s manuálem před třemi lety.

S tím radostným ježděním to myslím vážně. On je totiž Stonic sice navenek crossover, ale už Adam kdysi odhalil, že ve skutečnosti je to jen hatchback, jehož světlá výška je “jen o plátek toustového chleba vyšší než u VW Polo”. A takový hatchback s radostným stodvacetikoňovým motorem, širokým rozchodem a šikovným podvozkem, který navíc váží celkem rozumných 1225 kg, to už nezní zdaleka tak sterilně, jako “lifestylový crossover”. 

Překvapivě mi při svižném brázdění okresek (v rámci okresu samozřejmě) nevadila ani automatická dvouspojková sedmistupňová převodovka. Je rychlá, čitelná, nabízí i možnost vlastního řazení a narozdíl od některých konkurentů nemá potřebu ve sportovním režimu ostentativně škubat “aby to bylo sportlich”. Prostě jen udržuje motor v ideálních otáčkách – efektivně a rychle. 

Hravé oranžové doplňky se z karoserie přelily i do interiéru, který se oproti verzi před faceliftem změnil jen v detailech. Tím nejvýraznějším je nová osmipalcová obrazovka infotainmentu. Instalována je současná verze Hyundai/Kia softwaru v mírně pozměněném grafickém stylu, který lépe koresponduje se stylovostí vozu. Takže vše funguje spolehlivě, svižně a intuitivně a dokonce máte k dispozici takové ty legrační zvuky přírody, kterým jsem se blíže věnoval v testu Hyundai i30

Vše je tu v nejlepším pořádku, plasty lícují a nevržou, sedačky by mohly být ještě o stupínek měkčí, ale rozhodně nejsou nepohodlné, snad kdybych chtěl vyloženě rýpat, podivoval bych se absenci dvouzonové klimatizace. Ale upřímně řečeno – kdo z nás ji stejně nemá na obou stranách nastavenou stejně?

Verdikt

Kia Stonic rozhodně není nějaký nudný laciný zvýšený povoz pro důchodce, který s utýraným tříválcem brzdí okolní provoz. Jde naopak o po všech stránkách dotažené plnohodnotné auto pro páry, nebo malé rodiny. Zpracováním by se neztratilo ani o třídu výš a jízdní vlastnosti jsou mnohem lepší a veselejší, než by v téhle kategorii musely být. Přidejme k tomu svěží vzhled, možnost individualizace skrze dvoubarevné lakování a doplňky interiéru, v neposlední řadě i rozumnou cenu a slušnou spotřebu a máme tu horkého kandidáta do soutěže menších hatchbacků. 

 

Technické údaje

Motor: zážehový mildhybridní přeplňovaný tříválec 1,0 litru
Výkon: 88 kW (120 koní)
Točivý moment: 200 Nm 
Převodovka: automatická sedmistupňová dvouspojková
Maximální rychlost: 185 km/h
Zrychlení 0–100 km/h: 10,4 s 
Pohotovostní hmotnost vozu: 1225 kg 
Průměrná spotřeba dle výrobce (v testu): 5,3l/100 km (6,8l/100km)
Základní cena: 359 980,- Kč
Cena testované varianty: 514.980,- Kč

Nelíbí se Vám reklamy, ale líbí se vám články?
Podpořte nás, pořiďte si VIP členství a užijte si autíčkáře bez reklam.


Mohlo by Vás také zajímat

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte

Komentáře

Frankie
09. dubna 2021, 08:26
0

Nubira bylo právě Daewoo ne?

reagovat
Jakub Pospíšil
09. dubna 2021, 09:31
0

No to bylo :D
Alespoň je vidět, jak zaměnitelná tehdy ta produkce byla

PB
12. dubna 2021, 07:52
0

Nejaka kratka je ta recenze, ne? :D

reagovat
Jakub Pospíšil
12. dubna 2021, 14:44
0

Krátké auto, co bys chtěl :)



Poslední komentáře

Poslední inzeráty

Pontiac Firebird Trans Am 6,6 V8 1977
Pontiac Firebird Trans Am 6,6 V8

1977 rok výroby
240 koní výkon
6 600 ccm objem

Pontiac Solstice cabrio 2008
Pontiac Solstice cabrio

2008 rok výroby
175 koní výkon
2 400 ccm objem

Ford F350 7.3 Powerstroke V8 Diesel MT 2003
Ford F350 7.3 Powerstroke V8 Diesel MT

2003 rok výroby
275 koní výkon
7 300 ccm objem

Oldsmobile Cutlass Supreme  1992
Oldsmobile Cutlass Supreme

1992 rok výroby
191 koní výkon
3 130 ccm objem