Jeanovo boleni hlavy

Ahoj, zkusim tady v ramci par blogu popsat jak jsem se dostal od jednoho z nejnudnejsich aut ktere se pohybuji na trhu k Youngtimerovi ktereho jsem alespon ja predtim nikdy nepotkal.

Asi jako kazdy pravidelny ctenar Autickare jsem affinitou k autum trpel od mala. Nejspis se to zlomilo kdyz jsem na lokalni rallye videl jet trabanta po dvou kolech a v detskych ocich jsem se samozrejme videl za volantem.Takze kdyz jsem se v 18 rozhodoval co dal delat ridicak byla jasna volba. Autoskolu jsem mel v ramci stredni skoly a ten pocit kdyz jsem poprve projel zatackou a seslapl plyn se asi neda opakovat. Bohuzel jsem si vsech 28 hodin odkroutil v peklostroji Hyundai Getz 1.0.. Pote klapl na prvni pokus ridicak a ja mel v ruce konecne papiry(spoluzacka o par dni pozdeji Getz zborila a instruktor poridil sedmickoveho golfa.. smolik no).

Po nastupu na vejsku jsem jako kazdej student bez floka v kapse jezdil s cim se dalo. Od brachovo Golfa pres variaci skodovek od 120 po Okynu a Terrano ktere s objemem 2.4 l bylo rozhodne nejvic cool autem ktere jsem v ten moment mel k ruce. Po absolvovani nekolika brigad jsem se s dvema prumernyma vyplatama vydal hledat muj novy dream car. Volba padla na Mitsubishi Galant 2.5 24V. Zpetne si rikam ze to nastesti neklaplo a ja misto toho koupil duchodcovskou Fabii 1.2 HTP s krasnymi 40 tisici kilometry na hrbu a klimou! Behem dalsich 6 ti let jsem na ni natocil 60 tisic a predal ji dal v rodine. Misto ni jsem poridil dalsi Fabii s generatorem paliva 1.9TDI na hlinach.

Kdyz si to po sobe ctu tak to z pohledu automobiloveho nadsence moc vesele neni. Misto zajimavych aut jsem mel dve sazky na jistotu jednu z minimalnim najezdem a druhou s (pry) neprustrelnym motorem. Nastesti (alespon z tohohle pohledu) prisel covid a me se rozpustila sance na to si poridit vlastni bydleni. Co ale s nasetrenymi penezi. No asi bych si mohl koupit nejake to vysnene auto.

Bohuzel jsem na Gullwinga nemel penize a tak jsem se zacal rozhlizet jinde.

Pozadavky byly pomerne jasne:

• rok vyroby 1990-2000 – za me idealni prunik mezi kazdodeni pouzitelnosti a servisovatelnosti doma (haha)
• Sedan/kupe – hatch se mi nelibi a vetsina kabrioletu take ne 
• urcite vicevalec
• preferovany automat
• preferovana zadokolka nebo 4x4
• rozpocet 150-250
• najezd 10-15 k rocne
• ne nemecka premie

Co me napadlo serazene podle zemi:

USA – Bohuzel me v ramci amerik nic moc nezaujalo. V 90 letech proste jejich auta byla oskliva. Nejaky cas jsem si hral s myslenkou koupit Corvette C4 ale tam bych se pohyboval ve spodku cenoveho spektra coz by asi nebylo dobre.

GB – z ostrovu me lakalo nekolik aut. Hlavne duo XJS/XK8 ktere se pohybovalo v nekolika exemplarich kolem 200k nebo moznost dovozu Caterhamu kde by problemy nastinene nahore resil hardtop. Bohuzel u Jaguaru me v ten moment trapila absence servisu v dostupne vzdalenosti (haha) a celkove servisovatelnost (hahax2). U Cata zase "prilisny” purismus.

Italie – V Italii jsem nasel jeste vic vyhovujicich aut. At uz se jednalo o Alfy GTV/146/155/166, Fiat Bravo nebo Coupe ci sebevrazda s Maserati Ghibli/Ctyridvere/3200(haha). Pro hrala dostupnost servisu ktery se uz o starsi Italska auta stara. Proti povestna(byt za me nepravdiva) spolehlivost italskych vehiklu.

Francie – …

​

Japonsko – V japonsku se v 90 letech roztrhl pytel se sportovnimi auty takze je opravdu z ceho vybirat. At uz by to byla Miata(s hardtopem), RX-7/8, 300ZX nebo MR2. Supra/NSX/R34 byli bohuzel uz zase mimo budget. 

Ted uz je asi jasne ze jsem nic ze seznamu nevybral a nakonec se vydal jinou(silenejsi) cestou. Ale o tom az v dalsim blogu.  

Au revoir

Jean