načítám data...

Druhý pokus

07. října 2018, 16:33 8 komentářů Mazy_CZ

Znova usedám za volant modrého vehiklu.

zobrazit celou galeriiPetr Mazáč: Druhý pokus

Je to už měsíc od mého premiérového článku blogu zde na Autíčkáři. A musím Vám hned ze začátku poděkovat za ohlasy, povzbuzující komentáře a reakce. Po zmáčknutí tlačítka “Uložit blog” u prvního článku jsem tajně doufal, že si to třeba přečte taková stovka lidí. Po prvním dni už tam svítilo přes dvě stě, pak pětikilo a stále počet přečtení/shlédnutí roste. Pokořil jsem tisícovku. To beru jako velký úspěch a v současné době atakuji hranici dvoutisícovky (teď už přes 2 litry). A jako největší poctu pro mě je sdílení článků na hlavní straně Autíčkáře. Moc děkuji a jsem rád, že se mé slohy líbí. A nemalý podíl na tom má taky má žena, která opravuje hlavně čárky a pravopis :)

Pouze v rychlosti připomenu, že při mém prvním pokusu odjet hodinu ve vytrvalostním závodě v Mostě se v autě pokazila spojka a museli jsme odstoupit po hodině a půl ze závodu. Po domluvě s Martinem, šéfem Radical teamu, jsem si mohl vybrat náhradu. Buď opět hodinu v závodě příští rok s doplatkem z mé strany nebo 40 minut jízdy při testovacím dni. Vybral jsem si testovací den na Masarykově okruhu. Aspoň si vyzkouším Most i Brno krátce po sobě. Termín byl stanoven na 3.10., kdy je na brněnském okruhu den “Open pit lane”. V podstatě asi den určený pro firmy a závodní týmy, jelikož den volných jízd vypadá jinak .

 

Koncem září dostávám email s instrukcemi a rozpisem jízd na testování. Začíná se jezdit od devíti ráno a já pojedu ve 12:30. Dle informací mám být nejpozději půl hodiny před jízdou na místě. Vyjíždím kolem deváté ráno, mám to cca 50 minut jízdy, takže tam kolem deseti budu. Cesta proběhla v pohodě, klasická zácpa na D1 od Velkého Meziříčí ve zúžení. Navigace hlásí, sjeď z dálnice, vole, máš před sebou kolonu jako kráva. Dobře, tak sjíždím za Velmezem a objedu kolonu a napojím se za cca 10 km dále. Přesně jak končí zúžení. Pak už jen kousek do Ostrovačic, tam sjíždím, a beru směr “Paddock”. U vrátnice oznamuju, že jedu jezdit s Radical týmem. Vrátný mě pouští a jedu směrem k boxům. Se svou stříbrnou E46kou parkuju na parkovišti za boxovými garážemi. Vystupuju a nestačím se divit. Tam Ferrko, vedle Porsche GT3 RS, ne jedno, ale několik, staré Ferrka, závodní Z4 GTR s nehorázným zvukem, co zrovna startuje a vyráží někde na trať. Ani u formulí 1 v Maďarsku, ještě když měli V8 motory, co zněly, jsem si nezacpával uši. Tady se to jinak nedalo, když jsem byl 50 metrů od toho monstra. Ježíš, už se mi klepou kolena a je mi mdlo → záchod. Vcházím do boxů číslo 10 a už mě vítá instruktor z Mostu. Akorát nevím, jak se jmenuje. Jsou to tři bráchové, Víťa ( s tím jsem pravděpodobně jel v Mostu ), Vašek a Vojta. Takže je to padesát na padesát a dejme tomu, že se mnou pojede Vašek. Vítá mě i hosteska a musím se ještě jít registrovat k pořadateli celé akce. Tak jdeme do jejich boxů a tam mají AP Corsa vystavené taková klasická přibližovadla na čtyřčch kolech. Nějaká F12 Berlinetta v tmavě šedé metalíze,  Lamborghini “Vichr z Hor” v oranžové a žluté 488 Pista. Venku pak normální 488 v červené, nějaká M3. Jako dá se. Podepisuju souhlas, že prostě jestli něco poseru, tak budu platit do konce života. To člověka uklidní, takže podepisuju a dostávám náramek.

  

Jdu zpátky do boxů Radicalteamu. Tam mě vítá Martin a začínáme rozebírat minulý závod. “Díval jsem se na tvou jízdu a moc tě asi nepotěším”. A sakra. “To podřazování dolů s meziplynem bylo v pohodě, to ti šlo, ale při řazení nahoru tam byla velká prodleva. Stál jsi na spojce strašně dlouho a to neměla šanci vydržet. Dej si na to bacha, to se musíš odnaučit. Tu spojku prostě pustíš na hulváta, jako bys dal nohu vedle. Zmáčkneš, zařadíš a natvrdo ji pustíš”. Aha, to jsem netušil, ale chápu, že tím mým řazením dostávala záhul. “Neříkám, že si ji celou odrovnal sám, ale moc jsi ji nepomohl”, ještě dodává. To není dobrý začátek. Teď jen přemýšlím, jestli nám o tom, jak správně řadit, insturiktoři na brífinku říkali nebo ne. Možná to zmínili a já to přeslechl. Každopádně i kdybych to přeslechl, musel si toho všimnout během jízdy a upozornit mě na to, že to dělám blbě. V tom autě se vystřídá za rok během závodů a testování tolik amatérů, že Búh ví, jak s tím řadí ostatní. Ale já vytáhl černého Petra. Stalo se a teď si na to dám bacha. Někdo mi to v komentářích u článku naznačoval, že tam mám prodlevy. Takže ano, má pravdu a takhle se to nemá dělat. 

 

Dávám si kafe a tato spojková patálie mi na klidu nepřidala. A jak už víte, znamená to jediné. Záchod. Kde se to bere, když jsem dneska tolik nevypil? Zpátky v boxech a rozkoukávám se, kdo tu ještě je. Jsou tu kluci, co jezdí celou sezónu v Radicalech, tam je trénink a každá jízda navíc skoro nutností. Ale z kluků, co měli jet v Mostě po mně, tu nikdo není. Ono celkově tady moc lidí není. Nakonec se dozvídám, že pojedu nejspíš dříve. Někdo se nedostavil nebo třeba přijedou později, tak to nebudou zbytečně zdržovat. Aspoň to budu mít dříve za sebou. Dávám se do řeči s pánem, se kterým jsme tlachali v Mostě na startovním roštu. Jede v E92ce a má na celý den koučink od instruktora. Takže třeba hodinu jezdí, pak si dá pauzu, proberou jízdu, dostane tipy co a kde zlepšit a po pauze zase jede. Celý den. To by mě asi taky zajímalo. Aspoň člověk dostane hned zpětnou vazbu a může si to jít zkusit znova a lépe a vidět progres. Tak třeba někdy. Nasedá do auta a jede si dát další stint. Já se už převlíknu do závodního termo trika s dlouhým rukávem, na to hodím sportovní trikot s motivem Spider mana z Aliexpressu, fotbalové sálovky, do ruky kuklu z motokár a rukavice, rovněž z Číny. V mezičase si půjdu udělat nějaké fotky a záběry projíždějících aut na trati. Jedou Poršátka, i nějaké Ferrari se najde, BMW, Mercedes Benz GT-R se projel, pak týmové Radicaly a naše modrá E36. Na parkovišti za boxy je pak k vidění i jeden pěkný Mustang, Porshce Cayman GT4 a další. Pak přijíždí pán z E92ky a zase se dáváme do řeči. Přijíždí taky naše modrá E36. Skáče do ní další účastník a po něm už pojedu já. Vybírám si teda helmu a mám vše připravené, abych nezdržoval. V boxech stojí taky jeden z Radicalů, má prasklé svody, ale našla se někde svářečka, takže asi potom zase vyjede na trať.

 

Letmo jen představím okruh. Brno je docela rychlá, široká trať. Zatáčky se vetšinou střídají levá/pravá a jednotlivé skupiny zatáček mají ve svém okolí přírodní tribuny. Kolem okruhu je takových míst celkem 7. Je to přírodní tribuna A,B,C,…až G. Proto budu používat termíny “Do Áčka”, “Béčka” a podobně. Abychom všichni věděli, kde se nacházíme. 

Půl hodina utekla jako voda, ani záchod už nebyl potřeba. Auto přijíždí a já si nasazuju helmu, rukavice a jdu do auta. Po předchozí zkušenosti si nechám sedačku radši více vzadu. Spojku domáčknu celou tak, že mám skoro rovnou nohu. Má strašně dlouhou dráhu. Volant mám taky trochu dál, ale sedím pohodlněji než v Mostě. Mám na všechno čas, protože to není závod. Zapínají mi komunikaci a pásy. Dveře se zabouchnou a můžeme vyrazit. Ještě oznamuju Vaškovi, ať mi kdyžtak řekne, kdybych zase blbě řadil. Rozjíždím se a ….. ono prší? Ono jako fakt prší? Není to žádný slejvák, ale všude je mokro. Ani jsem si toho nevšiml. No tak to bude docela sranda. Žádné ABS, chladno jako kráva, voda a já za volantem. Tak teda jo. Kde se zapínají stěrače? Vyjíždím z boxové uličky, opouštím semafory na konci boxů, zrychluju a řadím za tři. První zatáčka je dlouhá pravá, držím se tedy na vnitřku, zatáčka se otevírá a přidávam už plyn. Vašek už řve “Plnej, auto to zvládne!”. Jóóó, proč ne, poprvé na vodě, tak teda plnej. Drží to, řadím v závodním tempu za 4 a jde to. Když už tu spojku teda pustím pomaleji, tak si dávám bacha, abych aspoň přidal plyn až po puštění spojky. Nájezd do Áčka, jdu na brzdy, zatím zlehka, a fest zkroucené kotouče (nebo zapečené) o sobě dávají vědět tím, že kopou do volantu jak sviňa a celé auto se třese. Je to dost nepříjemné a docela otravné. Odvádí to pozornost. První podřazení s meziplynem bylo zase docela pěkné. Zatím se nepokouším auto dostat na limit, takže docela drží. V rychlejších zatáčkách na mě kape voda ze střechy. Za Áčkem je to z kopce a přichází nájezd do zatáček v Béčku. Opět ze čtyřky na trojku a dvojitou pravou projíždím pokud možno na jeden zátah a plynule. Následuje pomalejší pravá. Na výjezdu u Céčka je krátká rovinka, kde netřeba řadit čtyřku. Opět na brzdy a středně rychlá levá a hned pravá. Na apexu na plyn, nechám se vynést a řadím čtyřku. V podstatě od Áčka je to z kopce všechno. Zase na brzdy, kotoučům ani autu se to nelíbí. Meziplyn, za tři a mířit na vrchol zatáčky. Pak zase na plyn, nechám se vynést na vnějšek, zádi už se to přestává líbit a dává o sobě vědět mírným sklouznutím. Teď pojedu už jenom do kopce. A dost prudkého. každopádně i v simulátorech je to věrohodné. Následuje asi nejpomalejší šikana u eFka. Mám tam krátce čtyřku, ale Vašek říká, že to mám nechat vytočit na trojku, že je to v pohodě. Na výjezdu ze šikany opět zadek trochu klouže a stoupáme k posledním dvěma zatáčkám. Podřazení na trojku, levá, pravá, výjezd na cílovku. Tak, jedno kolo je za mnou, ještě vyzkoušet nájezd do první pravé a seznamovací kolo mám za sebou. Vytáčím čtyřku, brzdím asi na 150 metrech, čtyřku tam nechávám a držím rychlost. Auto nedotáčí, možná jsem i probrzdil, tak ubírám na brzdách, srovnávám řízení a napodruhé vytočím. 

 

Další kolo už jedu rychleji a auto začíná při nájezdu nedotáčet a na výjezdu zase přetáčet. To je zábava. Ale mám půlky stažené teda dost. Na rovince mě předjíždí GT3 RS a řadí se přede mě. Přes jeho dešťový sprej nic nevidím, jen jeho zadní světla. Ujíždí mi a mám zase klid. Spokojeně si kroužím po trati, když se najednou něco pokazí. Naštěstí se jen urval na podlaze plast na plynovém pedálu. Takže mačkám jen tu kovovu tyčku, ale je to úplně naprd. Zajíždím teda do boxů a černá páska dělá divy. Během opravy se ptám Vaška, jak mi to jde a říká, že stopu mám pěknou, konzistentní, ale že jedu do zatáček pomaleji a na brzdy jdu taky dříve. No aby ne. Přece to nechci rozbít…zase. Plast zpátky na místě a jedeme dál. Beru si tedy rady Vaška k srdci a zkouším brzdit později. Ale to s sebou nese riziko probrždění. To se mi taky několikrát stává. Sice mi v některých situacích říká, že mám držet rychlost a dokonce i zrychlovat, ale mně se zdá, že to auto hrne a kdybych zrychlil, tak to nevytočím. Jak se říká, “better safe than sorry”. Na výjezdech jde auto i bokem, někdy míň a někdy i trochu více. Největší drift mám na výjezdu ze šikany v eFku, kdy zadek chytám natřikrát. Je to dobrý pocit, když to zvládnu bez roztočení. Dojíždím sériovou M3 a nechává mě předjet. Poté mě zase předjíždí “cupové” Ferrari 488 ve žluté s velkým zadním křídlem. Chvilku se za ním vezu až do první rovinky, kde mi jen zamával a ujel. Kroužím si dál a už se blíží konec jízdy. Přestalo pršet a trať pomalinku osychá. “Poslední kolo a jedeme do boxů” ozývá se v helmě Vaškův hlas při nájezdu na cílovou rovinku. Pro jistotu zvolňuji, ale Vašek mě nabádá, že si to musím užít. Tak teda ještě jedu a vidím před sebou naší E92ku. A rychle ji dojíždím. V šikaně jede skoro dveřmi napřed, ale nějak to řidič chytí a neroztočí se. Já ho radši nebudu předjíždět, protože mám za sebou další auta, zařadím se za ním a už dojedu do boxů. Vysedám a místo mě nasedá další zájemce. 

 

Mám doježďěno. Uteklo to rychle. V podstatě jsem si za jeden “kupón” vyzkoušel 2 tratě a ještě k tomu za sucha i za mokra. Bomba. Se svou jízdou jsem hodně spokojený. Kromě toho plastu na pedálu jsem už nic nerozbil a neudělal jsem žádnou vylomeninu v dešti. Jenže jak se říká, kdo nebourá, jezdí pod své možnosti. Jako což o to, já bych i tlačil na pilu, ale v případě, že za sebou mám trezor plný peněz. Mů nejrychlejší čas jsem zajel hned  ve druhém měřeném kole s hodnotou 3:06. Další kola po opravě plastu plynového pedálu byly trochu pomalejší, kole 3:08-3:10. V boxech jsem strrávil cca 10 minut a a déšť více a více zaplavoval trať.  Každopádně letos se už nesvezu. Zkusím to příští rok, buď závod, testování a nebo mě nejvíce láká ten koučinkový den, kde se člověk nejspíš dost naučí. Uvidíme, jak se to nakonec domluví. Díky, že jste dočetli až sem a tímto letošní sezóna pro mě končí. Ještě mám nějaké budoucí aktivity, které zatím nejsou potvrzeny. Každopádně pokud budou, bude další článek na světě. 

Celý můj onboard si můžete shlédnout zde:

A zde je pár záběrů projíždějících aut:

 


Nový komentář

Komentář úspěšně přidán.

Komentáře

Raspby
07. října 2018, 19:27
0

Paráda...a že si chytil hned déšť, to byl asi opravdu adrenalin :-D Jinak i na tom onboardu je vidět, jak se to auto při brždění klepe...to muselo být asi hodně nepříjemné. A upadlý pedál? No asi na to máš fakt štěstí :-D A to si jel na klasickejch slickách?
PS: Proč se řadilo už v pěti tisících?
-
Komentář upraven 7. 10. 2018, 19:31:21
-
Komentář upraven 7. 10. 2018, 19:32:30

reagovat
Mazy_CZ
07. října 2018, 21:58
0

Adrenalin to byl, ale nic extra. Jak to poprvé trochu ustřelilo zadek, tak jsem se trochu lekl, ale instinkty zafungovaly. Neupadl jakoby celý pedál, ale shora je kovová tyčka, na ní je čep a za ten drží plastový pedál, který je pak upevněný v podlaze. A je tam zlom a v tom se to už urvalo. Takže pedál tam pořád byl, ale lítal tam a blbě se s tím jelo.
A má to semislicky Nankang NS2 mylsím. A v 5000 se řadilo nevím proč :D Ono v Mostě nám říkali to točit max 5500ot/min a že se jim stalo, že jim někdo přetočil motor. Takže jsem řadil radši trochu dřív :D

Irwinek
07. října 2018, 19:30
0

Pěkný čtení na závěr týdne :-D

reagovat
Adam Forman
09. října 2018, 13:01
2

Super čtení a to nemalým dílem i zásluhou manželky. Spousta lidí má co říct, půlka to umí zajímavě vyprávět a nakonec jen hrstka zvěční svůj příběh na papír (monitor), aniž by přitom znásilnila mateřštinu. Příliš časté chyby v textu často diskvalifikují ostatní, jinak nadějné bloggery. Doufám, že se za volant závodních aut budeš vracet pravidelně a všem co to ještě nezkusili radím: Do toho!

reagovat
beastar
20. října 2018, 19:33
0

Samozřejmě chápu, že z pohledu psaní článku je třeba držet správnost a bezchybnost čj. I když ne že by vám to jako taky často nehaprovalo.

Ale zase bych z tý češtiny nebyl tak vyklepanej. Co čtu kolikrát na profi magazine od rádoby profi novinářů. Půlka blogeru tady píše poutavěji a líp. A má v tom míň hrubek;)

Fa
Fandatik
11. října 2018, 11:32
0

Pecka blog. Možná jsem si měl počkat a přečíst najednou. Takhle jsem vždy nedočkavě čekal na pokračování. Jen se mi zdá trochu neprofesionální dát auto s dojebanýma brzdama k testování. Mluvil jsi o tom s šéfem týmu? Nebo vysvětlil to nějak?
Závist.

Jinak tím MB GT-R asi nemyslíš nějakou zbloudilou CLK GTR? Viděl jsem ho kdysi před nějakým showroomem v Dojčlandu a i statický bylo neuvěřitelný.
Takže spíš Mercedes-AMG GT R.

reagovat
Mazy_CZ
11. října 2018, 16:09
0

Ano, amg gt-r. A ty brzdy uz takhle byly v Mostu. Ono zas pokud by vymenili kotouce, tak hned prvni typek co do toho sedne a moc nevi co a jak tak prijede do boxu, hnapne na brzdy a bude stat na pedalu. Tim zapece desky a je to tam znova

Vr
Vrooom
20. října 2018, 15:05
0

Super, cteni. Tohle musi byt zabava. Sam jsem online hero a myslim, ze se na simulatorech da dost slusne pripravit chytani ruznych krizovych situaci, jako je pretacivost, nedotacivost apod. Clovek to dostane hezky do podvedomi.

reagovat