načítám data...

Cesta ke kočce...

31. srpna 2019, 22:01 12 komentářů Rush

Přestože na autíčkáři očumuji prakticky od jeho založení v dřevních punkových dobách, tak jsem dosud ničím literárně nepřispěl. Inu, přihodím taky nějakej ten canc do mlýna... :-)

zobrazit celou galeriiJakub Kovář: Cesta ke kočce...

Říká se, že mezi chlapci a muži je rozdíl ve velikosti jejich… eh… hraček. :) Tak i já jsem  se od sbírání autíček bburago a cararama na přelomu milénia časem posunul k motorkám a ještě později k autům.  Doma se točil a točí vesměs koncern, ale občas se člověk podíval i za volant něčeho méně obvyklého. Potřeba vlastního auta ale nebyla několik let nijak nutná, neboť když jsem někam potřeboval, vždy jsem měl možnost si něco zapůjčit. Se studentským rozpočtem stejně nebylo kam se hnát. Po čase jsem adoptoval český hothatch z přelomu tisíciletí – krátkou newface Felicii Family v barvě Rallye red s továrním křídlem Vin Diesel Signature edition (praktické, odkládám tam na pumpě uzávěr nádrže. :) ). Felda byla před likvidací, ale po troše péče, jednom altíku, baterce, půlce palubky a dalším nezbytném servisu jsem ji zpojízdnil, vyčistil, poleštil, dal na 14” kola a dračil jako o závod. :-)  Jasně, mnozí se pousmějí, ale jako otloukadlo na příměstský provoz se felda neztratí ani dnes. Přesednutí z čehokoli dnešního je samozřejmě kulturní šok, všechno vibruje, odhlučnění není, naklání se jako parník… Ale je lehká, stopu v rámci možností drží a adrenalin poskytuje už při nízkých rychlostech. Felda posloužila několik sezon, prakticky nic nevyžadovala a roční náklady na údržbu byly vždy do jednoho palackého, ale začínala ji sžírat kovomorka a tak nějak jsem letos na jaře vytušil, že další STK za rok nechci řešit. Na dálnici jsem se s ní raději nevydával vůbec, neboť jsem měl pocit, že tam nepatřím. :-) Naopak na okreskách kolem komína jí dám rád za uši ještě dnes. Začal jsem tedy pokukovat po nástupci.

Faktem je, že bydlím na malém městě, takže každodenní přesun do práce řeším na kole či pěšky za pár minut, roční nájezd mám směšný, ale občas potřebuje člověk někam popojet, něco převézt, někoho svézt… Rozum mi velel pokukovat po hranatém mondeu ve dvoulitru, kombík s tažným… nebo A6. Ale asi by mě to nebavilo. V podstatě se mi líbily Alfy 166, 156 SW, pokukoval jsem i po kupátkách typu GTV, Probe, Prelude, … Ve výběru jsem měl i první generaci CLK.

V průběhu shánění jsem se přistihl, jak očumuju v inzerci Jaguáry. Abych si udělal obrázek, vytipoval jsem si na sauto solidně se tvářící kus a jsem se jel podívat přes půl čechistánu  až do říše syrečků do nejmenovaného autobazaru na stříbrný X-Type. Stojí tam pořád… už půlrok. :-) Nejchudší benzínová motorizace 2.1 V6, tedy kočka, která je chromá na zadek. Auto bylo naživo poměrně solidní tragédie, podobně jako všechna ostatní v daném bazaru. Opravovaný předek i zadek, nahnilé prahy, v chladiči obtisknutý zajíc, podběhy na kusy a při projížďce se ukázalo že to nebrzdí… Inu, za tu cenu ne, ale ze sportu jsem nabídl sumu nižší natolik, aby mělo smysl vůz opravit. To se prodejci nezdálo, že radši ještě počká, a tak ho tam kompostuje dodnes a cenu postupně snižuje až ke mnou původně nabízené… :-) Tahle eskapáda ale měla zásadní dopad – kožený interiér se mi zalíbil, tlumené brumlání šestihrnku po prvním převalení startéru taky… Takže jo, tohle moc potřebuju. :-) Jakmile jsem po X-typech začal koukat seriózněji, všechny zajímavé kusy zmizely. To je takový murphyho zákon, že plečky, které nikdo nechce, se při náznaku vašeho zájmu stanou přes noc velmi oblíbeným artiklem. :) Následovalo pár dalších poblouznění a zbytečných cest někam, kde vlastně prodat nechtěli, nebo k naleštěným vrakům různých značek a stáří. Chvíli jsem měl chuť se na všechno vykašlat, uznat porážku a vyrazit pro nějaké to Mondeo… rozum začal vítězit. Naštěstí jsem žádné nevybral, protože vždy ve výběru, když jsem se chvilku nehlídal, skončily nakonec vesměs Mondea ST220, ( bo přece V6, vrrr… ) přičemž byly vždy zhuntované víc než je zdrávo. Ve chvílích nejvyššího zoufalství jsem se dušoval, že vezmu jedničkovou ovci a bude klid. (Žena pravila, že by to byla nuda… aspoň že tak. )

Nakonec zasáhl osud. Na sídlišti v našem maloměstě jsem čas od času prošel kolem zaparkovaného S-typu a začal si ho všímat blíže…Třílitr na stlačený dinosauří prdy, to by mohlo bejt i ekonomický. Manuál, jak to mám rád. (Ortodoxní jaguaristé prominou, ale S-typy v automatu jsou odstavené v kopřivách častěji. :-) ) I ten předek se mi po delším pozorování začal líbit. Předfaceliftový zadek byl pecka vždy. Ze srandy jsem jednou cestou okolo ženě pravil, že snad dám za okno lístek s nabídkou… Řízením vyšší moci se však na bazoši ocitl za tři dny sám od sebe… Bylo v něm docela nainvestováno (čti utopeno), stav byl s přihlédnutím k věku a kilometráži docela solidní, svezení bylo fajnový a já už nějak neměl chuť zase objíždět republiku a hledat svatý grál. Inu, slovo dalo slovo a kočičák byl doma. Ehm, tedy – přesunul se na sídlišti o ulici vedle. 

O provozu S-typa si povíme příště. Slušnou minirecenzi zde na autíčkáři poskytl loni Vavris a dost jsem se bavil i Beastarovou investigativní reportáží z provozu. :-) Epilogem snad je, že feldy jsem se stejně nezbavil, neboť když chce člověk vozit bordel, nějak mu je toho anglána líto… Jenže STK bude za půl roku pryč, takže se bloku o shánění dělníka časem stejně dočkáme. Jak jinak, zase se při snění nechávám unést a končí to kupátky. :-D 

Tak kočkám zdar a ať to jezdí. 

P.S.: Případné chyby omluvte, až to po sobě střízliv přečtu, tak to možná opravím. :-) 


Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte

Komentáře

Irwinek
01. září 2019, 08:26
1

Držím palce a blahopřeji ( i k odvaze :-D )

reagovat
Rush
01. září 2019, 20:00
0

Díky. Už to pár měsíců jezdí, zatím to (ťuky ťuk) nevykazuje sklony k předčanému úmrtí, a pokud to přežilo doteď... Zatím je to docela sranda jako denní dříč za dva tři platy. Víkendovka z toho nikdy nebude, ale s ohledem na rok výroby je to fajn svezení.

liška
01. září 2019, 14:10
1

Pekne se to tu ta kocici smecka rozrusta. Drzim palec at jezdi.

reagovat
Rush
01. září 2019, 20:07
0

Díky... Rozrůstá, ale zatím je to furt nedoceněný, takže seženeš prima povoz za pár korun. To ale asi znáš, soudě dle toho co jsi vystřídal za auta. :-)
Ostatně mohlo bejt všechno jinak, protože zjara jsem byl hooodně nahlodanej u inzerátu na tvou Lybru. :-) Moje nároky by splnila s přehledem, ale čekala mě svatba a kdo ví, kdy v budoucnu bych si ještě pořídil V6. :-D Nějak se ale často přistihnu u myšlenky na Thesis v Bussu... ( a následně vždycky další myšlenky mě jedoucího v busu. :-) ale třeba jednou. )

liška
02. září 2019, 10:54
0

Tak koukám, že svět je docela malej, když si mě s tou Lybrou dokážeš spojit :) Je jich teď na prodej docela dost, zjara jich ale tolik nebylo. Nakonec šla za 12t, novýho majitela jsem skoro musel nutit aby se s ní aspoň projel než to koupí. Ale zdá se, že ji nakonec zachránil, trápila ji koroze, přesně jak zmiňuje Hamster v článku na hlavní straně.

Rush
02. září 2019, 12:10
1

Jasně že je svět malej, ale tvoji garáž v dávné prehistorii na MACZ jsem sledoval moc rád, protože co auto to zajímavost. :-) Tenkrát jsem teda ujížděl hlavně na tý červený E30. :-) No ale místo toho jsem tenkrát drtil fabii vmetle a fkombajnu vlastněnou napůl se sestrou. :-/

Lybra byla k poznání snadno, protože jsi měl velmi specifickej interiér. A oproti jinejm Lybrám se mi fakt líbil. :-) Ty prahy se daj řešit... Jo, dneska bych ji jako nástupce feličity za ty prachy bral všema deseti, ale už se něco rýsuje...

Vojta
06. září 2019, 10:44
1

Thesis nemá problém ani v tom, že by sám o sobě byl apriori nespolehlivý. Průser je, že většina těch aut má najeto hodně přes 300tkm (byť odometr říká něco jinýho) a už si to žádá podvozkové díly, které prostě nejdou koupit. Jag se sice možná zadře, ale náhradní motor nejhůř seženeš :D

JirkaŘ
02. září 2019, 10:18
0

Pěkně napsaný příběh :-) Držím palce a přeji ti, ať jsi také spokojeným majitelem a řešíš co nejméně provozních problémů s kočkou.

reagovat
Rush
02. září 2019, 12:13
0

Díky, tobě totéž. ;-) Na kočce se pár věcí pořešit musí, ale žádná leštěnka z toho stejně nebude, je to pobouchanej ital se slunkem vykřehlým interiérem. Takže spíš věci co mě bezprostředně iritujou... rozpadlá hlavice řadičky, zadní pravá stahovačka, ...

beastar
06. září 2019, 13:04
1

S-Type mám rád od dob investigativní reportáže. Musím říct, že sem s ním jezdil docela rád. Přestože náš kus byl skoro na magnet. Moc to nemazalo. Koní tam bylo tak půl oproti stavu v tp. Nicméně za ty prachy. Prostorný, pohodlný a vcelku efektní na dráždění málo informovaných sousedů. Servisní průser to úplně není jsou horší věci. Nicméně trochu poruchovosti straší. Zase kdo se bojí nesmí do jága.

reagovat
Rush
06. září 2019, 23:07
0

S tím souhlas. Faktem je, že ten syndrom chybějících koní se asi už dneska dá vypozorovat u skoro každýho kusu, by mě zajímalo co bych na tom odbrzdil... :-) Ono to sice má na budíkách stošede, ale to tam muselo bejt už před patnácti lety. Ale sílu má, a když se trochu potahá, tak to docela jede.

beastar
07. září 2019, 11:21
0

Jo jo on se rozhýbe. Jen fakt u toho našeho kusu byla znát taková ta těžkopádnost. Kdy šlápneš chvily se nic nestane. Potom to trochu houpne vrrrrm otáčky. A někde zhruba v 75% otáček zdravých je maximum pak už to jen řvalo.