Čento znovu na trati - v dešti

První výjezdu po šesti měsících. Čento je už 3 měsíce nachystané. Konečně lze někam i vyrazit zajezdit. Zvolil jsem pro začátek celé odpoledne v Motopark Krakow pod hlavičkou “Akademia Przyślęgo Kierowcy Rajdowego”. Naplánováno je 5 hodin za volantem, čtyři cvičení a na závěr měřená kola. To by na rozježdění a sžití mohlo stačit.

Předtím bylo naposledy v pohybu zachyceno takto:

Po kotrmelcích loni na podzim prošlo auto ozdravnou kůrou, na které padly díly z dalších dvou Seicent a jednoho Punta. Vyměněno toho bylo tolik, že snažší bude říct, co se nevyměnilo. Nevyměnil se rám a palubka :D Jinak šlo postupně všechno od převodovky a motoru po kosti podvozku. Ve zkratce z funkčních změn stojí za zmínku výměna hlavního převodu v převodovce za kratší z Punta, zkrácené pružiny, nastavení na 2° odklon vpředu a polykarbonátove výplně oken. “Nefunkční” změna se ukázala výměna na dlouhý převod řízení, ale o tom později.

Převodová skřín je teď tedy ultra krátká. Výsledek je kompenzován delší pětkou, ať se lze rozumně přesouvat. Jediná nevýhoda té pětky je, že se nedá zařadit. Aspoň já jsem ji teda po cestě do Motoparku nenašel. Na čtyřikrát jsem vařečkou v tom hrnci kvedlal, ale neúspěšně. Potupně jsem jel po obchvatu devadesátkou na čtyři tisíce otáček.

Lije. Při této jízdě v dešti po obchvatu v čentu si vzpomenu na recenze moderních aut. Třeba recenze na Volvo. Tam se používají slova jako “oáza klidu, pohody a bezpečí". Já teda zrovna i při pouhé jízdě rovně, hluboko v legální rychlosti, zažívám silný pocit napětí, dobrodružství a nebezpečí. Říkal jsem si, jestli mi to v mém věku stojí za to, pohybovat se v něčem takovém. Chvíli to mělo tendenci přetéct v nával sebelítosti a chuti to střelit a koupit něco opravdu moderního. To už jsem se blížil k cíli.

Seřazené už vidím Saxo VTS (starý známý z Kielce), Cinque v plné polní (starý známý odtud), E39 na semislickách, rajdowy (rally) Civic 6g organizatoru s K20A a další dva místní eventové Peugeoty (tzn. vyrámované, povypínané ABS a slušné pneu).

Dnes se pojedou následující cvičení: slalom, šikana, bečka, brždění, TurnWise a měřená kola. Tohle všechno zní jako pohoda jazz, ale opak je pravdou. Byly to pěkně těžké úkony.

Slalom je totiž přes dvě kluzné plochy (bílá šipka). Viz obrázek. Dobrzdit před kluznou, na kluzné zatočit doprava, kousek na přilnavém, zatočit doleva na druhé kluzné a proklouznout mezi kužely ven. Snadno se to napíše hůře udělá. Trik byl v tom mít záď v pohybu v nájezdu na tu kluznou, tak aby plynule vykroužila tu zatáčku. Při tom stát tak akorát na brzdě i na plynu (udělat si špéru), vyhrabat se ven. Pak využít tu přilnavou část k přehození těžiště a vyklouzat zádí zatáčku na té druhé kluzné, a ven zase s tou špérou. Povedlo se mi to obstojně tak dvakrát z deseti pokusů. Fakt špeky na nás vymýšleli.

Poté vždy nejoblíbenější část, a to projet okruhem zpět na start. Tentokrát byla trasa i přes kluznou plochu do zatáčky (zas bílá šipka) tak, že vnější kolo je na “ledu” a drží jen vnitřní kolo. Taky spousta srandy utrefit rychlost a vycítit to vnitřní kolo. Zbylé dvě zatáčky už jsou naper to jak nejlépe umíš. Tam si začínám užívat, jak se čento řídí pedály. Je to úchvatně neposedné a geniálně zábavné. Zmínil jsem, že stále poprchává? Celá trať je v podstatě kluzká, což tu zábavu jen umocňuje.

Další cvičení. Do šikany se ze startu rozjet v mírné zatáčce na vytočenou trojku, takže se do šikany brzdí zhruba z kila. Viz obrázek trasy níže s “bečkou” (šikana se nevešla do fotky a byla by úplně vpravo dole. Zbytek trasy je ale stejný). Tam už si čento stoprocentně užívám a na moderní krámy vám zvysoka kašlu. Tahat z toho stroječku každičký kousek koně, brzdy a přilnavosti je boží a návykové. Navíc to nádherně pracuje celým tělem. Lift-offy, utahování zatáček plynem, zatáčení na brzdách a přehazování lze vyvolat neskutečně snadno. No ve svém živlu.

Následující cvičení – Bečku (obrat o 180° na konci kluzné) se mi podařilo vyjet moc pěkně pouze napoprvé. To ještě v ukázkovém “vláčku”.  Ostré dva pokusy jsem skočil v mega kaluži za bečkou, protože se do toho musí vážně krokem. Při rozjezdu do třetího pokusu slyším podivné bouchání. OMG. Vždycky něco!!! Přestane to bouchat, ale zato se rozsvítí dobíjení. Zastavuju na startu a vidím, že mi chybí řemen k alternátoru. Na chvíli pauzuju jízdy a prohledávám kolem kaluže a v kaluži, jestli ho nenajdu. Nikde není. Smůla. To jsem asi pro dnešek dojezdil. Budu rád, když dojedu domů.

Instruktor se ptá po vysílačce, jestli někdo nemá náhradní řemen. Kolega v Cinque takový fakt má! :D Dokonce má pod kapotou ten samý 1.2 16v! Fasuju řemen ještě v balení a pujčuje mi i svůj vercajk (já si svou bednu se základním nářadím vzal, ale proč nepoužít profi výbavu). Sundám kolo a díváme se, kde altík povolit. Je tam malinko nedobrý přístup, ale ve finále se s tím statečně poperu a ani nemusím nadávat. Nakonec se našel i ten rozbitý řemen. Happy end, pauza na sváču a jedu dál jezdit.

Tohle všechno vozí kolega s sebou v Cinquecentu…

Propásl jsem zbytek cvičení bečky a celé brždění. Připojuji se na TurnWise. TurnWise je appka, která se pře bluetooth spoji s krabkou prikurtovanou na nabu volantu. Ta vysílá úhel otočení volantu, který se zobrazuje na appce. Používá se to k načtení trasy pro konsistentní pace-notes či rozpis trasy. My jsme to použili tak, že to číselně agreguje kolik otočení volantu naděláš při průjezdu jednoho kola. Soutežíme, kdo nakroutí za to kolo volantem nejméně. Jinými slovy vyhrává ten, kdo nejlépe využije utahování stopy plynem atd… Dobrá legrácka.

Tady se ukazuje naplno nevýhoda dlouhého převodu. Ta čísla co musím chtě nechtě nakroutit jsou vysoká. Ten okruh znám a i bez měření bylo evidentní, že v místech, kde mi to dříve vyšlo bez puštění rukou z volantu musím přehmátnout. Na co mi je, že volant jde výrazně lehčeji otáčet, když si musím ukroutit ruce. Dřív na tom krátkém převodu to byla makačka jak sviňa, ale dalo se řídit “závodně”. Naplno se potíž s dlouhým řízením ukázala, když jsem jednu zatáčku přepálil. Teda přepálil jsem lift off v jediné zatáčce, kde se dá jet na trojku. Tolik kroucení volantu, abych to dostal do kontra!!! Sice jsem to tak tak vytáhl, ale bylo jasné, že je to totálně naprd. Zabere to o setiny více času a zauzluju si ruce. Na tyhle rychlé akce je dlouhý převod na překážku. První věc, co se musí urychleně vyměnit zpátky na krátký.

Časovka byla taky proti směru hodinových ručiček, stejně jako TurnWise. Start z místa, 2 plné kola a před dokončením třetího výjezdem ven. Cinque to potvora jezdí jako nejrychlejší o 3 sekundy lépe než já. Pak o 2 sekundy dál Saxo a o daších pár sekund dále zbytek. Bavoráku a Peugeotům ty semislicky v deštíku nepomohly. Cinque si to jezdí jemně, hladce a ladně. Vypadá, že jede pomalu, však to znáte. Já si nemůžu pomoct a do pravé 3 do levé 2 dlouhé to zkouším skandiflikem. Z dvojky u omezovače na brzdách rozhodit záď do leva do pravé 3 a pak setrvačností přehodit na druhou stranu do té levé 2. Nepovede se to zdaleka pokaždé. Sem tam to ale fakt vyjde a ten rohlík je mi dražší než čas :)

Suma sumárum mega poježdění po mnoha měsící. Po úvodních rozpacích na přejezdu k okruhu, čento ukázalo přednosti. Jede pevně, solidně, neklepe, nevibruje. Je znatelně ve výborné formě. Nádherně živě reaguje a rozdává přesně ty zážitky, co hledám. Při cestě zpět domů tam spadla napoprvé i ta pětka :)