1/4 roku se Smartem

Na automobilku Smart jsem narazil ještě jako malý kluk, kdy se mi poštěstilo vyfasovat jeden ročník automobilového katalogu, kde zrovna Smart Fortwo byl uváděn, jako novinka. Auto dle mě nebylo oslnivě krásné, ale z čeho jsem byl tzv. "pif paf", byla možnost automobilu zaparkovat do podélné řady napříč. Hotová revoluce!

Každopádně auto mě přestalo záhy zajímat, páč předmětem mého zájmu byly v té době Mercedesy, jaká ironie, že? Oživení alespoň malého zájmu obživlo až s příchodem řidičského oprávnění, kdy tu a tam, ve městě, člověk nějaký kousek zahlédl a pomyslel si, jaké by to asi bylo s tím běžně fungovat. Odpověď se mi dostala před zhruba 4-mi měsíci, kdy se u nás, v naší malebné dílničce uprostřed Brna, objevil malý černý ropáček v podobě Smartu Fortwo 0,8 CDi z roku 2000. Myšlenka toho, že alespoň nějakou dobu bude u nás tahle městská taška byla mnou s radosti uvítána…

Teď už ale k samotnému autu. Ač se to na fotografiích občas nezdá, tak Smart je auto dost vysoké. Se svými 155 cm disponuje asi stejnou výškou jako Volvo XC70, což má ale i své opodstatnění. S délkou 2,5 metru by asi nebylo kam dospělého člověka jinak pohodlně usadit. Námi okupovaný kousek neměl typické dvojzbarvení, jak to u Smartů bývá, ale evidentně prošel kolem někoho, kdo měl v jedné ruce stříkací pistoli a v druhé karbonovou fólii s nožíkem, každopádně ta typická stylovost tomu zůstala.

Když se mrknem do interiéru, tak po otevření bezrámových dveří z vás pak vypadne buď "jůůůů" a nebo "bléééé", jiná možnost není. Dovedu si představit, jak to asi mohlo tenkrát ve vývojářském centru vypadat:
– "Dnes je na programu styl interiéru projektu Fortwo, nějaké návrhy?"
– "No já četl, že zakulacené tvary jsou dneska in…"
– "Nůže, dobrá, dejme se do práce!!!"

– …

 Výsledek je z fotografie jasný, do kulata je tu snad všechno, kapličky budíků, ovládání topení,dokonce i středové zrcátko je půlkulaté. Co mně jediné se uvnitř líbilo, tak byly sedačky. Sice jejich nastavování poloh bylo vcelku omezené, ale i přes to se v nich dost dobře sedělo. Z běžného provozu je sedadlo spolujezdce posunuté o kus dozadu, než řidičovo. Důvodem je prostor pro nohy, který je zkrácen díky úložnému prostoru pro autobaterii (mj. zde se i nachází VIN). S kufrem to není tak tragický, jak by si každý mohl myslet. Prostor jak v dodávce nikdo nemůže čekat, ale s trochou šikovnosti se toho tam dost vejde případně další prostor vznikne po složení spolujezdcovi sedačky do roviny.

Teď už ale k samotným jízdním projevům. Pokud čtete tenhle článek už asi víc jak 5 minut, tak za zhruba stejnou dobu stačil zafungovat imobilizér, který rád odpojuje zapalování. Takže milé autíčko musí člověk zavřít a zamknout a zase znovu odemknout, potom se může opět klíček vrazit do zapalování, které je po vzoru Saabu, uprostřed. Další pravidlo pro uvedení vozidla do pohybu je stát na brzdě a mít řadicí páku v poloze N, jinak se můžete zase ptát, proč to sakra nejde a začít nebohého Mini-Mercedesíka proklínat. Takže komu se podaří nastartovat na první dobrou, tak si může říct, že už něco v životě dokázal. Odměnou dotyčnému je pak zvuk motoru, v mém případě to byl rachot oturbeného naftového tříválce, který přenášel na zadní nápravu vydatných 30kW.

Po zařazení na sekvenční převodovce převodu č.1, nebo písmene A (záleží jaký mód je zvolen skrze tlačítko na řadicí páce) a po přidání plynu, se auto uvede do pohybu, s tím, že máte při rozjezdu pocit, jakoby byla zatažená ruční brzda. Co se převodovky týče, tak má při dynamické jízdě lehké prodlevy, ale údajně se snaží přizpůsobovat vašemu stylu jízdy. Jinak na klidný režim házela převod co 10km, takže na 60-ti km/h už byla zařazená šestka. Já osobně jsem pak s dětskou radostí využíval manuálu, kde člověk sází kvalty, jak rally jezdec. S velkým rámusem a obrovským úsilím se může člověk dostat na 135km/h, což je vlastně maximální rychlost uvedená v TP. Ona samotná jízda nad 100 je daleko větší adrenalinový zážitek, než letět 200 (samozřejmě na německé dálnici) s něčím normálním. Co se týče podvozku, tak to taky není na řezání zatáček na oblíbené okresce, popravdě jsem se bál jít na nějakou hranici, o jízdě po nerovnostech a mojí zadnici raději pomlčím.

Ale abych jenom nekritizoval, zaparkovat se s tím dá fakt všude, sám jsem i zkusil ono pověstné parkování do podélné řady napříč; spotřeba je, alespoň u toho naftového agregátu, opravdu nízká – plná nádrž klidně i vydrží skoro měsíc při provozu "každý den někam kousek"; náhradní díly by na to neměly být taky nějak převratně drahé;  a co je hlavní, když pomineme neduhy při řízení, tak je to vážně sranda.

Moje resumé nakonec zní: "Je to prdel, ale já bych to nechtěl."

Jinak na závěr mám dotaz pro Vás, Autičkáře. U tohoto konkrétního Smarta byl motor 0.8 CDi se 30-ti kW. Údajně, je možné takhle řídit Smarta od 15-ti let, na základě řidičského průkazu, který i opravňuje řídit vozítka typu Aixam, že právě tady je ten limit max. 30kW. Nikdo mě to ale nedokázal dosud potvrdit, ani vyvrátit, takže nemá někdo info, jak to doopravdy je? Díky ;-)