O malých dodávkách se poslední dobou mluví hlavně jako o nových MPV, tedy chytře řešených rodinných přepravnících. Automobilky se předhánějí, která krabička dokáže naložit víc lidí, psů, kočárků a bicyklů, přidávají se komfortní prvky i praktické vychytávky. Nic proti tomu, všechno dává dokonalý smysl. Přesto si na silnicích stále drží přesilu dodávky, jejichž misí je převážet zboží, balíčky z e-shopů a řemeslníky s dílnou, zkrátka ryze účeloví dříči. Vybrat si toho pravého není jednoduché, neboť nabídka je široká a obsahuje stroje prověřené miliony drobných živnostníků, Volkswagen Caddy však bude bezpochyby jedním z prvních nápadů, které zájemci přijdou na mysl. A nejen proto, že německá značka si na českém trhu drží vysokou příčku na žebříčku oblíbenosti.
K testu se plechový Caddy dostavil ve standardní délce, která již u potenciálního zákazníka prošla filtrem požadovaných rozměrů. Nákladový prostor nabízí délku 1797 milimetrů, a chcete-li nakládat delší předměty, sáhnete po prodloužené verzi Maxi s plochou o délce 2150 mm. Jinak architektura odpovídá zaběhnutému standardu – vpředu kabina pro dva, vzadu plechová skříň s posuvnými dveřmi na boku a dvoukřídlými dveřmi vzadu. Využití nákladového prostoru už závisí na oblasti podnikání a s případnou vestavbou pomohou specializované firmy. V základu jde jednodušše o 3,1 krychlového metru prostoru obehnaného plechem a opatřeného kovovými oky k uchycení nákladu. V závislosti na motorizaci a výbavě můžete dovnitř naložit až 676 kilogramů na dvou europaletách. Pozor si musíte dát jen na to, abyste asymetricky dělené zadní dveře zavírali ve správném pořadí, nechybí jim však dvě polohy otevírání – o 90 nebo celých 270 stupňů.
Vše je zabaleno v naprosto klasickém designu krabice se sešikmenou přední částí – v tomto ohledu nic moc zajímavějšího vymyslet nelze. Pokud by vám vadilo dělnické oplastování předního nárazníku, možete si připlatit pár tisícovek za elegantnější variantu s lakováním v barvě karoserie.
Zatímco firmy provozující velký vozový park bude zajímat hlavně cena v poměru k užitné hodnotě, řidič je nejspíš zvědavý na to, jak se mu budou trávit dlouhé hodiny v kabině. A tady to vůbec není špatné. Interiér pracovní dodávky je už z podstaty věci vždycky trochu spartánský, nečekejte tedy ušlechtilé materiály ani designové nápady. Všechno je poctivě plastové, sedačky látkové (připlatit si za umělou kůži sice můžete, ale moc důvodů k tomu nevidím, to už bych spíš zvážila zátěžové potahy Robusta, které by měly bez potíží zvládnout i hodně necitelné zacházení) a rozvržení ovládacích prvků naprosto jednoduché. Jenže nic víc tady nepotřebujete ani nechcete. Hlavně aby to šlo všechno snadno umýt.
Za volantem bez problémů zaujmu přirozenou pozici a sedadla nejsou příliš tvrdá ani naopak rozbředlá, což by slibovalo větší chátrání pohybového aparátu, než je při celodenním sezení v autě nutné. Výhled dozadu v tomto případě zajišťují pouze boční zpětná zrcátka, což se u plecháče předpokládá. To středové, které v kabině zůstalo, počítá s možností výbavy v podobě okénka v přepážce a prosklených zadních dveří. V plechové variantě ho můžete používat leda k tomu, abyste si čas od času zkontrolovali, že vypadáte dobře.
Pokud jde o odkládací prostory, dost jich najdete už ve středovém tunelu, další se nacházejí na vršku palubní desky, po jejíž délce se táhne mělká přihrádka k pohotovostnímu odhazování drobností. Místo klapačky před spolujezdcem najdete otevřenou polici, do níž snadno zasunete třeba desky s dokumentací, v příplatkové výbavě pak najdete ještě šuplík pod sedačku spolujezdce.
Co je podstatné, kabina se ničím zásadně neliší od běžného osobáku, a pokud máte zkušenosti se současnými Volkswageny, budete tu jako doma. Jednoduchá přístrojovka má dva klasické budíky – rychloměr a otáčkoměr -, uprostřed pak malý displej pro zobrazení základních jízdních informací. Testovací Caddy dostal příplatkový infotainment, který už také dobře známe – se všemi výhodami i nevýhodami. Do druhé skupiny patří kompletní ovládání funkcí přes displej, což není pro drsné ruce dělníka vždycky to pravé, na druhé straně je prostředí poměrně intuitivní a najít si cestu k hledané položce není nic složitého. Oceňuji také slušné základní audio, které bývá u pracovních vozů… přinejmenším kompromisní. Velkou pochvalu si pak zaslouží kvalitní parkovací kamera, u auta, kde nevidíte dozadu, neocenitelný pomocník.
A teď pár slov k tomu, co dokáže pozvednout dojem z řemeslnické dodávky o několik úrovní výš. Motor. Experimenty s elektrickým pohonem jsou možná zajímavé pro městskou rozvážku na malé vzdálenosti, tady je však starý dobrý diesel – dvoulitrové TDI s výkonem 122 koní, to nejsilnější, co si do plechového Caddyho můžete poručit. Při pohledu do konfigurátoru si všimnete, že je momentálně k objednání pouze se sedmistupňovým DSG, ve skladových zásobách ho však jistě najdete i se šestistupňovým manuálem, která jsme měli v testu.
Svým projevem je diesel poněkud neotesaný, poměrem výkonu a spotřeby mě však vysloveně nadchl. Na dálnici není problém být pověstným řidičem bílé dodávky, tedy nejrychlejším autem široko daleko. Nadsázka je to jen úplně maličká. Při rozjezdech není Caddy žádný sportovec, ale jakmile dosáhne požadované cestovní rychlosti – a může být skutečně značná – bez zadýchání uhání vpřed a potíže nemá ani s pružným zrychlením. Aby si přitom řekl více než 6 litrů, musel by být naložený po střechu lidmi i nákladem. Díky pohonu všech čtyř kol se dostane i na hůře přístupná místa a občasná sněhová nadílka mu práci komplikovat nebude.
A nezklamaly mě ani jízdní vlastnosti, byť v této oblasti nemám od plechového dříče velká očekávání. Na dálnici je příjemně stabilní a na okreskách či ve městě z vás nevytřepe duši. Přes velkou příčnou nerovnost, například výraznější retardér, si nezatížený samozřejmě poskočí, do zad však nedostanete ostrou ránu, ale jen zaoblený šťouchanec. Testovací týden jsem nevnímala jako žádnou újmu na svém osobním komfortu, nepočítám-li komplikovanější převážení osobních zavazadel – ale to jsem vyřešila improvizovaným hackem z gumicuku.
Verdikt
Jednoduché, ale funkční auto je přesně to, co od pracovní dodávky člověk čeká. Caddy není v tomto ohledu žádným překvapením a to je dobrá zpráva. Řidič svou pracovní dobu stráví v pohodlí srovnatelném s osobním vozem, a pokud dostane do Caddyho silnější naftovou motorizaci, může se přesouvat nad poměry svižně. To vše při minimálních provozních nákladech.
Technické údaje
Motor: přeplňovaný vznětový čtyřválec 1 968 ccm
Výkon: 90 kW (122 koní)
Točivý moment: 320 Nm v 1600-2500 ot.
Převodovka: šestiistupňová manuální
Pohotovostní hmotnost: 1560 kg
Užitečné zatížení (testované verze): 660 kg
Průměrná spotřeba udávaná (v testu): 4,9 – 5,4 (5,9) l/100 km
Objem nádrže: 50 l
Zakladní akční cena: 615 890 Kč (bez DPH)
Cena testované verze s příplatky 738 926 Kč (bez DPH)
Hugo666
14. 7. 2024, 20:46 0 reagovatJakou dodávku byste brali. Jezdím 200 km do práce a vozím dva psy. Přemýšlím o Berlingu a jeho odvozeninách, Kangoo, Citan nebo Caddy.
Beran
16. 7. 2024, 21:06 0Kombik se sklopenyma sedackama :-)
Jinak bych vybiral dle dostupnosti servisu a pak nejaka rovnovaha cena/motor/vybava/celkovy dojem z auta.
Frodo
15. 7. 2024, 06:49 3 reagovatNabídka podobných dodávek je široká? Já znám jen tři: VW/Ford, Citroen/Fiat/Toyota/Peugeot/Opel, Renault/Mercedes/Nissan. Takže široká nabídka znamená tři modely. Nic moc.
mariov8
16. 7. 2024, 08:54 2 reagovatMne v interieru VW vadila nesourodost ovladacich prvku a podivne navrzene prevody, cast dotykove plochy, cast v telematice, cast tlacitka a motor se pri rychlostnich limitech i mirne nad nimi… bud podtaci nebo pretaci. Navic motor ma sice 2L ale podle mne nejede vubec lepe nez 1,5L konkurence o stejnem vykonu. Stellantisi vany se mi na srovnavackach libi jako pracanti, teda az na telematiku. Renault/Nissan/Mercedes pokud bych v tom mel vozit i rodinu. Pokud prachy nejsou velky problem, mercedesi Tecko, rozdilu neni mnoho, ale jsou zajimave…
ransom
19. 7. 2024, 18:07 1 reagovatJá jsem onehdy absolvoval jednu dlouhou cestu ve dvoumistné Caddyně jako pasažér a NIKDY VÍC!
Tak strašně málo místa vepředu jsem snad ještě v užitkovém autě nezažil. Nemluvím o sedačkách, ty u koncernu nenávidím tak nějak obecně. Dojel jsem shrbenej, zlámanej a nasranej. Měřím 185 a vážím 90. Takže žádnej Gulliver.