Toyota Land Cruiser 250 First Edition: Cestou necestou, pořád v pohodě

Jméno Land Cruiser od Toyoty není asi třeba nikomu představovat. V automobilovém světě je to pojem a u značky je to aktuálně model, který je nejdelší dobu na trhu. Přesto si ale pár slov na úvod řekneme.

Amerika měla Willys, Evropa Land Rover a Japonsko…

Cesta Land Cruiseru započala v roce 1951 na popud japonské vlády, která právě Toyotě zadala zakázku na výrobu vozidel alá Jeep Willys. Stroj byl ale oproti předloze větší a hlavně osazený výkonnějším motorem, přičemž v prvopočátku si nesl označení Jeep BJ (nebo také Toyota Jeep BJ) a až s rokem 1954 přišlo na označení Toyota Land Cruiser. Důvod změny byl jednoduchý, Japonci chtěli podobně hodnotný název pro svůj vůz, jako měli Britové a jejich Land Rover první série.

Dnes je to víc jak 70 let, co sjel z výrobní linky první kus. Za tu dobu si Land Cruiser vybudoval ve světě zvučné jméno. Stal se synonymem pro robustnost, odolnost, spolehlivost a vysokou schopnost prodrat se terénem a poprat se s náročnými podmínkami.

Dvě výrobní varianty

Již od počátku vznikaly různé varianty, dle potřeb zadání uživatele. Land Cruiser tak v průběhu času mohl být lehčím teréňákem, ambulantním vozem, luxusnějším off-roadem, plnohodnotným armádním vozidlem nebo i pick-upem s kulometním hnízdem na korbě. Tato diverzifikace vyústila v dnešní dvě varianty modelu.

Ta první si stále nese označení Land Cruiser a jedná se spíš o robustnější typ, který má sloužit v těch náročnějších podmínkách. No a pak je zde civilnější Land s přízviskem Prado (ze španělského louka nebo pole). O něco lehčí verze sice nebude v terénu tak schopná jako její větší bráška, zaostávat však o moc nebude. Za to ale dostanete daleko uživatelsky příjemnější a luxusnější interiér, a hlavně bude vozidlo schopnější na hladké vozovce.

Názvosloví modelu se ale hůř odlišuje, protože na velké části trhu, včetně toho našeho, se právě variace Prado prodává čistě pod názvem Land Cruiser.

Vyvážená kombinace praktičnosti, retra a moderního designu

„Land“, který tu dnes stojí přede mnou, spadá právě do větve Prado, která je v produkci již v páté generaci.

Změna v designu, oproti svým předchůdcům, je zde radikální a rovnou říkám, že tohle se, za mě, Toyotě hodně povedlo.

Auto působí na pohled značně robustně, prim tu hrají plochy zarovnané hezky do takřka symetrických hran a nádech retrodesignu, který odkazuje na své předchůdce z prvních generací. Ukázkou připomínky dob minulých je tady konkrétně například maska, kterou navíc skvěle doplňují kruhové světlomety, jež jsou zde v rámci paketu First Edition. Tento paket zvenku dále zahrnuje šikovné detaily, jako je střešní nosič či lapače prachu.

Celé to přitom působí moderně a vyváženě, což platí od předního nárazníku až po zadní partie vozu, které krásně zakončuje víko zavazadlového prostoru. To je osazené elegantním kšiltem a k tomu v sobě nenápadně skrývá funkci vyklopení zadního okna. Že by nový adept na fotografický vůz pro jízdní fotky místo brněnských E91?

A co víc, od pohledu je zjevné, že tahle Toyota je připravená na jízdu terénem. Krátké převisy značí, že Land Cruiser disponuje slušným nájezdovým úhlem. Světlá výška činí víc než 22 centimetrů a veškeré karosářské díly, které jsou tzv. první na ráně, jsou plastové. Vychytávkou je jejich implementace do vozu, jež byla provedena tak, aby se daly dílčí části jednoduše vyměnit pro finanční úsporu v materiálu a tu časovou v montáži.

Příjemné místo do nepohody

Jak už jsem zmiňoval, bavíme se o variantě civilnějšího Land Cruiseru, navíc v paketu First Edition. To znamená, že jakmile se vyškrábete dovnitř (pomoci vám mohou nášlapy v prazích), tak budete dost možná překvapeni, v jaké prémii, na poměry off-roadu, sedíte.

V Toyotě vsadili na lepší materiály, plus kus velkého pohodlí. Na co si zde sáhnete, to je opravdu na dotyk příjemné. Měkčená je i palubní deska, přitom vše je zároveň dost bytelné. Volant akorát padne do ruky, avšak dává vzpomenout na účelnost vozidla pro jízdu v nekomfortních podmínkách svými ovládacími prvky. To je snad jediná věc, co zde by mohla působit trochu lacině. Za to máte však jistotu v každém zmáčknutí.

Budíky i infotaiment na středové obrazovce mi přijdou, že jsou, oproti běžné evropské produkci Toyoty, krapet osekané, co se do počtu funkcí týče. Zase tu ale není nic, co by běžnému uživateli chybělo.

Pozornému oku určitě neuniklo, že na fotkách, kde je vyobrazen panel ovládání klimatizace, je šílené číslo nastavené teploty. Tohle je prosím tím, že nám půjčili US specifikaci, která má nastavení teploty ve Fahrenheitech. Ale pod nimi jsou i s Evropou sdílená zcela analogová tlačítka pro ovládání teplot – jsou bytelná a jejich chod je příjemný.

Plusové body u mě sbírají i sedačky, včetně těch vzadu. Ano i zde se myslelo na pohodlí cestujících a dokonce více, než je obvyklé. Opěradla zadní lavice mají možnost náklonu, na středovém tunelu si můžete nastavit vlastní teplotu, navíc vás ventilace může ovlažovat nebo ohřívat z výdechů na bocích sedaček a ze stropnice nad bočními okny. Kromě toho nikdo na žádné sedačce netrpěl na nedostatek místa.

Výtku bych mohl mít k vnějším zpětným zrcátkům, ale chápu potřeby/ předpisy amerického trhu, evropská verze je už má klasicky po našem. Co mě ale opravdu rozčilovalo a byla to snad asi jediná věc, tak hlídání pozornosti řidiče. Systém tady docela otravoval a to i v situacích, kdy máte sice pootočenou hlavu, ale oči stále na vozovce.

Naopak cením vychytávku se středovým zrcátkem, kde při jednoduchém mechanickém „přehoupnutí“ páčkou přepínáte mezi klasickou odrazovou plochou a projekcí ze zadní kamery. Pochvalu pak zaslouží i parkovací asistenti, včetně toho z tzv. ptačího pohledu. I když ty nejsou ve výsledku tolik potřeba, protože z vozidla je, na poměry nazvedaných aut, velmi dobrý výhled.

V kufru vás bude čekat menší překvápko. Podlaha je zde docela vysoká, z důvodů uložení baterií, tohle by někomu mohlo vadit. Přesto zde naleznete pořád opravdu velký kus prostoru pro vaše zavazadla.

Motor má síly na rozdávání

Pro náš domácí trh nabízí Toyota pouze jediný motor a to naftu o objemu 2.8 litru. Já vám tady ale píši o dovozovce, která skrývá pod kapotou jednotku s názvem i-FORCE MAX, což je hybridní oturbený čtyřválec o objemu 2.4 litru. Výkon? 243 kW, respektive 326 koní a krouťák 630 Nm. To je na čtyři hrnky hodně působivé.

Hodnoty zrychlení a maximální rychlosti jsou v tomhle případě docela irelevantní, ale přesto… Z klidu na stovku je to za 8,2 sekundy, což značí, že se nejedná o nějakého lenocha. Maximální rychlost je udávaná na 175 km/h, ale řekl bych, že nebude problém se podívat i na vyšší číslo. Navíc autu dálniční rychlosti nijak nevadí, Land Cruiser se i zde chová naprosto klidně a civilizovaně. Co však bude prakticky smýšlejícího člověka ve finále spíše zajímat, je fakt, že tenhle téměř 2,3 tunový drobek může vléct 2722 kg za tažným zařízením.

Toyota rovněž i zde předvádí, že hybridní technologie jsou její dominantní záležitostí. Jako u většiny hybridů z produkce, co se doposud objevily u nás v redakci, se i tento hybridní systém, v kombinaci s automatickou osmistupňovou převodovkou, choval naprosto hladce. Jediné, co mě trochu zaráželo, je, že čistě na elektřinu se dá ujet jenom pár metrů nebo při dobrzďování ke křižovatce. Přičítám to ale faktu, že vozidlo je těžší než zbytek (již zkoušené) nabídky a energie z baterií pak spíš pomůže při akceleraci nebo udržení konstantní rychlosti v terénu.

Spotřeba benzínu za 11 (ale klidně i za 16) litrů není nijak oslnivá, ale není to nic drastického, uvážíme-li fakt, že se bavíme o těžkém off-road voze.

Jemu jedno, kudy jede

Ano, Land Cruiser je vozidlo do terénu. Tomu i odpovídá skutečnost, že stojí na žebřinovém rámu. Ten by měl být oproti předchozí generaci značně tužší, protože zde byla použita vysokopevnostní ocel a technologie svařování laserem. Celkově se aktuální „Land“ o něco málo zmenšil, což má za následek, že je vůz o něco agilnější při průjezdu terénem.

Jistotu v průjezdu mimo zpevněný povrch silnice navíc zajišťuje hned několik funkcí. Jsou zde uzávěrky zadního a mezinápravového diferenciálu, které vám pomohou se vyhrabat snad odevšud, dále je tu dnes již standardní asistent jízdy z kopce, který vás udrží v optimální rychlosti ve sjezdu.

Dobrou vychytávkou může být pro některé tzv. systém plížení, který u Toyoty mají pojmenovaný jako CRAWL Control. Funkce vám udržuje vozidlo v určité rychlosti, přičemž vy máte tak více prostoru se soustředit na to, kam samotný vůz směřujete volantem.

A pak je tu Multi-Terrain Select, který se dá použít v režimu čtyřkolky jak v režimu High, tak i Low. Systém vyhodnocuje, co se právě děje pod koly a vy díky tomu máte daleko víc pod kontrolou jízdu na blátě, v písku nebo na „suché“ hlíně. Na terén jsme tedy řádně připraveni. Samozřejmě nutno dodat, že velký rozdíl ve zdolávání nezpevněných cest budou vytvářet i gumy.

Jak už jsem psal, varianta Prado, o které vám zde dnes píši, je spíše civilnější verzí modelu. Takže s velkou pravděpodobností si tahle Toyota bude povídat většinu času s asfaltem, na což je ale taky poměrně dobře uzpůsobena.

Vyšší rychlosti Land Cruiseru nijak nevadí. Zase ale nebudeme říkat, že to je nějaké vozidlo na závodění, nebo nedej bože blbnutí na okreskách. Hmotnost a rámová konstrukce je pořád docela znát. V zatáčkách dojde ke znatelnému náklonu, ale dál se kabina nehne. Jako kdyby vůz dával pokojně najevo: „Klid, dál to nepůjde, držím.“ Přesto bych se v tomto momentě už nepouštěl do žádných větších akcí. Konec konců, o co víc budete muset do zatáček zpomalovat, tak zpátky, na svoji rychlost, vás hbitě vytáhne pohonná jednotka.

Na brzdy se též nebudete moc bát šlápnout. S hmotností vozidla si dokážou s přehledem poradit a to i ve vyšších rychlostech.

V globálu se tak Toyota chová na vozovce velice slušně, civilizovaně a předvídatelně. Ba co víc, řekl bych, že za poslední dobu to bylo jedno z nejpříjemnějších aut na jízdu po silnici vůbec. Při přejezdu nerovnosti sice občas něco klepne, ale to k autu s rámovou konstrukcí tak nějak patří.

Prvních pár kilometrů ve městě si budete připadat, že se nemůžete vejít, ale po chvíli zjistíte, že můžete být hbití jako zbytek účastníků provozu s běžnými osobáky. Pak už si jenom jednou rukou motáte volantem a máte při tom pohodový výhled. Daní za terénní schopnosti vozu je pak větší poloměr otáčení, což může lehce komplikovat parkování, ale mně osobně to zase tolik neobtěžovalo.

Verdikt

Toyota v tomto případě dodala velice povedené, neřeknu-li takřka dokonalé vozidlo. Design je nápaditý, přesto za mě dost vkusný, podvozek je schopný snad za všech podmínek, hybridní motor má výkonu na rozdávání a celé pohonné ústrojí, včetně jeho sladění s převodovkou, funguje velice dobře.

Chyb je zde naprosté minimum a ještě jsou k tomu nepodstatné.

Interiér nabízí opravdu velký kus pohodlí a hromadu příjemných prvku. Takže ať už budete cestovat kdekoliv, pořád se budete cítit v pohodě.

Nebudu skrývat své nadšení (ne že bych se nějak snažil). Tohle auto se mi opravdu líbí a na to, jaký mám odmítavý postoj vlastnit pro dennodenní život vozidlo se zvýšenou světlou výškou, tak Land Cruiser bych bral k sobě domů hned.

No a možná teď někomu vyvstává otázka. Kde takový benzínový Land Cruiser koupit, když se k nám oficiálně dováží „pouze“ naftová varianta?

Fotky snad dostatečně napověděly, přes to rád písemně zmíním, že tyhle vozy u nás můžete koupit u dealerství Dajbych 4x4 v Plzni. Ti se totiž specializují na dovoz těchto a dalších strojů, které dokážou zdolávat nezpevněné cesty, necesty. Ve svém portfoliu mají, kromě celé škály terénních Toyot, i modely značky Isuzu a Ineos.

Na závěr mi nezbývá nic než poděkovat společnosti za zapůjčení tohoto vozidla, které mi dělalo po celou dobu radost. Land Cruiser je vážně super!

Technické parametry

Motor: 2.4 i-FORCE MAX – hybridní přeplňovaný čtyřválec
Výkon: 243 kW (326 koní)
Točivý moment: 630 Nm 
Převodovka: automatická 8 st.
Maximální rychlost: 175 km/h
Zrychlení 0–100 km/h: 8,2 s
Provozní hmotnost: 2285 kg 
Tabulková průměrná spotřeba: 10,2 l/ 100 km

Skutečná průměrná spotřeba: 11,1 – 16,2 l/ 100 km
Cena Land Cruiseru s benzínovým hybridem: 2 200 000 – 3 120 000 Kč (v závislosti na výbavě)
 

Fotky v článku jsou z mé vlastní tvorby, kterou najdete na instragovém profilu @_mr.fear44_, nezapomeňte však dát hlavně odběr na profil Autíčkáře. :-)