Retro okénko Petra Přikryla: Volkswagen Golf - nezničitelný dříč se srdcem závodníka

Sérii článků o bizarních, ale i úplně obyčejných vozech z Československa předlistopadové doby jsme pro vás připravili ve spolupráci s Petrem Přikrylem, matadorem obchodu s ojetými automobily. Pojďme se přenést do ne zas tak dávné doby, kdy se auta měnila za domy, ojetinu jste prodali během několika minut a vlastnictví Mercedesu bylo spolehlivou poukázkou na návštěvu Veřejné bezpečnosti v Bartolomějské ulici. Pro mladší ročníky obrázek ze sci-fi snímku, pro ty starší reálné vzpomínky, stejnou měrou nostalgické a děsivé.

Předáváme slovo Petrovi:

V Československu zahájil Golf svou kariéru poněkud netradičně. V Mototechně byl vytvořen kompletní katalog Volkswagenu a zákazníci už se těšili, že se k nám slavné německé vozy začnou dovážet. To se však nestalo a výpravný katalog se zařadil k ostatním památníkům socialistického plánování. Golfy první generace k nám za železnou oponu přijížděly jen v omezeném počtu prostřednictvím individuálních dovozů nebo darů ze zahraničí. V nabídce se objevila až generace druhá a cena Golfu s dieselovým motorem byla stanovena na zhruba 124 000 korun. Kousky s bohatší výbavou a ještě mastnější cenou se prodávaly v Tuzexu.

Jedničkových Golfů jsem v bazaru osobně prodal desítky a většinou se u nich jen stěží poznalo, kolik zdolaných kilometrů mají za sebou. Tachometry tehdy počítaly pouze do sta tisíc, všechny kilometry navíc už byly pouhé věštění z křišťálové koule. Zda Golf právě kroutí druhou, nebo pátou stovku tisíc, šlo poznat jen stěží, neboť karoserie zdatně odolávala korozi a díly motoru i podvozku nebyl problém za pár korun vyměnit. Češi jsou přece národ kutilů.

Pro ilustraci mám jeden hezký příklad. Vzpomínám si na reklamaci dvacetiletého Golfu, který trpěl nadměrně vysokou spotřebou oleje. Společně s kupujícím jsme se obrátili na původního majitele a ten zase na pána, od kterého Golfíka před lety koupil. Tento pán dostal vůz darem od svého bratra, který emigroval do Německa a svého českého bratra litoval, že nemá čím jezdit. Zakoupil tedy levného Golfa od Německé pošty, nechal ho přelakovat a poslal ho do Československa. Teprve po letech od chvíle, co Golfa poslal dál i český bratr, se mu ten německý přiznal, že podle záznamů mělo auto najeto asi 670 000 kilometrů.

Reklamaci jsme tehdy vyřešili tak, že motor opravil můj známý mechanik, potřebné díly zaplatil původní majitel a práci kupující. Tím však příběh nekončí. Po třech letech se ten samý Golf opět objevil u nás v autobazaru. Hned padl do oka kamarádovi, kterému zrovna ukradli auto a on potřeboval rychle a levně náhradu na přechodnou dobu. O vysokém nájezdu i opraveném motoru jsem mu samozřejmě řekl, přesto si Golfa odvezl. Z přechodné doby se pak vyvinuly tři další roky, kdy auto bez vážnější závady užíval. Vzhledem k tomu, že ho nakonec přenechal synovi, bych klidně věřil, že Golf někde brázdí silnice dodnes a na pomyslném počítadle už má přes milion.              

Blondýna vs. závodník v klobouku

Dvojkových Golfů jsem pochopitelně prodal mnohem více. Byla to spolehlivá auta a nedělala žádné problémy, jen nájezd jsem často musel popisovat slovy: „Celkový počet ujetých kilometrů nelze zjistit“. Kolik rekordmanů mi prošlo rukama, skutečně nevím. Nejraději vzpomínám na prodej Golfů GTI, které při rozjezdu doslova trhaly dlažební kostky a ve své době neměly v provozu konkurenci. Právě GTI si oblíbil jeden z našich stálých zákazníků – chlapík, kterému jsme říkali Klobouk podle pokrývky hlavy, již nikdy nesundal. Golfů GTI vystřídal desítky a jeho největší zábavou bylo městské závodění. Měl vytipované světelné křižovatky, u kterých trpělivě číhal na svoji oběť – jezdil zkrátka tak dlouho, dokud na semaforech ve vedlejším pruhu nezastavilo silné auto. Při čekání na zelenou svého Golfa túroval, aby vyprovokoval druhého řidiče k rychlému startu, a většinou byl u dalšího semaforu o několik metrů dříve.

Jednou jsme na Klobouka připravili vychytralou past. Kamarád z Brna, který s jedničkovým Golfem GTI kdysi jezdil závody do vrchu, s naším plánem souhlasil. Vtip byl v tom, že jeho GTI bylo vzhledově „upravené“ na nejslabší model 1.1, mělo barvu myší šedi, zkrátka veskrze nezajímavý až ošklivý kousek. Aby byl efekt ještě lepší, za volant jsme posadili závodníkovu blonďatou přítelkyni, rovněž velmi zdatnou řidičku, a do tlumiče výfuku vstříkli deci červené brzdové kapaliny s olejem. Tušili jsme, kam od nás Klobouk zamíří, neboť jsme mu prozradili, že náš známý z restaurace Hanavský pavilon prodává své krásné GTI, jenže nemá čas přijet na bazar. Brňáci čekali v boční uličce a show mohla začít. Na první křižovatce v ulici Argentinská brněnský Golf již kouřil jako dýmovnice, to se mu však ještě nepodařilo postavit se hned vedle Klobouka.

Povedlo se až na dalších světlech a byl odstartován lítý boj. Slečna chvíli vedla, potom však schválně ubrala a nechala Klobouka s náskokem zamířit do Chotkovy ulice. Právě zde to přišlo. Do první zatáčky vjela blondýnka vnějším obloukem a na kratičké rovince Golfu tak naložila, že Klobouk ve svém GTI marně prošlapával podlahu. V další zatáčce už po jejím šeredném Golfu zbyl pouze kouř z naší „pekelné směsi“. Rychle odbočila k Hanaváku, a když Klobouk konečně dorazil, Brňáci již popíjeli na baru kávu. „Chtěl byste koupit toho ošklivého Golfa, co vás před chvílí předjel v Chotkových sadech?“ dobírala si blondýna zdrceného závodníka a Klobouka dlouho mrzelo, že auto, které ho tak vytrestalo, není na prodej. Inu, vrána k vráně sedá a golfista kolegu hledá. Často to platí dodnes.

Kde se vzal Volkswagen Golf?

Když v roce 1974 sjel z výrobní linky první Volkswagen Golf, málokdo tušil, že se zrodila legenda, která bude psát důležitou část historie automobilového průmyslu. Volkswagen se tehdy nacházel na rozcestí. Jeho oblíbený Brouk sice brázdil silnice po celém světě, ale technicky už patřil minulosti. Teď lidé toužili po moderním, úsporném a praktičtějším autě – a tím se stal právě Golf. Jako neověřenou perličku uvádím historku, která občas proběhla kuloáry: „Shodou okolností byl ve stejné době zastaven vývoj Trabantu 603 a jeho plány záhadně zmizely. Podle vyjádření tehdejších inženýrů se objevily u Volkswagenu.” Zda to byla fáma, se už asi nedozvíme.

Golf přinesl úplně nový designový jazyk, který vznikl v hlavě Giorgetta Giugiara ze studia Italdesign. Sázel na ostré linie, funkční proporce a čistotu tvaru, takže žádné kudrlinky ani ozdoby. Pod karoserií se skrývala hotová revoluce. Volkswagen po desítkách let opustil koncept vzadu uloženého motoru a zadního pohonu, který proslavil právě Brouka. Golf dostal motor uložený napříč vpředu, přední pohon a moderní vodou chlazený čtyřválec, k tomu samonosnou karoserii a komponenty z automobilů Audi. To všechno dobromady znamenalo více prostoru v kabině, lepší jízdní vlastnosti i úspornější provoz.

Základní verze nabízela motor o objemu 1,1 litru s výkonem 50 koní, maximální rychlost byla 140 km v hodině a spotřeba 8 litrů, brzy se však objevily i silnější varianty, včetně dieselových. Jen dva roky po uvedení základní verze přišla na trh sportovní varianta Golf GTI, který dokázal, že i malé auto může být zábavné a rychlé. Pod kapotu konstruktéři umístili motor o objemu 1,6 litru s výkonem 110 koní, přidali červený proužek kolem masky chladiče, sportovní sedačky s kostkovaným vzorem a tužší podvozek. GTI se okamžitě stalo kultem. Malé, lehké a hbité auto nabízelo výkon, který do té doby patřil jen sportovním vozům, a přidalo se k zakladatelům nové kategorie hot hatchů.

Golf první generace, dnes známý jako Mk1, měl takový úspěch, že ho lze bez nadsázky označit za zachránce celého Volkswagenu. Kromě tří a pětidveřového hatchbacku se vyráběl i jako kabrio a do roku 1983 vzniklo více než šest milionů kusů, což automobilce vrátilo sebevědomí i finanční stabilitu. Mladí ho milovali pro jeho energii, rodiny pro praktičnost, řidiči pro jeho vyvážené chování na silnici.

Druhá generace se objevila v srpnu 1983. Volkswagen opět trápily ekonomické těžkosti a Golf mu ze situace opět pomohl. Měl větší vnitřní prostor, zejména pro cestující vzadu, a nižší spotřebu paliva. Celé auto lehce narostlo, klasické tvary však zůstaly. Vůz byl nabízen ve třech stupních výbavy, s motory od 1.1 a 37 kW, až po 1.8 s výkonem 82 kW.  Do hry poprvé vstoupil řízený katalyzátor, protiblokovací systém ABS, posilovač řízení a také pohon všech kol ve verzi Syncro. Poprvé se objevily i přeplňované vznětové motory. V roce 1984 byl představen sportovně laděný  GTI druhé generace a o dva roky později i verze s šestnáctiventilovým motorem. Jezdila až 208 km v hodině a z nuly na sto zrychlovala 8,5 vteřiny. Zvenku se Golfy GTI lišily jen čtyřmi předními světly a červenými detaily. I druhé generace se vyrobilo více než 6 milionů kusů a Golf si vysloužil pověst spolehlivých dříčů, kteří dokázali najet až milion kilometrů.

Jak je to se staršími Golfy dnes?

Jelikož Golfů prvních dvou generací vznikly miliony, v prodejních nabídkách se jich po celé Evropě stále najdou tisíce. Ceny začínají na 1000 eur, ale stav těchto levných aut bývá pochopitelně žalostný.  Za současný průměrný plat v České republice už koupíte auto v lepším stavu, který bude stále vyžadovat řadu oprav a výměn. V inzerci však naleznete i auta od deseti tisíc eur výš, která by klidně mohla stát na prodejně Volkswagenu jako reklama na působivou tradici. Můj tip je ovšem na model Volkswagen Golf kabriolet, ideálně do roku 1980. Přihlaste ho na veteránské značky a se staženou střechou se můžete projet třeba ulicí kolem Chotkových sadů. Pevně věřím, že celá řada lidí přestane obdivovat výhled na Pražský hrad a pokyne vám zdviženým palcem.

Kdo je Petr Přikryl?

Patří k našim nejuznávanějším odborníkům v oblasti prodeje použitých vozů i automobilismu obecně. Od roku 1978 pracoval v Ústavu pro výzkum motorových vozidel v Praze, v roce 1985 nastoupil jako prodejce v autobazaru. V 90. letech odjel sbírat zkušenosti do Spojených států amerických a do Čech dovezl některé z prvních amerických vozů, které u nás jezdily. V roce 2011 založil Asociaci prodejců použitých automobilů-autobazarů ČR (APPAA) a dodnes působí jako její předseda.