Retro okénko Petra Přikryla: Trabant byl nejlevnější auto ČSSR, kupovali ho studenti, důchodci i umělci

Sérii článků o bizarních, ale i úplně obyčejných vozech z Československa předlistopadové doby jsme pro vás připravili ve spolupráci s Petrem Přikrylem, matadorem obchodu s ojetými automobily. Pojďme se přenést do ne zas tak dávné doby, kdy se auta měnila za domy, ojetinu jste prodali během několika minut a vlastnictví Mercedesu bylo spolehlivou poukázkou na návštěvu Veřejné bezpečnosti v Bartolomějské ulici. Pro mladší ročníky obrázek ze sci-fi snímku, pro ty starší reálné vzpomínky, stejnou měrou nostalgické a děsivé.

Předáváme slovo Petrovi:

Na velmi omezeném československém trhu byl Trabant suverénně nejlevnějším autem. V roce 1977 stál model 601 S 36 500 Kčs, kombi bylo o tři tisíce korun dražší a za samočinnou spojku Hycomat se připlácela tisícovka. Navzdory tomuto prvenství – nebo možná právě kvůli němu – se však z bakelitového vozítka stala legenda a mnozí na něj dodnes vzpomínají jako na svoje první auto.

Trabantů se prodávalo hodně. Kupovali ho studenti, důchodci, muzikanti a další a další… Kupovali ho ale také ti, kteří chtěli své „dobré“ auto v zimě šetřit a zamknout do garáže. Takoví si na podzim pořídili Trabanta a na jaře ho přivezli zpět do prodeje. Lidé na něj nezřídka nadávali, obecně však o něm hovořili s láskou a i ti, kteří ho nevlastnili, se o něj aspoň zajímali. V paměti mi utkvěla třeba zábavná příhoda s hercem Luďkem Kopřivou, kterého nejspíš znáte jako faráře Otíka z trilogie Slunce seno. Ten se mě chodil ptát, které auto si má koupit, tak pravidelně, že jsem si s ním připadal jako v nějaké vědomostní soutěži o automobilech. Když jsem zmínil Trabanta, pan Kopřiva se rozzářil a povídá: „No to je ono! Nedávno mě s ním vezl kolega Kemr a na nábřeží až k divadlu nás nikdo nepředjel. To jeho auto strašně smrdí. To chci, to mi nebude nikdo závidět.“ Za týden však přišel znovu a kvíz se opakoval…

Oprava před domem i kdekoliv jinde

Trabant byl oblíbený i pro svou snadnou údržbu a opravy. Leckterou opravu jste stihli třeba před staženými závorami. Vlak měl nakonec ve svém cíli určitě větší zpoždění než vy. Přestože vzhledově nesla celá řada Trabantů vady na kráse v podobě popraskaného a vyšisovaného laku, karoserie z Duraplastu měla výhodu odolnosti vůči korozi. Nicméně podvozkové části se rez nevyhýbala, právě naopak. Snad každý zájemce se v autobazaru ptal, jak vypadá „vlašťovka“ neboli příčný nosník v přední podlahové části karoserie. Museli jste vědět, kde nosník poklepat nebo kde rýpnout třeba šroubovákem, a právě stav tohoto dílu významně ovlivňoval prodejní cenu auta.

Vzpomínám si, jak u nás jedna nejmenovaná začínající herečka kupovala Trabant kombi s tím, že ji nějací ptáci nezajímají. Auto totiž bude sloužit na převoz stavebního materiálu při stavbě domu. Za týden byla dotyčná dáma zpět s tím, že se auto divně „vlní“ a při jízdě v dešti si připadá jako ve vaně. Nechybělo mnoho, aby Trabantu odjela přední část a naložené hurdisky s herečkou zůstaly na dvoře ve stavebninách. Nabídli jsme zákaznici pomoc spřáteleného klempíře a za týden už mohla jet pro dlaždičky. Když jsem nedávno viděl rozhovor s touto herečkou natáčený před hezkým domem, vzpomněl jsem si na Trabanta, který při jeho stavbě pomáhal.

Jeden můj známý, vášnivý rogalista, používal motor z Trabanta do svého rogala. Ale pozor – ten motor vždy vymontoval z auta, kterým právě přijel na letiště. Během pár minut se tak hlučný dvoutakt dostal ze silnice do nebes. A já si myslím, že Trabant tam patří celý. Neznám jiné auto, na které by majitelé vzpomínali s větší nostalgií a o němž by kolovalo tolik vtipů a historek. Možná to bude i tím, že se nejen v naší zemi stal Trabant jedním ze symbolů pádu komunismu. V listopadu 1989 jich stále bylo všude plno.

Kde se vzal Trabant?

V padesátých letech chyběla v NDR ocel na výrobu automobilů, proto němečtí konstruktéři hledali způsob, jak ji nahradit. Odpad v podobě bavlněného vlákna ze Sovětského svazu a fenolová pryskyřice posloužily na výrobu materiálu Duroplast, ze kterého se lisovaly obvodové díly karoserie. Jejich mizernou pevnost alespoň trochu vyvažovala výhoda v podobě nízké hmotnosti – první Trabanty vážily jen něco málo přes 600 kilogramů. Předchůdce s označením P70 byl postaven na základech automobilu DKW F8 a právě u něj byl Duroplast prvně použit. V roce 1958 se začíná vyrábět Trabant P 50 a o čtyři roky později verze P60, se stejnou karoserii a jen mírně upraveným motorem.

Teprve v roce 1964 byla karoserie přepracována a výsledkem se stal nejslavnější Trabant 601 (P601). Malý čtyřmístný automobil poháněl dvoutaktní, vzduchem chlazený dvouválec o výkonu 26 koní. Vybaven byl čtyřstupňovou převodovkou s volnoběžkou, na přání byla montována poloautomatická spojka Hycomat. Trabant 601 byl k dostání s výbavou Standard, S a de Luxe a ve dvou karosářských variantách – Limousine a Universal neboli kombi. S hmotností 615 kg upaloval rychlostí 105 kilometrů v hodině.

Jedním z největších benefitů Trabantu byl fakt, že se dal vždy snadno a levně opravit. Zájem o něj nepolevoval a soudruzi v NDR tedy s jeho nahrazením novějším modelem nijak nespěchali. I když již v šedesátých letech existovaly prototypy nástupce, Trabant 601 se udržel ve výrobě téměř 27 let. S celkovým počtem 2 821 057 vyrobených kusů představoval vskutku dokonalého souputníka (právě tak zní český překlad jeho názvu) i pro obyvatele tehdejšího Československa.

Trabanty dnešních dnů

Trabantů je v nabídce ojetin stále relativně dost. Pokud byste měli zájem o jeho pořízení, vždy mějte na paměti, abyste si zkontrolovali stav vlaštovky a obecně míru koroze na podvozkových a podlahových dílech. Auto za 1 000 euro jistě nebude žádná sláva a snadno byste mohli dopadnout jako Agent 007, který se prohání Paříží pouze v přední polovině auta (byť tehdy nešlo o Trabant, nýbrž o Renault 11 ). Od 3 500 euro bude stav Trabantu o mnoho lepší, seženete však i kompletně zrestaurované modely třeba za 15 000 euro. Záleží pouze na vás. Pozor na řazení s řadicí pákou nazývanou „klika od blázince“ – často se stává, že zařadíte zpátečku místo jedničky. Ono je ostatně při řízení Trabantu tak trochu jiné úplně všechno. Věřím, že se pobavíte a letitý Trabant vám může být dobrým společníkem.

Kdo je Petr Přikryl?

Patří k našim nejuznávanějším odborníkům v oblasti prodeje použitých vozů i automobilismu obecně. Od roku 1978 pracoval v Ústavu pro výzkum motorových vozidel v Praze, v roce 1985 nastoupil jako prodejce v autobazaru. V 90. letech odjel sbírat zkušenosti do Spojených států amerických a do Čech dovezl některé z prvních amerických vozů, které u nás jezdily. V roce 2011 založil Asociaci prodejců použitých automobilů-autobazarů ČR (APPAA) a dodnes působí jako její předseda.