logo logo
Autíčkář.cz

Buďte VIP

Staňte se VIP čtenářem a užijte si Autíčkáře bez reklam a se spoustou vychytávek!

VIP člensví
Bazarový snílek, Recenze & testy

Renault Mégane III CC: Nebe nad hlavou po celý rok

Kabriolety s pevnou skládací střechou byly ještě před patnácti lety v kurzu. Starý kontinent byl dokonce jejich kolébkou. Dnes se podíváme na jednoho z typických zástupců této kategorie a připomeneme si, proč podobné vozy postupně zmizely z nabídky automobilek.

Není tomu tak dávno, co jsme mohli poměrně hojně narazit na kabriolety s pevnou skládací střechou. A to nejen na silnicích, ale i v autosalonech. Značek, které tento typ karoserie nabízely, bylo opravdu dost. Od dostupnějších Peugeotů a Opelů až po prémiové modely s odznáčky BMW a Volvo.

Jenže zhruba před patnácti lety začal automobilový trh postupně od tohoto řešení ustupovat. Jednotlivé modely, často s přídomkem „CC“, potichu vymizely. Dnes už podobných aut najdeme jen hrstku. Mezi ně můžeme zařadit třeba Chevrolet Corvette C8 Convertible nebo Mazdu MX-5 RF. Porsche 911 Targa pak představuje trochu odlišné řešení, které se řadí do kategorie targa.

Tomáš Strach | Autíčkář.cz

Reklama

Důvodů tohoto tichého odchodu bylo hned několik. V první řadě šlo o složitou a nákladnou údržbu mechanismu střechy. Schválně se zeptejte ve Volvu, jak náročné může být řešení závady jednoho z 27 čidel. Druhým aspektem bylo výrazné omezení zavazadlového prostoru. Složená střecha dokázala v klidu spolknout i víc než polovinu jeho objemu. A v neposlední řadě tu byla hmotnost. Vozy kvůli mechanismu a všem souvisejícím komponentům výrazně přibíraly na váze. To mohlo negativně ovlivňovat jízdní vlastnosti, ale také zhoršovat jejich pozici z hlediska emisních limitů, které jsou s rostoucí hmotností stále přísnější.

Za ty roky se navíc zdokonalila technologie samotných plátěných střech. Dnes jsou odolnější a lépe izolují. Vážně, v takovém Lexusu LC 500 pomalu ani nevíte, že máte nad hlavou kus textilu místo plechu. A plátěné zastřešení je pořád o něco levnější.

Tomáš Strach | Autíčkář.cz

Jenže já si myslím, že je to škoda. Už jen proto, že miluji rozmanitost automobilového světa, která se tímto ústupem krapet zmenšila. A i když je to dvojsečné, není osvobozující nemuset mít takové starosti s údržbou plátěné střechy, která i přes značný technologický pokrok stále vyžaduje určitou péči?

I proto jsem byl rád, že se mi naskytla příležitost vyzkoušet si v letošních, nejspíš posledních slunečných dnech jeden takový typický kabriolet s pevnou skládací střechou. Jak už napovídá samotný titulek, dnes tu bude řeč o Renaultu Mégane CC, konkrétně o jeho třetí generaci.

Tomáš Strach | Autíčkář.cz

Tentokrát si odpustím nějaké to rozsáhlejší okénko do minulosti. Důvodem není moje lenost, ale skutečnost, že si můj oblíbený kolega Jarda chystá článek o třetí generaci Méganu. Takže mu tímto nechám trochu víc prostoru. On je totiž tento model z jistého pohledu opravdu specifický. Jak? Počkejte si na článek. :-)

Reklama

Pojďme se tedy rovnou podívat na ten modrý kousek, který tu dnes máme.

Modrá jako nebe nad hlavou

Běžný Mégane třetí generace dnes asi nikoho příliš nezaujme. Většina těchto vozů totiž dokonale splývá s okolním provozem. A to je vlastně v pořádku. Tohle je už léta auto určené především na každodenní ježdění. Míru nápaditosti lehce zvedá sportovní varianta RS, ani ta však nemusí působit nijak výrazně. Tedy pokud si nezvolíte nějaké nápadité lakování a polepy. Pořád z ní můžete udělat nenápadný sleeper, který na okresce potrápí nejedno znatelně výkonnější auto.

Tomáš Strach | Autíčkář.cz

A pak tu máme variantu bez střechy. Kabriolety obecně dokážou přitáhnout pozornost a v případě Méganu tomu není jinak.

Přední část zůstává shodná s běžnými karosářskými variantami, tedy až na čelní sklo, které je údajně posunuté o několik cm dopředu kvůli pohodlnějšímu nastupování i pocitu větší vzdušnosti při stažené střeše.

S čím se trojkový Mégane trochu potýká, jsou jeho baculaté křivky a obliny. Nic ve zlém, takový Mégane v té době zkrátka byl a působil sympaticky. Jenže to nejsou zrovna ideální predispozice pro přeměnu v kabriolet.

Tomáš Strach | Autíčkář.cz

Musím však říct, že designéři v Renaultu v tomto případě uměli velmi dobře kouzlit. Ano, určité těžkopádnosti, kterou má na svědomí především rozměrná záď, se nevyhneme. Celkově ale vůz působí příjemně uhlazeně a především vyváženě. A to o sobě rozhodně nemohou říct všechny modely soudobé konkurence.

Nutno dodat, že výslednému vzhledu hodně pomáhá také paket GT Line a osmnáctipalcová originální kola. Povšimněte si navíc, že kontrastní detaily jsou světle šedé, nikoliv stříbrné.

Tomáš Strach | Autíčkář.cz

No a pak je tu především odstín laku „Bleu Malte“, který je skoro stejně modrý jako nebe nad hlavou. Právě ten celkový vzhled vozu krásně dokresluje.

Mégane v konfiguraci 2+2

Předtím, než nastoupím, se musím pozastavit u samotných dveří. Jsou dlouhé a těžké. I proto majitel vozu nainstaloval na jejich hrany chrániče. Dnes už jde o málo vídaný prvek, který spíš budí úsměvy, ale tady jeho rozhodnutí chápu a kvituji. Mégane se totiž dokáže těmito křídly rozmáchnout opravdu široko. Až mi hlavou proběhla myšlenka, že by se zde hodily dvojité panty z Avantimu.

Tomáš Strach | Autíčkář.cz

Konkrétní kus má sice za sebou už patnáct let života, uvnitř i zvenku však vypadá nezvykle zachovale. Ano, hodně tomu pomáhá i relativně nízký nájezd, který ještě nepřekročil hranici 100 000 km. Pořád je to ale patnáctileté auto a tady je vidět, že se majitel o svůj vůz opravdu staral a vlastně stále stará.

Uvnitř není nic, co by člověk neznal z běžné varianty. Palubní deska je snad z 99 % shodná. Najdeme tu jednoduché a oblé křivky, standardní panel topení a klimatizace i stejnou kapličku s palubním počítačem uprostřed. Vše působí poměrně přehledně a účelně. Je to zkrátka příjemné místo pro cestování, které se nesnaží za každou cenu ohromovat výstředními nápady.

Tomáš Strach | Autíčkář.cz

Konfigurace sedadel odpovídá spíš uspořádání 2+2 než plnohodnotnému prostoru pro čtyři cestující. Vzadu to sice není vyložená nouzovka, ale dlouhé trasy do zahraničí tu absolvovat chtít nebudete. Na kratší přesuny nebo výlet s dětmi ovšem zadní místa poslouží dobře.

Na druhou stranu musím vyzdvihnout přední sedadla. Ta jsou až překvapivě pohodlná a tady naopak nevidím sebemenší problém vydat se v nich někam na delší cestu, třeba až do přímořských oblastí Francie. Právě tady se Mégane CC ukazuje jako příjemný cestovní společník, který nemusí být jen sezonní hračkou na víkendové projížďky.

Tomáš Strach | Autíčkář.cz

Jediná věc, která mi tu krapet vadila, je dostupnost předních bezpečnostních pásů. Ze své C70 jsem totiž zvyklý hmátnout trochu víc dozadu, jenže tady jsem se pro pás musel vyloženě přetočit, abych na něj vůbec dosáhl. Moje rada tedy zní: připoutejte se ještě předtím, než se rozjedete. 

Nebe nad hlavou za každého počasí

Samotnou kapitolu si zde rozhodně zaslouží střecha. Ostatně právě kvůli ní píšu tento test.

Jak už jsem psal, pevné skládací střechy s sebou nesly určité neduhy, které se nevyhnuly ani Méganu CC – především vyšší hmotnost a prostorovou náročnost. V tomto případě jsme oproti běžnému pětidveřovému Méganu těžší téměř o 300 kg. A co víc, pokud střechu stáhnete, v kufru vám zbyde prakticky jen místo na rezervu (ta se sem dala kvůli přítomné LPG nádrži) a krabici od podvozkového kitu, jak ostatně můžete vidět na fotografii. To je opravdu málo. A k tomu přičtěte skutečnost, že na větších nerovnostech občas něco zavrže.

Tomáš Strach | Autíčkář.cz

Dobře, teď jsem si do něj znatelně kopnul, ale pojďme se podívat i na pozitiva.

Tím prvním je panoramatické okno ve střeše. Výhled na nebe a vůbec do dáli si tak můžete užívat, i když venku prší nebo je zima. Kabina díky tomu působí vzdušnějším a otevřenějším dojmem, což rozhodně nemůže říct každý konkurent. U některých jiných kupé-kabrioletů se nad vámi zavře mohutný „železný poklop“ a vy se rázem ocitnete v potemnělém interiéru, který může působit poněkud stísněně.

Tomáš Strach | Autíčkář.cz

Dále přičtěte všeobecnou výhodu pevné skládací střechy: takový kabriolet můžete bez větších obav provozovat po celý rok a nemusíte tolik řešit, kde ho necháte zaparkovaný. Odpadá starost o textilní střechu vystavenou slunci, dešti, sněhu a mrazu. Klišé o vandalech s nožem si dovolím vynechat.

Tahákem je také rychlost, s jakou se střecha skládá. Celý proces proběhne za 21 sekund, a to plně automaticky. Takže když se při jízdě po městě rozhodnete, že by se hodilo střechu otevřít nebo zavřít, stačí vám jeden interval na červené. Tedy alespoň v případě, že na semaforu zastavíte dostatečně dlouho – investigativně ověřeno. Přitom všem kolemjdoucím můžete předvedvést takovou „LEGO Bionicle show“. Je to opravdu nezvyklý pohled, když se celé víko kufru vyklopí dozadu a dolů, aby uvolnilo prostor pro skládající se střechu.

Tomáš Strach | Autíčkář.cz

Když už střechu necháte složenou, nemusíte si nutně nechat cuchat vlasy nezkrotným větrem. Mégane má mezi zadními sedadly pevný malý deflektor. Pohodlně se dá jezdit jen s ním zhruba do 100 km/h, i když samozřejmě záleží také na venkovní teplotě. Přitom je to taková drobnost. Ve vyšších rychlostech pak přichází na řadu klasický windschott, který má v tomto případě opravdu jednoduchý a rychlý mechanismus.

A samozřejmě nesmíme opomenout ten nezaměnitelný pocit, když projíždíte krajinou s otevřeným nebem nad hlavou. To je něco, co snad umí nabídnout každý kabriolet.

Tichý, klidný sluha

Nejspíš nikoho nepřekvapím, když řeknu, že Mégane CC není žádný sportovec. Rozhodně ne s motorem, který jsem měl v testovaném voze já – 1.4 TCe.

Řadový přeplňovaný čtyřválec nabízí výkon 96 kW. Ve voze, který má krapet problém s nadváhou, je to tak nějak dostačující. Jen nečekejte žádný extra pocit zátahu, strhující zrychlení nebo třeba omamný, charakterní zvuk linoucí se z výfukového potrubí.

Tomáš Strach | Autíčkář.cz

Zkrátka a dobře, motor vás klidným, nikoliv však zbytečně pomalým tempem dostane na jakoukoliv běžnou cestovní rychlost. Je to prostě sluha, který si tiše a v klidu dělá svou práci. A vlastně mi to k charakteru vozu docela sedí.

Navíc musím vypíchnout, že právě tato pohonná jednotka patří k povedenějším benzinovým motorizacím třetí generace Méganu. Ze všeobecného hlediska spolehlivosti může mít své mouchy, ale při dobré údržbě dokáže sloužit dlouho. V případě konkrétního opečovávaného kusu nemám důvod tomu nevěřit.

Tomáš Strach | Autíčkář.cz

Podobně klidný a rozvážný je i podvozek. Tady se kilogramy navíc projevují ještě výrazněji. Fyziku zkrátka neoklameme. Auto i vy sami tak budete mnohem raději, když si pojedete svým volným tempem, nejlépe někde po táhlých, dlouhých zatáčkách, třeba na pobřeží francouzské Riviéry. Opravdu si to tam umím představit. :-D

Ano, navzdory paketu GT Line tady sportovní duch rozhodně nepřevládá. Tím však nechci tvrdit, že auto dělá něco špatně. Stačí se na chvíli zastavit a zamyslet se… Je opravdu potřeba, aby každý kabriolet uměl řezat zatáčky?

Tomáš Strach | Autíčkář.cz

Vůbec ne. Tohle auto je stvořené pro klidné a pohodlné cestování. Prostě se hezky oblečete, vezmete svou drahou polovičku a vydáte se na dlouhou cestu, během níž se můžete v pohodlí kochat krajinou nebo městskou architekturou, kolem které budete projíždět. A přesně v takové roli mi Mégane CC dává největší smysl.

Verdikt

Na jednu stranu chápu, proč kategorie vozů kupé-kabrio tiše vymřela. Většina těchto aut byla značně těžší než ekvivalent s plátěnou střechou nebo běžná karosářská varianta. Do karet jim nehrála ani vyšší pořizovací cena a servisní náročnost některých mechanismů. Když k tomu přičteme omezený zavazadlový prostor po složení střechy, dává ústup těchto vozů z nabídky automobilek docela smysl.

Tomáš Strach | Autíčkář.cz

Na druhou stranu je to škoda. Jistý smysl v nich totiž stále vidím, ať už v možnosti celoročního používání, rychlosti automatického mechanismu, nebo celkovém pohodlí, které nabízí i samotný Renault Mégane III CC. U něj sice naleznete nějaké ty mouchy a sportovní ambice mu příliš nesedí. Jenže právě v tom tkví jeho kouzlo. Je to pohodlný společník na dlouhé cesty, při kterých nemusíte nikomu nic dokazovat.

V dnešním automobilovém světě, který se stále více žene za výkonem, efektivitou a tabulkovými hodnotami, je příjemné narazit na něco trochu jiného. V tomhle případě stačí si prostě vybrat pěknou trasu, stáhnout střechu a užívat si cestu samotnou. A když se počasí pokazí? Jednoduše ji zase zavřete a pokračujete dál.

Tomáš Strach | Autíčkář.cz

Takže ano, chápu, proč kupé-kabriolety z trhu postupně zmizely. Z čistě racionálního pohledu to dává smysl. Jenže auta přece nejsou vždycky jen o racionalitě. Někdy je fajn mít něco trochu jiného a užívat si vlastnosti, které dnes už skoro nemáme kde hledat.

Děkuji Jankovi Trněnému za zprostředkování zapůjčení tohoto vozu. I když jeho servis v Brně se spíše soustředí na italské a americké vozy, rozhodně se nezalekne jiných značek.

PS. Kdyby měl někdo zájem o takové poklidné projíždky v pěkném a udržovaném voze, tento konkrétní Mégane je momentálně k prodeji. Stačí napsat do zpráv. :-)

Technické parametry

Motor: 1.4 TCe (H4J) – přeplňovaný řadový čtyřválec, 1,3 l
Výkon: 130 kW (101 koní)
Točivý moment: 190 Nm 
Převodovka: 6 st. manuální 
Pohon: přední
Provozní hmotnost 1575 kg 
Maximální rychlost: 200 km/h
Zrychlení 0-100 km/h: 10,7 s 
Průměrná spotřeba tabulková: 7,3 l/100 km
Objem zavazadlového prostoru: 417 l (211 l po složení střechy)
Objem palivové nádrže: 60 l
Cena nového vozu v roce 2011: cca 650 000,- Kč 
Cena testovaného kusu: 159 000,- Kč

Fotogalerie68 fotek
Prohlédnout 68 fotek
Další článekRenault Avantime V6: Když si ještě objemové automobilky mohly hrátRenault Avantime ukazuje, že ještě nedávno jsme si i od běžných značek mohli koupit auta, která byla na hraní. Pojďme si na tyto časy zavzpomínat pomocí hned tří kousků.Číst dál

Nelíbí se Vám reklamy, ale líbí se vám články?
Podpořte nás, pořiďte si VIP členství a užijte si autíčkáře bez reklam.

Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz
Tomáš Strach | Autíčkář.cz

Mohlo by Vás také zajímat

Chcete vědět o dalších článcích?Sledovat Renault Mégane

Komentáře

Buďte první, napište komentář!
Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte