Ptejte se Vojty: Auto s gulami, aneb Alfu, Hondu, Jaguar nebo něco úplně jiného?

V rubrice Ptejte se Vojty šéfredaktor Vojta Dobeš (a občas i ostatní členové redakce) každý týden radí čtenářům s palčivými otázkami života nadšeného motoristy – ať už jde o výběr příštího vozu, rozsouzení hospodských debat nebo odpovědi na filosfofické otázky.

Moje 8 let stará Fabia kombi s 1,9 TDi už mi nestačí. Dosud jsem ji využíval jen sporadicky a většinu mého ježdění opatřily nové, slušně vybavené firemní Octavie. Ale jelikož firemním vozům bude konec, je třeba vyřešit svoje vlastní auto…

Rád jezdím, potrpím si na různé technické vychytávky a líbí se mi moderní auta. Navíc nejsem žádný kutil, takže co si koupím nechci pořád opravovat. Z toho důvodu hledám něco slušně jezdícího, s dobrou výbavou a věkem cca do 5-6 let. No a pokud jde o cenu, mojí hranicí je 400-500.000,-.

V mém hledáčku prozatím skončily tyhle vozy:
Honda Accord – moje láska ještě z mládí
Alfa Romeo 159 – hrozně se mi líbí, ale mám problém s důvěrou v technickou kvalitu
Jaguar XF - kdo by nechtěl Jaguára, že :)

Chci opět diesel.

Mohl bych tě poprosit o pomoc?

Díky, L.

Tvůj užší výběr je krásným příkladem toho, že si skuteční kupující vybírají auta o dost jinak, než jak se odehrávají teoretické debaty. V těch proti sobě vždy stojí “typičtí konkurenti” ze stejné třídy, výběru obvykle dominují “premianti třídy” (v tomto případě by určitě přišel na přetřes Passat nebo Mondeo), případně se hledá “nejlepší japonský sedan” či “nejlepší německý kombík”. 

Ve tvém případě je očividné, že cílem výběru je najít “auto s gulami”, aniž bys měl nějakou vyhraněnou oblast, do které chceš směřovat. Takže se na tvé tři “volby srdcem” pojďme podívat odporně chladným, racionálním pohledem. A možná ještě nějakou přidáme.

Začněme od konce, tedy aristokratickou britskou kočkou. A i přes moji nezměrnou lásku ke kočkám čtyřnohým i dvoukolým (dvounohé mi zakázala manželka) musí z kola ven jako první. Jaguar XF totiž sice je skvělé auto, ale není to správná volba pro člověka, který byl dosud zvyklý na služební Octavie a jednoduchou, téměř bezúdržbovou Fabii na naftu, zvláště když “prémiovost” není nezbytným požadavkem. Nejde ani tak o neblahou pověst Jaguaru ohledně kvality a spolehlivosti – kdyby bylo čtvrtým vozem ve výběru ekvivalentní pětkové BMW, nejspíš by šlo z kola ven zároveň s “kočkou”, nebo ještě dříve – ale o to, že prémiový sedan je sice proti svým levnějším kolegům lepší auto, ale tomu také odpovídají náklady. 

Jaguar XF bude mnohem komfortnější, rychlejší a bude mít lepší jízdní vlastnosti než Honda i Alfa. Bude mít výkonný šestiválcový diesel místo čtyřválce. Bude tišší. Bude mít spoustu výbavy, jemnou britskou kůži ze skotských krav, výdechy ventilace, které se efektně odklopí po nastartování, vyjížděcí kulatý volič automatické převodovky a spoustu dalších hračiček a vychytávek.

Jenomže za půl milionu bude o něco starší než jeho chudší soupeři, pravděpodobně také o něco více ojetý a všechny ty úžasné věci ho udělají o hodně složitějším. Od klasických potíží se vstřikováním Common-rail (tady navíc vylepšených o to, že vstřiků je šest a ne čtyři a všechno je trochu dražší) až po stávkující elektroniku nebo systémy, které v levnějších autech vůbec nejsou, znamená XF do budoucna mnohem vyšší riziko vysokých výdajů. To ho samozřejmě nemusí dělat špatnou volbou a pro leckoho jsou vyšší potenciální náklady přijatelnou cenou za to, že bude mít mnohem lepší vůz. Ale mám pocit, že u tebe to není ten případ.

Zbývají tedy Alfa a Honda. Jakožto přímí konkurenti si jsou podobní velikostí, jízdními výkony i nabízenou výbavou, a jsou si také bližší provozními náklady. Accord i 159 navíc nabízejí na poměry své kategorie poměrně výrazný charakter – Accord japonskou preciznost a skvělé jízdní vlastnosti, Alfa zase italské srdce, byť u 159 je “italskost” poněkud potlačena použitím těžké a poněkud neohrabané platformy od General Motors. To s sebou však na druhou stranu nese to, že je 159, postavená na podvozkové plošině nakonec nikdy nerealizovaného evropského Cadillaku, mnohem bytelnější a trvanlivější, než by člověk čekal. 

I z onoho chladně racionálního pohledu tak Alfa získává jasné plusové body a možná se dokonce dostává do vedení. Poslední generace Accordu je sice skvělé auto a nepochybně bude, jak je u Hondy obvyklé, vynikat spolehlivostí a trvanlivostí, ale trpí i jedním klasickým neduhem ojetých vozů Honda – nadšení zarytých “hondafilů” spolu s faktem, že se Accord v Evropě přestal prodávat, totiž drží ceny v poněkud stratosférické výši, “stopadesátdevítek” je navíc mnohem větší výběr a ušetřené desítky (možná i stovka) tisíc korun oproti Accordu mohou bez problémů pokrýt veškeré potenciální problémy. Alfa za 300 tisíc vyjde levněji než Accord za 400 tisíc, i když bude občas muset do servisu.

Nicméně ještě je tu čtvrtá možnost, kterou nemůžu pominout už jen proto, že mi jeden testovací exemplář právě stojí před domem. Kombinace japonské preciznosti, jakou nabízí Accord, a radosti z jízdy, charakteru a sexy designu, kterými je typická Alfa. Mluvím samozřejmě o aktuální generaci Mazdy6, kterou považuji za nejlepší mainstreamový sedan na současném trhu a perfektní volbu pro někoho, kdo hledá “auto s charakterem”. Pravděpodobně se těsně nevejdeš do onoho půlmilionu, ale na druhou stranu pořídíš auto přinejmenším v záruce, ne-li úplně nové. A můžeš si koupit jednodušší, na údržbu mnohem méně náročný benzínový motor, protože atmosférický dvoulitr SkyActiv od Mazdy je nějakou záhadou schopen jezdit i pod 6 litrů.