Přehlídka nejnovějších elektromobilů na Arval Electromobility Day

Disclaimer: Na této akci jsem měl být Kubajsovo +1, užít si bufet a projet se pěknými elektromobily. Bohužel Jakub musel do práce, a tak jsem ani oběd nestihl. Zato jsem se projel několika pěknými i méně pěknými elektromobily a prohodil pár slov s generálním ředitelem Arval CZ.

Leasingová společnost Arval uspořádala již třetí ročník seznamovacího dne s elektromobily Arval Electromobility Day, během nějž si klienti i vybraní novináři mohli vyzkoušet nejnovější vozy s čistě elektrickým pohonem.  Jako celosvětově největší leasingová společnos  si Arval uvědomuje důležitost akcí, během nichž si klienti mohou zkusit, proč by měli pro své flotily zvážit právě elektromobily. 

Den začal přivítáním na parkovišti ve Velké Chuchli, kde po krátkém organizačním povídání sedli účastníci do vozů většinou po dvojicích a vyrazili ke Slapské přehradě. Já na tuto první část cesty “nafasoval” Audi Q8 e-tron, v podstatě vrcholný elektromobil ingolstadtské automobilky. “Kvé-osma” je velmi pohodlná i na rozbité silnici, má dostatek výkonu ve všech situacích, velmi příjemné sedačky a skvěle zpracovaný interiér – vše, co se dá od vrcholu nabídky Audi očekávat. Celkem zklamání však pro mě byla digitální zrcátka – příliš nízko umístěné displeje jsou mimo zorné pole, a i když věřím, že bych si na to časem zvykl, přijde mi to jako nepříliš povedené řešení již vyřešeného problému. 

Po krátké přestávce a střídání řidičů, během nějž se mohli účastníci občerstvit třeba ovocným smoothie, jehož výroba byla napájena pomocí V2D systému z Hyundai Ioniq 5, jsem přesedl do Volkswagenu ID.4. Nedávno jsem strávil s Enyaqem, vozidlem ze stejné kategorie a na stejné platformě, několik dní a srovnání těchto vozů jsem se tak nevmohl vyhnout.  ID.4 je minimalističtěji navržené jak vzhledově, tak materiálově. Interiér není právě příjemný k trávení času, materiály na dotyk příjemné jsou na pohled laciné a místo zadní roletky v kufru na řidiče čeká jen vachrlaté plato. O absenci tlačítek pro ovládání oken vzadu (ovládají se po překliknutí na Rear stejnými tlačítky jako přední), hromadou nečudlíků (i pro varovný čtyřblik) a absenci loketní opěrky ani nemluvě. 

Chuť jsem si tak vylepšil v cíli cesty, na polygonu Max Cars u Příbrami, kde na nás čekalo několik cvičení na kluzných drahách a handlingová část. První kluznou plochu jsem absolvoval v Mercedesu EQS SUV. Sice není úplně jednoduché tak velkého mastodonta na nízkovalivých pneu ubrzdit na kluzné ploše, ale aspoň mě u toho hýčkala skvělá masáž horkými lávovými kameny. Po vypnutí ESP šlo dokonce při zkoušce vyhýbání se překážce vozem mírně pohodit bokem a nečekal bych, jak jednoduché bude tak velký a těžký elektromobil ovládat.

Na další kluzné ploše v zatáčce jsem nestihl žádnou zadokolku vyzbyl na mě Peugeot e-Rifter. Díky lehkému zadku jsem si i tady užil mírné sklouznutí, ale tiše záviděl ostatním, zejména těm v zadohnaném Ioniqu 6, jejichž průjezdy vypadaly dost rozevlátě.

Na posledním stanovišti, handlingové dráze, jsem již prozíravě směřoval k Mustangu Mach-E GT, který mi ale těsně před nosem obsadila jiná posádka, a tak jsem usedl do Mercedesu EQE. Od EQE jsem neměl velká očekávání v oblasti ovladatelnosti a spíše se těšil pohodlí a klid na palubě, avšak z agility tohoto vozu (který nebyl vybaven natáčením zadní nápravy, nutno podotknout) jsem byl velmi překvapen. Těsně postavený slalom pro EQE nepředstavoval žádný zádrhel. Ani druhý slalom, který jsme jezdili na zpátečku, nebyl problém, a pomocí rozměrných zrcátek jsem ho odjel s prstem v nose. 

Po praktických zkouškách ovladatelnosti na účastníky čekal oběd. Já však chtěl zastihnout někoho z vedení a zjistit, proč se vůbec společnost elektromobilitou na tak vysoké úrovni zabývá. Povedlo se mi zastihnout generálního ředitele pro ČR, pana Aleše Poláka, sympatického nadšence pro elektromobilitu a všechno nové obecně. 

Arval nyní ve svém portfoliu nabízí jak čistě elektrická, tak plug-in hybridní vozidla, o která je zatím největší zájem. Svým klientům je schopný dodat kompletní řešení na míru – jak vozidlo, tak nabíjení v podobě vlastní nabíjecí karty, díky které nabijete mimo domov kdekoliv po ČR i na vybraných mezinárodních nabíječkách včetně sítě Ionity. Jak Aleš Polák říká: „Nejvíce oblíbeným čistým elektromobilem v nabídce je očekávatelně Škoda Enyaq, ale podstatnou část flotily obsazují též vozy Hyundai Ioniq nebo Kona.” Nejvíc mě zajímalo, jaký zájem zákazníků o EV se očekává do budoucna  „Máme představu, že do roku 2030 se podíl elektromobilů navýší až ke třetině všech vozů ve flotile, ale jestli to je reálné? To ukáže až čas,” dozvěděl jsem se.

Zajímavou příležitost nabízí Arval těm zákazníkům, kteří pořízení elektromobilu zvažují, ale ještě nevědí, zda jim bude vyhovovat. Střednědobý pronájem (1 – 24 měsíců) je výborná příležitost, jak si vyzkoušet, zda je elektrický pohon se všemi svými specifiky vhodný právě pro mě. Arval k němu nabízí i svou nabíjecí kartu bez poplatků, takže si zákazník vyzkouší jak nabíjení na cestách, tak případně doma, pokud má wallbox či zásuvku. 

Během dne jsem měl též možnost probrat situaci kolem elektromobilů s několika fleet managery. Jak by se dalo čekat, názory se různí. Někteří jsou silně pro navýšení podílu EV či PHEV v jejich flotile, někteří si to nedokáží příliš představit. V některých případech zkrátka ani jedno nedává smysl, zejména třeba pro obchodní cestující. Většina uživatelů však nenajezdí tolik kilometrů denně, aby se jim vyplatil naftový či benzínový vůz. Výhody elektromobilů, jako je klid, ticho, pohodlí a zrychlení, nakonec tedy pravděpodobně převáží a jejich obliba nadále poroste.