načítám data...

Opel Mokka 1,5 CDTi Ultimate: Moderní mimikry, tradiční základ

Chtěli byste vůz, který vypadá moderně, ale zároveň se vám nezamlouvají hybridní řešení a nutnost dotykového ovládání? V tom případě má Opel auto přímo pro vás.

zobrazit celou galeriiFoto:   Jakub  Pospíšil

Není to tak dlouho, co jsem se na stránkách Autíčkáře rozplýval nad novým Opelem Astra. Nebylo těžké poznat, že nové směřování “německé” značky se mi zamlouvá. Ať už se bavíme o ostře řezaném stylingu, kterému vévodí nová maska nazývaná Vizor, nebo minimalistické architektuře interiéru, již zas definuje velký Pure-panel. Společně s novým infotainmentem a logikou ergonomie se mi Opel skutečně trefil do vkusu a mile mě překvapil. Astra je skutečně revoluční a má našlápnuto stát se prodejním hitem.

Nový designový jazyk je tu ale už několik let a vůbec první auto, které s Vizorem dorazilo na náš trh, byl Opel Mokka. Menší SUV sdílející platformu s Peugeotem 2008. V šedi neurčitých oblin, které si ostatní vozy značky vezly ještě z dob, kdy automobilka spadala pod koncern GM jeho rovná kapota zářila jako designový skvost. Jenže v porovnání s novějšími modely je vidět, že Mokka zůstala viset někde na hraně nového a starého Opelu. 

Foto: autickar.cz

Jak to myslím? Inu, zůstaneme-li třeba u toho vnějšího vzhledu, přední maska se sice zahranatila, ale boční profil je plný barokně stylizovaných prolisů a společně s masivním fluidně tvarovaným c-sloupkem půsbí docela těžce a obtloustle. Skoro jako by to z boku a zepředu byla dvě různá auta. Na testovaném kusu pomáhá onu pocitovou kulatost trochu rozbít černá střecha a výrazné modré lakování, které se mi mimochodem moc líbí, ale skromněji vybavené Mokky ve stříbrné, bílé, nebo tmavočervené barvě, které potkávám zdaleka nejčastěji, jsou zkrátka neatleticky zavalité a moderní maska na nich působí snad až nepatřičně.

Jenže evidentně to není názor většiny, protože mi během testovacího týdne několik lidí nezávisle na sobě řeklo, že je to fakt pěkné auto. Většinou to byli lidé starších ročníků, nicméně právě ty za volantem Mokky potkávám v provozu nejčastěji, takže jsou možná ony mně nelahodící křivky jen výsledkem důkladné analýzy trhu, která vedla ke stylu dokonale konvenujícímu cílové skupině vozu. 

Foto: autickar.cz

A jakkoli zvenčí jde spíše jen o trochu ironicky míněnou poznámku, uvnitř už je konzervativistické ladění vozu jasné na první pohled. Ano, je tu onen nový “pure panel”, což je pojmenování toho černého pásu před řidičem, ve kterém jsou sdruženy oba instalované displeje, ale ergonomie zůstala zcela “generálská” (myšleno převzatá z dob General Motors). Hlasitost má kolečko, digitální palubovka kulaté budíky, klimatizace vlastní panel s kolečky a tlačítky, asistenty každý vlastní tlačítko před řadící pákou. Na volantu je knoflíků jak na psacím stroji, klimatizace fouká skrz symetricky členěné lamelové výdechy. Žádné zbytečné módní výstřelky se tu nekonají. 

Mě to samozřejmě trochu mrzí, protože současný oplí systém stojící na nové generaci infotainmentů Stellantisu mám rozhodně raději, než jeho předchůdce, který považuji za poněkud těžkopádný slepenec funkcí bez jakékoli logiky. Na druhou stranu se ale sluší říct, že kromě nějakých poměrně obskurních nastavení typu doby dosvitu světel po zamčení auta, nebo počet bliknutí v “trojbliku”, která většina majitelu nastaví jednou a pak už na ně nesahá, se v něm ovládá jen mapa, telefon a rádio. To o novější verzi rozhodně říci nelze, s tou je třeba interagovat na každodenní bázi, bez “patlání po displeji”, jak ovládání infotainmentů přezdívá většina komentujících na Novinkách, se tu zkrátka neobejdete. Opět tu tedy platí, že co já považuji za mrzuté může leckomu naopak naprosto vyhovovat.

Foto: autickar.cz

Za ryze staromilské pak musím označit pohonné ústrojí. Jeden a půl litrový naftový přeplňovaný čtyřválec bez jakékoli hybridizace spřažený se šestistupňovým manuálem znamenal ještě před dekádou k uzoufání nudnou stádní volbu, ale dneska už si takto poháněných nových aut zas tolik koupit nemůžete. Je to trochu škoda, protože moderní diesely jsou diametrálně odlišné od dýchavičných starých “tédéíček” s nelogickou výkonovou křivkou a štiplavým pachem linoucím se výfuku. Patnáctistovka známá také pod obchodním označením BlueHDi patří dlouhodobě mezi nejlépe hodnocené nafťáky na trhu, je kultivovaná, podle reportů velice spolehlivá a v neposlední řadě i úsporná.

S plnou čtyřicetilitrovou nádrží ukazoval palubní počítač dojezd 860 km. Sice jsem ho pak při dálniční jízdě trochu snížil, ale i tak jsem zakončil testovací týden s pěknými 4,9 litry na sto. Chápu, že budoucnost patří dle marketingových proklamací baterkám, ale mám trochu pocit, že se sem dokonale hodí známý citát pana Dobrovského – lepší je největším nepřítelem dobrého. A zrovna v tomto případě se obávám, že ono “lepší” je spíše jakási iluze lepšího. Ale dost už filozofování.

Foto: autickar.cz

Jízdní vlastnosti Mokky nepřekvapí. Na můj vkus je možná trochu tvrdá, ale pokud čtete mé testy pravidelně, víte, že si na to stěžuji u mnoha aut. Ocením zkrátka spíše houpavou pohodu, klidně i na úkor ovladatelnosti na limitu. Protože – řekněme si to upřímně – kdo by chtěl jezdit s předohnaným naftovým Opelem ostře? Rozhodně to není kostitřas jako třeba některé menší Volkswageny, jen mě překvapily poměrně citelné otřesy při přejezdu podélných nerovností – tramvajových kolejí a příčných prahů.

Závěrem si zmínku zaslouží ještě dvě konkrétní položky, kterými byl testovaný vůz vybaven. Tou první jsou sedačky s certifikací AGR. Ano, zmiňujeme to v každém testu Opelu, ale vzhledem k tomu, že jde o část vozu, se kterou je největší kus lidského těla v kontaktu s autem nejdelší dobu jeho používání, pochvalu si vždy žaslouží. Ortopedická certifikace není jen nějaký cár papíru, její získání je podmíněno celou řadou přísných kritérií a na výsledném pocitu ze sezení v Opelu je to zkrátka poznat.

Jako druhé musím vyzdvihnout LED světla s aktivními segmenty dálkovek. V jejich montování do cenově dostupných vozů je tato značka průkopníkem a technologii má vypilovanou skoro k dokonalosti. Světla nejsou zmatená, netancují zbytečně paprsky po silnici, ale prostě jen dělají co mají a je na ně spoleh. Za celý testovací týden, kde jsem dobrých 50% z ujetých 980 kilometrů ujel potmě, jsem musel do automatiky zasáhnout jen jednou, když si systém nevšiml špatně osvětleného cyklisty v protisměru a byl by ho býval oslnil. 

Foto: autickar.cz

Verdikt

Na první pohled působí Opel Mokka jako jakási menší a stylovější alternativa k nové Astře. Na ten druhý zjistíme, že pod několika moderními prvky je to vlastně docela postaru postavený Opel. Mě to trochu mrzí, protože se mi ona nová designovo-ergonomická cesta líbí o dost více, ale pokud jste spíše konzervativí motoristé, budete z Mokky, myslím si, docela nadšení. Zvláště ve verzi s dieselem a manuálem. Vypadá totiž moderně, ale určitá do jisté míry uklidňující jednoduchost dní minulých je v ní patrná od prvního ujetého kilometru. 

 

Technické údaje

Motor: přeplňovaný vznětový čtyřválec 1499 ccm
Celkový výkon: 81 kW (108 koní)
Točivý moment: 250 Nm 
Převodovka: šestistupňová manuální
Pohotovostní hmotnost: 1295 kg 
Maximální rychlost: 190 km/h
0-100 km/h: 10,9 s 
Kombinovaná spotřeba udávaná (v testu): 3,8 l / 100 km (4,9  l / 100 km)
Základní cena: 539 900 Kč
Cena testované verze (1.5 CDTi/81 kW Ultimate): 659 990,- Kč

Foto: autickar.cz

Nelíbí se Vám reklamy, ale líbí se vám články?
Podpořte nás, pořiďte si VIP členství a užijte si autíčkáře bez reklam.


Mohlo by Vás také zajímat

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte

Komentáře

Fr
Frodo
06. prosince 2022, 06:42
1

K vozu nic nemám, nějak mě nezaujal, ale i tak se tahle recenze dobře četla. Dobrá práce.

reagovat
ro
rock
06. prosince 2022, 08:50
0

"Na volantu je knoflíků jak na psacím stroji"

To mne přivedlo k zamyšlení: kolik čudlíků na volantu používám? 1. Slovy jeden. Točítko hlasitosti a to ještě jenom někdy, protože ovladač hlasitosti vedle řadicí páky se mi nahmatává tak nějak sám. Ty ostatní by tam vůbec být nemusely, pohraju si s nimi tak jednou za půl roku z nudy.
Musím teda ale podotknout, že ovládání tempomatu je na páčce pod volantem. Kdyby se ovládal pomocí čudlíků na volantu, poměr by se zlepšil. Ale i s tempomatem mi těch 20 tlačítek na volantu Mokky připadá jako docela hodně.

reagovat
beastar
06. prosince 2022, 10:02
2

Docela slušná konkurence pro Dacii. Případně další malé hnusné crossovery. Test sem si přečetl a ano nedá se než souhlasit. Pro danou cílovou skupinu je to skvělé auto. A jezdí to za pět. Při ceně nafty současné někde kolem 42czk litr.

Kde jsou ti chytrolini z minulé diskuse? Chci vidět stejně úsporný, stejně velký nový elektromobil? Za podobnou cenu. Abych si jako doma nabíjel ze svojí solární elektrárny a skvělým tarifem od ČEZ;D Bullshit bohužel má zastánce i tady.

Interiér je děsivý od pohledu. Sedadla budou asi v rámci kategorie dobrá o tom žádná. Tlačítka na volantu mě osobně nikdy nevadila. Naopak. Hlasitost, občas source, někdy tempomat když tam je. Víc netřeba.

reagovat
ransom
07. prosince 2022, 12:00
0

Za podobnou cenu úplně není, ale stejně velká a úsporná je Mokka E...

beastar
07. prosince 2022, 14:21
1

Mokka E provedení Ultimate. 949,000 CZK, česká cena. Co to je tři kila. To je pro běžnou familie úplně v klidu. Navíc co vím všude krom města to byl dost průser, co se spotřeby týká. To ten diesel asi na dálnici deset brát nebude.

ransom
07. prosince 2022, 15:18
-1

Však jsem reagoval hlavně to "stejně velká". Mokka E je stejně velká jako Mokka, fakt že jo.
Ta spotřeba elektriky zas tak strašná není, pokud vystačíš s vlastní zásuvkou. Bonus je spíš celkový komfort kolem toho.
Hele, zatím je pořád ještě doba, kdy si auto na baterky koupí jenom ten, kdo chce. Průkopník. Geek. Nadšenec. Všichni elektromobilisti co znám osobně (moment... jo, čtyři) chrochtají blahem a nic njinýho už nikdy nechcou. Když poslouchám jejich pohled, přijde mi rozumnýn a logický.
Potenciální průser nastane, až se típnou všechny jiný možnosti. Ale jak jsem už říkal jinde. Potenciální. Ne jistojistý. Za deset roků se může všecko vyvinout úplně jinak a jinam. Představit si to dovedu. A i kdyby ne, člověk má být vděčný za dobu, kterou zažil. Ne frflat, že skončila. Do háje, vždyť jsme si ten automobilismus ještě směli užít. Jako jedna asi tak ze dvou generací. To je dar!



Poslední komentáře

Poslední inzeráty

Dodge Daytona Shelby  1991
Dodge Daytona Shelby

1991 rok výroby
147 koní výkon
0 ccm objem

Exkluzivní Ostatní Messerschmitt KR200 1956
Exkluzivní Ostatní Messerschmitt KR200

1956 rok výroby
1 koní výkon
0 ccm objem

Mercury Marquis GRAND MARQUIS V8 6.6L 1978
Mercury Marquis GRAND MARQUIS V8 6.6L

1978 rok výroby
162 koní výkon
6 590 ccm objem

Oldsmobile 98 Ninety-Eight Holiday  1969
Oldsmobile 98 Ninety-Eight Holiday

1969 rok výroby
370 koní výkon
7 446 ccm objem