Nedávno jsem ve svém pátrání po automobilových podivnostech po nějaké době opět narazil na legendární značku Panhard, konkrétně pak na její poslední model, elegantní kupé Panhard 24. Štíhlý, aerodynamický stroj z poloviny šedesátých let s panoramatickým prosklením a interiérem zvíci luxusního gétéčka. Opět jsem se pro tuto podivnost nadchnul, ať už kvůli její eleganci, kvůli slávě staré značky – jedné z prvních automobilek vůbec –, nebo kvůli různým podivným a současně inovativním technickým řešením. A opět jsem byl mírně překvapen, když jsem si uvědomil, že toto relativně drahé kupé vyšší střední třídy bylo poháněno plochým dvouválcem o objemu 850 kubických centimetrů. Přesto bylo ve své době s maximální rychlostí přes 150 km/h považováno za relativně rychlý vůz. Zasloužila se o to především nízká hmotnost kolem 850 kilogramů, skvělá aerodynamika a pokroková konstrukce malého motoru. I tak je ale poněkud zvláštní představa, že na svoji dobu poměrně velký a ne zcela levný vůz – ‚dvacetčtyřka‘ byla ve verzi s delším rozvorem zhruba stejně dlouhá jako Octavia druhé generace a o notný kus delší než tehdejší Ford Cortina – poháněl motor, jaký bychom dnes považovali za vhodný spíše do motocyklu. Přesto však jeho 42 nebo v silnější verzi závratných 50 koní bez problémů stačilo.
Když se podíváme na ostatní auta té doby, zjistíme, že vlastně Panhard až tak výjimečný nebyl. Ano, dvouválce byly poněkud extrémním řešením a velká auta měla obvykle alespoň litrové motory, ale stále ještě nebyl výjimkou rodinný sedan s třináctistovkou nebo manažerská limuzína s objemem pouhého litru a půl. Ještě v osmdesátých letech byl základní motorizací velkého rodinného Fordu Sierra čtyřválec 1,3 litru. A ten samý jste mohli najít dokonce i pod dlouhou kapotou ‚evropského muscle caru‘, Fordu Capri. Vlastně až v posledních zhruba 20 letech začalo být běžné, že pod kapotou masově vyráběných evropských aut najdete dvoulitry, nemluvě o širším výskytu motorů o více než čtveřici válců. Ani nemusíme opustit území ‚petrolheadských legend‘ – tím, co by se stalo, kdyby někdo skutečně zreplikoval starou M3 E30, se už nedávno zabýval Vavris.
Je tedy jen logické si položit otázku – je současný proces zmenšování motorů a odlehčování nebo i zmenšování automobilů opravdu známkou automobilového úpadku? A záleží vůbec na tom, jaký má motor objem, pokud má dostatek výkonu a točivého momentu? Potřebujeme velká a silná auta?
Co když se záchrana automobilové zábavy a radosti z řízení skrývá právě v tom, že snaha o ekologickou i ekonomickou šetrnost dovede automobilky zpátky do stavu, kdy bude běžné rodinné auto vážit pod tunu a mít litrový motor, byť tentokrát nejspíš několikanásobně silnější než ten pod kapotou starého Pandhardu? Co když není downsizing úchylka, ale návrat k normálu?
Caddy
21. 3. 2016, 22:28Jenze taky to vsechno byly kafemlejnky...kdyz si vezmu ameriku ze stejne doby, bude jasne, cim je prijemnejsi jezdit, co skyta lepsi pohodli, prostor, vykon, zvuk...
Caddy
21. 3. 2016, 22:30sakra, mate tu nejakou chybu...po odeslani se vymaze textbox a prispevek nikde, vypada to, ze se neodeslal...a pak je tu dvakrat...a mazat to nejde...ach jo :)
Xander_Cage
21. 3. 2016, 22:36Asi tak nějak. Už teď slýchávám ze všech stran, když bude mít nová octavia litrový tříválec s turbem, jak to nepojede, bude to žrát 10 litrů a že mají větší motor v sekačce na trávu, a hlavně se to bude kazit už v autosalonech, přitom v daném autě ještě nikdo nikdy nejel (ani zatím nemůžou). Ano malé motory budou žrát hodně když je člověk bude točit a trápit na dálnici, ale k tomu nejsou určené. Myslím, že tyhle motory jsou ideálně na přesuny z bodu A do bodu B tak do 20km a prodejci vykouzlí nejnižší cenu od (i když to bude social). A když to člověk nebude tlačit pilu tak by to mělo i vydržet. Já mám 2.5 litrový řadový 6 válec a ano je pohodlný ale spotřebou níž jak 10 litrů nejdu a z 0 na 100km to pod 10 sekund taky nejde, takže mě prakticky vyklepe kdejaká nová fábia a při každoroční výměně 6,5 litru oleje (+ nějaký litr ještě sežere) je to znát i na nákladech, tak bych byl radši za menší motor který je stejně ne-li výkonější a pružnější než co mám teď. Takže já jsem spíš fanda downsizingu a pokroku než urputná stará škola.
JeepCH88
21. 3. 2016, 22:48Jeep má 4.0 šestiválec, jen 180 koníků...ale z 0-100 mě fábka ani nic podobného rozhodně nevyklepne. A to je to auto relativně těžký (1600), aerodynamika hozené cihly, oldschool automat a tak dále. Netvrď mi, že když to máš v něčem osobním, že jsi pomalejší než cokoliv co je ekvivalentem fábky. To prostě není možný :D
Xander_Cage
21. 3. 2016, 23:04BMW E39 2.5i, R6 benzín, rok 2002, 141kw - těch mělo tak jak to vyjelo z továrny takže teďka tomu čtvrtka utekla navíc to váží 1600kg. Oficial údaje nových aut podle katalogu:
BMW E39 2.5i 0-100km 10.4s.
Fabia třetí generace 1.2 TSI 0-100km 9.4s.
Prostě to že je to 14 let staré auto je strašně znát a jde to vidět i na strojovně. A jde to vidět při rozjezdu než já tu váhu rozpohybuju tak to trvá fábia už je v tahu protože je lehčí a má novější a sofistikovanější motor i když je mnohem menší.
Xander_Cage
21. 3. 2016, 23:18A tím jsem chtěl vyjádřit to, že Fabie nepotřebuje 2 litrový motor aby to nebyla brzda provozu klidně ji stačí 1.2 s turbem a fičí to pěkně. Takže proč vyrábět těžké a velké motory když to jde i s polovičním počtem válců a objemu, jenom to dobře nakopnout turbem či jiným systémem.
Michal Cat
22. 3. 2016, 08:37Souhlas s tím zrychlením. Mám E39 523i (takže někdy dávno 170koní), ale zpřevodovaný to je na cestování (nebo aspoň mám po jiných autech takový pocit). Takže na klasický zrychlení mě dal kámoš s omlácenou Jettou. Na druhou stranu, po roce ježdění s tímhle sametovým šestiválem se mi do 4válců nedejbože v naftě sedá fakt blbě. Je potřeba brát v úvahu těch x let vývoje. Byl jsem chvíli vezen v 335i po městě, jelo to velice svižně a ukazovalo to někde kolem osmi litrů. Až budou menší rodinná auta vážit zase k tuně, pak ty malé motory budou dávat smysl
Nezn.uživatel
22. 3. 2016, 14:43S výkonem problém nemám. Jednak mám oproti běžnému autu trochu víc válců, trochu víc koní a k tomu aerodynamiku letícího oštěpu, takže mně rychlá Fabia nebo Octavia naprosto nerozhází, ale na druhou stranu je fakt, že je to staré auto a je to na něm znát. Řízení i řazení jde ztuha, naopak tuhost karoserie bídná a cabrio to ještě zhoršuje, člověk se s tím pere mnohem víc, než s modernou a i při normálních rychlostech je ta jízda mnohem namáhavější, než s moderním autem, které tak nějak všechno dělá víc samosebou, pohodlněji a příjemněji. Ale ono srovnávat auto, které je technologicky 30 let staré, byť to byl ve své době supersport, s moderním, ale běžným přibližovadlem prostě nejde. A přestože v přímce se nějaká Octavia RS nemůže rovnat, v zatáčkách na okresce nebo na okruhu to bude jiné. Pokrok nejde zastavit. To tak prostě je. A klidně se mi pak může stát, že mně před sebou bude tlačit někdo, kdo má papírově mnohem horší auto a s podstatně horším řidičem za volantem, než jsem já, ale prostě bude to moderní auto, které odvede spoustu práce za toho řidiče, kdežto já v tom svém autě nedostanu nic zadarmo.
dejv3052
22. 3. 2016, 09:59Panhard CT24 r.v. 1965
http://auto.bazos.cz/inzerat/58727376/Citron-Panhard.php
bitner
22. 3. 2016, 10:34Muzu napsat osobni zkusenost. Motor Renault 4 valce, 16v, 1149 ccm, 55 kW @5500 rpm, 107 Nm @4250 rpm. Auto ma 1194 kg. Bez turba samozrejme, benzin+LPG, Euro 5.
Stacilo by to v 60. letech? Rekl bych, ze by to byl sportovni sedan. Dneska uvazuju o tom, ze na zadni okno prilepim omluvny dopis. Ale je pravda, ze obcas potkam i nekoho, kdo brzdi me, takze nakonec to je asi z vetsi casti i o tom humanoidovi za volantem. Dost lidi jezdi tak rychle, protoze uz to rychleji neni v moznostech jejich auta :-)
Dad
22. 3. 2016, 23:57No - panhard mel sice maly moturky, ale sesterskej citroen mel ve stejny dobe dvoulitry. A capri sice existovalo se ctyrvalcem 1.3, ale taky se sestivalcem 3.0 a vsim mezi tim co mel ford k dispozici.
Co se zacalo pozdeji objevovat jsou velky motory v malejch autech a jeste vetsi ve velkejch, ale jinak mi prijde, ze se dlouha desetileti objemy skoro nemenily.