Nissan ukončil podporu aplikace pro vzdálené připojení k elektromobilům. Týká se to i vozů starých jen sedm let.

V automobilovém světě jsme si zvykli na to, že věci stárnou tak nějak předvídatelně. Prahy rezaví,  tlumiče měknou, čalounění se trhá. Je to přirozený proces, se kterým každý majitel ojetiny počítá a ačkoli to není příjemné, dá se s tím žít. Jak se ale ukazuje, v éře „chytrých“ aut nás čeká ještě jedna nepříjemnost. Říká se jí softwarové zastarávání a majitelé průkopnického elektromobilu Nissan Leaf se v posledních týdnech potýkají se situací, která je sice nová, ale vzhledem ke směru, jakým se automobilismus ubírá, dost možná jde o první kapku pomyslného lijáku.

Nissan totiž definitivně potvrdil, že pro modely vyrobené do roku 2019 vypíná podporu tovární aplikace NissanConnect EV. Pro majitele Leafů a elektrických dodávek e-NV200 to v praxi znamená, že se jejich auto k určitému datu prostě odpojí. Pokud byli zvyklí si v mrazech z pohodlí domova zapnout přes mobil vyhřívání interiéru, nebo si v aplikaci kontrolovali, zda už je baterie dostatečně nabitá na cestu do práce, mají teď smůlu. Jejich auto se ze dne na den stalo digitálně zastaralým.

Nissan tvrdí, že za vše může technologický pokrok v telekomunikacích, konkrétně postupné vypínání mobilních sítí druhé a třetí generace. Protože telematické jednotky ve starších Leafech spoléhají právě na tyto starší standardy, auto se bez signálu prostě nedomluví se vzdáleným serverem. Jenže Leaf vyrobený v roce 2018 nebo na začátku roku 2019 není žádný historický kousek. Je to auto, kterému je dnes sedm let. V kontextu životnosti automobilu je to ojetina v nejlepších letech, která by měl mít před sebou minimálně další dekádu provozu.

Je na místě se ptát, proč Nissan nenechal aplikaci funkční s nějakým upozorněním, že místech bez pokrytí 2 a 3G sítí nebude propojení s vozem fungovat – konec konců vypínání starších standardů neproběhne ze dne na den, ale je otázkou následující dekády. Ještě méně pochopitelné je, že se Nissan nerozhodl nabídnout zákazníkům (byť třeba placený) upgrade hardwaru, například v podobě výměny komunikačního modemu za modernější verzi podporující sítě 4G. 

Tento případ totiž není ani tak problémem samotného Leafu (který beztak nikdy nebyl moc dobrým elektromobilem a z trhu pomalu mizí), ale představuje nebezpečný precedens pro celý autoprůmysl.  Výrobci v současných autech spoléhají na cloudové služby, vzdálené aktualizace softwaru a ovládání vozu přes smartphone, auta bez těchto funkcí jsou dnes v zásadní menšině. Nabízí se tedy legitimní otázka, co se stane za pár let s dnešními moderními vozy. Bude dnes koupené auto za deset let stále schopno komunikovat se servery, bez kterých je dnes jejich uživatelské rozhraní poloviční? Vypne nějaká automobilka za několik let podporu pro určitou generaci svého systému jen proto, že udržovat servery pro pár „starých“ aut už nebude ekonomicky dávat smysl?

Tato situace až nápadně připomíná kontroverzi, kterou ve světě osobních počítačů vyvolal příchod operačního systému Windows 11, respektive konec podpory starších Windows 10. Microsoft tehdy odřízl miliony plně funkčních a výkonných sestav jen proto, že nedisponovaly moderním bezpečnostním modulem TPM 2.0. A ne snad, že by se situaci nedalo řešit neoficiální cestou, ale z pohledu výrobce už nejde o podporované zařízení. 

U Nissanu Leaf auto samozřejmě stále jezdí a mechanicky funguje, ale ztratilo část své užitné hodnoty. V bazaru bude mít vůz nefunkční aplikací a omezeným managementem nabíjení vždy nižší cenu než kousek, který tyto služby nabízí. Řešením by mohla být určitá hardwarová modularita, kdy by výrobce umožnil výměnu zastaralého dílu. Další, i když trochu kontroverzní možností je uvolnění komunikačních protokolů komunitě v momentě, kdy automobilka ztratí zájem službu provozovat. Nadšenci a nezávislí vývojáři by pak mohli postavit vlastní řešení, která udrží digitální funkce vozu při životě i bez oficiálních serverů, na druhou stranu je tu ale nemalé riziko zneužití případných zranitelností.