Nissan Qashqai E-Power: Starý známý se zbrusu novou tváří

Nissan Qashqai je obecně považován za zakladatele kategorie crossoverů. Jeho první generace našla na trhu poměrně velkou skulinu a sklidila velmi solidní úspěch u zákazníků. Nutno však přiznat, že to už je celkem historie. Ostatním automobilkám se podařilo zareagovat na rostoucí poptávku po těchto typech vozů a Nissan to teď má složitější. O mnoho složitější. Už druhá generace Qashqaie nebyla kdovíjakým trhákem a upřímně? Nebylo se čemu divit. Ne, že by to bylo špatné auto, to vůbec. Jen bylo zoufale nudné. Kdysi jsem ho před lety testoval a za boha si nemůžu vzpomenout na žádný zapamatovatelný prvek. Fakt nic, prostě automobil spotřebního typu, který využijete a po spotřebování na něj zapomenete. Nissan si toho asi byl i trochu vědom a pro třetí generaci připravil úplně jiný design, naprosto překopaný interiér a zajímavé pohonné jednotky. Tohle už nebyla ta šedá myška, co sedí v koutě. A Nissan ještě přitvrdil. Právě tu před sebou mám facelift a nutno podotknout, že velmi odvážný facelift. Pojďme se společně podívat, co všechno se změnilo.

V první řadě je to především design. Facelifty v polovině životního cyklu často bývají spíše decentní, aby si automobilky příliš nenahněvaly zákazníky. Decentní retuše, které opraví problematické partie a vyhladí vrásky. Nissan na to šel od podlahy. Tvář omlazeného Qashqaie zcela změnil tak, aby jej co nejvíce přiblížil své vlajkové lodi, Ariya. Jestli je to správný krok, to posoudí až zákazníci. Rozhodně je to však odvážný krok, to zcela bezesporu. Ta tam je jistá usedlost první generace a nemastnost druhé generace. Vzezření tohoto Qashqaie je natolik odlišné od třetí generace, že kdyby to Nissan vydával za zcela novou generaci, asi by se tomu nikdo nedivil. Čelní maska je nyní naprosto originální a jasně zapamatovatelná a není to nic pro konzervativní část zákazníků. Líbí se mi i zelená barva, která dává vyniknout složitým tvarům a zároveň nekřičí do světa: „Dívejte se na mě, já jsem tady!“ Snad jen kola bych si vybral jiná. Vzadu už se toho pak zase tolik nezměnilo, jsou tu víceméně jen přepracované lampy. I tak si myslím, že je to poměrně odvážný krok a jsem upřímně zvědavý, co na to řeknou zákazníci.

V interiéru také žádné velké změny nehledejme. Ostatně ani to nebylo potřeba. Nissan ve třetí generaci udělal poměrně výrazný kvalitativní skok a kabina Qashqaie působí opravdu honosným dojmem. Pomáhá tomu i nová výbava N-Design, která rozhodně nešetří alcantarou. Tu najdeme jak na sedačkách, tak i na palubní desce a ve výplních dveřích, vypadá to skvěle. A nejen že to vypadá, ono je to super i na dotek. Z pohledu ovládání se interiéru také dá máloco vytknout. Máme tu displej místo budíků, který má skvělé rozlišení, spoustu možností zobrazení (třeba i mapy CarPlay, což ještě stále nebývá pravidlem) a je velmi přehledný. 

Pak tu máme centrální displej, který je dostatečně velký, má přívětivé uživatelské rozhraní, takže nikde nebudete bloudit, a za bezchybnou lze označit i mobilní konektivitu. Potěší také integrované Google služby, takže se stačí jen přihlásit svým účtem a hned máte k dispozici všechna oblíbená místa apod. Navíc si z aplikačního obchodu můžete stáhnout další aplikace typu Spotify nebo třeba Waze, takže vlastně ani nemusíte připojovat telefon skrze CarPlay či Android Auto a stejně můžete mít k dispozici všechny vaše používané appky. To je moc fajn. Zároveň se však nezapomnělo ani na fyzická tlačítka a točítka, takže klimatizaci si můžete nastavit pěkně po staru a nemusíte nikde patlat po displeji. U Nissanu mysleli i na poněkud „otravné“ povinné asistenty typu ISA a udržování jízdních pruhů. Můžete je všechny vypnout skrze dvě kliknutí tlačítky na volantu, jednodušeji to snad už ani nejde. 

Nový Qashqai nezklame ani svou prostorností. Vepředu je spousta místa podélně i na šířku, dozadu se vejdou i dospělí, nejenom děti. Zadní dveře se navíc dají otevírat až do úhlu 90 stupňů, což výrazně usnadňuje manipulaci s dětskými sedačkami. Tady někdo opravdu přemýšlel. Menší výtky mám snad jen ke kufru, který neohromí ani maximální kapacitou, ani uspořádáním. Je tam sice polohovatelná mezipodlaha, která může fungovat i jako přepažení na dvě poloviny, ale zatímco jednu část můžete shodit až úplně dolů, druhá zůstane lehce nad úrovní, kvůli trakční baterce (nebo co to bylo), takže vzniknou doslova schody. Žít se s tím ale samozřejmě dá.

Srdcem testovaného Nissanu byla jednotka, kterou Japonci označují jako E-Power. Jedná se o přeplňovaný tříválec o zdvihovém objemu 1,5 l, který je spojený s elektromotorem. Takže je to hybrid. Ale není to obyčejný hybrid. O pohon Qashqaie se stará výhradně elektromotor, ten spalovací se stará jen o generování zásoby energie. Vůbec není spojen s koly (na rozdíl třeba od řešení, které využívá Honda). Říkáte si, jak to celé může fungovat? Sám jsem byl překvapený, jak příjemně se s tím jezdí. Elektromotor má 190 koní, takže nedostatkem výkonu rozhodně trpět nebudete. Zároveň má výkon dostupný prakticky okamžitě. Celé auto se chová, jako kdyby to byl elektromobil, jen sebou netahá obří akumulátor, nýbrž schovává energii v nádrži. Pocitu elektromobilu přispívá i funkce E-Pedal, díky které Qashqai opravdu silně rekuperuje a vy se po většinu času vůbec nemusíte dotýkat brzdového pedálu. Vážně jako elektromobil. Trochu jsem se obával akustického pohodlí, ale tohle si u Nissanu pohlídali. Qashqai je velmi tichý, i ten tříválec se povedlo velmi hezky odhlučnit. Snad jen na dálnici, když ho opravdu držíte pod krkem a dolujete z něj i ten poslední kW výkonu, tak se lehce ozve. Ale rozhodně to není nic hrozného, tady problémy nehledejte. Důležitou otázkou je také provozní efektivita. Ta je za mě zcela v pořádku. Testovací týden jsem ukončil s průměrnou spotřebou 5,8 litru na sto, což při průměrné rychlosti 24 km/h (ano, cestování podzimní Prahou je výživné) není vůbec špatný výsledek. Při plynulejším provozu se člověk jistě podívá na pětilitrovou hranici. Naopak při častých dálničních cestách počítejte spíš s osmičkou.

Co se samotné jízdy týče, Nissan se rozhodl zacílit spíše na komfort než na jízdní zážitky, a je to správná volba. Podvozek Qashqaie dokáže velmi slušně filtrovat nerovnosti, a byť se nedá hovořit o nějaké bavlnce či obláčku, tak hádám, že většina lidí bude asi spokojena. Do snahy o komfortní jízdu občas hodí vidle velká kola, která mají dvacetipalcový rozměr. A u toho se chvilku zastavím. Není překvapením, že výrobci občas nabízejí u stejného modelu dvě varianty podvozku. Dělá to i Nissan. Jenže to není navázané na výkon, jak bývá zvykem, nýbrž na výbavu. Pokud si objednáte výbavu, ke které se vážou právě dvacítky, dostanete na zadní nápravě multilink. Pokud však zvolíte výbavu s menšími koly, dostanete torzní nápravu. Jedinou výjimkou je 4x4 (jen se spalovacím motorem), které má multilink i na menších kolech. Musím přiznat, že mě to celkem překvapilo, a docela rád bych si vyzkoušel, jak se Qashqai chová na menších kolech s lepším podvozkem. Možná by to mohla být ta nejlepší varianta.

Verdikt

Nissan Qashqai rozhodně dospěl. Už to není šedá myška, která sedí v koutě. Do vínku dostal sebevědomou tvář a velmi příjemný hybridní pohon. Abych se přiznal, původně jsem o tohle auto nejevil větší zájem, v podstatě na mě tak nějak zbylo v redakčním kalendáři, protože nikdo jiný neměl čas. O to příjemnější překvapení pro mě pak byl testovací týden. Qashqai mi fakt sedl a kdybych hledal auto v této kategorii, rozhodně bych jej nepřehlížel. Umí a má co nabídnout.

Technické údaje

Motor: synchronní elektromotor s permanentním magnetem + zážehový tříválec 1497 ccm
Výkon: 140 kW (118 kW spalovací motor)
Točivý moment: 330 Nm (250 Nm spalovací motor)
Maximální rychlost: 170 km/h 
Zrychlení 0–100 km/h: 7,9 s 
Photovostní hmotnost: 1612 – 1728 kg 
Průměrná spotřeba (v testu): 5,8 l/100 km
Zakladní cena (1.3 DIG-T Accenta) : 599 990 Kč
Cena testovaného vozu (E-Power N-Design): 949 890 Kč