Mazda2 1.5 SkyActiv: Není to o číslech

Představte si, že bych vám teď řekl, že máte jít a utratit více než 300 000 korun za nové auto, které má motor o objemu 1,5 litru a výkonu pouhých 75 koní, pětistupňovou převodovku a z nuly na stovku zrychlí za víc než 12 sekund. Pravděpodobně byste mě prohlásili za blázna, zavřeli byste kartu prohlížeče a už nikdy více byste na tyto stránky nepáchli. A nebo možná ne. Tedy doufám že ne, protože přesně to se vám právě teď chystám poradit.

Jak se ukázalo v komentářích pod včerejším Vavrisovým článkem, existují dva druhy automobilových nadšenců. Jedni, kteří hledají dokonalé zážitky a v garáži si hýčkají v běžném provozu nepoužitelné skvosty, ale pro každodenní přepravu jim nevadí používat třeba nudný naftový kombík. A druzí, kteří třeba ani nemusí mít "víkendovou hračku", ale záleží jim primárně na tom, aby si mohli skutečně užít každou cestu se svým denním povozem.

Pokud patříte k té druhé skupině, a zvláště pak pokud, jako mnoho jejích příslušníků, pravidelně hořekujete nad tím, jak jsou nová auta příliš tlustá, složitá a mají příliš málo litrů a příliš mnoho turb, mám pro vás jednu radu. Pokud se chystáte koupit si nové malé auto, běžte si koupit Mazdu2. A nebo řekněte někomu jinému, ať to udělá. Existuje totiž jen jediná cesta, jak lze ovlivnit to, jestli budou výrobci vyrábět "auta pro petrolheady". Když nějaký výrobce takové auto vyrobí, musí petrolheadi jít a koupit si ho.

Znamená to, že je Mazda2 nejlepší auto ve své třídě a měl by si ho koupit každý? Ani v nejmenším. "Dvojka" je na jedné straně ukázkou toho, že i dnes lze vyrobit auto podle "starých dobrých receptů", a na druhé straně příkladem toho, že se taková věc neobejde bez kompromisů a ústupků.

První z kompromisů a ústupků ostatně uvidíte už v tabulce s technickými údaji a ceníku, a zopakoval jsem vám je v úvodu článku. Mazda2 na poměry svého segmentu rozhodně není levná, a její motor rozhodně nerozvášní milovníky velkých čísel a uctívače litrového výkonu. Litr a půl, pětasedmdesát koní. Auto s podobnými parametry byste nejspíš našli na každém srazu veteránů. Tak co dělá takový motor pod kapotou moderního auta? A jak je možné, že se ještě chlubí označením "Skyactiv", které Mazda používá pro své nejnovější "eko" motory?

občas budete mít chuť se podívat k omezovači. jen tak

Odpovědí je, že Mazda dokázala nějakým záhadným způsobem podladit patnáctistovku (v zásadě stejnou jako je ta v MX-5) tak, že má sice jen nepočetné stádo koní, ale díky téměř "dieselovému" kompresnímu poměru (základní patnáctistovka má kompresní poměr 12,0:1 a všechny vyšší verze mají dokonce 14,0:1 – stejně jako diesely) ho dokáže využívat až neobyčejně efektivním způsobem. Výsledkem je motor, který má spotřebu srovnatelnou s "downsizovanými" litry nebo dvanáctistovkami, ale zároveň nepůsobí "udušeně", jak se to moderním atmosférickým motorům často stává. Trochu mu sice chybí špička výkonu ve vyšších otáčkách – tu patrně nabídne silnější 90k nebo vrcholná 115k verze, ale občas stejně budete mít chuť se k omezovači podívat. Jen tak. A navíc vás patrně překvapí, jak moc je těch 75 koní použitelných – v reálu totiž "dvojka" působí, jako by měla minimálně o dvacítku koní navíc. Podle tabulkových údajů byste čekali, že nepředjedete náklaďák. Ve skutečnosti s trochou snahy a ochoty podřazovat či vytáčet motor zvládá i svižné tempo bez nejmenšího zaváhání.

Motorem ale ústupky a kompromisy samozřejmě nekončí. Chcete-li totiž lehkonohé, obratné auto, budete se muset smířit s ním, že v něm nebudou těžké věci. A spousta z těch těžkých věcí pomáhá vytvářet dojem "moderního a solidního" vozu. Ne snad, že by Mazda2 působila uvnitř lacině – interiér je kvalitně vyrobený a působí solidním dojmem, jen je na něm vidět, že je všechno "štíhlé a odlehčené". Palubní deska nepůsobí tak masivně jako u jiných aut stejné třídy, i středový panel je útlejší a zajímavým detailem jsou nesymetrické výdechy ventilace uprostřed (jeden kulatý a jeden nenápadně hranatý), které zdůrazňují "orientaci na řidiče". To všechno je ale pořád otázka vkusu a dokážu si představit, že se mnoho řidičů bude cítit příjemněji v "odlehčeném" interiéru Mazdy než v "masivním" interiéru třeba takové Fabie.

osahávači plastů a poslouchači zvuků asi nadšeni nebudou

Jsou tu ale i drobnosti, které radost neudělají asi nikomu. Třeba přístrojový štít s centrálním budíkem a dvěma "křídly", který sice vypadá moderně a dynamicky, ale digitální otáčkoměr v jeho levém rohu je poněkud k vzteku. Malý displej je samozřejmě levnější a možná i lehčí než velký budík s ručičkou, ale když zrovna pádíte svižným tempem po okresce, bylo by docela potěšující mít informaci o otáčkách dostupnou i bez lupy či upředného zírání do displeje. Podobně vás asi nenadchne panel rádia či infotainmentu (podle výbavy) zaražený doprostřed palubky. Je pravdou, že malé a levné Mazdě to člověk odpustí snáz než třeba na palubku přilepený tablet některých Mercedesů, ale mnoho konkurentů dokázalo otázku umístění hlavního displeje vyřešit elegantněji.

Stejně tak "osahávače plastů" a "poslouchače zvuků" nenadchne ani to, co uslyší, když zabouchnou kufr nebo zadní dveře (přední jsou o něco málo lepší). Místo dnes tak žádaného temného žuchnutí se ozve plechová rána, jasně prozrazující, že i z dveří musely některé těžké věci pryč. A protože Mazda musela být nejen lehká, ale také hezká, budete se muset uskromnit také s místem uvnitř – ať už jde o cestující vzadu nebo o zavazadla. 

Takže tu máme auto, které vám za relativně hodně peněz dá málo místa uvnitř, slabý motor a spoustu levně působících řešení. A já vám říkám, abyste si ho šli koupit. Zbláznil jsem se, nebo jsem snad dostal od Mazdy tučný úplatek? Nikoliv. To všechno jsou totiž jen drobné ústupky, které jsou na druhé straně vyváženy tím, že dostanete "poctivé řidičské auto" jako ze starých časů. Stěžujete si, že dnešní auta jsou moc složitá a mají downsizované turbomotory? Tady máte krásně točivou atmosférickou patnáctistovku. Vadí vám, že jsou moderní auta těžká, odtažitá a na gigantických kolech jako by se snažila se silnicí prát? Dostanete méně než tunové auto na maličkých plechových čtrnáctkách a s nádherně poddajným podvozkem. Vadí vám v moderních autech zbytečnosti a elektronické vychytávky? Nemusíte si je kupovat.

stačí chvíle za volantem a je jasné, že mazda2 by chtěla být miatou

Když jsem nedávno testoval Fabii, napsal jsem o ní, že působí, jako by moc a moc chtěla jednou být Superbem. Dává člověku pocit, že má větší auto, než ve skutečnosti má, a dokáže nabídnout i leccos z jeho komfortu. Když nasednete do Mazdy2 a vyrazíte na okresku, za chvíli vám dojde, kterým autem by chtěla být. Chtěla by být Miatou. Spoustu toho, co vychvalovali recenzenti na nové generaci MX-5, najdete i u "dvojky". Velmi lehké, ale příjemné řízení. Podvozek, který je poddajný až měkký, ale zároveň obratný a skvěle vyvážený, takže vám dovolí hrát si v zatáčkách s přechodem mezi přetáčivostí a nedotáčivostí. Precizní řazení. Točivý motor.

Verdikt

Pokud hledáte nekompromisní řidičské auto, ale jste omezeni rozpočtem a nutností občas do auta naložit víc než dva lidi nebo nějaký ten náklad, je Mazda2 auto přesně pro vás. Dokazuje, že i dnes se dají dělat auta jako za "starých dobrých časů" a že i levný hatchback může nabídnout opravdovou radost z jízdy. Je ale samozřejmě také připomínkou toho, že všechno má svou cenu a pokud chcete lehké a živé auto, nemůžete očekávat luxus a masivnost. Ze všeho nejvíc je ale testem toho, jestli petrolheadi umí jen mluvit nebo i konat. Pokud totiž opravdu existují řidiči, kteří ocení to, po čem si všichni neustále stýskáme, bude Mazda2 prodejní hit.

Technické údaje:

Motor: čtyřválec 1 496 cm3
Výkon: 75 koní při 6 000 ot./min
Točivý moment: 135 Nm v 3 800 ot./min
Převodovka: pětistupňová manuální
Maximální rychlost: 171 km/h
0-100 km/h: 12,1 s 
Průměrná spotřeba (euro): 4,7 l/100 km
Cena: od 274 900 Kč

Hodnocení: 9  /10