Zatímco vánoční oslavy pomalu končí a překlápějí se do oslav novoročních, já se rozhodl svým posledním článkem letopočtu 2025 opět udělat článek bilanční. Jednak mě to baví, jednak si rád zavzpomínám i nad něčím víc než jen nad nejlepším zážitkem, a pak také mám ještě jednu příležitost vám připomenout, jaké auto za to tentokrát stálo — a jaké už tolik ne.
Můj první podobný text jsem pojal poměrně ploše — prostě jsem vám vypsal, jaká nová auta roku 2023 bych si koupil a jaká raději ne . O dvanáct měsíců později už jsem ale byl výřečnější a seznámil jsem vás se svým nejradostnějším překvapením, největším zklamáním, nejvýznamnějším slovem a nejkvalitnějším zápichem.
Přesně na tyto kategorie letos navážu, protože i okolnostem roku 2025 se je podařilo naplnit. Jen je ještě doplním kategorií Nejlepší svezení, neboť mi přijde, že minimálně jedno další auto si svou zmínku také zaslouží. A vy pak budete mít samozřejmě prostor v diskusi se mnou zcela dle libosti souhlasit nebo mi odporovat. Dejme se do toho.
Nejradostnější překvapení — Renault R5 E-Tech
Nejradostnějším překvapením bych letos vyhlásil nový elektrický Renault R5 E-Tech. A víte proč? Protože i když jsem už při přebírání auta věděl, že je dobré — však pozitivních recenzí na něj už tou dobou kolovalo po internetu nepočítaně — nečekal jsem, jak až moc budu mít radost z toho, že ho řídím. Jak jste si totiž mohli přečíst v článku, je to první elektromobil, ze kterého jsem neměl dojem, že šoféruji pojízdnou myčku na nádobí.
On vlastně nijak speciálně charakterně nejezdí. Ani nenabízí nějak přehnaně mnoho místa. Ale svým funky vzhledem, pěkným interiérem, super veselou barvou a hlavně nepopiratelným charakterem krade i mnohem dražším a unikátnějším automobilům všechnu pozornost — jak posádky, tak okolí. Stačí ho jen vidět a hned je na světě o něco lépe. Jako by i jako nové auto měl duši.
Pravda, můžeme tu polemizovat nad myšlenkou, že aby Renault stvořil charakterní elektromobil, musel se vrátit do minulosti a reinkarnovat starou R5, zatímco se svými předchozími elektrickými vozy podobné divadlo ani vzdáleně nevykouzlil. Avšak to nic nemění na faktu, že R5 E-Tech je super. Pokud budete chtít relativně levnější elektroauto, vydal bych se právě sem.
Nejlepší svezení — Alpine A110 GTS
U Francouzů ještě chvíli zůstaneme. Pakliže mě Renault R5 E-Tech jako první elektromobil vůbec uchvátil svou osobností, tak mé srdce nadšeného řidiče si pro sebe uzmulo Alpine A110 GTS. A to prosím podotýkám, že mělo letos velkou konkurenci Mercedesu-AMG SL 63, Mercedesu-Benz R129 SL 500, hned dvou různých roadsterů MG a Jaguaru F-Type. I tak vítězí právě malé kupé z Dieppe.
Jenže já nemůžu jinak — jeho jízdní projev je přímo fenomenální, jak jsem vám psal zde. Naprosto přesně a okamžitě reaguje na sebemenší pohyb volantem i pedálem, je dokonale čitelné, nezáludné a pekelně rychlé. A ta jeho lehkost, ta je přímo návyková! Vlastně nevím, jestli jsem se někdy svezl líp.
K tomu mě na něm bavila ještě jedna věc — k popisovaným jízdním vlastnostem nepotřebuje žádnou elektrifikaci pohonného ústrojí, geniální počítač ani multirežimový podvozek. Místo toho jsou z něj cítit tisíce hodin pečlivé práce při ladění. Takový přístup je mi ale velmi sympatický. Takže pokud milujete řízení, kašlete na levnější interiér a naopak docela vysokou cenu a osedlejte Alpine A110 GTS.
Největší zklamání — Mini Cooper JCW E
V této rubrice jste asi čekali, že budu spílat Wulingu Bingo, že? Akorát že já nebudu. Bingo je prostě laciná asijská plechovka, která má k opravdovému evropskému autu velmi daleko — stejně jako všechny podobné asijské plechovky. Já nic víc nečekal. A za to, že jsem se bolestivě trápil s jeho nabíjením, si můžu sám, poněvadž jsem nebyl ochotný čekat na testovací kousek v lepší výbavě.
Musím říct, že mnohem víc zklamaný jsem byl z elektrického Mini Cooper JCW E, které měl na test Tomáš, protože od něj jsem měl očekávání mnohem větší. Těšil jsem se na novou generaci výborné, extrémně zábavné motokáry, jakou jsem si — trochu omylem — užíval před třemi lety. Dočkal jsem se auta, které se zapnutou stabilizací neumí přenést výkon na silnici a nepříjemně cuká, a po jejím vypnutí tak zoufale protáčí svá kola, že při jen trochu silnějším tlačení není schopné zatáčet.
Nevím, možná jsem na nové Mini moc přísný, ale takový projev si z minulého modelu opravdu nepamatuji. Tam si vybavuji, že jsem si neustále hrál s přilnavostí zadní nápravy a smál se od ucha k uchu. V této verzi jsem se jen musel pořád omezovat a krotit, aby přední náprava dělala to, co chci. To už jsem si mnohem víc užil základní tříválcový Mini Cooper C , vycházející ještě ze staré generace. Mé největší zklamání roku 2025 proto míří právě sem.
Nejvýznamnější slovo — Pětikilo
Za nejvýznamnější slovo roku 2025 tentokrát nevděčím nové identitě žádné značky, byť výraz „Ó, jak exuberantní“ používám dodnes. Dodali mi jej dva naši čtenáři — Emil a Radek. Je tomu tak proto, že díky nim jsme v průběhu odcházejících dvanácti měsíců měli na test Fiat 500, řečený Pětikilo, dokonce pětkrát.
Nejprve jsme si porovnali rozdíly mezi předfaceliftovou a pofaceliftovou verzí klasické karoserie s dvanáctistovkami FIRE pod kapotami, poté jsme přihodili test krásné varianty 500C Riva, opět s jedna-dvojkou, pak jsme se projeli Abarthem 500 (695) Rivale, tentokrát s přeplňovanou 1.4, a nakonec jsme nostalgicky snili za volantem zřejmě nejvíc retro verze 500C s dvouválcem TwinAir.
Když jsem tak svým kolegům oznamoval, jaký další starší vůz od ochotného čtenáře budeme testovat, až nebývale často se v redakčním chatu dočkali slovíčka Pětikilo. Mé ocenění tak putuje k tomuto skvělému, maličkému fiátku. A uvidíme, kolikrát se zopakuje v roce příštím — prý už nějaká pětikila přibyla. :-D
Nejkvalitnější zápich — Karburátor šlape? A co třeba vstřiky?
Poslední kategorií z mého výběru je nejkvalitnější zápich, protože nejkvalitnější WTF moment nemůžu dát do nadpisu. A zatímco loni se o mé pobavení spojené s údivem postaral Facebook, který mě označil za maniaka, když naznal, že místo na nový Renault 4 se těším na velmi neortodoxní sexuální praktiku s vícero lidmi najednou, toho letošního jsem se dočkal při sledování obyčejného, leč poměrně fajn vánočního filmu z produkce Netflixu Až po uši v bublinkách.
Ke konci je v něm scéna, ve které jedna z hlavních postav opravuje svůj poklad — nádherný Citroën DS kabrio (ano, už víte, proč jsem se ke sledování filmu nechal přesvědčit), který nestartuje. Druhá postava, vyobrazená jako člověk mající docela přehled o technice, pronese: „Karburátor šlape?“ a po potvrzení od první postavy, že ano, naváže: „A co třeba vstřiky?“
Hehe, no… neříkám, že by zrovna Citroën DS neoplýval množstvím fascinujících řešení, ale že by ve Francii zkombinovali karburátor a vstřikování, to už mi přijde moc i na ně. Rozhřešení nabídne původní znění, kde se postava ptá na idle jet, neboli volnoběžnou trysku, jež skutečně je součástí karburátoru. Takže se jedná o chybu překladu. Ale zasmál jsem se pěkně, to nemůžu popřít.
Taková byla má autíčkářská nej roku 2025. Co na ně říkáte? A jaké momenty byste vybrali za sebe? Dejte vědět v diskusi.
