Současná generace Hondy Civic je na trhu už dva roky a zatím jsem na ní prakticky neslyšel křivého slova. Aby ne – design se povedl výborně, konzervativnější tvarování oproti předchozím modelům vozu rozhodně prospělo, interiér je skoro až prémiový. Moderní hybrid fungující na podobném principu jako diesel-elektrické lokomotivy je příkladně úsporný, moc příjemně se s ním jezdí a dokonce nabídne i jakousi “hru na řazení”, takže i tradicionalisté netrpí monotónním projevem vytočeného spalováku. Snad jen jedinou výtku jsem občas zaslechl – škoda že se vyrábí výhradně jako liftback, něco s větším kufrem by byla paráda…
Místo nové karosářské varianty tu ale nakonec máme rovnou celý nový model, plně v souladu se současnými trendy jde ale o SUV. Což možná může přinést pár protáhlých obličejů, ale z obchodního hlediska jde o brilantní tah. Novinka posazená velikostí i cenou mezi stylovku HR-V a trochu americkou CR-V se bude o své místo na slunci prát v hodně našlapaném segmentu středních SUV vnímaných dnes jako etalon “auta na všechno”.
Tvar i linie vozu se mi docela líbí, působí vyváženě a docela dynamicky, jen si nejsem úplně jistý tím předkem. Obzvláště v testované bílé barvě se mi zdá samostatná černá oválná maska až moc výrazná a společně se světly tvoří v historii automobilismu už mnohokrát viděný výraz takové té sací ryby. Zas na druhou stranu se dá říct, že Honda ZR-V připomíná Camaro, což zní vcelku dobře, ne?
Líbí se mi provedení zadní části a posledního sloupku, kde se šikovnou hrou černých plastů, skla a zadního křídla povedlo vyrobit skoro hatchackovou siluetu, přitom zavazadelník nijak zvlášť netrpí nějakým zásadním sklonem jeho víka.
V interiéru se povedlo elegantně zkombinovat starosvětskost Civica a modernu HR-V. Vidím tu prvky známé z obou vozů, ale nepůsobí nesourodě. Oblé fluidní tvary středového tunelu nejsou jen samoúčelný design, díky různým vybráním je tu dost místa na několik praktických úložných schránek, navíc tento prvek nijak neutiskuje řidiče a spolujezdce, jak tomu občas u vozů s masivním středem bývá. Displej infotainmentu možná působí na fotkách trochu vystrčeně, ve skutečnosti je ale díky vcelku prudkému sklonu palubní desky dostatečně pod úrovní hrany čelního skla a nijak nepřekáží ve výhledu ani řidičům sedícím nízko.
Líbí se mi pocitová vzdušnost interiéru, u testovaného auta ještě umocněná velkým panoramatickým střešním oknem s otevíratelnou přední částí. Vyhovuje mi i prostor na zadních sedadlech, sednu si pohodlně sám za sebe, navíc tu jsou dostatečně dlouhé sedáky a opěradla s příjemným sklonem – nesedíte tu nijak záchodově, jak to občas vzadu v SUV bývá, ale zapadnete sem jako do gauče.
Jen příjemný interiér ale k úspěchu nestačí – záleží hlavně na tom, jak se s ZR-V jezdí. Jako u většiny Hond, i tady je podvozek poměrně tvrdý. Při řízení působí jistě a přesně, ale je to vykoupeno poněkud nižší mírou houpavosti a tlumení větších nerovností. Myslím, že ve své třídě by vůz pravděpodobně “naklepal” v zatáčkách většinu soupeřů, elán s jakým se chce Hondě do zatáček a čitelnost řízení a podvozku snese mezi “normálními” SUV srovnání asi jen s Mazdou CX-30. A i nad ní myslím vyhrává. Já osobně čekám od SUV trochu více houpavosti a komfortu, ale věřím, že spoustě řidičů udělají jízdní vlastnosti ZR-V radost. Je vidět, že tohle auto vychází z Civicu, jeho řidičské DNA je tu zachováno velice hezky.
Z Civicu pochází i pohonné ústrojí, mimochodem jediné v nabídce. Pod obchodním názvem e:HEV se skrývá:
– Jeden dvoulitrový benzínový přímovstřikový spalovák pracující v Atkinsonově cyklu o výkonu 105 kW
– Jeden elektromotor sloužící jako generátor
– Jeden elektromotor určený k pohonu o výkonu 135 kW
– Zhruba 1 kWh Li-ion baterii
– Jednorychlostní e-CVT převodovka
– A samozřejmě spousta elektroniky a řídících jednotek
Spalovák funguje jako generátor elektřiny, která přes generátor putuje rovnou k “pohonnému” elektromotoru, nebo do malé baterie, ta tu slouží jako jakýsi buffer. Spalovák se umí připojit přes jednorychlostní eCVT i přímo k pohonnému ústrojí, tady pak, aby se předešlo efektu motorového člunu, převodovka “sází” virtuální kvalty v závislosti na rychlosti a poloze plynového pedálu.
I mě se to zdálo takhle na papíře trochu moc překombinované a vlivem několikerého přelévání energie mezi různými zdroji i zbytečně potenciálně neefektivní, ale opak je pravdou. Pohonné ústrojí dosahuje dle laboratorních měření účinnosti 41%, což sice nevypadá jako nějaké velké číslo, ale běžné spalováky se většinou pohybují pod 30%, nad tento limit dosahují jen velmi dobře odladěné přeplňované agregáty (velkoobjemové turbodiesely) a třeba etalon hybridního pohonu, Toyota Prius, se pyšní účinností 38%.
Navíc to celé díky oněm virtuálním kvaltům a dobrému sladění působí velice přirozeně a samozřejmě. Sednete, zmáčknete “D”, auto jede dopředu a vpředu tiše přede spalovák. Chcete jet rychle, pošlete plyn k podlaze, auto si podřadí, motor se vytočí k červenému poli, kvalt následuje kvalt. Uberete, převodovka “odřadí” a motor si zas jen tak někde dole tiše vrčí. Netrénované ucho nepozná, že nesedí v přeplňovaném benzínu. Stran spotřeby to znamená, že se s Hondou dá v pohodě zůstat kombinovaně pod pěti litry na sto kilometrů. Nejvíce si, stejně jako ostatní hybridy, vezme na dálnici, ani s tempomatem na nelegálních hodnotách ale spotřeba nepřeleze sedm litrů.
Verdikt
Honda ZR-V je tu pro všechny, komu se Civic zdá příliš malý, nebo jim nevyhovuje sedět nízko. Na poměry SUV nabízí velice řidičský projev podvozku a řízení, který spolu s efektivním hybridním pohonem dokáže i ve voze s vyšší stavbou karoserie velice dobře zprostředkovat radost z jízdy. Dostatek místa na zadních sedadlech, nízká spotřeba a příjemný interiér vůz předurčují do role univerzálního rodinného dostavníku. Kdybych si měl přeci jen na něco postěžovat, byla by to přední maska, která jako by patřila k jinému vozu, horší schopnost tlumení výraznějších nerovností a v neposlední řadě také vcelku sebevědomá základní cenovka, která se od výchozího Civicu liší více, než bych čekal.
Technické údaje
Motor: zážehový čtyřválec 1993 ccm s elektrickým přenosem výkonu
Výkon: 135 kW (315 Nm)
Převodovka: bezstupňová eCVT s virtuálními kvalty
Maximální rychlost: 173 km/h
Zrychlení 0-100 km/h: 7,9 s
Průměrná spotřeba dle výrobce: 5,0 l/100 km kombinovaná
Průměrná spotřeba v testu: 5,1 l/100 km
Základní cena: 939 900,- Kč
Cena testovaného vozu: 1 057 800,- Kč
03. listopadu 2023, 08:56
2
Pojem "jednorychlostní eCVT" je oxymoron a nedává smysl. Je to jednoduše sériový hybrid s dodatečnou možností obejít ten trakční elektromotor a připojit spalovací motor přímo ke kolům přes jednoduchý převod sepnutím spojky.
Honda se akorát rozhodla tomu obchodně říkat eCVT, aby vystihla, že v tom režimu sériového hybridu, kdy kola pohání elektromotor, nejsou otáčky toho spalovacího motoru svázány s otáčkami kol, jako je tomu u skutečné CVT převodovky. A v tomto režimu se pak mohou aplikovat ty virtuální stupně, kdy se uměle skáče s otáčkami spalováku, zatímco kola pohání elektromotor.
Naopak jakmile se spalovák ve vyšší rychlosti připojí na kola, tak je to ten jeden fixní převod a už se to v tomto ohledu jako CVT nechová. Pak je to jako běžné auto s manuální převodovkou a zařazenou šestkou.
03. listopadu 2023, 17:02
2
Sorry, ale tentokrát se fotky moc nepovedly.