Honda CR-V 1.5 VTEC Turbo CVT Executive: Komfortně všude kolem

Já a Honda CR-V? Určitě si (opět) myslíte, že svět se musel zbláznit. Nebo alespoň já. To se nedá tak docela vyloučit, ale to, že jsem strávil týden za volantem dalšího SUV má svůj důvod. Věděli jste, že CR-V je údajně nejprodávanější SUV na planetě? Jen v USA se za loňský rok prodalo 379 tisíc a třináct kusů! To přece musí mít nějaký důvod. Je čas zjistit, jestli se náhodou tato kvanta lidí nemýlí. A také jestli se náhodou nemýlí Dan, který už jinou konfiguraci úspěšně otestoval a tím mi tak trochu vyšlapal cestičku k subjektivnějšímu ohodnocení.

Tak pojďme na to. Přede mnou stojí červené CR-V ve výbavě Executive, s pohonem všech čtyř kol a automatickou převodovkou. Na první pohled (a zpředu) vypadá jako auto, které bych si koupil, kdybych byl drobnou matkou vozící své ratolesti na americký fotbal a balet. Ačkoli vypadá, že má až gargantuovské rozměry, reálně je se svými 4,5 metry skoro stejně dlouhé jako první generace. Takže se s ním docela dobře parkuje. Ale to předbíhám. Přední část vypadá vlastně stejně jako kabina masivně a důvěryhodně. ‘Ahoj, jsem velká Honda a můžeš se se mnou cítit v bezpečí.’ Problém mám ale se zadními partiemi vozu. Ty jsou na můj vkus až moc… nakynuté? Vážně. Kdykoli se podívám na CR-V zezadu tak mám pocit, že víko kufru pomalu přetéká přes zadní nárazník. Nepomáhají tomu ani zadní světla, která jsou na stranách vystouplá a celou tuhle věc spíš zveličují. Naštěstí se na auto, které zrovna řídím, nedívám zezadu, pokud nehraju GTA, takže za jízdy se můžu soustředit na jiné věci. Třeba na řízení.

Interiér CR-V je naprosto typicky americký. První indicií je falešný dřevěný dekor, který mě vrací do Lincolnu z devadesátých let. Druhou je pak spousta prostoru na odkládání pití a jiných věcí. Je to úplně jasné. Pokud jste američan, pak máte rádi ‘dotek’ přírody, adekvátní pitný režim a odkládání věcí denní potřeby. Zpracování je ale naštěstí lepší a celkový dojem z interiéru je dobrý, působí jako příjemné místo k životu. Největší podíl na tom mají sedačky, které jsou za poslední dobu jedny z nejlepších ve kterých jsem seděl. Jsou totiž narozdíl od jiných sedaček pohodlné. Jediným kontroverzním prvkem uvnitř může být umístění voliče převodovky, které jako by vypadlo z nějaké dodávky či minivanu. Mně nevadí, v případě manuálu by byla řadící páka po ruce a díky tomu je také na středovém tunelu mnohem víc místa na odkládání. Třeba pití.

CR-V už je také osazeno digitálním přístrojovým štítem, který je docela povedený. Jasně, jemnost zobrazení není perfektní, ale naprosto dostačující. Ukazatel otáček mírně připomínající jiné Hondy, třeba S2000 je milým detailem. Možná je trochu škoda, že všechny asistenční systémy nemají na displeji své piktogramy, ale zkratky. Změť písmenek LKAS, ACC, CMBC a podobně působí zbytečně komplikovaně. Kromě tohoto detailu mu ale nemám co vytknout. Prostor na vytýkání je totiž u druhého displeje v interiéru. Infotainment CR-V se totiž rozhodně nedá označit za dobrý či dostačující. Už na první pohled vypadá zastarale , což bych mu odpustil, ale při práci s ním si člověk může při čekání na odezvu třeba něco vyšít. Nebo uplést svetr. Přepnutí systému na starší a jednodušší zobrazení pomáhá, ale ani to vás při práci s ním nespasí. Celý systém běží na Androidu, což by nebylo nutně špatně, Jakub byl z obdobného systému v HR-V nadšený, ale já se přes jeho rychlost a funkčnost nemůžu přenést. Představte si, že stojíte na parkovišti, máte zapnuté zapalování, spárovaný telefon, ze kterého vám hraje hudba. Pak nastartujete a auto vám pustí rádio, protože za ten moment zapomnělo že má připojený telefon, odpojilo se a teď si počkáte než se telefon a auto zase domluví. A takových radostí bylo více. Tohle by vážně zasloužilo inovaci.

Nezapomněl jsem na něco? Zapomněl, ještě je tu třetí ‘displej’. CR-V ve výbavě Executive je totiž vybaveno i HUD který se promítá na vysouvatelný štít na přístrojové desce. Tady sází Honda na jednoduchost zobrazení. Rychlost, popřípadě navigace, co víc si přát. Funguje to velmi dobře. Na HUD se promítají i výstražná upozornění, takže v případě že auto bude detekovat nepřátele nebezpečí blížící se ze strany, promítne vám ono upozornění na HUD, zapípá a nevyděsí tím i zbytek osádky.

Teď už nejspíš zbývá jen se s tím projet, že? Od CR-V jsem čekal, že bude pohodlné, což splnilo na plné čáře. Podvozek je plavný, filtruje nerovnosti, výmoly i vlny a vy z toho máte tak leda pohoupání. Podvozek se naprosto výborně doplňuje s aktivním systémem potlačení hluku, který utiší i motor a tak můžete mít pocit, že si vlastně cestujete ve svojí kapsli úplně oddělené od okolního světa. Tahle příjemná vlastnost je vlastní Volvům a jsem rád, že se objevuje i jinde. Svůj podíl na nízkém hluku má určitě i nastavení převodovky, která se snaží jet na co nejmenší otáčky. Jenže tím trochu zabíjí motor. Jednapětka s turbem se totiž velmi ráda točí a politiku nízkých otáček, kterou razí převodovka, úplně ráda nemá. Ve výsledku pak celé auto působí trochu líně a ani na spotřebě to nepřidává.

A jak se to celé chová když náhodou spěcháte nebo potřebujete na chalupu? Nebo když spěcháte na chalupu? Na zpěvněných cestách se CR-V docela naklání, ale dejte mu důvěru. Je velmi dobře odolné vůči nedotáčivosti, ta přichází až v rychlostech, při jakých by žádný slušný člověk po silnici nejel. A v terénu? Naše hypotetická chata se nachází na pahorku na fotce níže. A s CR-V není problém vyjet až na zápraží. Za mě naprosto v pořádku.

Verdikt

Mýlí se všichni ti lidé, co CR-V kupují? Nejspíš ne. Za zajímavou cenu totiž nabízí kombinaci vlastností, které se těžko konkuruje. Spousta vnitřního prostoru, pohodlí a v případě manuální převodovky i zajímavá dynamika. A to všechno v bezpečně působícím balení. Pak je tu druhá otázka. Koupil bych si CR-V já? Upřímně řečeno, i kdybych takové auto hledal, tak ne. Lidé totiž při výběru auta dělají kompromisy. Tuhle odpustí horší infotainment, popřípadě sleví ze svých nároků. Já bych svoje námitky vůči CR-V nepřekousl. Ty ale nedělají problém dalším stovkám tisíc lidí. Ze statistického hlediska je tedy můj názor irelevantní. A doporučil bych i přesto CR-V někomu? Určitě! Pro někoho kdo hledá středně velké SUV a chce pohodlí, je tohle hodně zajímavá volba. Jen bych doporučil manuální převodovku.

Technické údaje

Motor: přeplňovaný zážehový čtyřválec 1498 cm3
Výkon: 193 koní (142 kW) při 5 600 ot./min
Točivý moment: 243 Nm v 2 000 – 5 000 ot./min
Převodovka: automatická bezestupňová CVT
Maximální rychlost: 200 km/h
0-100 km/h:10 s 
Průměrná spotřeba (v testu): 7,2 l/100 km 
Cena (CR-V 4WD CVT Executive): 1 024 900  Kč