načítám data...

Ferrari Berlinetta Boxer: Formuli vstříc

Modely Berlinetta Boxer zcela přepsaly pravidla automobilů Ferrari a dnes se neprávem krčí ve stínu ikonické Testarossy.

zobrazit celou galeriiZobrazit galerii

Psala se sedmdesátá léta a značka Ferrati prožívala rozkvět. Rostly počty prodejů a s nimi přicházely i nové modelové řady. V roce 1967 přišlo Ferrari s řadou modelů Dino. Tahle auta představovala takové předsálí skutečného Ferrari, ostatně jejich kapoty nenesly ani slavné logo se vzpínajícím se koněm, Dino byl samostatný brand. 

Foto: EVO

Byla to první silniční Ferrari vyráběná ve větších počtech a také jedna z prvních s koncepcí s motorem uprostřed. Nepředstavujte si ale žádné ‘béčkový’ sporťák, i Dino ctilo zásady Ferrari a ne nadarmo získávalo jedno ocenění za druhým. Ostatně jinak by jen těžko mohlo nosit jméno Dino na památku Alferda Ferrari, talentovaného syna Enza Ferrari, který se bohužel dožil pouhých 24 let.

Foto: EVO

Myšlenka silničního auta s motorem uprostřed slavila úspěch, představovala nejen skvělé rozložení hmotnosti, ale také možnost auto ještě více snížit a ‘přilepit k silnici’ a v neposlední řadě též přibližovala silniční auta monopostům Formule 1, klenotu značky Ferrari. A tak by vlastně nemělo být až tak velkým překvapením, že nástupcem překrásného Ferrari 365 GTB známého pod přezdívkou Daytona objevilo auto podobného jména, ale naprosto jiné koncepce – 365 GT4 BB (Berlinetta Boxer), první sériově vyráběný automobil Ferrari s dvanáctiválcovým motorem umístěným za řidičem. 

Foto: Gallery Aaldering

Uprostřed vozu byl poprvé v silničním voze Ferrari umístěn motor podélně (Dino používalo napříč uložený šestiválec) a použit byl plochý dvanáctiválec. Motor Tipo F102A konstrukčně vycházel z třílitru používaného v monopostech Formule 1, zde však měl objem 4,4 litru. Ač celá řada nese hrdé jméno Berlinetta Boxer, o skutečný boxer se nejednalo. Plochý motor měl pro každý pár protilehlých pístů jen jeden záhyb klikové hřídele, chceme-li tedy být v terminologii přesní, jednalo se o vidlicový motor s rozevřením válců 180°. I sám Mauro Forghieri, konstruktér Ferrari, se proti označení BB ohrazoval. Jenže ‘boxer’ zní přeci jen o něco lépe…

Foto: Gallery Aaldering

Motor samotný je ale bez ohledu na názvosloví doslova klenotem. Blok byl vyroben ze siluminu, slitiny křemíku a hliníku, hlavy dostaly čtyři ventily na válec a čtveřice vačkových hřídelí byla poháněna řemenem. O správnou směs se starala trojice karburátorů Weber. Údaje o výkonu motorů se dle dochovaných materiálů různí, asi nejčastěji se objevuje hodnota 360 koní při 7.500 ot/min. Ani data o zrychlení z nuly na sto kilometrů v hodině nejsou úplně jasná, dobové testy ale operují s hodnotou okolo 6,1 vteřiny, objevuje se i hodnota 5,4. Maximální rychlostí přesáhla 300 km/h.

Foto: Gallery Aaldering

Design Ferrari Berlinetta Boxer byl navržen Pininfarinou, stejně jako mnoho jiných modelů Ferrari, tentokrát ale s větším ohledem na aerodynamiku – cílem bylo auto schopné nejen jako cestovní sportovní vůz, ale zároveň i vůz optimalizovaný pro co nejlepší výkon na okruhu. Karoserii nesl tradiční prostorový rám (resp. pevná klec tvořící kabinu doplněná o dva pomocné rámy), novinkou byl silný důraz na bezpečnost a s ní související propracované výztuže a deformační zóny.

Ferrari pro 365 GT4 BB nabízelo i verzi s dvoubarevnou karoserií s výrazným černým pásem ve spodní polovině auta. Jednalo se sice o volitelný prvek, dnes je ale jedním z charakteristických znamení řady BB.

Foto: Gallery Aaldering

V roce 1976 přichází Ferrari 512 BB. O nový model se ale nejedná, je to jen evoluce 365 GT4 BB. Úpravy tu ale jsou a není jich málo. Design vozu se změnil jen minimálně, z šesti koncových světel zůstala jen čtyři, přibylo aerodynamické ‘lízátko’ pod předním nárazníkem eliminující problém odlehčené přední nápravy při akceleraci a pár dalších drobných úprav. Změnila se ale i technika.

Foto: Gallery Aaldering

Nové označení 512 odkazovalo na zvětšený objem motoru. Číslo 12 je pochopitelně počet válců a 5 je tedy kubatura. Což sedí. Skoro. Ve skutečnosti to bylo 4,9, ale to máte jako s tím boxerem – pět zní prostě líp a hotovo. Paradoxně, přestože byl motor upraven poměrně zásadně, výkon byl nižší, zde ‘jen’ 340 koní. To jen ale musíme dát do výrazných uvozovek, konstruktéři se totiž soustředili na vyladění charakteristiky motoru. Podstatně vzrostl točivý moment a motor byl náhle výrazně pružnější a ‘živější’, což více než kompenzovalo pokles výkonu. Svůj vliv na celou věc měly pochopitelně i předpisy stran emisí a hluku, které nový motor musel plnit.

Foto: Ferrari

Další podstatnou změnou byla kompletně přepracovaná dvoulamelová spojka pro 512 BB. Ta konečně dokázala přenést výkon auta a odpadly tak potíže s prokluzováním, které trápily 365 GT4 BB. Celkově tak modernizace prospěla ovladatelnosti auta, které se s řidičem méně pralo a umožnilo konečně využít skvělé vyvážení a propracovaný podvozek naplno.

Rok 1981 přináší Ferrari BB 512i, motor dostává elektronické vstřikování Bosch K-Jetronic, výkon však zůstává stejný. Maximální rychlost ještě více klesá a tak je BB 512i vlastně nejpomalejším modelem z řady, to ale neznamená, že je to pomalé auto. 

Foto: Ferrari

Na základě modelů BB vznikla i řada závodních speciálů. Krásné aerodynamické vozy určené pro závody Le Mans vydolovaly z plochého motoru díky vstřikování lucas téměř 500 koňských sil, problémem ale byla spolehlivost. Přestože auta zajížděla výborné časy, až příliš často je vyřadily z klání technické problémy. Největším úspěchem tak zůstalo první místo v kategorii GTX v Le Mans 1981. Svůj vliv na to měla i řekněme trochu vlažnější tovární podpora, pro Ferrari BB 512 LM totiž neexistoval tovární tým.

Foto: Ferrari

V roce 1984 éra modelů BB končí. Tedy končí vlastně jen jméno, ve skutečnosti to nejlepší z plochých motorů Ferrari právě přichází. Model BB 512i nahrazuje Testarossa, jeden z nejikoničtějších a nejúspěšnějších modelů Ferrari. Ten by však jen těžko mohl vzniknout, kdyby nemohl svůj úspěch postavit na základech boxerů, co nebyly boxer, řady Ferrari BB.

Foto: Ferrari

V roce 2012 si zpěvák Erica Clapton nechal postavit unikátní Ferrari 458 Italia upravené tak, aby designem připomínalo jeho nejoblíbenější model Ferrari – a tím je právě 512 BB. A já mu dokonale rozumím. Výsledný automobil – Ferrari SP12 EC - je totiž doslova skvost a možná jedním z nejhezčích aut, jaké kdy továrnu v Maranellu (ano, to není žádná samodomo přestavba, to je skutečně automobil ze speciální jednokusové série postavený přímo ve Ferrari) opustilo.

 

Nelíbí se Vám reklamy, ale líbí se vám články?
Podpořte nás, pořiďte si VIP členství a užijte si autíčkáře bez reklam.


Mohlo by Vás také zajímat

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte

Komentáře

StreetPro
19. března 2023, 13:40
2

Díky za fajn čtení .-)

reagovat
Skipper
19. března 2023, 17:15
0

Za mně pořadí nejhezčich Ferrari:
1. 512 BB
2. 348
3. 456

reagovat
Be
Beran
20. března 2023, 07:05
0

Ferrari sice neni moje krevni skupina, ale libi se mi jak jsou ochotni postavit na zakazku postavit i jedno unikatni auto.

reagovat
Jo
Josephus
29. března 2023, 18:11
0

Díky. Moc rád jsem si připomněl jak BB, tak (ne)boxer... 512 BB rozhodně patří mezi mé nejoblíbenější modely v historii Ferrari (i když těch rozhodně není málo).

reagovat


Poslední komentáře

Poslední inzeráty

Hummer H3  2006
Hummer H3

2006 rok výroby
130 koní výkon
4 ccm objem

Dodge Monaco Station Wagon 1970
Dodge Monaco Station Wagon

1970 rok výroby
294 koní výkon
6 277 ccm objem

Buick Skylark kabriolet 1963
Buick Skylark kabriolet

1963 rok výroby
200 koní výkon
3 500 ccm objem

Ford F150 Ford F150 XL, RWD 4x2, Triton  2010
Ford F150 Ford F150 XL, RWD 4x2, Triton

2010 rok výroby
248 koní výkon
4 601 ccm objem