Buick Roadmaster pro Howarda Hughese

Píše se rok 2014 a na aukčním molu se chystá senzace. Modrý Buick Roadmaster roku výroby 1953 bude během několika okamžiků vydražen za astronomických 1,65 milionu dolarů. Jistě, automobil je ve velmi dobrém a zároveň původním stavu a má malý nájezd, na druhou stranu otevírání většiny oken nefunguje a kufr je plný nějakého harampádí. Co vyhnalo cenu tohoto veterána do takových výšin?

Je to prosté. Původním majitelem a tím, pro koho byl vůz náležitě upraven, nebyl nikdo jiný, než Howard Hughes. Pro ty, kterým snad jméno tohoto muže nic neříká, přidám malé okénko z publikace ‘Kdo je kdo’: Howard Hughes se narodil roku 1905. Jeho otec vynalezl hlavice pro důlní zařízení a založil úspěšnou továrnu na jejich výrobu. Mladý Howard tak po otci zdědil průmyslový podnik a s ním i zálibu pro všechno mechanické a technické. Z mládí si též odnesl až chorobný strach z infekcí a bakterií, který zřejmě pramenil z až přehnaného strachu jeho matky o svého syna. Ale o tom ještě bude řeč.

Po smrti rodičů převzal Hughes vládu nad rodinným podnikem, rozhodně však nechtěl jen tak sedět se založenýma rukama v kanceláři. Řízení otcova podniku předal schopným manažerům a sám odjel do Hollywoodu. Rozhodl se totiž, že se stane filmovým producentem. A stal se. Vrcholným dílem jeho filmové tvorby se stal snímek Hell’s Angels (1930), do té doby s velkým náskokem nejdražší film vůbec. Pro natočení tohoto filmu o letcích první světové války musel Hughes sehnat vlastní malé letectvo. Tedy malé – leckteré státy tak velké neměly. A jeho láska k letectví jej už nikdy neopustí.

Staví vlastní letadla, sám zalétává nové typy, pokořuje rychlostní i vzdálenostní rekordy, postaví dodnes největší letadlo světa H4 Hercules (kvůli válečným omezením dostupnosti materiálů navíc s kostrou ze dřeva), zakládá leteckou společnost Trans World Airlines (TWA) a několikrát i havaruje. Když do obrazu tohoto pohledného gentlemana-dobrodruha přidáme ještě četné románky s herečkami stříbrného plátna, skoro by se zdálo, že tento muž dosáhl všeho, čeho dosáhnout lze.

Bohužel nic nikdy není dokonalé. Jeho fobie z infekcí se zhoršuje a přidávají se další příznaky, až je mu diagnostikována vážná obsedantně kompulzivní porucha (OCD). Jeho posedlosti nabývají děsivých rozměrů. Všeho se dotýká jen přes čistý kapesník, personálu i spolupracovníkům vydává nesmyslně podrobné příkazy, tráví hodiny očistou těla.

A právě z této doby pochází i onen modrý Buick Roadmaster Riviera Sedan. Model Roadmaster se v nabídce automobilky Buick objevil v roce 1936, předmětný kus z roku 1953 tak pochází již z páté generace modelu. Automobil je osazen osmiválcem 5,3 litru a dvoustupňovým automatem. V době své výroby nepatřil Roadmaster mezi výjimečná auta. Vlastně to byl poměrně běžný model. Hughes si jej vybral záměrně, Buick mu zajišťoval jistou míru anonymity. Přesto však rozhodně nelze říci, že by to byl obyčejný Roadmaster jako každý jiný.

Už jsem zmínil, že zavazadlový prostor auta je plný harampádí a stahování funguje jen u okénka řidiče. To však patří k hlavním devizám tohoto vozu. Čistotou a letectvím posedlý Hughes si totiž nechal vůz náležitě upravit. Předně přidal ke standardnímu elektrickému okruhu na 12V ještě jeden na 24V a dno kufru tak zaplnila sada baterií. Z nich bylo možné v případě potřeby napájet startér leteckého motoru, hlavní úlohou nové elektroinstalace však bylo napájení onoho haraburdí v kufru. To totiž byla klimatizace. A ne jen tak ledajaká klimatizace. Obsahovala prachové filtry, antibakteriální filtry i aktivní filtry. Když se k tomu přidalo vylepšené těsnění dveří a úplné utěsnění oken, bylo na světě asi málo čistších míst.

Máme tu tak před sebou automobil, ve kterém snad i nemocný Hughes našel chvíle klidu. Automobil, který se mohl stát jeho soukromým světem, místem, kde se člověk může cítit sám sebou a kde není omezován okolím. A to na autech vlastně máme všichni rádi.

Stav Howarda Hughese se rychle zhoršoval, zavíral se na dlouhé měsíce v hotelových pokojích a nakonec odmítal i jíst. Zemřel v roce 1976 na celkové selhání organismu. S Buickem najezdil pouhých 5.339 mil. Snad to měl být poslední automobil, který řídil. Těžko říci, Buick používal při pobytu v Beverly Hills, podobně upravený měl i Chrysler New Yorker.

Ať už je to jakkoli, představuje tento automobil kompletní vzpomínku na excentrického miliardáře, jehož život byl stejně dobrodružný a fantastický, jako těžký a složitý. Život Howarda Hughese zmapoval v roce 2004 režisér Martin Scorsese ve filmu The Aviator (Letec).