BMW M5: Supersedan

Historie modelu BMW M5 se táhne přes čtyřicet let až do roku 1984, kdy se poprvé představil sedan “pětkové řady” ve svém vrcholném provedení. Tehdy byl pod kapotou umístěn skvělý řadový šestiválec 3.5 litru o výkonu něco přes 280 koní. Na svou dobu to bylo víc než dost, však základní provedení tehdejší řady 5 si muselo vystačit s pouhými devadesáti koníky. Zároveň nám ale tahle exkurze do historie ukazuje, kam jsme se za těch čtyřicet let s auty posunuli.

Už v osmdesátých letech se řada 5 pyšnila velkou rozmanitostí modelů. Od základních naftových taxíků až po ultimátní dálniční střelu M5, to vše byly jen různé verze téhož auta. Této tradici mnichovská značka nejen zůstává věrná, ona ji ještě dále rozvíjí. Přibylo tak karosářské provedení kombi a v současné době se rozrůstá i nabídka pohonů. Na trhu není mnoho aut, u kterých si můžete volit cokoli od klasického vznětového či zážehového motoru přes plug-in hybrid až po čistě elektrické varianty – BMW však tuto volbu nabízí.

Z této široké nabídky se dnes podíváme na to vůbec nejlepší, co katalogy řady 5 v současnosti nabízí. Na test jsme získali BMW M5 v provedení sedan. Pokud jste poslední měsíce netrávili meditováním mimo dosah výdobytků civilizace, o tomto autě už jste docela jistě slyšeli. Jako vždycky, když se objeví nová generace “emkového” BMW, se fanoušci značky rozdělili do dvou táborů. Jedni novinku vítají, druzí brblají, že dobře už bylo. Začněme tedy těmi hlavními zprávami, které zaplavily mediální prostor, když se nové BMW M5 představilo veřejnosti.

K dobru je mu třeba přiznat, že v Mnichově zachovali pořádný motor. Pod kapotou tak stále bije osmiválcové srdce a tak by i ti konzervativnější petrolheadi autu mohli odpustit, že neodolalo spárům elektrifikace. Neodpustili. Nová M5 je přetechnizovaná, s váhou dvě a půl tuny ztrácí agilitu a grip, nedovolí řidiči autentický zážitek z řízení a vůbec je novinka krokem zpět na všech frontách. Co krokem zpět – krokem úplně mimo.

Tak, tím bychom měli hodnocení novinky odbyté a můžeme jít domu. Akorát, že vůbec. Tahle zkratkovitá hodnocení internetových odborníků ignorují nejen samotnou podstatu modelu M5, ale jak si ukážeme, tak i realitu. Pojďme nehodnotit auto jen z obrazovky webového prohlížeče, pojďme si nové BMW M5 skutečně vyzkoušet.

První dojem z auta? Je to velká zlá věc. Testovaný kus dorazil s příplatkovou sadou karbonových nástavců a aerodynamických prvků. Už tak mohutná vizáž nové “pětky” tak dále nabyla na objemu. Přiznávám, já sám bych si takovou konfiguraci nezvolil. M5 pro mě byla vždy spíše sleeperem, na první pohled spíše nenápadným sedanem, který své kouzlo skrývá v detailech a technice. Doba se však mění a kdo jsem já, abych to hodnotil.

Aspoň je auto v zajímavém fialovém laku – fakt to vypadá mnohem lépe, než to zní. Zmizely pro M5 posledních generací typické průduchy v předních blatnících, na řidičově straně se totiž usadil dobíjecí port. Ale to je jen taková drobnost. Celkový postoj auta jasně říká, že tady jde do tuhého. A okolí to vnímá. Snad žádné jiné testované auto nedokázalo čistit levý pruh dálnice jako M5. Skutečně. Připadal jsem si jako řidič sanitky, přestože jsem jel běžnou rychlostí a nechal vůz automaticky udržovat bezpečný odstup, jindy neohrožení vládci dálnice v manažerských superbech doslova usakovali do pravého pruhu. Jako když pes potká vlka.

Interiér BMW M5 se nese spíše v duchu high-tech, než že by se snažil křičet do světa téměř závodní ambice stroje. BMW v tomto ohledu postupuje mílovými kroky, kabina současné “pětky” by ještě před pár lety musela působit jako skok do jiné dimenze. První dojem je čistý moderní design, čím více se ale rozhlížím, tím víc propracovaných detailů nacházím. Každému místu byla věnovaná pozornost, materiály jsou prvotřídní a dobře nakombinované, BMW se nebojí experimentovat.

Skvěle působí dekorativní lišta, která jako kdyby byla vyrobena z broušeného skla se zajímavým prolamováním. Je to takové malé umělecké dílo. Můžete ji nechat prostě jen tak, nebo si zapnout její podsvětlení v nepřeberné škále odstínů. My si vybrali barvy divize M, pochopitelně… Logo M se objevuje i na středové konzoli uprostřed kolečka pro ovládání radiomapy. I to se postupem času, co tu s námi iDrive je, proměnilo z celkem obyčejného ovladače málem ve šperk. V tmavé kabině – M5 disponuje i černou stropnicí – opticky vyniknou ostře rudé detaily jako startovací tlačítko nebo tlačítka pro volbu “M-módů” na volantu. 

Pozornost si určitě zaslouží sedadla. Ne proto, že je v jejich opěrkách vsazeno svítící logo M5, ale pro jejich dokonalou kombinaci komfortu i bočního vedení. Tady nenajdete žádné nepohodlné skořepiny, ale pořádná křesla, ve kterých není problém trávit dlouhé hodiny, přitom ale skvěle poslouží i ve chvílích, kdy se auto rozvášní.

Zmínil jsem už radiomapu iDrive, která je v M5 ve své zatím poslední modifikaci. Tento systém platí už dlouhá léta za benchmark pro všechny výrobce, stále si zachovává možnost ovládání jak přes dotykovou obrazovku, tak i multifunkčním kolečkem na středové konzoli – to je to, co vypadá jako křišťálové ozdobné těžítko. Postupné rozšiřování a vylepšování systému má však i své stinné stránky. Je toho tady prostě už moc. BMW řady 5 má už tolik systémů, podsystémů, nastavení a funkcí, že iDrive nabobtnal do rozměrů, kde už přestává být přehledný. Jen nastavení jízdních režimů – máte tu M-módy, módy hybridního ústrojí, módy rozlišující silnici, okruh a závod, nálady, barevné módy – a pro velkou část těchto věcí můžete ještě individuálně měnit nastavení. 

Bylo by snadné to BMW vyčítat, jenže ono to vlastně nejde. Tady se totiž dostáváme k samotné podstatě M5 - k jeho univerzálnosti. Tohle auto je totiž často vnímáno jen optikou svého výkonu a parametrů. Těžko se tomu divit, ona čísla, o kterých tu za chvíli bude řeč, jsou rozhodně impozantní. Paradoxně ale výkon a schopnost pohybovat se až absurdně rychle, není tím největším kouzlem BMW M5 a je důvodem, proč je tohle auto ve skutečnosti jedním z nejpodceňovanějších aut v automobilových recenzích dneška.

Důvod je jasný. Máte-li to štěstí, že vám v ruce přistane aspoň na pár hodin klíč od zbrusu nové M5, nechcete ztrácet čas. Tak většina testerů přepíná vůz ihned do té nejostřejší konfigurace a opájí se přívaly síly. Nedivím se. Pojďme ale zkusit za ten týden za volantem BMW M5 všechny jeho polohy. Věřte mi, stojí to za to.

Nejdříve ale základní seznámení s technikou. BMW M5 je plug-in hybrid. Jeho hybridní systém se sestává ze zážehového osmiválce o objemu 4.4 litru a elektromotoru integrovaného do osmistupňové automatické převodovky. Osmiválec dodává výkon 585 koní, elektromotor potom dalších téměř 200 koní. Maximální výkon celé sestavy je impozantních 727 koní a točivý moment dosáhl jednoho tisíce newtonmetrů.

Všechna tahle síla se přenáší na všechna čtyři kola. Tady BMW pracuje s aktivně řízenými diferenciály, díky kterým dokáže nejen vektorovat točivý moment pro zcela optimální přenos výkonu na každé kolo dle aktuální potřeby, ale umožňuje řidiči i rozličná jízdní nastavení. Základem je řekněme bezpečná čtyřkolka, která neustále hlídá optimální přenos sil tak, aby auto fungovalo za všech okolností neutrálne. Přenastavením na 4WD Sport se situace náhle mění, auto se začíná chovat jako zadokolka a přední kola zapojuje jen na drobné korekce. Tohle nastavení umožňuje i na běžné silnici až překvapivě zábavnou jízdu, přitom ale vůz zůstává i pro méně zkušené pilotům stále bezpečný. Jakmile pocítíte, že ztrácíte vládu nad vší tou silou, stačí jen povolit a auto se okamžitě srovná do neutrální stopy.

Ale BMW M5 umí jít ještě dál. Chcete puristický zážitek? Chcete ryzí zadokolku? Máte ji mít. Nastavení 2WD odstaví přední kola úplně, teď už jste v tom sami. Tento režim, spojený s vypnutým stabilizačním systémem a ostrými mapami plynového pedálu, je už ale určen především pro okruhy, na běžných komunikacích pro něj i vzhledem k skutečně velkému výkonu auta nenajdete uplatnění. BMW M5 se tu potom skutečně mění ve starou školu, v tu správnou nezkrotnou šelmu. 

Pokud nechcete mít problém, musíte ho držet pod krkem, tady už se chyby neodpouští. S plynem je třeba pracovat plynule, cítit všechny síly, které na auto působí a jemně jej vodit zatáčkami. Paradoxně vám tu potom ona tolik kritizovaná velká hmotnost auta začne hrát do karet a dodá jízdě určitou setrvačnost a tím i plynulost. Příplatkové karbonkeramické brzdy se v případě potřeby postarají i o účinnou deceleraci.

BMW M5 je fantasticky rychlé a řidičsky skvělé auto. Ostatně – kdo by to byl do poslední generace automobilové legendy se zrychlením z nuly na sto za pouhé 3,5 vteřiny a maximálkou přesahující 300 km/h řekl, že… Jenže to celé je stále jen polovina příběhu. Pojďme trochu zvolnit a přepnout systémová nastavení do komfortních módů. Nastavení si můžete přizpůsobit svým preferencím, samostatné kolonky tu mají brzdy, tlumiče, řízení, motor, převodovka, rekuperace i klapka ve výfuku.

Míra dramatu radikálně poklesne, jízda je i v komfortním režimu stále tužší, nedokonalosti silnice jsou však najednou mnohem menší. Motor se usadí v nízkých otáčkách a z oné bestie je najednou jako mávnutím kouzelného proutku pohodlná limuzína. Po dálnici se M5 pohybuje s úžasnou tichostí. Však motor při rychlosti 150 km/h točí jen něco maličko přes 2000 otáček za minutu. Ostatně tohle je v běžném režimu jeho teritorium, ani pro zrychlování více otáček nepotřebuje, s trochou elektrického boostu dokáže i předjíždění zvládat bez nějakého vytáčení motoru. 

Převodovka přestane převody sázet s kopáním závoďáku, výfuk omezí prskání, řízení je náhle lehčí… a z M5 je úžasný cruiser. Letíte krajinou rychle a zcela klidně, volant stačí ovládat jen konečky prstů. Možná už stárnu, ale tohle mě vlastně bavilo ještě víc, než všechny ty dynamic plus brapapa režimy. Mohutný motor se líně převaluje okolo volnoběhu, podvozek zcela neutrálně vykružuje oblouky a posádka si užívá komfort příjemné kabiny BMW. 

A v tom tkví ono skutečné kouzlo BMW M5. V jeho nedostižné univerzálnosti. Jistě, M5 bylo vždycky kombinací komfortního sedanu a sportovního auta, spolu s technologiemi ale šíře jeho schopností dál roste. Výrazným krokem kupředu je tu plug-in hybridní systém pohonu. Už slyším, jak si říkáte, že jsem se zbláznil, že M5 má být o velkém motoru ze starých časů, ale v tom si dovolím nesouhlasit. Současná M5 umí být doslova všechno od elektromobilu pro tiché proplétání městem po supersport pro závodní okruhy. 

Chcete-li drama, dokáže jej zprostředkovat plnými doušky, jakmile ale chcete klidné auto na dlouhé cesty, i tady dokáže BMW excelovat. A zde přichází asi jediná podstatná výtka, kterou k současné M5 mám. Jakkoli po technické stránce je auto dokonalým univerzálem, vzhledově se od původních sleeperů, jakými minulé generace M5 byly, dost vzdálilo. Tohle auto je všechno jen ne nenápadné. 

V případě testovaného kusu se mi líbí originální fialový lak, který se na slunci dokáže krásně rozzářitů. Ještě, aby ne, za těch 160 tisíc korun, co tento lak stojí. Naopak všechny ty karbonové lišty, prahy a spoilery bych si klidně odpustil. A ne jen proto, že v rámci originálního příslušenství jen těch pár karbonových nástavců přijde téměř na čtvrt milionu korun. Design současné M5 se až příliš zaměřuje jen na jednu extrémní polohu auta a to mě mrzí. Zároveň ale plně chápu mnichovského výrobce, že se takto rozhodnul, taková je zkrátka doba. Však se podívejte na konkurenční Audi RS6. Drama je zkrátka v módě.

Při klidném proplétání se městem v elektrickém režimu (M5 zvládá bez problémů až 70 kilometrů bez nastartování osmiválce) najednou ty výrazné koncovky výfuků trčící z karbonového difuzoru působí trochu nepatřičně. Ale co je to proti věčnosti…

Verdikt

Nové BMW M5 navazuje na tradici svých předchůdců. I přes výrazný až závodní look zůstává po technické stránce dokonalým univerzálem. Ba co víc, jeho univerzálnost se díky hybridnímu ústrojí posouvá zase o kousek dál, když kromě dynamických parametrů supersportu umí být i klidnou komfortní dálniční střelou či tichým elektromobilem. Tolik kritizovaná vyšší hmotnost aktuální generace M5 potom nepřináší žádná citelná omezení, kdyby nám tuto hodnotu BMW zatajilo, patrně by si toho nikdo ani nevšiml.

Radiomapa iDrive nabízí tolik možností nastavení, že se z toho první den testovacím pilotům zatočí hlava. Těch nastavení je tu vážně moc. Nebojte se ale nic. Jakmile se ale zorientujete a nastavíte si své předvolby, už je ovládání auta hračkou. Oproti testované konfiguraci bych se osobně snažil spíše potlačit až zbytečně přehnaně sportovní vzhled auta. Především jsem ale rád, že M5 zůstává tím univerzálem, který nabízí všechny komfotní prvky a asistenty v té nejlepší podobě a zároveň i ryzí jízdní zážitek. V tom tkví skutečné kouzlo BMW M5. Cenově M5 začíná na částce překračující 3,5 milionu korun, s příplatkovou výbavou ale rychle roste a rozumná specifikace se tak přehoupne přes hranici čtyř milionů. Vzhledem ke schopnostem auta ale ani to není přehnaný obnos peněz.

Technické údaje

Motor: přeplňovaný zážehový vidlicový osmiválec 4 395 cm3, synchronní elektromotor v převodovce
Zážehový motor: 430 kW (585 koní) v 5 600 – 6 500 ot./min, 750 Nm v 1 800 – 5 400 ot./min
Elektromotor:  145 kW (197 koní), 280 Nm 
Celkový výkon soustavy: 535 kW (727 koní) a 1000 Nm 
Převodovka: osmistupňová automatická
Maximální rychlost:  305 km/h
Zrychlení 0–100 km/h: 3,5 s 
Pohotovostní hmotnost: 2 510 kg 
Cena (BMW M5): 3 653 000 Kč
Cena testované verze: 4 546 598 Kč + 237 081 Kč karbonové doplňky M Performance Parts