Zatímco Autíčkářova redakce se pilně připravuje na okruh na nedělní PlechCup, k ranní kávě vychází pravidelný týdenní přehled automobilových novinek. BMW na chvíli opustilo severní smyčku a vyrazilo do boje s emisemi. Naopak Mazda hledá způsob, jak přísnými limity procpat legendární rotační motor.
Křížová výprava proti emisím

První ze záslužných prototypů alternativního pohonu od BMW je silně upravená řada 5 GT. Pod dlouhou kapotu bavorského rodinného dopravníku se nastěhovaly palivové články, které s pomocí dvojitého turbodmychadla spalují vodík. Ten je nestandardně ukryt v tlakových nádobách pod nohama cestujících. Naopak pod podlážkou zavazadlového prostoru se ukrývá výkonný elektromotor. Mezi výhody takového uspořádání patří váhové rozložení celé soustavy, tichý a vždy optimální chod palivových článků a pohonu vůbec a především vodní pára, která je jediným produktem spalování vodíku. Nezamrzí ani 245 koní aktuální generace elektromotoru, která je horkou novinkou elektrické divize BMW. Proč tedy všichni nejezdíme v tichých vodíkových vozech? S výhodami jdou ruku v ruce i nevýhody. Především je vývoj a výroba atypického srdce vozu značně drahá. Vodíkové palivové články, baterie, výkonný elektromotor i nádrže na skladování extrémně chladného kapalného vodíku pod vysokým tlakem, to vše si žádá nutný obolus ze zákazníkovy kapsy. Cena prémiového crossoveru pak atakuje výšiny vyhrazené pouze italským plnokrevníkům.

Stejnou pohonnou soustavu ukrývá i matně černá, silně upravená i8. Ta se, na rozdíl od sériově vyhlížející řady 5 GT, výrazně odlišuje od standardního modelu. Matně černá fólie je první známkou výjimečnosti vozu. Po rychlém ohledání je patrný jiný předek vozu a chybějící panely na zádi. Jestliže obyčejná i8 vypadá futuristicky, vodíková verze učinila skok směrem ke Gigerovým kreacím. Zlověstně vyhlížející prototyp vyměnil hlučný tříválec za ševelící vodíkové články. V případě supersportu již není astronomická cena pokrokových technologií takovým problémem. Ostatně to dokazuje právě sériová i8. Naopak na překážku jsou skromné výkony a ne zrovna muší váha. Ačkoliv oficiální data mnichovští pochopitelně k prototypu neuvádějí, všechny výše popsané komponenty přeci jen něco váží.

Poněkud odlišnou cestou se vydal prototyp zahalený do slušivého kabátku pětidvéřové jedničky. Tentokráte na svém místě zůstal 1,5 litrový tříválec (ten samý jako v Mini nebo zmíněné i8) spalující starý dobrý benzin. Vlastně pro tentokráte z vozu neubylo ani nic jiného. Co šikovní konstruktéři naopak přidali, je přímé vstřikování vody do válců. Nejde o žádný centrální hasící systém, ačkoliv to zní jako některý ze šílených výdobytků Bruselského šimla. Voda vstřikovaná do válců snižuje teplotu v komoře těsně před zážehem. Nižší teplota znamená i nižší objem směsi. Lze tak použít vyšší plnící tlak přeplňování, jelikož se nyní do válce vejde více paliva i vzduchu. Nižší teploty mimo jiné přispívají ke snížení klepání (samovzněcování směsi), opotřebení motoru a k potěšení zmíněné koniny lze pozorovat i výrazný pokles škodlivých emisí ve výfukových plynech. Jestliže se již nyní děsíte obdoby BlueTecu, do kterého je nutné dolévat náplň, potěší BMW dalším úspěchem. Voda potřebná pro funkci nového systému vzniká kondenzací v klimatizaci. Spotřeba vody tedy musí být zákonitě malá, když ji stačí generovat obyčejná klimatizace. Prozatím to vypadá na velký úspěch. Je také možné, že si v Mnichově nechali všechna negativa pro sebe. Zdá se mi, že o vstřikování vody do motoru ještě hodně uslyšíme.

Zatímco předchozí prototypy byly hudbou vzdálené budoucnosti, v případě i8 dokonce jen technickým cvičením, plug-in hybrid řady 2 je blížící se realitou. Hybridní Mini si již nějaký ten pátek užívají projížďky letním počasím. Je jen logické, že brzy se setkáme se stejnou technologií i v BMW. Už jen proto, že Active Tourer a Mini sdílejí stejnou platformu UKL. V tomto konkrétním prototypu byly použity zcela shodné technologie jako v britském hatchbacku. Pro úplnost tedy uvedu, že pod zadní lavicí našel útočiště balík baterií, umožňující omezený dojezd na čistě elektrickou energii. Pod kapotu se nastěhoval tříválec, jenž nás zdatně provází celým dnešním článkem. Bavorský výrobce se pyšní shodným využitím vnitřního prostoru jako u sériové verze. Nejlevnější způsob, jak s roztočenou modrobílou vrtulí jezdit pouze na elektřinu brzy dorazí na evropské trhy. Otázkou zůstává cenová politika. Modely i3 a i8 se díky vesmírnému designu vyznačují notnou dávkou exkluzivity a zákazník tak rád vyprázdní nabitou zlatou kreditku za možnost usednout do skvěle tvarovaných sedadel a interiéru kamarádícího se s přírodou a huňatými králíčky. Oproti i-divizi je řada 2 AT obyčejné malé auto se standardním interiérem a z řady nevybočujícím jízdním projevem. Najdou se zákazníci ochotní připlatit za malý vůz, který do světa nekřičí jako moc je ekologický?
Mazda RX-9 na obzoru

I když Mnichov pro dnešek opustíme, u technologií zítřka ještě chvilku zůstaneme a vůbec nás netrápí, že jde vlastně o více než 50 let starou vizi. Rotační motory zažily zlatou éru automobilismu i velkolepou derniéru pod kapotou božské RX-8. Na chvíli se mohlo zdát, že se s jednotkami hladovými po otáčkách budeme muset nadobro rozloučit. Mazda nás však naštěstí nenechala na holičkách. S blížícím se padesátým výročím modelu Cosmo Sport by se měl představit koncept sedanu, který dokáže protáčet kola zadní nápravy pod náporem Wankelova rotačního motoru. Sedan na základech řady 6 dostane několik výztuh, slušivý kabátek a především trubku mezi motorem a zadní nápravou. Ti, kteří slintali nad naším výběrem z JDM, nechť si připraví dostatečnou zásobu třívrstvých kapesníčků. Renesis opět vytáhne do boje s emisními limity a zvuky superbiků. Produkční verze je naplánovaná na rok 2020 k oslavě stého výročí japonské automobilky. Jestliže se vám takové datum zdá neurčitě vzdálené, vězte, že je blíže uvedení RX-9, než začátek výroby RX-8. Už se cítíte staří?
Řidič nevěnující se řízení přeskočil zvedací most
Na úvod upřesním, že všichni v redakci zbožňujeme výkony filmového Elwooda Bluese. Jestliže nevíte, o kom mluvím, před tím než za námi vyrazíte do Hradce Králové, musíte shlédnout film Blues Brothers. Skákání přes zvedací most je jednou z těch přehnaných scén z legendárního filmu, kterou doplňují skvělé hlášky, dechberoucí vozy a skvělá hudba. Právě onu úvodní scénu z 35 let starého filmu (jo, už zase se cítíme staří) se rozhodl zopakovat řidič z Floridy. Nebo se věnoval složitému nastavování infotainmentu. Nebo prostě jen spal. Každopádně jsme si jistí, že jeho výkonu chyběla legendární hláška „Fix the cigarette lighter“.
M P
Osobně tomu vstřikování vody dávám celkem dost šancí. Trochu mi to připomíná druhoválečné stíhačky, akorát tam se vstřikovala směs vody a metanolu:D A klimatizace v našich podmínkách dokáže generovat vody poměrně dost, zejména, pokud není sucho, jako teď.
BobAsh
V některých variantách se tuším vstřikovala i jenom voda. A mimochodem, jestli se nepletu, tak ty motory byly BMW :)
PepaSFI
naši úspěšní sprinteři z Italiancars.org to zkoušeli na Unech, prostě tryska do sací troubele, čerpadlo a destilovaná voda s lihem. Spínalo se to tlakovým spínačem když plnící tlak narostl do té míry že to začalo dělat potíže. Jde samozřejmě použít běžný legální technický líh. Němci v letadlech ten metyl používali nejspíš proto že byl běžně dostupný jako levné náhražkové palivo. Kromě vlivu na spalování měl hlavně funkci protimrazovou, ono by to patřičně naladěné fungovalo jen na vodu ale v pár tisících metrech by to zamrzlo.
M P
Ve výsledku v tech jagdgeschwaderech byla voda kvůli chlazení a oddálení detonace současně. Každopádně buďme rádi, že se po 75 letech tato technologie dostala i do aut... tohle shrnuje nejzajímavější fakta https://en.wikipedia.org/wiki/Water_injection_(engine) stejně jako příspěvek od BigTwin Jirky.
BigTwin Jirka
Vstřikování vody a metanolu používáme s bratrem několik let. Dokonce jsme byli na začátku metanolový aféry vyšetřovaný hlupákama, kteří nám nechtěli věřiti, že jsme za sezónu koupili dva sudy a údajně je spálili v autě. Tedy k věci, dá se používat i čistá voda, ta má ovšem sníženej efekt na spalování. Při použití metanolu přesně 50/50 (ta přesnost je důležitá kvůli pevně nastavenýmu spalování v motoru) se navíc velmi silně projevuje zvýšená odolnost vůči klepání (detonační spalování) a je možno vyšroubovat předstih na neskutečný hodnoty. Odpařování metanolu je rychlejší než u vody, lépe tedy chladí. Experimentálně je zjištěné, že hodnoty obsahu metanolu vyšší než 50% již nepřinesou žádnej efekt, proto to míchání. Metanol hoří jinak než benzín (pomaleji), proto pozor na hoření mimo spalovcí prostor, sondy na měření teploty spalin jsou více než na místě, pro amatérský pokusy bych doporučoval pouze vodu a metanolu tak do 20-ti procent. Závěrem bych pro amatérský ladiče dodal, že metanol díky hoření v jiným poměru se vzduchem (AFR) velmi ovlivňuje celkový výsledky a lehce může dojít k výsledně chudý směsi a následnýmu rozkladu motoru.
Koukám na ten sloh a došlo mi, že je to celý vlastně mimo mísu, na úvod to byla jenom voda. No, mazat už to nebudu, snad to někomu poslouží v dalším výzkum-ničení. V současnejch autech už se jezdí na chcanky, Mercedes by mohl trumfnout BMW a v rámci Euro-8 začít polykat hovna.
Aleš
Tak jsem včera večer konečně zhlídnul Blues Brothers a opravdu stojí za to. Do Chicaga je to 166 mil.Máme plnou nádrž.Je noc amy máme sluneční brýle. Jeď.
Na tu Mazdu se těším. Ale opravdu,ale opradu moc.
Adam Forman
Pokud mě paměť neklame, tak v tom filmu padne i hláška volně přeložitelná jako "Autíčkáři..."