Audi A6 Avant V6 3.0 TDI MHEV: Komfort až na prvním místě

Zkušenosti jsou v automobilovém světě k nezaplacení a Audi jich v segmentu vyšší střední třídy rozhodně má. I proto je zde často považováno za etalon této třídy. Ostatně kořeny modelové řady A6 sahají až do roku 1968. Tomu už se dá říkat tradice. A přitom nic z toho nemuselo být.

Na konci šedesátých let spatřilo světlo světa Audi 100, tehdy ještě pod křídly Auto Union. Projekt vznikal do jisté míry potají pod taktovkou konstruktéra Ludwiga Krause. Volkswagen, který Auto Union v polovině šedesátých let převzal od Daimler-Benzu, měl totiž s ingolstadtskou továrnou jiné plány. Měly se zde vyrábět Brouky. Kraus ale dokázal svůj projekt prosadit a Audi 100 se nakonec stalo zásadním modelem pro budoucnost celé automobilky.

První generace Audi 100 dostala zpětně označení C1, které si celá modelová řada udržela dodnes. Jen název 100, jenž původně odkazoval přibližně na výkon nejsilnějšího motoru v koních, se postupem času v rámci sjednocení názvosloví transformoval na A6.

Automobilka se už v té době držela svého hesla „Náskok díky technice“. S každou novou generací přicházely do modelu technické inovace. C2 dostala pětiválcové motory a luxusnější varianty, jako bylo Audi 200 nebo pro některé trhy Audi 5000. C3 pro změnu proslula mimořádně aerodynamickou karoserií a od roku 1985 také plně pozinkovanou karoserií. Právě u této generace se navíc začal naplno prosazovat pohon quattro.

Obroda přišla s C4, která s sebou přinesla legendární pětiválcový 2.5 TDI a také samotné označení A6. Audi ale ani tady s vývojem modelu nezastavovalo. C5 přinesla například Allroad quattro se vzduchovým podvozkem. A konečně generace C6 položila základy designového jazyka, kterého se Audi v různých obměnách drží dodnes. Přišlo pokročilé multimediální rozhraní MMI, motory 3.0 TDI a především výrazná jednodílná přední maska Singleframe.

Neméně důležitou součástí tohoto příběhu jsou i generace C7 a C8. První zmiňovaná přinesla do A6 hybridní pohon. Nutno však podotknout, že s obdobnou technologií si Audi hrálo už v roce 1989 právě s modelem 100. Tehdejší Audi duo bylo postavené na základech 100 Avant generace C3 a kombinovalo benzinový pětiválec s elektromotorem pohánějícím zadní kola. Tehdy šlo však ještě o experimentální techniku.

Závěrem aktuálně předposlední A6, tedy generace C8, s sebou přinesla mimo jiné natáčecí zadní nápravu.

A proč vás vůbec provádím tímto historickým okénkem? Protože, jak jsem již zmínil, letité zkušenosti jsou k nezaplacení. A v následujících řádcích se dozvíte, že se u modelu A6 opravdu promítají.

Stále líbivý design

Modely Audi už nějakou tu dekádu lahodí nejednomu oku. Ano, najde se řada odpůrců, kterým vadí rozměrná maska Singleframe, ale v konečném důsledku nelze upřít fakt, že tenhle design u zákazníků už léta funguje.

A funguje to i u A6 C9, na kterou se právě díváte.

Za mě vypadá dobře, a to nejen zepředu. Auto vlastně ani nepotřebuje nějaké obří spoilery a další výrazné aerodynamické prvky, kterými disponuje varianta RS6.

Rozměrnou masku doplňují zamračené hlavní světlomety. Silueta vozu je nízká a podlouhlá, zároveň ale působí mohutně, a to především díky objemným blatníkům. Jedinou diskutabilní věcí mohou být zadní světla, která jsou rozdělena do dvou samostatných úrovní. V tomto případě si však člověk poměrně rychle zvykne.

Vesměs jsem na vzhled vozu zaznamenával pozitivní reakce. Velkou zásluhu na tom má i zvolená kombinace červeného laku Grenadine a černého paketu bez chromovaných prvků. Celek hezky podtrhují také jednadvacetipalcová černá kola Audi Sport.

Připraveno na dlouhé cesty

Kdybych měl popsat interiér A6 jedním slovem, použil bych „komfort“. Bylo by ale nemístné odbýt popis vnitřního prostoru vozu pouze tímto jediným výrazem.

Začnu sedačkami. Mohutná stavba a mírnější boční vedení správně naznačují jejich zaměření na pohodlí. Ani po dlouhém dálničním přesunu jsem nebyl rozlámaný. Ba co víc, nechával jsem se rozmazlovat odvětráváním, vyhříváním i masážní funkcí.

Opravdu se zde sedí pohodlně a je jedno, na kterém místě právě cestujete. Páté prostřední sedadlo schválně vypouštím, protože to prakticky nikdo nepoužívá. Alespoň ne v takovém autě.

Klimatizace je čtyřzónová a funguje naprosto nezištně. Vůz dobře izoluje od okolí, prostoru je tu opravdu dost pro čtyři pasažéry a zvolené materiály jsou na dotyk příjemné. Vládne tu klid a pohodlí. Je vidět, že Audi si na svých prémiových vozech opravdu dává záležet.

Z reálného testu bych měl připomínku jen k aerodynamickému hluku, který se mi v dálničních rychlostech ozýval někde od pravého zrcátka. Tohle však spíše přisuzuji vadě konkrétního kusu.

Ačkoliv je záď vozu svažitá, zavazadlový prostor nabízí tabulkově poměrně skromný objem – přesně 466 litrů. Ano, o třídu menší Superb má víc, ale že bych trpěl nedostatkem místa na své věci?

Zadní sedačky lze sklopit do roviny, takže není problém jednoduše naložit i něco většího. Já jsem si to zkusil se střechou kabrioletu, kterou jsem si vezl v A6 z Prahy do Brna. A klidně jsem mohl vzít dvě. Nebo čtyři…

Třešničkou na dortu v praktické části je integrované sklopné tažné zařízení.

Světelná show

Samostatnou kapitolu si zaslouží hra světel, kterou Audi nasadilo právě do současného modelu A6.

Přední i koncové světlomety disponují osmi různými grafickými podpisy. Lze je jednoduše měnit v menu středové obrazovky, a to i za jízdy.

Co je však zlatým hřebem vnějšího osvětlení, jsou světlomety Digital Matrix LED. Ty dokážou klasicky vykreslovat tok dálkových světel podle ostatních účastníků provozu. Světelný kužel se navíc dokáže přizpůsobovat zatáčkám a systém umí promítat symboly nebo varování přímo na vozovku před vámi.

V praxi A6 jasně prosvěcuje prostor jízdního pruhu. Hlavní nasvícená plocha se zkracuje podle toho, jak se blížíte k autu, za kterým jedete, nebo se od něj vzdalujete. Když měníte pruh, auto prosvítí i ten, do kterého přejíždíte. Pokud se přiblížíte příliš ke krajnici či středové čáře, objeví se šipka, která vás nabádá srovnat směr.

Bez ambientního osvětlení se v interiéru prémiových vozů pomalu neobejdeme. Líbí se mi, že tady se ho povedlo udržet v rozumné míře. Světelných linek v zorném poli řidiče je minimum a nijak nestrhávají pozornost. Kromě nich zde najdete i jemně nasvícené plochy, ať už jde o prostor pod obrazovkami, opěrné plochy výplní dveří, schránku ve středové konzoli a další místa.

Posledním světelným prvkem, který musím zmínit, je linka táhnoucí se pod čelním oknem. Ta slouží k signalizaci použití blinkrů, což mi přijde krapet zbytečné, ale budiž. Co mě ale pobavilo, je její střed, který je vyhrazen pro AI hlasového asistenta. Při komunikaci s vámi jemně pulzuje červenou barvou. Nebyl jsem jediný, komu to připomínalo Knight Ridera.

Spolupráce s asistenty

Hlasový asistent mě příjemně překvapil. Bylo to snad poprvé, co se mnou auto vedlo dlouhou, kontinuální komunikaci. Zpravidla se setkávám s tím, že mi auto jednou odpoví, pokud mi vůbec odpoví, a pak ho musím oslovit nanovo. Tady jsem komunikaci musel nakonec utnout já. Plusové body pro Ingolstadt.

Menu infotainmentu je přehledné a intuitivně rozložené, odezva systému je okamžitá a bez zasekávání. Vše se dá jednoduše najít a nastavit. Oceňuji i to, že Audi umístilo funkci vypnutí upozornění na rychlostní omezení hned na kraj obrazovky. Případně lze využít tlačítko s hvězdičkou na volantu.

Grafické provedení obrazovky před řidičem je poměrně strohé, zato zcela přehledné. To platí především o menu palubního počítače. S vyobrazováním důležitých parametrů jízdy navíc pomáhá přítomný head-up displej.

Vynechat nesmím ani obrazovku, která je určena výhradně spolujezdci na předním sedadle. Ten může nastavovat navigaci, ladit média nebo si hrát s částí nastavení vozu, které jinak nabízí středová obrazovka. Pohodlně a bez naklánění k řidiči.

Myslím, že nikdo nemůže být na pochybách, že Audi vybavilo model A6 na cestování tak, jak nejlépe to šlo.

Ušlechtilý naftový šestiválec

Po stisknutí tlačítka START na středové konzoli není potřeba nic poslouchat. Naftový šestiválec je totiž v rámci mild-hybridního systému MHEV doplněn elektromotorem, který dokáže při jemné práci s plynem krátkodobě převzít pohon vozu. Při pomalém popojíždění tak můžete jet čistě na elektřinu, v mém případě až zhruba do rychlosti 40 km/h. Nejvíce jsem to pozoroval při manévrování na parkovišti nebo při popojíždění v pomalu jedoucí koloně. Systém zároveň umožňuje plachtění s vypnutým spalovacím motorem, kdy vůz při ubrání plynu jednoduše využívá setrvačnosti.

Když přijde na věc, třílitrový diesel naskočí s absolutním klidem. Žádné rachtání, vibrace nebo jakékoliv nekultivované projevy, jaké umí jiné naftové motory. Tady si jednotka jen tiše přede. Proč by měla někoho v cestovním autě rušit?

Výkon 220 kW a 580 Nm točivého momentu jsou velice slušné hodnoty. Přitom je vůz při nabírání rychlosti absolutně klidný. Ani vám nepřijde, že jste se dostali na stovku za 5,3 sekundy. Stejně dobře je maskovaná i rychlost. Často jsem se nachytával v momentech, kdy jsem jel daleko víc, než jsem si myslel.

Drobnou výtku mám pouze k sedmistupňové automatické převodovce S tronic. Ta dokáže při nenadálém rozjezdu lehce zaváhat, což platí i v momentě, kdy chcete rychle přidat na výjezdu ze zatáčky. Prodleva není tak znatelná, jak se s ní občas potýkám u klasických DSG, přesto jsem ten moment cítil.

Abychom byli fér, na tohle nebyla zkonstruována. Tady se hraje na jemnou jízdu a kultivovaný chod. V rámci klidného cestování probíhá řazení absolutně nezištně. A o tom to je.

Komfort na vzduchu

Víc než kultivovaný motor mě ale učaroval podvozek.

Několik starších generací A6 jsem měl za ta léta možnost si vyzkoušet. Pokaždé jsem si z naladění zavěšení odnesl pocit, že mám sice dostatek jistoty, avšak za cenu tvrdšího až prkenného projevu.

Tohle A6 C9 vymýtila, minimálně s příplatkovým vzduchovým podvozkem. Ten tu funguje opravdu dobře. Jižní Morava je plná cest, které by zasloužily opravu, tady vám ale tahle skutečnost bude úplně volná. Audi žehlí prakticky všechno, na co svými koly najedete.

Navíc se v menu středového displeje nacházejí různé možnosti nastavení. Já se pravidelně nechával rozmazlovat v režimu Comfort, při kterém dokáže být vůz i příjemně houpavý.

Samozřejmě v režimu Dynamic se A6 přiblíží k zemi a přitvrdí. Zatáčky lze tak projíždět s velkou dávkou jistoty, čemuž napomáhají i široké pneumatiky od Michelinu. Na pravidelné okreskové řádění to však není. Tenhle pohodlný přepravník přeci jenom váží téměř 2,3 tuny, což je krapet znát. Snad nikdo není překvapen.

Samotné zatáčení podporuje i natáčecí zadní náprava. Při nízkých rychlostech se natáčí proti předním kolům, takže parkování a proplétání se městským provozem je až nečekaně snadné. Ve vyšších rychlostech se naopak natáčí stejným směrem jako přední kola, což přispívá ke stabilnějšímu průjezdu zatáčkou.

Poslední poznatek věnuji brzdné síle. Tu umí A6 opravdu vyvinout a zastavit tak na krátké vzdálenosti. Ostatně o tom jsem se sám přesvědčil při své jedné noční jízdě na okresce… Ve zkratce – nemusel jsem vypisovat papíry o škodní události a volat myslivce.

Verdikt

Audi opravdu ukazuje, že letitý vývoj a snaha používat nejnovější technologie se vyplácejí. Model A6 je už léta koncipován jako pohodlný polykač kilometrů. A přesně tím také je. Navíc má s každou novou generací tendenci se neustále zdokonalovat.

V té současné tak dostáváte velkou míru pohodlí a prostor pro všechny cestující, propracovaný infotainment a všeobecně pokročilé digitální rozhraní s použitelným AI asistentem. K tomu výborné světlomety Digital Matrix LED. Motor je tichý a schopný tahoun, převodovka pracuje takřka nezištně, přičemž podvozek vás utvrdí v tom, že komfort je zde opravdu až na prvním místě.

Já si při týdenním testování zvykl natolik, že jsem pokaždé usedl do auta, nastartoval, jedním kliknutím vypnul asistenta čtení značek, dvěma kliknutími přepnul podvozek do režimu Comfort a vydal se na cestu. Pohodlně usazený, ničím nerušený a dobře izolovaný od svého okolí. Většinou jsem byl v cíli překvapen, že už jsem vlastně na místě.

Fotky v článku jsou z mé vlastní tvorby, kterou najdete na instragovém profilu @_mr.fear44_, nezapomeňte však dát hlavně odběr na profil Autíčkáře. :-) 

Technické parametry

Motor: 3.0 TDi V6 s 48V Mild Hybrid plus (MHEV plus)
Výkon: 220 kW (299 koní) 
Točivý moment: 580 Nm 
Převodovka: automatická 7 st. S tronic
Pohon: všech čtyř kol – Quattro
Skutečná hmotnost: 2 292 kg 
Maximální rychlost: 250 km/h (el. omezena)
Zrychlení 0-100 km/h: 5,3 s 
Spotřeba paliva tabulková: 6,1 l/100 km
Spotřeba paliva v testu: 6,5 – 9,4 l/ 100 km
Objem zavazadlového prostoru: 466 l (1497 l po sklopení zadní řady) 
Objem palivové nádrže: 60 l
Základní cena (A6 Avant v konfigurátoru Audi): 1 771 900,- Kč 
Základní cena (A6 Avant TDI quattro 220kW): 1 989 900,- Kč
Cena testovaného kusu: 2 859 900,- Kč